• dospělý - až 66 % hmotnosti těla
• novorozenec - až 80 % hmotnosti těla 
• člověk (70 kg): 42 l tělních tekutin, z toho 28 l nitrobuněčná tekutina (40 % hmotnosti), 14 l mimobuněčná tekutina (20 % hmotnosti)
  

EXTRACELULÁRNÍ TEKUTINA

• hlavně sodné a chloridové ionty, méně vápenaté, hydrogenuhličitanové, živiny, plyny
• tekutina mezibuněčná (10,5 l) a cévní (3,5 l) 
• tkáňový mok, krev a lymfa se vzájemně doplňují, stav dynamické rovnováhy
  

INTRACELULÁRNÍ TEKUTINA

• draselné ionty, méně hořečnatých a fosforečnanových

VODNÍ BILANCE ORGANISMU

• denní potřeba vody dospělého člověka: 2,5–3 l
• příjem vody: 1,2 l pitím, 0,9 l s potravou, 0,3 l oxidací živin, 2,4 l = celkový příjem vody za den 
• výdej vody: 1,4 l močí, 0,9 l plícemi a kůží, 0,1 l stolicí, 2,4 l = celkový výdej vody za den
  

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ ORGANISMU

• stálost vnitřního prostředí = homeostáza
• pH homeostáza = acidobazická rovnováha tělních tekutin
  
• důležitá pro správnou konformaci proteinů
  
• osmotická homeostáza
• udržována pomocí regulace objemu buňky (propustnost membrány)
  
• udržována různými mechanismy 
• výchylky homeostázy – poruchy v činnosti organismu 
• udržován stav dynamické rovnováhy
  

DRUHY TĚLNÍCH TEKUTIN

• cévní
• krev
  
• lymfa
• mimocévní
• relativně stálý objem: tkáňový mok, endolymfa, perilymfa, mozkomíšní mok, komorová voda
• nestálý objem: moč, pot, trávicí šťávy…
  

FUKNCE TĚLNÍCH TEKUTIN

• transportní: přenos živin, plynů, hormonů, odvádění metabolitů
• obranná: zajištění imunity, krevní srážlivosti 
• termoregulační: rozvádění tepla z metabolicky aktivních orgánů do periferie těla

KREV

• celkový objem: 4,5-5,5 l
• krevní plazma (55 %) 
• krevní částice (45 %): erytrocyty (červené krvinky), leukocyty (bílé krvinky), trombocyty (krevní destičky) 
• pH krve: 7,4 (7,35-7,45) 
• ztráta krve 500-800 ml → bez následků, obnova během několika hodin, z tkáňového moku a sleziny 
• ztráta >1,5 l krve → ohrožení života 
• denně se obnovuje asi 50 ml krve, 18 l za rok
  

KREVNÍ PLAZMA

• nažloutlá, 91 % voda, 8 % organické látky, 1 % anorganické látky
• organické látky: bílkoviny (albuminy, globuliny, fibrinogen, hormony), cukry (glukóza), tuky (cholesterol) 
• anorganické látky: ionty Na, Ca, K, HCO, Cl, P

ERYTROCYTY

Komentovaný krevní roztěr (EN)

• přenos kyslíku (váže se na hemoglobin)
• 5 000 000/mm³ (3 800 000 žena, 5 300 000 muž)
  
• průměr 7 μm
• bezjaderné, 95 % sušiny je hemoglobin 
• žijí cca 4 měsíce 
• povrch všech erytrocytů je 2000× větší než povrch těla 
• v 1 erytrocytu je 265 miliónů molekul hemoglobinu 
• denně vznikne asi 200 miliard erytrocytů 
• za svůj život urazí asi 1000 km 
• rozpadají se ve slezině a v játrech - pohlcovány buňkami retikuloendotelové soustavy 
• z hemové skupiny se tvoří bilirubin (žlučové barvivo) a biliverdin
• erytropoéza = tvorba červených krvinek
• v červené kostní dřeni 
• Fe nutné pro tvorbu 
• Fe z rozpadlých erytrocytů, doplnění potravou 
• nevyužité Fe se váže na bílkovinu feritin, ukládá se do zásoby ve tkáních
• vitamin B (kobalamin) 
• vitamin kyselina listová 
• hormon erytropoetin (vylučuje se v ledvinách) 
• denní potřeba železa: muži 12 mg, ženy 14-18 mg
• hematokrit = poměr mezi objemem erytrocytů a plazmy
• ženy 41 : 59 % 
• muži 46 : 54 % 
• sedimentace = rychlost klesání krevních částic
• závisí na bílkovinách krevní plazmy (rozmnožení globulinů a fibrinogen zrychluje sedimentaci) 
• dále závisí na obsahu tuků v plazmě, na pH 
• ženy 4-7 mm/hod., muži 1-3 mm/hod.
• hemolýza = rozpad červených krvinek
• rozrušování povrchu erytrocytů, vystupování Hb
• způsobeno:
• hypotonickým prostředím
• fyzikálními vlivy (teplota, silné třesení)
• chemickými látkami (tuková rozpouštědla)
• jedy (bakterií, hadů, pavouků)

LEUKOCYTY

• průsvitné buňky s jádrem
• 4 000-10 000/mm³, při nemoci počet stoupá 
• nejvíce odpoledne, nejméně ráno 
• délka života - hodiny, dny, týdny, roky 
• granulocyty: barvitelná zrníčka v cytoplazmě, členité jádro, většinou schopné fagocytózy, obsahují enzymy 
• agranulocyty: bez zrníček, nečleněné jádro 
• granulocyty (dělení dle barvení zrn v cytoplazmě) 
• neutrofilní (fialová): 64 %
  
• schopnost měnit svůj tvar, prostupovat cévní stěnou (diapedéza), chemotaxe
  
• zmnožené při zánětech 
• eosinofilní (červená): 1-3 %
  
• zmnožené při parazitárních onemocněních 
• bazofilní (modrá): 0-1 %
  
• aktivace imunokompetentních buněk
  
• produkují protisrážlivé a vasodilatační látky
• agranulocyty – lymfocyty (24–40 %) 
• B-lymfocyty:
  
• tvorba protilátek (humorální imunita)
  
• rozpoznání antigenu na základě struktury makromolekul
  
• proliferace (namnožení buněk)
  
• paměťové buňky
• T-lymfocyty
  
• buněčná imunita
  
• diferenciace (několik typů)
  
• regulace imunitní odpovědi B-lymfocytů
• typy T-lymfocytů: TC – cytotoxické, TH – pomocné, TS – supresorové 
• agranulocyty – monocyty (3–8 %) 
• makrofágy - největší fagocyty  
• v některých tkáních (slezina, játra, lymf. uzliny, vazivo, místa hrozící infekce) 
• poškození tvorby - jedy

TROMBOCYTY

• útržky buněk kostní dřeně
• 250 000-400 000/mm³
  
• průměr 2-4 μm
• zástava krvácení: shlukování a rozpad trombocytů v místě poranění + serotonin (zúžení cévy) 
• shlukování a rozpad – zátka 
• obsahují hemokoagulační látky 
• proces hemokoagulace = srážení krve
• chrání před ztrátami krve
  
• trombokináza + Ca²⁺ ion se uvolňují z trombocytů a poraněných tkání a působí na protrombin → ten se mění v trombin → působí na fibrinogen (rozpustná bílkovina) → ten se mění na fibrin (nerozpustná bílkovina) → vytváří se krevní koláč, na okrajích sérum (= plazma bez fibrinogenu) 
• ztráta krve: náhlá do 1,5 litru, pomalá do 2,5 litru 
• protrombin se tvoří v játrech – nutný vitamin K 
• srážení krve se zpomaluje chladem

KREVNÍ SKUPINY

• objevitel: Jan Jánský
• aglutinogeny v membránách erytrocytů (A, B, AB, 0)  
• aglutininy gamaglobuliny v plazmě (anti A, anti B) 
• Rh systém v membráně erytrocytů antigen (+, -) 
• aglutinogeny se objevují v krvinkách již v 6. týdnu života embrya, aglutininy 10. den po porodu 
• krevní transfuze nahrazuje tekutinu i krvinky a důležité látky 
• krevní konzerva – krev se mísí s konzervačním roztokem, obsahuje protisrážlivé činidlo a glukózu, skladuje se při 2-4 °C na 21 dnů 
• autotransfuze 
• systém krevních skupin „AB0“:

            ˟ aglutinace (shlukování), • žádná aglutinace
                        ˟ aglutinace (shlukování), • žádná aglutinace

• Rh faktor: nebezpečí pro plod v případě, že matka je Rh– a plod Rh+ → matčino tělo vytváří protilátky proti Rh+ plodu

IMUNITNÍ REAKCE

• imunita: nespecifická, specifická
  Více informací v kapitole

  Imunitní systém
• imunita nespecifická 
• neporušenost kůže a sliznic 
• fagocytující buňka  
• schopnost buněk napadených viry uvolňovat interferony 
• bílkoviny krevního séra produkované některými fagocyty makrofágy, největší fagocyty 
• imunita specifická I (B-lymfocyty) 
• rozpoznání antigenů podle struktury makromolekul 
• antigeny reagují s receptory na membránách lymfocytů (vazebná místa = imunoglobuliny)
• proliferace:
• aktivní stadium (plazmatické buňky) - tvorba protilátek
• paměťové buňky z B i T lymfocytů (na počátku imunitní reakce) 
• imunita specifická II (T-lymfocyty) 
• netvoří protilátky 
• antigeny se váží na receptory plazmatické membrány 
• přímý kontakt buněk → zničení cizí buňky (omezování nádorového bujení, odvrhování transplantovaných tkání – imunosupresiva)  
• cytotoxické ničí bakterie, buňky napadené virem, nádorové 
• pomahačské stimulují po setkání s antigenem B-lymfocyty k tvorbě protilátek, TC k činnosti 
• supresorové tlumí aktivitu TH i B 
• nature killers (přirození zabíječi) asi 5 % leukocytů, aktivace interferony, regulují imunitní odpověď B-lymfocytů 
  
• primární lymfoidní tkáň: B-lymfocyty dozrávají v kostní dřeni, T-lymfocyty v brzlíku 
• sekundární lymfoidní tkáň: slezina, mízní uzliny 
• aktivace kontaktem s antigeny → pomnožení → většina lymfocytů do krevního oběhu 
• každý lymfocyt produkuje pouze jeden druh imunoglobulinu – miliony antigenů 
• geneticky není zakódováno v zárodečných buňkách – rekombinace během vývoje lymfocytů 
• intracelulární signální látky: lymfokiny, monokiny (cytokiny), interleukin 
• poruchy imunity 
• AIDS = Acquired Immune Deficiency Syndrome – syndrom získaného selhání imunity (vyvoláno retrovirem HIV) 
• autoimunitní choroby vytváření protilátek proti vlastní tkáni 
• alergie uplatňují se postupně imunoglobuliny IgE, bazofilní granulocyty a z nich uvolněné mediátory (histamin, serotonin, tromboxany, prostaglandiny) – působí otoky, křeče hladkých svalů (astma), rýmu, oběhové a dýchací potíže (cévy – otoky, hlenové žlázky – rýma, nervová zakončení – svědění) 
• anafylaktické typy (sekundy až minuty) – pyly 
• oddálené typy (dny) - plísně, bakterie