organizovaná, programovaná, přísně regulovaná buněčná sebevražda bez patologických důsledků pro okolní tkáň
charakteristika:
kondenzace buňky, organel a jaderného chromatinu
ztráta asymetrie, ale ne integrity buněčné membrány
nutné dodání energie
zbytky buněk („bodies“) fagocytovány makrofágy
týká se jednotlivých buněk, nezasahuje okolní buňky
nevyvolává zánět
příklady: vznik trachejí a tracheid, opadávání listů na podzim, „děravé“ listy monstery, hypersenzitivní reakce, tvorba vzdušných dutin, mrtvé buňky kořenové čepičky, chlupy na listech rostlin, vývoj hmyzu (přechod pupa/imago, nefunkční neuronová spojení, selekce T-lymfocytů, zánik blan mezi prsty aj.)
klíčovými enzymy jsou kaspázy
proteázy štěpící jiné proteiny i sebe samotné
jejich štěpení signálem pro apoptózu
vznikají jako nefunkční prokaspázy, aktivují se po oligomerizaci a následném štěpení
velmi specifické – štěpí jen vzácné sekvence vyskytující se v nich samých a v tzv. substrátech smrti (proteiny cytoskeletu, proteiny řídící opravy DNA, antiapoptotické proteiny…)
kaskádová reakce:.iniciační kaspázy. aktivují exekutorové kaspázy a ty štěpí buněčné buněčné součásti, vznikají apoptotická tělíska
cesty aktivace apoptózy:
vnější cesta – odpověď na vnější signál
vnitřní cesta – iniciační signál se tvoří uvnitř buňky
