Tělní tekutiny


  • dospělý - až 66 % hmotnosti těla
  • novorozenec - až 80 % hmotnosti těla 
  • člověk (70 kg): 42 l tělních tekutin, z toho 28 l nitrobuněčná tekutina (40 % hmotnosti), 14 l mimobuněčná tekutina (20 % hmotnosti)

Iontové složení tělních tekutin


EXTRACELULÁRNÍ TEKUTINA

  • hlavně sodné a chloridové ionty, méně vápenaté, hydrogenuhličitanové, živiny, plyny
  • tekutina mezibuněčná (10,5 l) a cévní (3,5 l) 
  • tkáňový mok, krev a lymfa se vzájemně doplňují, stav dynamické rovnováhy

INTRACELULÁRNÍ TEKUTINA

  • draselné ionty, méně hořečnatých a fosforečnanových

VODNÍ BILANCE ORGANISMU

  • denní potřeba vody dospělého člověka: 2,5–3 l
  • příjem vody: 1,2 l pitím, 0,9 l s potravou, 0,3 l oxidací živin, 2,4 l = celkový příjem vody za den 
  • výdej vody: 1,4 l močí, 0,9 l plícemi a kůží, 0,1 l stolicí, 2,4 l = celkový výdej vody za den

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ ORGANISMU

  • stálost vnitřního prostředí = homeostáza
    • pH homeostáza = acidobazická rovnováha tělních tekutin
      • důležitá pro správnou konformaci proteinů
    • osmotická homeostáza
      • udržována pomocí regulace objemu buňky (propustnost membrány)
  • udržována různými mechanismy 
  • výchylky homeostázy – poruchy v činnosti organismu 
  • udržován stav dynamické rovnováhy

DRUHY TĚLNÍCH TEKUTIN

  • cévní
    • krev
    • lymfa
  • mimocévní
    • relativně stálý objem: tkáňový mok, endolymfa, perilymfa, mozkomíšní mok, komorová voda
    • nestálý objem: moč, pot, trávicí šťávy…

FUKNCE TĚLNÍCH TEKUTIN

  • transportní: přenos živin, plynů, hormonů, odvádění metabolitů
  • obranná: zajištění imunity, krevní srážlivosti 
  • termoregulační: rozvádění tepla z metabolicky aktivních orgánů do periferie těla

KREV

  • celkový objem: 4,5-5,5 l
  • krevní plazma (55 %) 
  • krevní částice (45 %): erytrocyty (červené krvinky), leukocyty (bílé krvinky), trombocyty (krevní destičky) 
  • pH krve: 7,4 (7,35-7,45) 
  • ztráta krve 500-800 ml → bez následků, obnova během několika hodin, z tkáňového moku a sleziny 
  • ztráta >1,5 l krve → ohrožení života 
  • denně se obnovuje asi 50 ml krve, 18 l za rok

KREVNÍ PLAZMA

  • nažloutlá, 91 % voda, 8 % organické látky, 1 % anorganické látky
  • organické látky: bílkoviny (albuminy, globuliny, fibrinogen, hormony), cukry (glukóza), tuky (cholesterol) 
  • anorganické látky: ionty Na, Ca, K, HCO, Cl, P

ERYTROCYTY

Komentovaný krevní roztěr (EN)

  • přenos kyslíku (váže se na hemoglobin)
  • 5 000 000/mm3 (3 800 000 žena, 5 300 000 muž)
  • průměr 7 μm
  • bezjaderné, 95 % sušiny je hemoglobin 
  • žijí cca 4 měsíce 
  • povrch všech erytrocytů je 2000× větší než povrch těla 
  • v 1 erytrocytu je 265 miliónů molekul hemoglobinu 
  • denně vznikne asi 200 miliard erytrocytů 
  • za svůj život urazí asi 1000 km 
  • rozpadají se ve slezině a v játrech - pohlcovány buňkami retikuloendotelové soustavy 
  • z hemové skupiny se tvoří bilirubin (žlučové barvivo) a biliverdin
  • erytropoéza = tvorba červených krvinek
    • v červené kostní dřeni 
    • Fe nutné pro tvorbu 
      • Fe z rozpadlých erytrocytů, doplnění potravou 
      • nevyužité Fe se váže na bílkovinu feritin, ukládá se do zásoby ve tkáních
    • vitamin B (kobalamin) 
    • vitamin kyselina listová 
    • hormon erytropoetin (vylučuje se v ledvinách) 
    • denní potřeba železa: muži 12 mg, ženy 14-18 mg
  • hematokrit = poměr mezi objemem erytrocytů a plazmy
    • ženy 41 : 59 % 
    • muži 46 : 54 % 
  • sedimentace = rychlost klesání krevních částic
    • závisí na bílkovinách krevní plazmy (rozmnožení globulinů a fibrinogen zrychluje sedimentaci) 
    • dále závisí na obsahu tuků v plazmě, na pH 
    • ženy 4-7 mm/hod., muži 1-3 mm/hod.
  • hemolýza = rozpad červených krvinek
    • rozrušování povrchu erytrocytů, vystupování Hb
    • způsobeno:
      • hypotonickým prostředím
      • fyzikálními vlivy (teplota, silné třesení)
      • chemickými látkami (tuková rozpouštědla)
      • jedy (bakterií, hadů, pavouků)

LEUKOCYTY

  • průsvitné buňky s jádrem
  • 4 000-10 000/mm3, při nemoci počet stoupá 
  • nejvíce odpoledne, nejméně ráno 
  • délka života - hodiny, dny, týdny, roky 
  • granulocyty: barvitelná zrníčka v cytoplazmě, členité jádro, většinou schopné fagocytózy, obsahují enzymy 
  • agranulocyty: bez zrníček, nečleněné jádro 
  • granulocyty (dělení dle barvení zrn v cytoplazmě) 
    • neutrofilní (fialová): 64 %
      • schopnost měnit svůj tvar, prostupovat cévní stěnou (diapedéza), chemotaxe
      • zmnožené při zánětech 
    • eosinofilní (červená): 1-3 %
      • zmnožené při parazitárních onemocněních 
    • bazofilní (modrá): 0-1 %
      • aktivace imunokompetentních buněk
      • produkují protisrážlivé a vasodilatační látky
  • agranulocyty – lymfocyty (24–40 %) 
    • B-lymfocyty:
      • tvorba protilátek (humorální imunita)
      • rozpoznání antigenu na základě struktury makromolekul
      • proliferace (namnožení buněk)
      • paměťové buňky
    • T-lymfocyty
      • buněčná imunita
      • diferenciace (několik typů)
      • regulace imunitní odpovědi B-lymfocytů
      • typy T-lymfocytů: TC – cytotoxické, TH – pomocné, TS – supresorové 
  • agranulocyty – monocyty (3–8 %) 
    • makrofágy - největší fagocyty  
    • v některých tkáních (slezina, játra, lymf. uzliny, vazivo, místa hrozící infekce) 
    • poškození tvorby - jedy

TROMBOCYTY

  • útržky buněk kostní dřeně
  • 250 000-400 000/mm3
  • průměr 2-4 μm
  • zástava krvácení: shlukování a rozpad trombocytů v místě poranění + serotonin (zúžení cévy) 
  • shlukování a rozpad – zátka 
  • obsahují hemokoagulační látky 
  • proces hemokoagulace = srážení krve
    • chrání před ztrátami krve
    • trombokináza + Ca2+ ion se uvolňují z trombocytů a poraněných tkání a působí na protrombin → ten se mění v trombin → působí na fibrinogen (rozpustná bílkovina) → ten se mění na fibrin (nerozpustná bílkovina) → vytváří se krevní koláč, na okrajích sérum (= plazma bez fibrinogenu) 
    • ztráta krve: náhlá do 1,5 litru, pomalá do 2,5 litru 
    • protrombin se tvoří v játrech – nutný vitamin K 
    • srážení krve se zpomaluje chladem

KREVNÍ SKUPINY

  • objevitel: Jan Jánský
  • aglutinogeny v membránách erytrocytů (A, B, AB, 0)  
  • aglutininy gamaglobuliny v plazmě (anti A, anti B) 
  • Rh systém v membráně erytrocytů antigen (+, -) 
  • aglutinogeny se objevují v krvinkách již v 6. týdnu života embrya, aglutininy 10. den po porodu 
  • krevní transfuze nahrazuje tekutinu i krvinky a důležité látky 
  • krevní konzerva – krev se mísí s konzervačním roztokem, obsahuje protisrážlivé činidlo a glukózu, skladuje se při 2-4 °C na 21 dnů 
  • autotransfuze 
  • systém krevních skupin „AB0“:
            ˟ aglutinace (shlukování), žádná aglutinace
            
            ˟ aglutinace (shlukování), žádná aglutinace
  • Rh faktor: nebezpečí pro plod v případě, že matka je Rh– a plod Rh+ → matčino tělo vytváří protilátky proti Rh+ plodu

IMUNITNÍ REAKCE

  • imunita: nespecifická, specifická
    Více informací v kapitole
  • imunita nespecifická 
    • neporušenost kůže a sliznic 
    • fagocytující buňka  
    • schopnost buněk napadených viry uvolňovat interferony 
    • bílkoviny krevního séra produkované některými fagocyty makrofágy, největší fagocyty 
  • imunita specifická I (B-lymfocyty) 
    • rozpoznání antigenů podle struktury makromolekul 
    • antigeny reagují s receptory na membránách lymfocytů (vazebná místa = imunoglobuliny)
    • proliferace:
      • aktivní stadium (plazmatické buňky) - tvorba protilátek
      • paměťové buňky z B i T lymfocytů (na počátku imunitní reakce) 
  • imunita specifická II (T-lymfocyty) 
    • netvoří protilátky 
    • antigeny se váží na receptory plazmatické membrány 
    • přímý kontakt buněk → zničení cizí buňky (omezování nádorového bujení, odvrhování transplantovaných tkání – imunosupresiva)  
    • cytotoxické ničí bakterie, buňky napadené virem, nádorové 
    • pomahačské stimulují po setkání s antigenem B-lymfocyty k tvorbě protilátek, TC k činnosti 
    • supresorové tlumí aktivitu TH i B 
    • nature killers (přirození zabíječi) asi 5 % leukocytů, aktivace interferony, regulují imunitní odpověď B-lymfocytů 
    • primární lymfoidní tkáň: B-lymfocyty dozrávají v kostní dřeni, T-lymfocyty v brzlíku 
    • sekundární lymfoidní tkáň: slezina, mízní uzliny 
    • aktivace kontaktem s antigeny → pomnožení → většina lymfocytů do krevního oběhu 
    • každý lymfocyt produkuje pouze jeden druh imunoglobulinu – miliony antigenů 
    • geneticky není zakódováno v zárodečných buňkách – rekombinace během vývoje lymfocytů 
    • intracelulární signální látky: lymfokiny, monokiny (cytokiny), interleukin 
  • poruchy imunity 
    • AIDS = Acquired Immune Deficiency Syndrome – syndrom získaného selhání imunity (vyvoláno retrovirem HIV) 
    • autoimunitní choroby vytváření protilátek proti vlastní tkáni 
    • alergie uplatňují se postupně imunoglobuliny IgE, bazofilní granulocyty a z nich uvolněné mediátory (histamin, serotonin, tromboxany, prostaglandiny) – působí otoky, křeče hladkých svalů (astma), rýmu, oběhové a dýchací potíže (cévy – otoky, hlenové žlázky – rýma, nervová zakončení – svědění) 
      • anafylaktické typy (sekundy až minuty) – pyly 
      • oddálené typy (dny) - plísně, bakterie

 

Comments