PODKMEN: KLEPÍTKATCI (Chelicerata)
- 1. pár končetin = klepítka (chelicery) - příjem potravy
- 2. pár končetin = makadla (pedipalpy) - hmatová funkce
- hlava s hrudí srůstá v hlavohruď (přední část = prosoma)
- 4 páry kráčivých končetin vždy z hlavohrudi
- zadeček (zadní část = opistosoma) většinou nečlánkovaný
- jednoduché oči
TŘÍDA: HROTNATCI (Merostomata)
- dělí se na dva řády:
- vyhynulí - řád: Kyjonožci (Eurypterida)
- vodní klepítkatci; připomínali štíry; v trnu měli jed
- chybí hřbetní štít, značné rozměry (až 1,8 metru)
- současní - řád: Ostrorepi (Xiphosura)
- složené oči, vnější žábry, trn sloužící k vyhrabávání kořisti při pobřeží, velmi dobrý imunitní systém
- pouze 5 recentních druhů - zástupci:
- OSTROREP AMERICKÝ (délka 60 cm, pobřeží Mexického zálivu)
- OSTROREP MOLUCKÝ (pobřežní moře JV Asie)
TŘÍDA: PAVOUKOVCI (Arachnida)
Řád: Štíři (Scorpionida)
- fylogeneticky velmi stará skupina (od svrchního siluru)
- tělo kryto silným chitinovým krunýřem
- hlavohruď; zadeček (= abdomen, opistoma) zakončený jedovou žlázou
- zadeček rozdělen na 2 části: širší preabdomen (= mesosoma) a užší postabdomen (= metasoma)
- makadla přeměněná v klepeta
- DS: plicní vaky
- draví, suchomilní, vydrží dlouho hladovět
- samice nosí mláďata na hřbetě
- předávání spermatoforu, předchází "zásnubní hry", vyvinut sexuální dimorfismus
- někteří velmi jedovatí (neurotoxin nebo hemolytický jed) - obecně lze říci, že čím menší klepeta, tím jedovatější
- zástupci:
- ŠTÍR STŘEDOMOŘSKÝ (západní Středomoří, žlutý až hnědý, 7 cm, po bodnutí bolesti, ale ne smrt)
- VELEŠTÍR OBROVSKÝ (největší štír, 18 cm, tmavý až černý, chodby v zemi, západní Afrika)
- ŠTÍR KÝLNATÝ (běžný evropský druh, 3-4 cm, mj. i na Slapech - ale nepůvodní lokalita)
Řád: Štírci (Pseudoscorpionida)
- podobní štírům, ale nemají protaženou zadní část
- několik milimetrů, zploštělí, zadeček je zřetelně článkovaný
- dýchají vzdušnicemi (2 páry), snovací žlázy na chelicerách
- makadla (s jedovou žlázou) klepítkovitá
- pod kůrou, pod kameny, v domě (knihy)
- pohybují se vpřed i vzad (adaptace k pobytu ve škvírách)
- hubí škodlivé roztoče, pisivky a jiný hmyz
- zástupci:
- ŠTÍREK OBECNÝ (4 mm, napadá i štěnice)
- ŠTÍREK KNIHOVÝ (1-1,5 mm, ptačí hnízda, stodoly, knihy)
Řád: Štírenky (Palpigradida)
- bičíkovitý výběžek na zadečku
- slepé, nepigmentované; žijí podkameny
Řád: Bičovci (Uropygida)
- "bičík" = článkovaný přívěsek na zadečku vyrůstající z telsonu (zadní tykadlo, mechanoreceptor)
- drobné chelicery; nápadné pedipalpy (makadla)
- tropy a subtropy
Řád: Pavouci (Araneida)
- nejbohatší řád klepítkatců, cca 20 000 druhů
***Typy chelicer Typické pro Orthognatha - sklípkany. Skládají je pod tělo, jsou rovnoběžné a mohou pracovat nezávisle na sobě. LABIDOGNÁTNÍ CHELICERY Tento typ mají Labidognatha - tedy ostatní čeledi (křižákovití, pokoutníci, slíďákovití, skákavky, běžníkovití a další). Jdou proti sobě a spolupracují, což umožňuje menší velikost samotných chelicer a v důsledku toho i celého těla (jsou evolučně vyspělejší).
- převážně suchozemští, dravci
- hlavohruď (prosoma) + stopka + zadeček (opistosoma, většinou nečlánkováno)
- končetiny: 2 páry u ústního otvoru (chelicery, pedipalpy), 4 páry kráčivých končetin (s drápky - slouží ke snování pavučin)
- chelicery ze 2 článků - bazální část a drápek (nepohyblivý prst vymizel); různě silný jed
- pedipalpy u samců zduřelé, uvnitř komůrka - nasaje spermie a vsune makadlo do kloaky samice (kopulace, ne spermatofor)
- zakrnělé končetiny 10. a 11. segmentu přeměněny ve snovací bradavky (sekret na vzduchu tuhne v jemná vlákna - "pavučiny")
- stavba sítě řízena instinktivně (řetězce nepodmíněných reflexů)
- TS: trubicovitá, rozvětvené střevo (se slepými výběžky), před řitním otvorem dutina (kloaka - ústní VS); mimotělní trávení
- DS: jeden (dva - vývojově starší) pár(y) plicních vaků na 8. (a 9.) článku (některé druhy mají i tracheje)
- jednoduché oči (široký zorný úhel), mechanoreceptory (brvy a vlásky různě po těle), chemoreceptory
- ®: gonochoristé, vnitřní oplození, péče o mláďata, samec přenáší spermie na makadlech, přímý vývin, nosí si kokon (lovčíci), kanibalismus
- podle typu pavučiny můžeme určit pavouka
- na pavučinách signální vlákna
- zástupci:
- SKLÍPKANI (tělo pokryté chlupy, loví ze zálohy, doupata v zemi, pletou "punčošky"; např. S. HUŇATÝ)
- CEDIVEČKA PLOTOVÁ (sítě v suché vegetaci, v pletivech plotů)
- LOVČÍK VODNÍ (břehy stojatých vod, běhají po hladině, potápí se; L. HAJNÍ - výslunné okraje lesa, kopřivové porosty)
- POKOUTNÍK DOMÁCÍ (vodorovné sítě v rozích, kde přechází ve svislou rourku)
- SKÁKAVKA PRUHOVANÁ (černohnědě žíhané tělo, neloví do sítí, ale skáče)
- SLÍĎÁK HAJNÍ (výslunné okraje listnatých lesů, světlé zbarvení)
- STEPNÍK RUDÝ (teplé oblasti, samec rudý se čtyřmi tečkami na zadečku)
- SNOVAČKA JEDOVATÁ (jeden z nejjedovatějších pavouků, "černá vdova", smrtelně jedovatá, Středomoří, Střední Asie)
- TŘESAVKA SEKÁČOVITÁ (v hromadách kamení, řídké sítě, kokon s vajíčky nosí samice v chelicerách)
- VODOUCH STŘÍBŘITÝ (vodní, bublina vzduchu se udržuje díky adhezi mezi chloupky)
- ZÁPŘEDNÍK MOKŘADNÍ (světle hnědé až žlutavé zbarvení, zámotky na listech rostlin)
- KŘIŽÁK OBECNÝ (složitá pavučina se signálními vlákny, proměnlivé zbarvení dle prostředí, kříž na zadečku)
- BĚŽNÍK KVĚTOMILNÝ (na květech číhá na hmyz, nedospělí jedinci mají podíl na tzv. "babím létě", barvoměna - podle barvy květu)
Řád: Solifugy (Soliphugida)
- rozdělená hlavohruď: hlava + přední články (= proterosoma), 2 volné hrudní články, článkovaný zadeček
- mohutně vyvinuté chelicery (tvar klepítek), jedové žlázy chybí
- pedipalpy se podobají kráčivým nohám
- obývají stepi a pustiny teplých krajin, v Indii lesy
- noční dravci (živí se členovci, ale i žábami a ještěrkami)
- zástupci:
- SOLIFUGA EGEJSKÁ (3-4 cm, hustě chlupatá, jižní Evropa)
Řád: Sekáči (Opilionida)
- hlavohruď široce nasedá na zadeček (článkovaný), chybí snovací bradavky
- tříčlánkové chelicery (bazální část, nepohyblivý a pohyblivý prstík)
- kořist usmrcují stiskem klepítek, dlouhá makadla (podobají se nohám)
- autotomie (= "odhození končetiny", která postupně dorůstá - vždy při svlékání)
- samice mají kladélko, samci penis (důležitý taxonomický znak) → kopulují, ne spermatofor
- zástupci:
- SEKÁČ DOMÁCÍ (celá Evropa, mírný pás Severní Ameriky a Asie, v blízkosti lidských sídel)
- SEKÁČ ROHATÝ (vyhledává suché biotopy, samec má na chelicerách rohovitý výrůstek)
- KLEPÍTNÍK KARPATSKÝ (velké chelicery, malé nohy, Slovensko)
- PLOŠÍK MALÝ (ploché tělo, krátké nohy, nemají autotomii, noční živočich)
Řád: Roztoči (Acarida)
- podřády: klíšťata, čmelíkovci, sametkovci, pancířníci, zákožkovci (skladokazové, zákožky)
- malí až drobnohlední živočichové, celkem 10 000 druhů
- tělní segmentace zachována pouze u několika druhů, jinak tělo splývá v jeden celek
- dravci, paraziti nebo saprofyti; často vyvolávají alergie
- půdní roztoči → tvorba humusu
- nepřímý vývoj, gonochoristé
- zástupci:
- ČMELÍK KUŘÍ (napadá ptáky a drůbež, může přejít i na člověka)
- KLÍŠTĚ OBECNÉ ("hlava" = gnatosoma, hruď + zadeček = idiosoma; ústní aparát modifikován na hypostom; Hallerův orgán pro vnímání tepla a CO2; protisrážecí idiotoxin; šestinohé larvy; encefalitida, borelióza)
- KLÍŠŤÁK (parazit holoubat; nepřenáší choroby)
- ROZTOČÍK VČELÍ ("roztočové onemocnění včel" - napodává jejich vzdušnice)
- SVILUŠKA CHMELOVÁ (parazituje na chmelu)
- TRUDNÍK LIDSKÝ (vyskytuje se v mazových žlázách člověka)
- SAMETKA RUDÁ (výrazně rudé zabarvení, často na zdech)
- SAMETKA ZARDĚNKOVÁ (larvy způsobují člověku vyrážky)
- VODULE (pobřežní zóna sladkých vod, dravci, na končetinách husté brvy k plavání)
- ZÁKOŽKA SVRABOVÁ (způsobuje svrab, vytváří pod kůží "chodbičky")
- SLADOKAZ MOUČNÝ (sýpky, sklady mouky, spíže - ničí zásoby potravin)
- VLNOVNÍK RÉVOVÝ (parazituje na vinné révě)
- KLEŠTÍK VČELÍ (původce varroázy - nebezpečí pro včelstva)
- PANCÍŘNÍK (žije v půdě)

***Řád: Krabovci (Amblypygida)
- velké pedipalpy
- tendence mít stopku
- dravci
TŘÍDA: NOHATKY (Pantopoda)
- malá skupina mořských klepítkaců (cca 500 druhů)
- tenké, tyčinkovité tělo je dlouhé asi 0,2-1,5 cm
- většinu těla tvoří prosoma, opistosoma je zakrnělé
- dvě skupiny končetin:
- 3 páry: chelicery + pedipalpy + nosič vajíček (= oviger, pouze u samců)
- 4-6 párů kráčivých noh
- TS: výrazný hltan, výběžky střeva (až do nohou)
- vylučovací i dýchadí orgány chybějí
- CS: srdce prochází celým tělem kromě zadečku
- NS: nad- a podhltanová zauzlina, řetězce párových zauzlin (podle počtu končetin); zrakové orgány, smyslové štětinky
- gonochoristé, vajíčka přilepena na samci (drží se ho poté i larvy)
- žijí v mořích (až do 4000 metrů) n koloniích láčkovců a hub, některé žijí planktonicky
- zástupci:
- NOHATKA POBŘEŽNÍ (18 mm dlouhá, 4 páry kráčivých noh, žije na sasankách)
|