Biologie živočichů‎ > ‎Členovci‎ > ‎

Klepítkatci

PODKMEN: KLEPÍTKATCI (Chelicerata)

  • 1. pár končetin = klepítka (chelicery) - příjem potravy
  • 2. pár končetin = makadla (pedipalpy) - hmatová funkce
  • hlava s hrudí srůstá v hlavohruď (přední část = prosoma)
  • 4 páry kráčivých končetin vždy z hlavohrudi
  • zadeček (zadní část = opistosoma) většinou nečlánkovaný
  • jednoduché oči
 

TŘÍDA: HROTNATCI (Merostomata)

  • dělí se na dva řády:
    • vyhynulí - řád: Kyjonožci (Eurypterida)
      • vodní klepítkatci; připomínali štíry; v trnu měli jed
      • chybí hřbetní štít, značné rozměry (až 1,8 metru)
    • současní - řád: Ostrorepi (Xiphosura)
      • složené oči, vnější žábry, trn sloužící k vyhrabávání kořisti při pobřeží, velmi dobrý imunitní systém
      • pouze 5 recentních druhů - zástupci:
        • OSTROREP AMERICKÝ (délka 60 cm, pobřeží Mexického zálivu)
        • OSTROREP MOLUCKÝ (pobřežní moře JV Asie)

 

TŘÍDA: PAVOUKOVCI (Arachnida)

Řád: Štíři (Scorpionida)
  • fylogeneticky velmi stará skupina (od svrchního siluru)
  • tělo kryto silným chitinovým krunýřem
  • hlavohruď; zadeček (= abdomen, opistoma) zakončený jedovou žlázou
  • zadeček rozdělen na 2 části: širší preabdomen (= mesosoma) a užší postabdomen (= metasoma)
  • makadla přeměněná v klepeta
  • DS: plicní vaky
  • draví, suchomilní, vydrží dlouho hladovět
  • samice nosí mláďata na hřbetě
  • předávání spermatoforu, předchází "zásnubní hry", vyvinut sexuální dimorfismus
  • někteří velmi jedovatí (neurotoxin nebo hemolytický jed) - obecně lze říci, že čím menší klepeta, tím jedovatější
  • zástupci:
    • ŠTÍR STŘEDOMOŘSKÝ (západní Středomoří, žlutý až hnědý, 7 cm, po bodnutí bolesti, ale ne smrt)
    • VELEŠTÍR OBROVSKÝ (největší štír, 18 cm, tmavý až černý, chodby v zemi, západní Afrika)
    • ŠTÍR KÝLNATÝ (běžný evropský druh, 3-4 cm, mj. i na Slapech - ale nepůvodní lokalita)

 

Řád: Štírci (Pseudoscorpionida)
  • podobní štírům, ale nemají protaženou zadní část
  • několik milimetrů, zploštělí, zadeček je zřetelně článkovaný
  • dýchají vzdušnicemi (2 páry), snovací žlázy na chelicerách
  • makadla (s jedovou žlázou) klepítkovitá
  • pod kůrou, pod kameny, v domě (knihy)
  • pohybují se vpřed i vzad (adaptace k pobytu ve škvírách)
  • hubí škodlivé roztoče, pisivky a jiný hmyz
  • zástupci:
    • ŠTÍREK OBECNÝ (4 mm, napadá i štěnice)
    • ŠTÍREK KNIHOVÝ (1-1,5 mm, ptačí hnízda, stodoly, knihy)

 

Řád: Štírenky (Palpigradida)
  • bičíkovitý výběžek na zadečku
  • slepé, nepigmentované; žijí podkameny
 
 
Řád: Bičovci (Uropygida)
  • "bičík" = článkovaný přívěsek na zadečku vyrůstající z telsonu (zadní tykadlo, mechanoreceptor)
  • drobné chelicery; nápadné pedipalpy (makadla)
  • tropy a subtropy

 

Řád: Pavouci (Araneida)
  • nejbohatší řád klepítkatců, cca 20 000 druhů

    ***Typy chelicer

     
    ORTOGNÁTNÍ CHELICERY
    Typické pro Orthognatha - sklípkany.
    Skládají je pod tělo, jsou rovnoběžné a mohou pracovat nezávisle na sobě.
     
     
    LABIDOGNÁTNÍ CHELICERY
    Tento typ mají Labidognatha - tedy ostatní čeledi (křižákovití, pokoutníci, slíďákovití, skákavky, běžníkovití a další).
    Jdou proti sobě a spolupracují, což umožňuje menší velikost samotných chelicer a v důsledku toho i celého těla (jsou evolučně vyspělejší).
     
     
  • převážně suchozemští, dravci
  • hlavohruď (prosoma) + stopka + zadeček (opistosoma, většinou nečlánkováno)
  • končetiny: 2 páry u ústního otvoru (chelicery, pedipalpy), 4 páry kráčivých končetin (s drápky - slouží ke snování pavučin)
  • chelicery ze 2 článků - bazální část a drápek (nepohyblivý prst vymizel); různě silný jed
  • pedipalpy u samců zduřelé, uvnitř komůrka - nasaje spermie a vsune makadlo do kloaky samice (kopulace, ne spermatofor)
  • zakrnělé končetiny 10. a 11. segmentu přeměněny ve snovací bradavky (sekret na vzduchu tuhne v jemná vlákna - "pavučiny")
  • stavba sítě řízena instinktivně (řetězce nepodmíněných reflexů)
  • TS: trubicovitá, rozvětvené střevo (se slepými výběžky), před řitním otvorem dutina (kloaka - ústní VS); mimotělní trávení
  • DS: jeden (dva - vývojově starší) pár(y) plicních vaků na 8. (a 9.) článku (některé druhy mají i tracheje)
  • jednoduché oči (široký zorný úhel), mechanoreceptory (brvy a vlásky různě po těle), chemoreceptory
  • ®: gonochoristé, vnitřní oplození, péče o mláďata, samec přenáší spermie na makadlech, přímý vývin, nosí si kokon (lovčíci), kanibalismus
  • podle typu pavučiny můžeme určit pavouka
  • na pavučinách signální vlákna
  • zástupci:

    Křižák

    • SKLÍPKANI (tělo pokryté chlupy, loví ze zálohy, doupata v zemi, pletou "punčošky"; např. S. HUŇATÝ)
    • CEDIVEČKA PLOTOVÁ (sítě v suché vegetaci, v pletivech plotů)
    • LOVČÍK VODNÍ (břehy stojatých vod, běhají po hladině, potápí se; L. HAJNÍ - výslunné okraje lesa, kopřivové porosty)
    • POKOUTNÍK DOMÁCÍ (vodorovné sítě v rozích, kde přechází ve svislou rourku)
    • SKÁKAVKA PRUHOVANÁ (černohnědě žíhané tělo, neloví do sítí, ale skáče)
    • SLÍĎÁK HAJNÍ (výslunné okraje listnatých lesů, světlé zbarvení)
    • STEPNÍK RUDÝ (teplé oblasti, samec rudý se čtyřmi tečkami na zadečku)
    • SNOVAČKA JEDOVATÁ (jeden z nejjedovatějších pavouků, "černá vdova", smrtelně jedovatá, Středomoří, Střední Asie)
    • TŘESAVKA SEKÁČOVITÁ (v hromadách kamení, řídké sítě, kokon s vajíčky nosí samice v chelicerách)
    • VODOUCH STŘÍBŘITÝ (vodní, bublina vzduchu se udržuje díky adhezi mezi chloupky)
    • ZÁPŘEDNÍK MOKŘADNÍ (světle hnědé až žlutavé zbarvení, zámotky na listech rostlin)
    • KŘIŽÁK OBECNÝ (složitá pavučina se signálními vlákny, proměnlivé zbarvení dle prostředí, kříž na zadečku)
    • BĚŽNÍK KVĚTOMILNÝ (na květech číhá na hmyz, nedospělí jedinci mají podíl na tzv. "babím létě", barvoměna - podle barvy květu)

 

Řád: Solifugy (Soliphugida)
 
  • rozdělená hlavohruď: hlava + přední články (= proterosoma), 2 volné hrudní články, článkovaný zadeček
  • mohutně vyvinuté chelicery (tvar klepítek), jedové žlázy chybí
  • pedipalpy se podobají kráčivým nohám
  • obývají stepi a pustiny teplých krajin, v Indii lesy
  • noční dravci (živí se členovci, ale i žábami a ještěrkami)
  • zástupci:
    • SOLIFUGA EGEJSKÁ (3-4 cm, hustě chlupatá, jižní Evropa)

 

Řád: Sekáči (Opilionida)
  • hlavohruď široce nasedá na zadeček (článkovaný), chybí snovací bradavky
  • tříčlánkové chelicery (bazální část, nepohyblivý a pohyblivý prstík)
  • kořist usmrcují stiskem klepítek, dlouhá makadla (podobají se nohám)
  • autotomie (= "odhození končetiny", která postupně dorůstá - vždy při svlékání)
  • samice mají kladélko, samci penis (důležitý taxonomický znak) kopulují, ne spermatofor
  • zástupci:
    • SEKÁČ DOMÁCÍ (celá Evropa, mírný pás Severní Ameriky a Asie, v blízkosti lidských sídel)
    • SEKÁČ ROHATÝ (vyhledává suché biotopy, samec má na chelicerách rohovitý výrůstek)
    • KLEPÍTNÍK KARPATSKÝ (velké chelicery, malé nohy, Slovensko)
    • PLOŠÍK MALÝ (ploché tělo, krátké nohy, nemají autotomii, noční živočich)

 

Řád: Roztoči (Acarida)
  • podřády: klíšťata, čmelíkovci, sametkovci, pancířníci, zákožkovci (skladokazové, zákožky)
  • malí až drobnohlední živočichové, celkem 10 000 druhů
  • tělní segmentace zachována pouze u několika druhů, jinak tělo splývá v jeden celek
  • dravci, paraziti nebo saprofyti; často vyvolávají alergie
  • půdní roztoči tvorba humusu
  • nepřímý vývoj, gonochoristé
  • zástupci:
    • ČMELÍK KUŘÍ (napadá ptáky a drůbež, může přejít i na člověka)
    • KLÍŠTĚ OBECNÉ ("hlava" = gnatosoma, hruď + zadeček = idiosoma; ústní aparát modifikován na hypostom; Hallerův orgán pro vnímání tepla a CO2; protisrážecí idiotoxin; šestinohé larvy; encefalitida, borelióza)
    • KLÍŠŤÁK (parazit holoubat; nepřenáší choroby)
    • ROZTOČÍK VČELÍ ("roztočové onemocnění včel" - napodává jejich vzdušnice)
    • SVILUŠKA CHMELOVÁ (parazituje na chmelu)
    • TRUDNÍK LIDSKÝ (vyskytuje se v mazových žlázách člověka)
    • SAMETKA RUDÁ (výrazně rudé zabarvení, často na zdech)
    • SAMETKA ZARDĚNKOVÁ (larvy způsobují člověku vyrážky)
    • VODULE (pobřežní zóna sladkých vod, dravci, na končetinách husté brvy k plavání)
    • ZÁKOŽKA SVRABOVÁ (způsobuje svrab, vytváří pod kůží "chodbičky")
    • SLADOKAZ MOUČNÝ (sýpky, sklady mouky, spíže - ničí zásoby potravin)
    • VLNOVNÍK RÉVOVÝ (parazituje na vinné révě)
    • KLEŠTÍK VČELÍ (původce varroázy - nebezpečí pro včelstva)
    • PANCÍŘNÍK (žije v půdě)

 

***Řád: Krabovci (Amblypygida)
  • velké pedipalpy
  • tendence mít stopku
  • dravci
 

TŘÍDA: NOHATKY (Pantopoda)

  • malá skupina mořských klepítkaců (cca 500 druhů)
  • tenké, tyčinkovité tělo je dlouhé asi 0,2-1,5 cm
  • většinu těla tvoří prosoma, opistosoma je zakrnělé
  • dvě skupiny končetin:
    • 3 páry: chelicery + pedipalpy + nosič vajíček (= oviger, pouze u samců)
    • 4-6 párů kráčivých noh
  • TS: výrazný hltan, výběžky střeva (až do nohou)
  • vylučovací i dýchadí orgány chybějí
  • CS: srdce prochází celým tělem kromě zadečku
  • NS: nad- a podhltanová zauzlina, řetězce párových zauzlin (podle počtu končetin); zrakové orgány, smyslové štětinky
  • gonochoristé, vajíčka přilepena na samci (drží se ho poté i larvy)
  • žijí v mořích (až do 4000 metrů) n koloniích láčkovců a hub, některé žijí planktonicky
  • zástupci:
    • NOHATKA POBŘEŽNÍ (18 mm dlouhá, 4 páry kráčivých noh, žije na sasankách)

 

Comments