FUNKCE SVALOVÉ SOUSTAVY:

• pohyb (z místa na místo + jednotlivých částí těla)

  Formy pohybu

  • dočasné upevnění některé části těla k podkladu (přísavky)
  • plazení
  • pomocí článkovaných končetin
  • plavání – zvláštní tělní výrůstky/ploutve/reaktivní pohyb
  • létání – kožní výrůstky/přizpůsobení předních končetin
• peristaltika
• termoregulace

• úzce souvisí s mnoha dalšími soustavami, především se soustavou opěrnou, dále trávicí, oběhovou a dýchací
• mesodermální původ (× několik výjimek, viz dále)
• hladké (pomalá reakce na podráždění) × příčně pruhované svaly
  

 

Jednobuněčné organismy

• myonemy = kontraktilní vlákna (funkce jako myofibrily mnohobuněčných živočichů) × odlišné od myonem žahavců

Porifera (živočišné houby)

• myocyty (= svalové buňky) – fungují jako svěrače

Cnidaria (žahavci)

• poprvé se diferencuje pravá svalová tkáň
• tkáň myoepitel a z ní výběžky buněk – myonemy 
• epitel – ektodermální a entodermální původ 
• zatahovač ramen, svěrače ústní dutiny

 

Brachiopoda (ramenonožci)

• složitá soustava svalů otevírajících misky (pohyby do stran, otvírání, zavírání)

Platyhelminthes (ploštěnci)

• stahy kožněsvalového vaku + řasinky na povrchu těla

Nemathelminthes (hlísti)

• na kožněsvalový vak se upíná hladké svalstvo – celé napínáno tlakem tekutiny (pseudocoel)

Nematoda (hlístice):

• svalové buňky uspořádány podélně pod epidermis, spojeny výběžky s nervovými buňkami

Mollusca (měkkýši)

• svalnatá noha – pohyb a hrabání
• schopnost zatahovat tělo a nohu do schránky

Bivalvia (mlži):

• zavírání schránek – svěrače (uvnitř schránky tzv. svalový vtisk) × otevírání schránek – vaz

Annelida (kroužkovci)

• buňky hladkého svalstva uspořádány do souvislých vrstev → tvoří svalový vak = periodické kontrakce umožňují pohyb

Arthropoda (členovci)

• svaly se upínají na povrch kutikuly
• příčně pruhované svalstvo – létací svaly hmyzu (záleží na ukotvení) → velmi výkonné

 

Echinodermata (ostnokožci)

• ambulakrální soustava spolu se svaly – pohyb panožek

Vertebrata (obratlovci)

• svalová soustava tvoří asi třetinu až polovinu váhy živočicha
• 3 typy svalstva
  
• hladké svalstvo – vzniká z embryonálního mezenchymu (mezodermální původ)
• srdeční svalstvo (= myocardium) 
• příčně pruhované svalstvo – největší část svalové soustavy, při kontrakcích zachovává svůj celkový objem
• 2 skupiny svalstva
• somatické – příčně pruhované 
• viscerální – hladké
  
• u vodních obratlovců svalstvo uspořádáno do segmentů = myomery, které jsou odděleny tzv. myosepty

Pisces (ryby)

• žaberní oblouky - příčně pruhované svalstvo
• pod kůží velký boční sval - rozdělen vazivovými přepážkami (= myosepta) na části tzv. myomery - tvar „W“ 
• postupné stahy myomer → vlnění těla (pohyb)

Amphibia (obojživelníci)

• obzvláště vyvinuto svalstvo zadních končetin – skákání

Reptilia (plazi)

• zakládají se náznaky bránice (plně vyvinuta až u savců) – dýchací funkce

Aves (ptáci)

• dominantní svaly = létací
• prsní sval – při letu přitahuje křídlo dolů 
• podklíčkový sval – zvedá křídlo nahoru 
• svaly zadních končetin (musculus ambiens a m. flexor perforans) – možnost sezení na větvi, „automatické“ sevření prstů

Mammalia (savci)

• dýchací svaly – plně vyvinutá bránice + mezižeberní svaly
• mimické svaly obličeje