Fylogeneze nervové soustavy

Bezobratlí

 
Porifera (houby): buňky s výběžky, schopné převádět vzruchy. Šíří se pomalu a na krátkou vzdálenost. Nejedná se o nervovou soustavu jako takovou.

Difusní (rozptýlená) nervová soustava: Cnidaria (žahavci)
  • hustá síť multipolárních neuronů, vzruchy vedeny všemi směry
  • na synapsích značné zdržení při vedení vzruchů
  • medúzy - určitá koncentrace neuronů na okrajích zvonu, zde poprvé polarizace synapsí a útlum
 
Gangliová nervová soustava
  • se vznikem bilaterální souměrnosti těla a cefalizací
  • párové nervové pruhy a ganglia, do nich se soustřeďují neurony
  • během vývoje největší význam ganglia hlavová
  • počet nervových pruhů se postupně zmenšuje, až u většiny prvoústých zůstává jeden pár nervových pruhů na břišní straně těla

 

  • provazcovitá
    • Platyhelmithes (ploštěnci) - párová hlavová zauzlina, z ní 1 - 4 páry podélných pruhů (konektivy), spojeny příčnými komisurami
  • žebříčkovitá
    • Annelida (kroužkovci) - párová ganglia jednotlivých tělních článků
    • Polychaeta (mnohoštětinatci) - nadřazeným centrem nadhltanová zauzlina; schopnost jednoduché podmíněné reflexy
    • Arthropoda (členovci) - nevyšší stupeň rozvoje
      • nadhltanová zauzlina řídícím centrem, instinkty, podmíněné reflexy
      • podhltanová zauzlina inervuje ústní ústrojí
      • ganglia hrudních článků řídí pohyb končetin
  • gangliová NS měkkýšů (Mollusca)
    • neurony se seskupují do několika párů ganglií ovládajících hlavní tělní oblasti (hlavové, útrobní, nožní, plášťové,...)
    • reflexní mechanismy nejsou příliš vyvinuty, což souvisí s malou aktivitou plžů a mlžů
    • výjimkou jsou hlavonožci - koncentrace neuronů nevyšší ze všech bezobratlých; mozková zauzlina připomíná mozek obratlovců, reflexní činnost velmi složitá
 
Stupeň dokonalosti nervové soustavy je v přímé závislosti na jejich aktivitě. U přisedlých nebo málo pohyblivých forem je NS velmi zjednodušena.

Druhoústí - Echinodermata (ostnokožci)
  • NS zachovává radiální plán tělní stavby - 1-2 kruhy obemykající trávicí trubici, z nich vychází do těla paprskovitě 5 hlavních nervů
 

Pro ostatní druhoústé je charakteristické zakládání nervové soustavy na hřbetní straně těla v podobě ektodermální trubice.

 

Strunatci

 
Trubicovitá nervová soustava
  • vznik vchlípením dorzální strany ektodermu
 
  • Urochordata (pláštěnci) a Cephalochordata (kopinatci) - nedochází k diferenciaci na mozek a míchu
 
  • Centrální (mozek a mícha) a periferní ( mozkové, míšní, vegetativní nervy) NS
    • mícha
      • v páteřním kanálu, obalena míšními plenami: ploutvovci - jedna, čtyřnožci - nejméně dvě, savci - tři
      • každému tělnímu segmentu odpovídá jeden pár míšních nervů
      • na dorzálním míšním kořenu je tzv. spinální ganglion
      • integrační aparát - spojení periferie těla s mozkem (koordinace pohybů)
    • mozek
      • na předním konci nervové trubice se diferencovaly 3 oddíly: prosencephalon, mesencephalon, rhombencephalon
      • prosencephalon v dalším vývoji se dělí na telencephalon a diencephalon; mesecephalon zůstává nerozdělen; rhombencephalon se dělí na metencephalon
      • (mozeček, cerebellum) a myelencephalon (medulla oblongata, prodloužená mícha)
      • současně se míšní kanálek rozšiřuje ve čtyři mozkové komory
      • prodloužená mícha
        • stavbou se podobá páteřní míše
        • uvnitř je IV. komora mozková
        • složité vegetativní reflexy
      • mozeček
        • u nižších obratlovců jednoduchý - 2 polokoule spojené červem mozečkovým
        • u savců se připojuje Varolův most (pons Varoli)
        • mohutně vyvinut u obratlovců s vysokými nároky na rychlou a přesnou koordinaci motoriky (žraloci, ptáci, savci)
      • střední mozek
        • dvouhrbolí, u savců čtverohrbolí
        • mohutně vyvinut u obratlovců s převážně optickou orientací (ryby, ptáci)
        • ve dvouhrbolí končí primární optické dráhy, senzorické nervy z postranní čáry, vnitřního ucha atd.
        • nejvyšší hybné ústředí a ústředí nepodmíněných reflexů orientačních a pohotovostních
      • mezimozek
        • uzavírá III. komoru mozkovou
        • hypothalamus - nejvyšší vegetativní centra (termoregulace, osmoregulace, krevní tlak, neurosekreční aktivita)
        • na hřbetní straně mezimozku se vychlipuje parietální a pineální orgán
        • parietální - u kruhoústých a hatérie zřetlená stavba oka (temenní oko); pineální = epifýza
      • koncový mozek
        • u primitivních obratlovců představuje pouze čichové pouzdro - tvar párových měchýřků, na jejich spodině bazální zauzlina (corpus striatum)
        • stěna hemisfér = plášť (pallium), tvořený mozkovou kůrou (cortex cerebri)
        • původně je šedá hmota překryta bílou a tvoří palaeopallium, to v dalším vývoji poklesne a přetrvá ve formě čichového centra
        • současně se dorzálně diferencuje další část šedé hmoty archipallium, u plazů má tendenci proniknout k povrchu mozku
        • mezi archipalliem a palaeopalliem se zakládá neopallium (již u některých plazů), mohutně se rozvíjí, překrývá archipallium a šedá hmota se dostává na povrch - tento proces je významný u primátů
        • neopallium se stalo integračním a řídícím asociačním centrem
Funkční posloupnost jednotlivých částí CNS: funkce řízené původně míchou jsou řízeny později zadními oddíly mozku, pak předním mozkem (s výjimkou neopallia), pak kůrou předního mozku.

12 párů hlavových nervů

0. nerv nultý (nervus terminalis)
I. nerv čichový (nervus olfactorius)
II. nerv zrakový (nervus opticus)
III. nerv okohybný (nervus oculomotorius)
IV. nerv kladkový (nervus trochlearis)
V. nerv trojklaný (nervus trigeminus)
VI. nerv odtahovací (nervus abducens)
VII. nerv lícní (nervus facialis)
VIII. nerv staticko-sluchový (nervus statoacusticus)
IX. nerv jazykohltanový (nervus glossopharyngeus)
X. nerv bloudivý (nervus vagus)
XI. nerv přídatný (nervus accessorius)
XII. nerv podjazykový (nervus hypoglossus)


Mozkové (hlavové) nervy
  • u Anamnií 10 párů, u Amniot 12 párů
 
Vegetativní (autonomní) NS
  • v jednodušší formě vyvinuta i u bezobratlých
  • dvě řady ganglií vpravo a vlevo vedle páteře, ganglia navzájem spojena, inervují vnitřní orgány - sympatikus, parasympatikus - spojení vegetativní NS s centrální

 

Comments