Oběhový a mízní systém


  • = srdečně-cévní = kardiovaskulární systém
  • William Harvey – objevitel krevního oběhu 
  • Marcello Malpighi – objevitel kapilár 
  • oběhovou soustavu člověka můžeme rozčlenit na tři hlavní části: 
    • velký (tělní, systémový) oběh 
    • malý (plicní) oběh 
    • srdce

EMBRYONÁLNÍ VÝVOJ CÉVNÍ SOUSTAVY

Srdce

  • v hlavové části zárodku se po počátku gastrulace tvoří - perikardová coelomová dutina (perikard je částí somatopleury a stane se osrdečníkem)
    • na rozhraní této dutiny a entodermu se vytvoří krevní ostrůvky spojí se v endotelovou trubici vytvářející párový základ srdce
    • mezoderm se ztluští v srdeční ploténku - základ pro myokard a epikard 
    • párový základ srdce splyne v jednotnou trubici -  za tři dny od založení krevních ostrůvků srdce pulsuje
      • mění se jeho tvar a rozděluje se na dvě předsíně a dvě komory (do 3. měsíce se vytvoří přepážky a chlopně)
      • srdce postupně klesá do hrudní dutiny (i po porodu)

Formování srdečních komor





Tepny

  • ventrální aorta - větví se na levou a pravou vzestupnou větev, z nich vycházejí oblouky aorty do párových sestupných dorzálních aort
  • oblouky aorty (vytvořené v průběhu 4. týdne) procházejí žaberními oblouky
  • dorzální párové aorty
    • pokračují kraniálně do hlavy
    • kaudálně splývají v dorzální aortu odvádí krev do těla, žloutkového vaku a choria (základ placenty)
  • průběh cév se mění - největší přestavba  v obloucích aorty
    1. zaniká
    2. zaniká
    3. tvoří se z něj krkavice
    4. mohutní jsho  levý oblouk a stává se výchozím řečištěm tepenné krve
    5. zaniká
    6. vznikají z něj plicní tepny

Oběh

  • dokončen ve 2. měsíci, napojen na oběh placentární
  • okysličená krev z placenty se mísí z žilní krví a vtéká dolní dutou žilou do pravé předsíně - přes neuzavřenou chlopeň proudí hlavně do levé předsíně, i krev z plicních žil přitéká do levé předsíně
  • do aorty odchází z levé komory smíšená krev
  • krev z horní duté žíly proudí z pravé předsíně do pravé komory - odtud je odváděna do plic
    • do plic dojde jen malá čast
    • většina proteče zvláštní spojovací cévou (ductus arteriosus nebo Botalliho chodba) do aorty
  • Botalliho chodba a specifický embryonální a fetální hemoglobin zajišťují dostatečný přívod kyslíku do tkání
    • ovzdušněním plic se v nich rozšíří krevní řečiště a následné zvýšení tlaku v levé polovině srdce uzavře mezipředsíňovou chlopeň (později srůstá)
    • Botalliho chodba se postupně změní na vazivové provazce

KREVNÍ CÉVY

  • krev se v lidském těle pohybuje v cévách: tepnách, žílách a vlásečnicích
  • tepny (= artérie)
    • větví se v tepénky (arterioly)
    • silnější stěna (elastická vlákna, hladká svalovina, vazivo s kolagenem) 
  • žíly (= vény)
    • větví se na žilky (venuly)
    • tenčí stěna (méně elastických vláken, slabá hladká svalovina)
    • kapsovité chlopně v žilách dolních končetin - znemožňují zpětný tok krve
  • vlásečnice (= kapiláry)
    • stěna tvořena jednou vrstvou buněk → vnitřní endotelová výstelka
    • tvoří hustou síť, 0,5–1 mm dlouhé
    • různá hustota – závisí na činnosti orgánů a metabolismu
      • nejvíce kapilár v plicích, mozku, srdci, sítnici, štítné žláze, nejméně kapilár ve vazivu, chrupavce 
  • proudění krve tepnami pod tlakem (největší v aortě), rychlé  
  • proudění krve žilami pod nízkým až nulovým! tlakem (nejmenší při vyústěné velkých žil do srdce), pomalé (1/4 rychlosti tepenné krve) 
  • na návratu žilní krve se podílí kosterní svalstvo, podtlak v hrudní dutině, žilní chlopně v dolních končetinách 
  • onemocnění cév
    • varixy = křečové žíly - vrozená méněcennost žilních stěn 
    • bércový vřed - porucha výživy 
    • Bürgerova choroba - zánět endotelu, časté u kuřáků

SRDCE

  • hlavní motor a pumpa celého oběhového systému
  • orgán velikosti sevřené pěsti 
  • uloženo ve středu hrudníku mezi dvěma plícemi v prostoru zvaném mediastinum 
  • tvar srdce: šikmo uložený nepravidelný kužel s bází nahoře a vpravo a špičkou mířící dolů a doleva 
  • 2 předsíně (atrium) + 2 komory (ventriculum) se silnější svalovinou
  • komory odděleny přepážkou (septum interventriculare) 
  • srdeční svalovina (vrstvy):
    • endokard (nitroblána srdeční) 
    • myokard (vlastní srdeční sval)
    • epikard (vazivový obal)
    • perikard 
  • srdeční chlopně
    • usměrňují průtok krve srdcem
    • oddělují předsíně a komory (= cípaté chlopně, vlevo dvojcípá, vpravo trojcípá) nebo tepny a komory (= poloměsíčité chlopně)
    • otevírání chlopní vazivové šlašinky a trabekuly → zároveň s textem viz pro lepší pochopení také průřez srdce (níže) 
  • práce srdce: 1 tep = systola (stah) + diastola (uvolnění) 
  • tepová frekvence: 70 tepů za minutu v klidu, 180–200 tepů za minutu při práci 
  • tepový objem: v klidu 60–80 ml (tj. 5–6 l/min), při práci 100–150 ml (25–30 l/min); závisí na velikosti srdce
  • výživa srdce: věnčité (koronární) tepny (mají vysokou spotřebu kyslíku), 2 levé + 1 pravá, odstupují z aorty

KREVNÍ TLAK

  • kolísá v průběhu srdečního cyklu
  • závisí na odporu v cévách, činnosti srdce, celkovém množství obíhající krve 
  • zvyšuje se s věkem, ubývá totiž pružnosti tepen 
  • klesá směrem od srdce (nejvyšší v aortě, nejnižší při ústí dolní duté žíly) 
  • regulace zpětnou vazbou
    • regulační centrum: prodloužená mícha prostřednictvím (para)sympatiku, někdy hormonů (adrenalin) – baroreceptory ve velkých tepnách 
  • tlak systolický 12–20 kPa/90–150 mm Hg, tlak diastolický 8–10,6 kPa/60–80 mm Hg

CHOROBY SRDCE A CÉV

  • ateroskleróza: ukládání plátů ve velkých tepnách
  • arterioskleróza: ukládání plátů v tepnách 
  • srdeční ischémie: nedokrevnost 
  • infarkt myokardu: ucpání nebo prasknutí koronární tepny a odumření myokardu 
  • angina pectoris: chronické zúžení koronárních cév 
  • hypertenze: vysoký krevní tlak 
  • hypotenze: nízký krevní tlak

SRDEČNÍ AUTOMACIE

  • vzruch vzniká nezávisle na NS
  • srdeční převodní systém: 
    1. sinoatriální uzel (SA): primární vznik impulsu, leží při ústí horní duté žíly; rychlost vzruchu 1 m/s
    2. svazečky internodálních vláken: převod impulsu 
    3. atrioventrikulární uzel (AV): leží mezi P síní a P komorou; rychlost vzruchu 5 cm/s
    4. Hisův můstek (= H. svazek): v mezikomorové přepážce 
    5. Tawarova raménka: rozdělení vlákna na L a P 
    6. Purkyňova vlákna: vyústění T. ramének, přenos signálu na myokard; rychlost vzruchu 2 - 4 m/s

ŘÍZENÍ SRDEČNÍ ČINNOSTI

  • prodloužená mícha + hypothalamus → kardioregulační centrum
  • bloudivý nerv: připojuje se k parasympatiku (zpomaluje srdeční činnost) 
  • srdeční nervy (sympatikus – zrychluje srdeční činnost)
  • ovlivněna také emocemi a hormony (adrenalin, tyroxin)

KREVNÍ OBĚH

  • tělní
    • aorta z levé komory 
      • kmen hlavopažní (dále se dělí na pravou společnou krkavici a pravou tepnu podklíčkovou) 
      • levá společná krkavice 
      • levá tepna podklíčková 
    • sestupná aorta 
      • nástěnné větve (mezižeberní) → zásobují kůži, svaly 
      • útrobní větve
        • hrudní 
        • břišní
          • nástěnné 
          • útrobní
            • párové: ledviny, nadledviny, pohl. žlázy, bránice, stěna břišní dutiny
            • nepárové: slinivka, játra, střeva, žaludek, močový měchýř 
    • 2 společné tepny kyčelní 
      • zevní: pod tříselním vazem → tepna stehenní 
      • vnitřní: do malé pánve, tam 11 větví (nástěnné, útrobní) 
    • odkysličená krev se do srdce (P předsíně) vrací horní dutou žílou (z paží, hlavy a krku) a dolní dutou žílou (z dolní poloviny těla) 
  • vrátnicový
    • hepatoportální oběh (jaterní vrátnicový systém žil) 
    • vychází ze střevní stěny, spojují se ve vrátnicovou (jaterní) žílu 
    • sice odkysličená krev, ale vede vstřebané živiny rovnou do jater ke zpracování 
  • plicní
    • krev s malým obsahem kyslíku čerpána z pravé komory do plicních tepen (L, P), těmi putuje do plic, kde se okysličí 
    • již okysličená krev putuje tentokrát plicní žílou do pravé předsíně, odtud do pravé komory a posléze do aorty (viz výše)

PRŮTOK KRVE ORGÁNY

  • mění se podle potřeb metabolismu
  • srdce: 220 ml/min. 
  • mozek: 20 % veškeré krve, nejcitlivější na přívod kyslíku, po 10 vteřinách bez kyslíku zástava činnosti mozkové kůry, ztráta vědomí 
  • kůže: změny v průtoku krve (termoregulace) 
  • svaly: v klidu průtok jen 20 % vlásečnic 
  • zásobárny krve: játra + slezina

LYMFATICKÝ (= MÍZNÍ) SYSTÉM

  • sice není součástí oběhové soustavy, ale tvoří jednosměrnou dráhu z mezibuněčných prostor do krve
  • mízní cévy: vznikají slepě ve tkáňovém moku, doprovázejí krevní cévy nebo tvoří rozvětvenou síť v orgánech 
  • lymfa (= míza)
    • obsahuje lymfocyty, bílkoviny, tuky, produkty trávení; za 24 hodin se jí vytvoří 2,5–3 litry
    • má podobné složení jako krevní plazma
  • mízní cévy – systém:
    • 2 podélné kmeny bederní podél páteře, ty spojeny s mízním kmenem střevním, v místě styku nádržka, z níž vychází hrudní mízovod, ten ústí do soutoku levé žíly hrdelní a levé žíly podklíčkové
    • míza z pravé končetiny, pravé poloviny hrudníku, hlavy a krku ústí pravým mízovodem do soutoku pravé žíly podklíčkové a pravé žíly hrdelní 
  • lymfatické uzliny: 10–25 milimetrů průměr; obsahují lymfocyty, makrofágy (→ obranná reakce organismu) – působí jako filtr 
  • slezina: největší lymfatický orgán v těle (12–20 centimetrů)
    • červená pulpa: zánik červených krvinek, průtok kolem 300 litrů krve denně
    • bílá pulpa: lymfocyty, monocyty, makrofágy, odbourávání erytrocytů
    • funkce: filtrace krve a tvorba protilátek (→ podobné jako u lymfatických uzlin)
  • brzlík: vznik lymfocytů, buněčná imunita
Comments