dospělý - až 66 % hmotnosti těla novorozenec - až 80 % hmotnosti těla člověk (70 kg): 42 l tělních tekutin, z toho 28 l nitrobuněčná tekutina (40 % hmotnosti), 14 l mimobuněčná tekutina (20 % hmotnosti) Iontové složení tělních tekutin EXTRACELULÁRNÍ TEKUTINA hlavně sodné a chloridové ionty, méně vápenaté, hydrogenuhličitanové, živiny, plyny tekutina mezibuněčná (10,5 l) a cévní (3,5 l) tkáňový mok, krev a lymfa se vzájemně doplňují, stav dynamické rovnováhy INTRACELULÁRNÍ TEKUTINA draselné ionty, méně hořečnatých a fosforečnanových VODNÍ BILANCE ORGANISMU denní potřeba vody dospělého člověka: 2,5–3 l příjem vody: 1,2 l pitím, 0,9 l s potravou, 0,3 l oxidací živin, 2,4 l = celkový příjem vody za den výdej vody: 1,4 l močí, 0,9 l plícemi a kůží, 0,1 l stolicí, 2,4 l = celkový výdej vody za den VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ ORGANISMU stálost vnitřního prostředí = homeostáza pH homeostáza = acidobazická rovnováha tělních tekutin důležitá pro správnou konformaci proteinů osmotická homeostáza udržována pomocí regulace objemu buňky (propustnost membrány) udržována různými mechanismy výchylky homeostázy – poruchy v činnosti organismu udržován stav dynamické rovnováhy DRUHY TĚLNÍCH TEKUTIN cévní mimocévní relativně stálý objem: tkáňový mok, endolymfa, perilymfa, mozkomíšní mok, komorová voda nestálý objem: moč, pot, trávicí šťávy… FUKNCE TĚLNÍCH TEKUTIN transportní: přenos živin, plynů, hormonů, odvádění metabolitů obranná: zajištění imunity, krevní srážlivosti termoregulační: rozvádění tepla z metabolicky aktivních orgánů do periferie těla KREV celkový objem: 4,5-5,5 l krevní plazma (55 %) krevní částice (45 %): erytrocyty (červené krvinky), leukocyty (bílé krvinky), trombocyty (krevní destičky) pH krve: 7,4 (7,35-7,45) ztráta krve 500-800 ml → bez následků, obnova během několika hodin, z tkáňového moku a sleziny ztráta >1,5 l krve → ohrožení života denně se obnovuje asi 50 ml krve, 18 l za rok KREVNÍ PLAZMA nažloutlá, 91 % voda, 8 % organické látky, 1 % anorganické látky organické látky: bílkoviny (albuminy, globuliny, fibrinogen, hormony), cukry (glukóza), tuky (cholesterol) anorganické látky: ionty Na, Ca, K, HCO, Cl, P
ERYTROCYTY Komentovaný krevní roztěr (EN) VIDEO
přenos kyslíku (váže se na hemoglobin) 5 000 000/mm3 (3 800 000 žena, 5 300 000 muž) průměr 7 μm bezjaderné, 95 % sušiny je hemoglobin žijí cca 4 měsíce povrch všech erytrocytů je 2000× větší než povrch těla v 1 erytrocytu je 265 miliónů molekul hemoglobinu denně vznikne asi 200 miliard erytrocytů za svůj život urazí asi 1000 km rozpadají se ve slezině a v játrech - pohlcovány buňkami retikuloendotelové soustavy z hemové skupiny se tvoří bilirubin (žlučové barvivo) a biliverdin erytropoéza = tvorba červených krvinekv červené kostní dřeni Fe nutné pro tvorbu Fe z rozpadlých erytrocytů, doplnění potravou nevyužité Fe se váže na bílkovinu feritin, ukládá se do zásoby ve tkáních vitamin B (kobalamin) vitamin kyselina listová hormon erytropoetin (vylučuje se v ledvinách) denní potřeba železa: muži 12 mg, ženy 14-18 mg hematokrit = poměr mezi objemem erytrocytů a plazmyženy 41 : 59 % muži 46 : 54 % sedimentace = rychlost klesání krevních částiczávisí na bílkovinách krevní plazmy (rozmnožení globulinů a fibrinogen zrychluje sedimentaci) dále závisí na obsahu tuků v plazmě, na pH ženy 4-7 mm/hod., muži 1-3 mm/hod. hemolýza = rozpad červených krvinekrozrušování povrchu erytrocytů, vystupování Hb způsobeno: hypotonickým prostředím fyzikálními vlivy (teplota, silné třesení) chemickými látkami (tuková rozpouštědla) jedy (bakterií, hadů, pavouků)
LEUKOCYTYprůsvitné buňky s jádrem 4 000-10 000/mm3 , při nemoci počet stoupá nejvíce odpoledne, nejméně ráno délka života - hodiny, dny, týdny, roky granulocyty: barvitelná zrníčka v cytoplazmě, členité jádro, většinou schopné fagocytózy, obsahují enzymy agranulocyty: bez zrníček, nečleněné jádro granulocyty (dělení dle barvení zrn v cytoplazmě) neutrofilní (fialová): 64 % schopnost měnit svůj tvar, prostupovat cévní stěnou (diapedéza), chemotaxe zmnožené při zánětech eosinofilní (červená): 1-3 % zmnožené při parazitárních onemocněních bazofilní (modrá): 0-1 % aktivace imunokompetentních buněk produkují protisrážlivé a vasodilatační látky agranulocyty – lymfocyty (24–40 %) B-lymfocyty: tvorba protilátek (humorální imunita) rozpoznání antigenu na základě struktury makromolekul proliferace (namnožení buněk) paměťové buňky T-lymfocyty buněčná imunita diferenciace (několik typů) regulace imunitní odpovědi B-lymfocytů typy T-lymfocytů: TC – cytotoxické, TH – pomocné, TS – supresorové agranulocyty – monocyty (3–8 %) makrofágy - největší fagocyty v některých tkáních (slezina, játra, lymf. uzliny, vazivo, místa hrozící infekce) poškození tvorby - jedy TROMBOCYTYútržky buněk kostní dřeně 250 000-400 000/mm3 průměr 2-4 μm zástava krvácení: shlukování a rozpad trombocytů v místě poranění + serotonin (zúžení cévy) shlukování a rozpad – zátka obsahují hemokoagulační látky proces hemokoagulace = srážení krvechrání před ztrátami krve trombokináza + Ca2+ ion se uvolňují z trombocytů a poraněných tkání a působí na protrombin → ten se mění v trombin → působí na fibrinogen (rozpustná bílkovina) → ten se mění na fibrin (nerozpustná bílkovina) → vytváří se krevní koláč, na okrajích sérum (= plazma bez fibrinogenu) ztráta krve: náhlá do 1,5 litru, pomalá do 2,5 litru protrombin se tvoří v játrech – nutný vitamin K srážení krve se zpomaluje chladem KREVNÍ SKUPINY objevitel: Jan Jánský aglutinogeny v membránách erytrocytů (A, B, AB, 0) aglutininy gamaglobuliny v plazmě (anti A, anti B) Rh systém v membráně erytrocytů antigen (+, -) aglutinogeny se objevují v krvinkách již v 6. týdnu života embrya, aglutininy 10. den po porodu krevní transfuze nahrazuje tekutinu i krvinky a důležité látky krevní konzerva – krev se mísí s konzervačním roztokem, obsahuje protisrážlivé činidlo a glukózu, skladuje se při 2-4 °C na 21 dnů autotransfuze systém krevních skupin „AB0“: ˟ aglutinace (shlukování),
• žádná aglutinace
˟ aglutinace (shlukování),
• žádná aglutinace
Rh faktor: nebezpečí pro plod v případě, že matka je Rh– a plod Rh+ → matčino tělo vytváří protilátky proti Rh+ plodu IMUNITNÍ REAKCE imunita: nespecifická, specifickáVíce informací v kapitole
imunita nespecifická neporušenost kůže a sliznic fagocytující buňka schopnost buněk napadených viry uvolňovat interferony bílkoviny krevního séra produkované některými fagocyty makrofágy, největší fagocyty imunita specifická I (B-lymfocyty) rozpoznání antigenů podle struktury makromolekul antigeny reagují s receptory na membránách lymfocytů (vazebná místa = imunoglobuliny) proliferace: aktivní stadium (plazmatické buňky) - tvorba protilátek paměťové buňky z B i T lymfocytů (na počátku imunitní reakce) imunita specifická II (T-lymfocyty) netvoří protilátky antigeny se váží na receptory plazmatické membrány přímý kontakt buněk → zničení cizí buňky (omezování nádorového bujení, odvrhování transplantovaných tkání – imunosupresiva) cytotoxické ničí bakterie, buňky napadené virem, nádorové pomahačské stimulují po setkání s antigenem B-lymfocyty k tvorbě protilátek, TC k činnosti supresorové tlumí aktivitu TH i B nature killers (přirození zabíječi) asi 5 % leukocytů, aktivace interferony, regulují imunitní odpověď B-lymfocytů primární lymfoidní tkáň: B-lymfocyty dozrávají v kostní dřeni, T-lymfocyty v brzlíku sekundární lymfoidní tkáň: slezina, mízní uzliny aktivace kontaktem s antigeny → pomnožení → většina lymfocytů do krevního oběhu každý lymfocyt produkuje pouze jeden druh imunoglobulinu – miliony antigenů geneticky není zakódováno v zárodečných buňkách – rekombinace během vývoje lymfocytů intracelulární signální látky: lymfokiny, monokiny (cytokiny), interleukin poruchy imunity AIDS = Acquired Immune Deficiency Syndrome – syndrom získaného selhání imunity (vyvoláno retrovirem HIV) autoimunitní choroby vytváření protilátek proti vlastní tkáni alergie uplatňují se postupně imunoglobuliny IgE, bazofilní granulocyty a z nich uvolněné mediátory (histamin, serotonin, tromboxany, prostaglandiny) – působí otoky, křeče hladkých svalů (astma), rýmu, oběhové a dýchací potíže (cévy – otoky, hlenové žlázky – rýma, nervová zakončení – svědění) anafylaktické typy (sekundy až minuty) – pyly oddálené typy (dny) - plísně, bakterie