PODKMEN: KLEPÍTKATCI (Chelicerata)

• 1. pár končetin = klepítka (chelicery) - příjem potravy
• 2. pár končetin = makadla (pedipalpy) - hmatová funkce
• hlava s hrudí srůstá v hlavohruď (přední část = prosoma)
• 4 páry kráčivých končetin vždy z hlavohrudi
• zadeček (zadní část = opistosoma) většinou nečlánkovaný
• jednoduché oči

TŘÍDA: HROTNATCI (Merostomata)

• dělí se na dva řády:
• vyhynulí - řád: Kyjonožci (Eurypterida)
• vodní klepítkatci; připomínali štíry; v trnu měli jed
• chybí hřbetní štít, značné rozměry (až 1,8 metru)
• současní - řád: Ostrorepi (Xiphosura)
• složené oči, vnější žábry, trn sloužící k vyhrabávání kořisti při pobřeží, velmi dobrý imunitní systém
• pouze 5 recentních druhů - zástupci:
• OSTROREP AMERICKÝ (délka 60 cm, pobřeží Mexického zálivu)
• OSTROREP MOLUCKÝ (pobřežní moře JV Asie)

TŘÍDA: PAVOUKOVCI (Arachnida)

• fylogeneticky velmi stará skupina (od svrchního siluru)
• tělo kryto silným chitinovým krunýřem
• hlavohruď; zadeček (= abdomen, opistoma) zakončený jedovou žlázou
• zadeček rozdělen na 2 části: širší preabdomen (= mesosoma) a užší postabdomen (= metasoma)
• makadla přeměněná v klepeta
• DS: plicní vaky
• draví, suchomilní, vydrží dlouho hladovět
• samice nosí mláďata na hřbetě
• předávání spermatoforu, předchází "zásnubní hry", vyvinut sexuální dimorfismus
• někteří velmi jedovatí (neurotoxin nebo hemolytický jed) - obecně lze říci, že čím menší klepeta, tím jedovatější
• zástupci:
• ŠTÍR STŘEDOMOŘSKÝ (západní Středomoří, žlutý až hnědý, 7 cm, po bodnutí bolesti, ale ne smrt)
• VELEŠTÍR OBROVSKÝ (největší štír, 18 cm, tmavý až černý, chodby v zemi, západní Afrika)
• ŠTÍR KÝLNATÝ (běžný evropský druh, 3-4 cm, mj. i na Slapech - ale nepůvodní lokalita)

• podobní štírům, ale nemají protaženou zadní část
• několik milimetrů, zploštělí, zadeček je zřetelně článkovaný
• dýchají vzdušnicemi (2 páry), snovací žlázy na chelicerách
• makadla (s jedovou žlázou) klepítkovitá
• pod kůrou, pod kameny, v domě (knihy)
• pohybují se vpřed i vzad (adaptace k pobytu ve škvírách)
• hubí škodlivé roztoče, pisivky a jiný hmyz
• zástupci:
• ŠTÍREK OBECNÝ (4 mm, napadá i štěnice)
• ŠTÍREK KNIHOVÝ (1-1,5 mm, ptačí hnízda, stodoly, knihy)

• bičíkovitý výběžek na zadečku
• slepé, nepigmentované; žijí podkameny

• "bičík" = článkovaný přívěsek na zadečku vyrůstající z telsonu (zadní tykadlo, mechanoreceptor)
• drobné chelicery; nápadné pedipalpy (makadla)
• tropy a subtropy

• nejbohatší řád klepítkatců, cca 20 000 druhů

  ***Typy chelicer

  

   

  ORTOGNÁTNÍ CHELICERY

  Typické pro Orthognatha - sklípkany.

  Skládají je pod tělo, jsou rovnoběžné a mohou pracovat nezávisle na sobě.

   

   

  LABIDOGNÁTNÍ CHELICERY

  Tento typ mají Labidognatha - tedy ostatní čeledi (křižákovití, pokoutníci, slíďákovití, skákavky, běžníkovití a další).

  Jdou proti sobě a spolupracují, což umožňuje menší velikost samotných chelicer a v důsledku toho i celého těla (jsou evolučně vyspělejší).

   

   
• převážně suchozemští, dravci
• hlavohruď (prosoma) + stopka + zadeček (opistosoma, většinou nečlánkováno)
• končetiny: 2 páry u ústního otvoru (chelicery, pedipalpy), 4 páry kráčivých končetin (s drápky - slouží ke snování pavučin)
• chelicery ze 2 článků - bazální část a drápek (nepohyblivý prst vymizel); různě silný jed
• pedipalpy u samců zduřelé, uvnitř komůrka - nasaje spermie a vsune makadlo do kloaky samice (kopulace, ne spermatofor)
• zakrnělé končetiny 10. a 11. segmentu přeměněny ve snovací bradavky (sekret na vzduchu tuhne v jemná vlákna - "pavučiny")
• stavba sítě řízena instinktivně (řetězce nepodmíněných reflexů)
• TS: trubicovitá, rozvětvené střevo (se slepými výběžky), před řitním otvorem dutina (kloaka - ústní VS); mimotělní trávení
• DS: jeden (dva - vývojově starší) pár(y) plicních vaků na 8. (a 9.) článku (některé druhy mají i tracheje)
• jednoduché oči (široký zorný úhel), mechanoreceptory (brvy a vlásky různě po těle), chemoreceptory
• ®: gonochoristé, vnitřní oplození, péče o mláďata, samec přenáší spermie na makadlech, přímý vývin, nosí si kokon (lovčíci), kanibalismus
• podle typu pavučiny můžeme určit pavouka
• na pavučinách signální vlákna
• zástupci:

  Křižák

  
• SKLÍPKANI (tělo pokryté chlupy, loví ze zálohy, doupata v zemi, pletou "punčošky"; např. S. HUŇATÝ)
• CEDIVEČKA PLOTOVÁ (sítě v suché vegetaci, v pletivech plotů)
• LOVČÍK VODNÍ (břehy stojatých vod, běhají po hladině, potápí se; L. HAJNÍ - výslunné okraje lesa, kopřivové porosty)
• POKOUTNÍK DOMÁCÍ (vodorovné sítě v rozích, kde přechází ve svislou rourku)
• SKÁKAVKA PRUHOVANÁ (černohnědě žíhané tělo, neloví do sítí, ale skáče)
• SLÍĎÁK HAJNÍ (výslunné okraje listnatých lesů, světlé zbarvení)
• STEPNÍK RUDÝ (teplé oblasti, samec rudý se čtyřmi tečkami na zadečku)
• SNOVAČKA JEDOVATÁ (jeden z nejjedovatějších pavouků, "černá vdova", smrtelně jedovatá, Středomoří, Střední Asie)
• TŘESAVKA SEKÁČOVITÁ (v hromadách kamení, řídké sítě, kokon s vajíčky nosí samice v chelicerách)
• VODOUCH STŘÍBŘITÝ (vodní, bublina vzduchu se udržuje díky adhezi mezi chloupky)
• ZÁPŘEDNÍK MOKŘADNÍ (světle hnědé až žlutavé zbarvení, zámotky na listech rostlin)
• KŘIŽÁK OBECNÝ (složitá pavučina se signálními vlákny, proměnlivé zbarvení dle prostředí, kříž na zadečku)
• BĚŽNÍK KVĚTOMILNÝ (na květech číhá na hmyz, nedospělí jedinci mají podíl na tzv. "babím létě", barvoměna - podle barvy květu)

• rozdělená hlavohruď: hlava + přední články (= proterosoma), 2 volné hrudní články, článkovaný zadeček
• mohutně vyvinuté chelicery (tvar klepítek), jedové žlázy chybí
• pedipalpy se podobají kráčivým nohám
• obývají stepi a pustiny teplých krajin, v Indii lesy
• noční dravci (živí se členovci, ale i žábami a ještěrkami)
• zástupci:
• SOLIFUGA EGEJSKÁ (3-4 cm, hustě chlupatá, jižní Evropa)

• hlavohruď široce nasedá na zadeček (článkovaný), chybí snovací bradavky
• tříčlánkové chelicery (bazální část, nepohyblivý a pohyblivý prstík)
• kořist usmrcují stiskem klepítek, dlouhá makadla (podobají se nohám)
• autotomie (= "odhození končetiny", která postupně dorůstá - vždy při svlékání)
• samice mají kladélko, samci penis (důležitý taxonomický znak) → kopulují, ne spermatofor
• zástupci:
• SEKÁČ DOMÁCÍ (celá Evropa, mírný pás Severní Ameriky a Asie, v blízkosti lidských sídel)
• SEKÁČ ROHATÝ (vyhledává suché biotopy, samec má na chelicerách rohovitý výrůstek)
• KLEPÍTNÍK KARPATSKÝ (velké chelicery, malé nohy, Slovensko)
• PLOŠÍK MALÝ (ploché tělo, krátké nohy, nemají autotomii, noční živočich)

• podřády: klíšťata, čmelíkovci, sametkovci, pancířníci, zákožkovci (skladokazové, zákožky)
• malí až drobnohlední živočichové, celkem 10 000 druhů
• tělní segmentace zachována pouze u několika druhů, jinak tělo splývá v jeden celek
• dravci, paraziti nebo saprofyti; často vyvolávají alergie
• půdní roztoči → tvorba humusu
• nepřímý vývoj, gonochoristé
• zástupci:
• ČMELÍK KUŘÍ (napadá ptáky a drůbež, může přejít i na člověka)
• KLÍŠTĚ OBECNÉ ("hlava" = gnatosoma, hruď + zadeček = idiosoma; ústní aparát modifikován na hypostom; Hallerův orgán pro vnímání tepla a CO₂; protisrážecí idiotoxin; šestinohé larvy; encefalitida, borelióza)
• KLÍŠŤÁK (parazit holoubat; nepřenáší choroby)
• ROZTOČÍK VČELÍ ("roztočové onemocnění včel" - napodává jejich vzdušnice)
• SVILUŠKA CHMELOVÁ (parazituje na chmelu)
• TRUDNÍK LIDSKÝ (vyskytuje se v mazových žlázách člověka)
• SAMETKA RUDÁ (výrazně rudé zabarvení, často na zdech)
• SAMETKA ZARDĚNKOVÁ (larvy způsobují člověku vyrážky)
• VODULE (pobřežní zóna sladkých vod, dravci, na končetinách husté brvy k plavání)
• ZÁKOŽKA SVRABOVÁ (způsobuje svrab, vytváří pod kůží "chodbičky")
• SLADOKAZ MOUČNÝ (sýpky, sklady mouky, spíže - ničí zásoby potravin)
• VLNOVNÍK RÉVOVÝ (parazituje na vinné révě)
• KLEŠTÍK VČELÍ (původce varroázy - nebezpečí pro včelstva)
• PANCÍŘNÍK (žije v půdě)

• velké pedipalpy
• tendence mít stopku
• dravci

TŘÍDA: NOHATKY (Pantopoda)

• malá skupina mořských klepítkaců (cca 500 druhů)
• tenké, tyčinkovité tělo je dlouhé asi 0,2-1,5 cm
• většinu těla tvoří prosoma, opistosoma je zakrnělé
• dvě skupiny končetin:
• 3 páry: chelicery + pedipalpy + nosič vajíček (= oviger, pouze u samců)
• 4-6 párů kráčivých noh
• TS: výrazný hltan, výběžky střeva (až do nohou)
• vylučovací i dýchadí orgány chybějí
• CS: srdce prochází celým tělem kromě zadečku
• NS: nad- a podhltanová zauzlina, řetězce párových zauzlin (podle počtu končetin); zrakové orgány, smyslové štětinky
• gonochoristé, vajíčka přilepena na samci (drží se ho poté i larvy)
• žijí v mořích (až do 4000 metrů) n koloniích láčkovců a hub, některé žijí planktonicky
• zástupci:
• NOHATKA POBŘEŽNÍ (18 mm dlouhá, 4 páry kráčivých noh, žije na sasankách)