Coelomata (členovci)

 KMEN: ČLENOVCI 
Arthropoda

- nejpočetnější živočišný kmen (80 % všech živočišných druhů)
-
ovládli všechna prostředí, všechny biotopy

- splývání tělních článků ve větší funkční celky, heteronomní segmentace
-
stavební typy členovců:
        1. hlava (cephalon) + hruď (thorax) + zadeček (abdomen)
        2. hlavohruď (cephalothorax) + zadeček – modifikováno u roztočů, sekáčů > srůst v jeden celek
        3. hlava (x) + trup
- vývoj křídel (osidlování různým míst)
- obrovská rozmnožovací schopnost (spousta nepřátel), partenogeneze
- rozvoj smyslových orgánů, pohybových orgánů (příčně pruhované svaly, ale unavitelné)
- chitinová vnější kostra (exoskelet), sklerity (destičky)
- svlékání = ekdyze (hormony: ekdyzon [urychluje svlékání], juvenilní hormon = neotenin [proti svlékání])
- vývoj článkovaných končetin

- charakteristika:
        ▪ každý článek nese jeden
pár přívěsků
(dochází k jejich přeměnám)
        ▪
článkované končetiny
(jednovětevné - hmyz, dvouvětevné - korýši)
        ▪ pokožka vylučuje chitinovou kutikulu =
exoskelet
; destičky (sklerity) spojeny membránami nebo klouby
        ▪
svlékání (= ekdyze)

- anatomie:
        ▪
NS
: žebříčkovitá, splývání ganglií; třídílné nadjícnové ganglium, podjícnové ganglium
        ▪
smysly
: složené oči (z oček = omatidií, mozaikové vidění), jednoduché oči; smyslové brvy (= senzily); statocysty; instinktivní chování
        ▪
DS
: žábry (primárně vodní), plicní vaky (pavoukovci), vzdušnice (tracheje; stigma - průduch; intima - chitinová výztuž)
        ▪
TS
: přední a zadní část (- ektoderm) – přizpůsobení, střední část (- entoderm) – trávicí funkce; někdy slepé výběžky nebo ústí trávicí žlázy
        ▪
CS
: otevřená, trubicovité nebo vakovité srdce v osrdečníku (s ostiemi) na hřbetní straně, hemolymfa proudí směrem k hlavě
        ▪
VS
: nefridie – nálevky uzavřeny váčky coelomového původu (tykadlové žlázy korýšů, kyčelní žlázy pavoukovců); někdy přeměna ve snovací
        ▪
nebo slinné žlázy; malpighické (= Malpighiho) trubice – ústí do střeva; nefrocyty (leží při stěnách cév)
        ▪
®: většinou gonochoristé, pohlavní dimorfismus, vnitřní oplození, typické pohlavní chování, páření, péče o potomky, ektohormony (feromony)

 

 ― SYSTÉM ČLENOVCŮ ― 

- členovce systematicky rozdělujeme do čtyř podkmenů, které současně představují jednotlivé vývojové větve
- hlavním kritériem je podle Kaestnera
diferenciace předních končetin:

        A) první pár končetin se výrazně odlišuje od ostatních končetin a není obvykle specializován pro příjem potravy
           
1. ODDĚLENÍ: Amandibulata

                a) první pár končetin je přeměněn v tykadla
                       
› 1. PODKMEN:  TROJLALOČNATCI     TRILOBITOMORPHA

                b) první pár končetin je přeměněn v klepítka (chelicery) specializovaná pro příjem potravy
                       
› 2. PODKMEN:  KLEPÍTKATCI     CHELICERATA

        B) nejméně první pár končetin je přeměněn v tykadla, za ústním otvorem jsou nejméně dva páry končetin přeměněny v ústní ústrojí
           
2. ODDĚLENÍ: Mandibulata

                a) první dva páry končetin jsou přeměněny v tykadla, dýchací ústrojí žábry
                       
› 3. PODKMEN:  ŽABERNATÍ     BRANCHIATA

                b) pouze první pár je přeměněn v tykadla, druhý pár tykadel vymizel, dýchací ústrojí vzdušnice
                       
› 4. PODKMEN:  VZDUŠNICOVCI     TRACHEATA

 

1. PODKMEN:     TROJLALOČNATCI     Trilobitomorpha
                                třídy: TRILOBITOIDEA, TRILOBITI

2. PODKMEN:     KLEPÍTKATCI     Chelicerata
                                třídy: HROTNATCI, PAVOUKOVCI, NOHATKY

3. PODKMEN:     ŽABERNATÍ     Branchiata
                                třídy: KORÝŠI

4. PODKMEN:     VZDUŠNICOVCI     Tracheata
                                třídy: STONOŽENKY, DROBNUŠKY, MNOHONOŽKY, STONOŽKY, ENTOGNATHA, HMYZ

 Výše použitý systém ex Jaroslav Lang a kolektiv: Zoologie I. díl – pro pedagogické fakulty (SPN, 1971)

 

 

PODKMEN:     TROJLALOČNATCI     Trilobitomorpha
    - doposud bylo popsáno asi 4 000 druhů, které paleontologové řadí do dvou tříd (Trilobitoidea - málo významná skupina, Trilobita)

    Třída: TRILOBITI    Trilobita
        - nejprimitivnější a nejstarší zástupci členovců
        - žili od kambria do permu (= prvohory), maximální rozvoj v siluru
        - obyvatelé mělkých pobřežních moří
        - naleziště v ČR: barrandien (Barrandova pánev u Prahy)
        - tělo děleno podélně i příčně na tři části: hlava + hruď + zadeček; osní (střední) část + dvě části postranní (pleurální)
        - dvouvětevné končetiny s žaberními výběžky
        - potrava – drobní živočichové; potravou ryb

 Fylogeneze trojlaločnatců  (ex Lang 1971): Některými znaky, např. dvouvětevnými končetinami, se trilobiti podobají dnešním korýšům, jinými znaky se blíží spíše ke klepítkatcům. Je pravděpodobné, že je můžeme považovat za typ pračlenovců, z nichž se vyvinuly obě vývojově větve: Amandibulata i Mandibulata.

 

 

PODKMEN:     KLEPÍTKATCI     Chelicerata
    - 1. pár končetin = klepítka (chelicery) – příjem potravy
    - 2. pár končetin = makadla (pedipalpy) – hmatová funkce
    - hlava s hrudí srůstá v hlavohruď (přední část = prosoma)
    - 4 páry kráčivých končetin vždy z hlavohrudi
    - zadeček (zadní část = opistosoma) většinou nečlánkovaný
    - jednoduché oči

    Třída: HROTNATCI    Merostomata
        - dělí se na dva řády:
            1) vyhynulí
 řád: KYJONOŽCI 
                                            - vodní klepítkatci, připomínali štíry
                                            - chybí hřbetní štít, značné rozměry (až 1,8 metru)

            2) současní  řád: OSTROREPI 
                                            - pouze 5 recentních druhů
                                            - OSTROREP AMERICKÝ (délka 60 cm, pobřeží Mexického zálivu)
                                            - OSTROREP MOLUCKÝ (pobřežní moře jihovýchodní Asie)

 

    Třída: PAVOUKOVCI    Arachnoidea
         řád: ŠTÍŘI 
            - fylogeneticky velmi stará skupina (od svrchního siluru)
            - tělo kryto silným chitinózním krunýřem
            -
zadeček (= abdomen, optisoma) zakončený jedovou žlázou
            - zadeček rozdělen na 2 části: širší preabdomen (= mesosoma) a užší postabdomen (= metasoma)
            - makadla přeměněná v klepeta
            - draví, suchomilní, vydrží dlouho hladovět
            - samice nosí mláďata na hřbetě
            - páření předchází „zásnubní hry“, vyvinut sexuální dimorfismus
            - zástupci:
                    ŠTÍR STŘEDOMOŘSKÝ (západní Středomoří,  žlutý až hnědý, 7 cm, bodnutí > bolesti, ale ne smrt)
                    VELEŠTÍR OBROVSKÝ (největší štír, 18 cm, tmavý až černý, chodby v zemi, západní Afrika)
                    ŠTÍR KÝLNATÝ (běžný evropský druh, 3–4 cm, mj. i na Slapech [ale nepůvodní lokalita])

         řád: BIČOVCI 
            - bičovitě prodloužený 1. pár kráčivých noh; tropy a subtropy

         řád: ŠTÍRENKY 
            - bičíkovitý výběžek na zadečku; žijí pod kameny

         řád: PAVOUCI 
            - nejbohatší řád klepítkatců, cca 20 000 druhů
            - převážně suchozemští, dravci
            - hlavohruď (prosoma) + stopka + zadeček (opistosoma, většinou nečlánkováno)
            - končetiny: 2 páry u ústního otvoru (chelicery, pedipalpy), 4 páry kráčivých končetin (s drápky – slouží ke snování pavučin)
            - zakrněné končetiny 10. a 11. segmentu přeměněny ve snovací bradavky (sekret na vzduchu tuhne v jemná vlákna – „pavučiny“)
            - stavba sítě řízena instinktivně (řetězce nepodmíněných reflexů)
            - TS: trubicovitá, rozvětvené střevo (se slepými výběžky), před řitním otvorem dutina (kloaka – ústí VS); mimotělní trávení
            - DS: jeden (dva – vývojově starší) pár(y) plicních vaků na 8. (a 9.) článku (– některé druhy mají i tracheje)
            - jednoduché oči (široký zorný úhel), mechanoreceptory (brvy a vlásky různě po těle), chemoreceptory
            - ®: gonochoristé, vnitřní oplození, péče o mláďata, samec přenáší spermie na makadlech, přímý vývin, nosí si kokon (lovčíci), kanibalismus
            - podle typu pavučiny můžeme určit pavouka
            - na pavučinách signální vlákna
            - zástupci:
                    CEDIVEČKA PLOTOVÁ (sítě v suché vegetaci, v pletivech plotů)
                    LOVČÍK VODNÍ (břehy stojatých vod, běhají po hladině, potápí se, L. HAJNÍ – výslunné okraje lesa, kopřivové porosty)
                    POKOUTNÍK DOMÁCÍ (vodorovné sítě v rozích, kde přechází ve svislou rourku)
                    SKÁKAVKA PRUHOVANÁ (černohnědě žíhané tělo, neloví do sítí, ale skáče)
                    SKLÍPKANI (tělo pokryté chlupy, loví ze zálohy, doupata v zemi; např. S. HUŇATÝ)
                    SLÍĎÁK HAJNÍ (výslunné okraje listnatých lesů, světlé zbarvení)
                    STEPNÍK RUDÝ (teplé oblasti, samec rudý se čtyřmi tečkami na zadečku)
                    SNOVAČKA JEDOVATÁ (jeden z nejjedovatějších pavouků, „černá vdova“, Středomoří, Střední Asie, smrtelně jedovatá)
                    TŘESAVKA SEKÁČOVITÁ (v hromadách kamení, řídké sítě, kokon s vajíčka nosí samice v chelicerách)
                    VODOUCH STŘÍBŘITÝ (vodní, bublina vzduchu se udržuje díky adhezi mezi chloupky)
                    ZÁPŘEDNÍK MOKŘADNÍ (světle hnědé až žlutavé zbarvení, zámotky na listech rostlin)
                    KŘIŽÁK OBECNÝ (složitá pavučina se signálními vlákny, proměnlivé zbarvení dle prostředí, kříž na zadečku)
                    BĚŽNÍK KVĚTOMILNÝ (na květech číhá na hmyz, nedospělí jedinci mají podíl na tzv. „babím létě“)

         řád: ŠTÍRCI 
            - podobní štírům, ale nemají protaženou zadní část
            - několik milimetrů, zploštělí, zadeček je zřetelně článkovaný
            - dýchají vzdušnicemi (2 páry), snovací žlázy na chelicerách
            - makadla (s jedovou žlázou) klepítkovitá
            - pod kůrou, pod kameny, v domě (knihy)
            - pohybují se vpřed i vzad (adaptace k pobytu ve škvírách)
            - hubí škodlivé roztoče, pisivky a jiný hmyz
            - zástupci:
                    ŠTÍREK OBECNÝ (4 mm, napadá i štěnice)
                    ŠTÍREK KNIHOVÝ (1–1,5 mm, ptačí hnízda, stodoly, knihy)

         řád: SOLIFUGY 
            - rozdělená hlavohruď: hlava + přední články (= proterosoma), 2 volné hrudní články
            - mohutně vyvinuté chelicery (tvar klepítek), jedové žlázy chybí
            - pedipalpy se podobají kráčivým nohám
            - obývají stepi a pustiny teplých krajin, v Indii lesy
            - noční dravci (živí se členovci, ale i žábami a ještěrkami)
            - zástupci:
                    SOLIFUGA EGEJSKÁ (3–4 cm, hustě chlupatá, jižní Evropa)

         řád: SEKÁČI 
            - hlavohruď široce nasedá na zadeček (článkovaný), chybí snovací bradavky
            - kořist usmrcují stiskem klepítek, dlouhá makadla (podobají se nohám)
            - autotomie (= „odhození končetiny“, která postupně dorůstá [vždy při svlékání])
            - samice mají kladélko, samci penis (důležitý taxonomický znak)
            - zástupci:
                    SEKÁČ DOMÁCÍ (celá Evropa, mírný pás Severní Ameriky a Asie, v blízkosti lidských sídel)
                    SEKÁČ ROHATÝ (vyhledává suché biotopy, samec má na chelicerách rohovitý výrůstek)
                    KLEPÍTNÍK KARPATSKÝ (velké chelicery, malé nohy, Slovensko)
                    PLOŠÍK MALÝ (ploché tělo, krátké nohy, nemají autotomii, noční živočich)

         řád: ROZTOČI 
            - tvoří 6 podřádů (čmelíkovci, sametkovci, zákožkovci,  vlnovníkovci, Notostigmata, Holothyroidea)
            - malí až drobnohlední živočichové, celkem 10 000 druhů
            - tělní segmentace zachována pouze u několika druhů, jinak tělo splývá v jeden celek
            - dravci, paraziti nebo saprofyti
            - často cizopasníci, vyvolávají alergie
            - půdní roztoči > tvorba humusu
            - nepřímý vývoj, gonochoristé
            - zástupci:
                    ČMELÍK KUŘÍ (napadá ptáky a drůbež, může přejít i na člověka)
                    KLÍŠTĚ OBECNÉ (hlava – gnatosoma, hruď + zadeček – idiosoma; protisrážecí ixodin; šestinohé larvy; encefalitida, borelióza)
                    ROZTOČÍK VČELÍ („roztočové onemocnění včel“ – nabodává jejich vzdušnice)

                    SVILUŠKA CHMELOVÁ (parazituje na chmelu)
                    TRUDNÍK LIDSKÝ (vyskytuje se v mazových žlázách člověka)
                    SAMETKA RUDÁ (výrazně rudé zabarvení, často na zdech)
                    SAMETKA ZARDĚNKOVÁ (larvy způsobují člověku vyrážky)
                    VODULE (pobřežní zóna sladkých vod, dravci, na končetinách husté brvy k plavání)
                    ZÁKOŽKA SVRABOVÁ (způsobuje svrab, vytváří pod kůží „chodbičky“)
                    SLADOKAZ MOUČNÝ (sýpky, sklady mouky, spíže – ničí zásoby potravin)
                    VLNOVNÍK RÉVOVÝ (parazituje na vinné révě)
                    KLEŠTÍK VČELÍ (původce varroázy – nebezpečí pro včelstva)
                    PANCÍŘNÍK (žije v půdě)

 

    Třída: NOHATKY    Pantopoda
        - malá skupina mořských klepítkatců (cca 500 druhů)
        - tenké, tyčinkovité tělo je dlouhé asi 0,2–1,5 cm
        - většinu těla tvoří prosoma, opistoma je zakrnělé
        - dvě skupiny končetin: 1) 3 páry: chelicery + pedipalpy + nosič vajíček (pouze u samců); 2) 4–6 párů kráčivých noh
        - TS: výrazný hltan, výběžky střeva (až do nohou)
        - vylučovací i dýchací orgány chybějí
        - CS: srdce prochází celým tělem kromě zadečku
        - NS: nad- a podhltanová zauzlina, řetězce párových zauzlin (podle počtu končetin); zrakové orgány, smyslové štětinky
        - gonochoristé, vajíčka přilepena na samci (drží se ho poté i larvy)
        - žijí v mořích (až do 4 000 m) na koloniích láčkovců a hub, některé žijí planktonicky
       
- zástupci:
                NOHATKA POBŘEŽNÍ (18 mm dlouhá, 4 páry kráčivých noh, žije na sasankách)

 Fylogeneze klepítkatců  (ex Lang 1971): „Klepítkatci mají řadu významných charakteristických znaků, které ukazují na jednotnost tohoto podkmene, i když jednotlivé řády klepítkatců se svým vzhledem velmi liší. Za nejstarší skupinu považujeme hrotnatce. Z jejich dýchacích orgánů (lupínkovitých žaber na zadečkových končetinách) odvozujeme plicní vaky u ostatních suchozemských zástupců. Od hrotnatců pak můžeme přímo odvodit štíry, kteří mají mnoho společných znaků zvláště s kyjonožci. Vztah hrotnatců a pavoukovců můžeme považovat za prokázaný. Naproti tomu původ nohatek jasný dosud není.

 

 

PODKMEN:     ŽABERNATÍ     Branchiata
    - první dva páry končetin jsou přeměněny v tykadla, dýchací ústrojí jsou žábry

    Třída: KORÝŠI    Crustacea
        - třída obsahuje asi 20 000 druhů, kosmopolitní rozšíření
        - tělo: hlava + hruď + zadeček
        - tělo kryto krunýřem (karapax) nebo skořápkou
        - rozeklané dvouvětevné končetiny
        - primárně vodní, dýchání žábrami nebo celým povrchem těla
        - 2 páry tykadel, 1 pár kusadel, 2 páry čelistí
        - chitinová kutikula
        - ®: gonochoristé, různé typy larev (× raci), někdy péče o potomstvo, partenogeneze
        - smysly: statocysty na bázi 1. páru tykadel, složené nebo jednoduché oči

    Podtřída: ŽÁBRONOŽKY    Crustacea
        - protáhlé, z boku zploštělé tělo
        - plavou hřbetem dolů
        - zástupci:
                ŽÁBRONOŽKA LETNÍ
                ŽÁBRONOŽKA SOLNÁ

    Podtřída: LUPENONOŽCI    Crustacea
        - vyvinutý karapax
        - 1. pár tykadel – chemoreceptory, 2. pár tykadel – pohyb, 5 párů lupenitých nožek – příjem potravy
        - plodová komůrka, partenogeneze, 1 složené oko
        - zástupci:
                HROTNATKA OBECNÁ
               
NOSATIČKA
                LISTONOH JARNÍ (až 70 párů nožek)

    Podtřída: KLANONOŽCI    Crustacea
        - drobní, sladkovodní i slanovodní, výskyt po celý rok (i pod ledem)
        - tělo bez skořápky, chybí žábry a srdce, mají jednoduchá očka
        - zástupci:
                BUCHANKA
                VZNÁŠIVKA

    Podtřída: KAPŘIVCI    Crustacea
        - ektoparaziti ryb a pulců, ploché tělo s přísavkou a bodcem
        - do kořisti vypouštějí jed
        - zástupci:
                KAPŘIVEC PLOCHÝ

    Podtřída: SVIJONOŽCI    Crustacea
        - mořští, přisedlí, hermafroditi
        - zástupci:
                VILEJŠ STVOLNATÝ
                SVIJONOŽEC

    Podtřída: RAKOVCI    Crustacea
        - pevný krunýř, stálý počet tělních článků (21)
        - na zadečkových článcích končetiny

         řád: DESETINOŽCI 
            - mohutná klepeta alespoň na jedné hrudní nožce
            - velmi dobrý zrak
            - zástupci:
                    GARNÁTI (plovoucí)
                    KREVETY (plovoucí)
                    LANGUSTY (nemá klepeta, tykadla delší než tělo)
                    RACI (vápencová tělíska ve výběžcích střeva [= rakůvky], doplnění minerálů při inkrustaci, telson)
                    KRABI (kruhovité tělo, dvě klepeta)
                    HUMŘI (2 klepeta: „kleště + nůžky“)

         řád: STEJNONOŽCI 
            - chybí karapax, slano- i sladkovodní
            - zástupci:
                    BERUŠKY (stojaté vody)
                    STÍNKY (vlhké biotopy, váčkovité vzdušnicovité plíce na zadečkových nohách)
                    SVINKY (sušší biotopy, svinují se)

         řád: RŮZNONOŽCI 
            - chybí karapax, pouze vodní, zploštělí ze stran
            - zástupci:
                    BLEŠIVEC POTOČNÍ (náročný na čistotu vody, bioindikátor)

 Fylogeneze žabernatých  (ex Lang 1971): „Fylogenetický původ korýšů lze odvodit od nejstarších kambrických pračlenovců. U některých z nich nacházíme některé znaky, které mají recentní korýši (karapax, dva páry antén, rozeklané končetiny). Samozřejmě základní znak mandibulat, tj. přítomnost mandibul, nelze u těchto starých forem dokázat. Protože některé z těchto znaků mají i trojlaločnatci, můžeme i u nich hledat určitou příbuznost s korýši.

 

PODKMEN:     VZDUŠNICOVCI     Tracheata

    - výpisky z podkmene Tracheata k dispozici ve formátu doc - V PŘÍLOZE (viz níže) = vzdusnicovci2.doc

    - TESTY ZE VZDUŠNICOVCŮ + JEJICH ŘEŠENÍ - TAKTÉŽ V PŘÍLOZE (viz níže) = test-vzdusnicovci.doc a test-vzdusnicovci-reseni.doc

 

ĉ
Tomáš Macháček,
27. 5. 2009 11:38
ĉ
Tomáš Macháček,
27. 5. 2009 11:37
ĉ
Tomáš Macháček,
27. 5. 2009 11:36
Comments