KMEN: KROUŽKOVCI (Annelida)
- mořští, sladkovodní, suchozemští
- homonomní (stejnocenná) segmentace (článkování) vnější i vnitřní
- vnitřní přepážky = dissepimenty
- jednovrstevná pokožka se žlázovými buňkami (sliz), kolagenová kutikula
- kožněsvalový vak (příčně pruhovaná svalovina; okružní, podélná, příčná vlákna)
- coelomové váčky vyplněné tekutinou (hydroskelet)
- NS: gangliová žebříčkovitá na břišní straně těla, pár mozkových zauzlin + pár podhltanových zauzlin, konektivy + komisury (příčné spojky)
- CS: uzavřená, hřbetní a břišní céva, okružní spojky, v přední části "srdce", krevní barvivo (hemoglobin) rozpuštěné v plazmě
- VS: metanefridie
- ®: hermafroditi či gonochoristé, opasek = několik tělních článků (podílejí se na vytvoření slizového obalu vajíčka - kokonu)
- DS: celý povrch těla nebo žábry (vodní)
TŘÍDA: MNOHOŠTĚTINATCI (Polychaeta)
- většinou mořští živočichové (až na výjimky)

- vývojově jsou na tom lépe (než opaskovci): hlava, oči, smysly, přívěsky
- první tělní článek > tykadla, makadla; na dalších článcích (× poslední) > parapodia se štětinkami a žábrami
- krevní barvivo hemoglobin nebo chlorokruorin (zelená krev)
- gonochoristé, larva trochofora
- zástupci:
- bloudivci (volně pohybliví; NEREIDKA, AFRODITKA, PALOLO ZELENÝ)
- sedivci (přisedlí; PÍSKOVNÍK RYBÁŘSKÝ, ROURNATEC VĚJÍŘOVITÝ)
TŘÍDA: OPASKOVCI (Clitellata)
- sladkovodní a půdní živočichové
Palolo zelenýPalolo zelený (Eunice viridis) je obyvatelem korálových útesů v teplých mořích Tichého oceánu. Jeho tělo se skládá z malé hlavy a až 30 cm dlouhého článkovaného zadečku (u samců je světle hnědý, u samiček modrozelený). Nejzajímavější je však jeho rozmnožování, které se řídí fázemi Měsíce. V říjnu nebo listopadu dojde v rozmezí maximálně dvou dnů k uvolnění velkého množství zadečkových článků napěchovaných pohlavními buňkami. Doplavou k hladině, kde se obaly rozpustí, pohlavní buňky se uvolní do vody a mohou vesele splynout. Vzniklá vajíčka se vyvinou v planktonní larvy, které se později zachytí na korálových útesech a dospívají. Původním jedincům zadeček opět dorůstá. Zadečky jsou však také přílivem vyplaveny před svítáním na mělčinu a toho si všimli domorodé kmeny žijící na ostrovech. Domorodce nenapadlo nic lepšího, než tu zelenou a hnědou hmotu sbírat (dělají to za pomoci sítí a baterek - využívají toho, že články obsahují buňky citlivé na světlo). Měli štěstí. Nejen, že se tak palolo stal místní pochoutkou, ale také výživným pokrmem plným bílkovin a tuků.
- předústní článek bez přívěsků, články také bez žaberních přívěsků a parapodií
- ®: v době páření opasek (clitellum), hermafroditi, přímý vývoj
Podtřída: Máloštětinatci (Oligochaeta)
- na člácích 4 páry štětinek (usnadnění pohybu)
- první článek = hmatový prstík (prostomium)
- pokožka > bazální lamina > okružní svalovina > podélná svalovina
- v pokožce slizové žlázy, v jícnu vápnité Morenovy žlázy (neutralizace huminových kyselin v půdě)
- střevní řasa (typhlosolis) → větší trávicí plocha
- kolem střeva chloragogenní buňky (syntéza glykogenu a tuků, hromadění odpadních látek)
- NS: břišní nervová ploténka
- velká regenerační schopnost
Rozmnožování žížal
Nejen žížaly, ale všichni máloštětinatci se rozmnožují pohlavně. Jsou to hermafroditi. Při kopulaci si navzájem vymění spermie, rozloučí se a odlezou pryč. Spermie si pečlivě uloží do semenných schránek (receptacula seminis) a čekají na dozrání vajíček. Když se tak stane, opasek s vajíčky se začne pomocí peristaltiky přesouvat k hlavě. Cestou narazí na semenné schránky, kde nabere spermie svého milého hermafrodita. Nakonec žížala opasek sundá a vyvíjí se kokon. Z něj po čase vylézají mladé žížalky.
- zástupci:
- ŽÍŽALA OBECNÁ
- ŽÍŽALA PODHORSKÁ
- ŽÍŽALA HNOJNÍ
- ROUPICE
- NITĚNKA VĚTŠÍ
- NAIDKA CHOBOTNATÁ
Podtřída: Pijavice (Hirudinea)
- vnější článkování neodpovídá tomu vnitřnímu (anulace = nepravé článkování)
- dvě přísavky
- paraziti nebo dravci
- slinné žlázy vylučují hirudin (proti srážení)
- zploštělé tělo bez šupin
- SS: kožněsvalový vak mohutnější než u máloštětinatců; 4 vrstvy svaloviny - okružní, šikmá, podélná, dorzoventrální (umožňuje zploštění těla)
- TS: vychlípitelný hltan, slepé výběžky střeva
- ®: hermafroditi (přilepení spermatoforu - spermie se protlačí do těla); přímý vývoj
- většinou sladkovodní nebo vlhké tropy
- malá regenerační schopnost
- zástupci:
- PIJAVKA LÉKAŘSKÁ (používaná v lékařství - snižování tlaku)
- PIJAVKA KOŇSKÁ (dravá, nesaje krev)
- CHOBOTNATKA RYBÍ (zadní přísavka větší než přední, napadá ryby)
- HLTANOVKA BAHENNÍ (dravá, nesaje krev)
Vývojové trendy kroužkovců:
- snižování počtu tělních článků

- splývání článků ve větší funkční celky
- splývání coelomových váčků
- latero-laterální fúze NS - splývání podélných nervů ze stran do středu, mizí komisury
|