Obojživelníci (Amphibia)

TŘÍDA: OBOJŽIVELNÍCI (Lissamphibia, Amphibia)*

 
*Poznámka: LISSAMPHIBIA je korunový taxon moderních obojživelníků, zahrnuje společného předka žijících skupina a všechny jeho potomky. Názvem AMPHIBIA označujeme kmenový taxon, který obsahuje také bazální vymřelé linie. Český název OBOJŽIVELNÍCI se používá pro obě pojmenování.
 
  • vývojově nejnižší suchozemští čtvernožci
  • přechodné postavení mezi vodními ploutvovci a suchozemskými čtvernožci
  • objevují se na konci prvohor
  • způsobem rozmnožování vázáni na vodu
  • životní prostředí: vlhké podzemní nebo zemní biotopy
  • larvy dýchají žábrami, dospělci plícemi
  • oddělený tělní a plicní oběh
 
tři tělní typy:
  • ještěrkovitý
  • červovitý
  • zkrácený
 
kůže:
  • nahá (žádné šupiny), na povrchu rohovatí a odlupuje se
  • četné slizové a jedové žlázy
  • ve spodní vrstvě pigmentové buňky (barvoměna)
  • kůží přijímají i vodu, nepijí
  • kůže se podílí také na dýchání (kožní dýchání)
  • starou kůži svlékají (obvykle vcelku) a požírají
 
svalstvo:
  • přechod na souš způsobuje větší diferenciaci tělního svalstva
  • u žab mohutně vyvinuty svaly zadních noh
 
kostra:
  • zkostnatělá, málo chrupavek, obratle silně zatlačují chordu
  • redukce počtu kostí lebky
  • 1 krční obratel, lebka připojena 2 kloubními hrboly (bikondylní lebka)
  • spodina mozkovny = primární patro
  • vytvořena buď žebra (pouze u ocasatých), nebo hrudní kost (pouze u žab), nikdy uzavřený hrudní koš
  • lopatkové pásmo spojeno s hrudní kostí
  • pánevní pásmo spojeno s páteří
  • končetiny pětiprsté (zadní), čtyřprsté (přední), u červorů celé končetiny chybí
  • urostyl (u žab) = srůst obratlů v bederní části páteře v jedinou tyčinkovitou kost
 
nervová soustava:
  • hlavně střední mozek
  • rozvoj hemisfér koncového mozku, mozeček malý
  • 10 párů mozkových nervů
 
smysly:
  • chemoreceptory a hmat dobře vyvinuty
  • čich - v nosní dutině, poprvé vyvinut Jacobsonův orgán
  • chuť - chuťové receptory v ústech, hltanu, na jazyku
  • proudový orgán - u larev (žijí ve vodě)
  • sluch - bubínek na povrchu hlavy, střední (1 sluchová kůstka columella) + vnitřní ucho, Eustachova trubice
  • zrak - tyčinky i čípky; oko chráněno 3 víčky (horní, dolník, mžurka); parietální oko (temenní oko, vychlípenina mozku, světlo × tma); akomodace přitahováním čočky k rohovce; registrují pohyb; slzný kanálek
 
trávicí soustava:
  • dutina ústní spojena s choanami (vnitřní nozdry)
  • v ústní dutině se nachází vchody do Eustachovy trubice, hrtanová štěrbina, slinné žlázy, jazyk (pohyblivý, lepkavý, vymrštitelný)
  • ozubené čelisti, zuby někdy i na kostech patra; zuby rozděleny na bazální násadec a korunku
  • hlenotvorné žlázy
  • polykání napomáhá pohyb zatahování očních bulev
  • hltan, jícen, žaludek, střevo
  • játra, slinivka, žlučník
  • trávicí trubice ústí do kloaky
  • dospělci vždy masožraví
 
dýchací soustava:
  • larvy žábry, dospělci plíce
  • žábry zprvu vnější, později vnitřní
  • plíce vakovité, vychlípeniny břišní části trávicí trubice; u některých zástupců dochází k řasení (zvětšní povrchu)
  • velký podíl kožního dýchání, při přezimování zajišťuje veškerou potřebu kyslíku
  • v dýchacích cestách žab je hlasový orgán (hlasivkové vazy v hrtanové štěrbině)
  • u samců vychlípitelné rezonanční měchýřky
  • dýchací pohyby změnami objemu dutiny ústní (pohyb spodiny úst nahoru a dolů)
 
cévní soustava:
  • třídílné srdce (2 předsíně + 1 komora mísí se +O a -O krev), žilný splav, srdeční násadec
  • tělní a plicní krevní oběh
  • stále vyvinut vrátnicový oběh ledvinný
  • larvální stadium má podobný oběh jako ryby
  • velmi vyvinut lymfatický systém
 
vylučovací soustava:
  • u larev a červorů holonefros; u ocasatých a žab v larválním stadium pronefros, v dospělosti opistonefros
  • (prvo)ledviny vylučují hypotonickou moč s močovinou (larvy amoniak)
  • vývod velkého močového měchýře do kloaky
 
rozmnožování:
  • pouze gonochoristé
  • v oblasti ledvin a pohlavních žlaz jsou tuková tělíska (zásoba energie na dobu rozmnožování)
  • oplození vnější nebo vnitřní (mloci - spermatofor)
  • amplexus (u žab) = pevné uchopení samice samcem při rozmnožování
  • vajíčka v rosolovitém obalu kladena do vody
  • beznohé larvy = pulci
  • metamorfóza ovlivněna hormonem štítné žlázy
  • neotenie (též pedomorfóza): pohlavní dospívání ve stadium larvy, vyskytuje se u některých ocasatých obojživelníků (axolotli)
 
ekologie:
  • limitující faktory - teplo, vlhko
  • nejvíce druhů v tropech, nevyskytují se v polárních oblastech; nikdy neosídlili moře
  • dospělci masožraví, larvy (většinou) býložravé
  • zvukové signály při rozmnožování, rezonanční měchýřky
  • vývoj vajíček dny až týdny, larev měsíce
  • častá péče o potomstvo
  • nízký metabolismus (proto pomalý pohyb), odolnost vůči nedostatku potravy
  • výrazný roční životní cyklus
  • nepříznivé období přečkávají ve stavu strnulosti
 

 

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ

 

PODTŘÍDA: BEZNOZÍ (Apoda)

  • podobní velkým kroužkovcům
  • výrazně protáhlý tvar těla; tělo končí hned za kloakou, nebo jen velmi krátký ocas
  • kůže zvrásněna do kruhových záhybů
  • u některých druhů v kůži skryté kostěné šupinky (starobylý znak po krytolebcích) - napojené na svaly, pomáhají při pohybu v půdě
  • končetiny chybějí; redukovaný zrak (ale vyvinutý čich); chybí střední ucho s bubínkem a Eustachova trubice
  • vyvinutá pouze pravá plíce
  • oplození vnitřní, samci mají pářící orgán vychlípitelný z kloaky
  • prostředí: půda, voda
  • velikost: 20 cm až 1 m

 

jediný řád: Červoři (Gymnophiona)

    • ČERVOR VODNÍ
    • CECÍLIE KROUŽKOVANÁ
    • ČERVOROVEC SPLÝVAVÝ

 

PODTŘÍDA: OCASATÍ (Caudata)

  • protáhlé tělo, dlouhý ze stran zploštělý ocas, 4 stejně vyvinuté končetiny
  • mají žebra
  • redukovaný sluch (chybí bubínek a střední ucho)
  • u některých v době páření sexuální dimorfismus (čolci); vnitřní oplození (spermatofory)
  • poměrně velká schopnost regenerace
  • larvy podobné dospělcům
  • častá neotenie (pedomorfóza)

 

jediný řád: Mloci (Urodela)

    • MLOK SKVRNITÝ (černé tělo se žlutými skvrnami)
    • ČOLEK VELKÝ (rozmnožování ve vodě, samci mají hřebeny, jsou barevnější, v létě žijí na souši)
    • AXOLOTL (využíván pro laboratorní účely, neotenie)
    • MACARÁT JESKYNNÍ (podzemní vody, žábra trvale, slepý, bez pigmentu)
    • VELEMLOK OBROVSKÝ/JAPONSKÝ (japonské horské potoky, až 150 cm - největší obojživelník)
    • SURÝN ÚHOŘOVITÝ (trvale vodní, hadovité tělo, pouze krátké přední nohy, vnější žábry i v dospělosti)
    • ÚHOŘÍK DVOUPRSTÝ (neotenie, ale dospělci dýchají plícemi, protáhlé tělo, velmi krátké nohy)

 

PODTŘÍDA: BEZOCASÍ (Ecaudata)

  • nejvyspělejší; tělo zkrácené a zploštělé; bez krku a ocasu
  • skákavý pohyb - zadní končetiny mohutné a prodloužené
  • urostyl (= srůst obratlů v bederní části páteře); žebra zakrnělá
  • velké, vypouklé oči; výrazná ústa
  • zuby jen na horní čelisti
  • kost předloketní = radioulna (srůst kosti loketní a vřetenní v přední končetině)
  • kost bércová = tibiofibula (srůst kosti holenní a lýtkové v zadní končetině)
  • žábry pouze u larev
  • vnější oplození, amplexus (= pevné uchopení samice samcem)
  • pod kůží velké lymfatické prostory
  • neotenie se u žab nevyskytuje
  • všechny žáby v ČR jsou chráněné!

 

jediný řád: Žáby (Anura)

Kuňka

    • OCASATKA AMERICKÁ (nejprimitivnější, 2 zachovaná žebra, zachován malý ocas; čeleď ocasatkovití - jediný žijící druh)
    • SKOKAN ŠTÍHLÝ, S. ZELENÝ, S. SKŘEHOTAVÝ (silné, dlouhé zadní nohy; čeleď skokanovití)
    • SKOKAN VOLSKÝ (20 cm, "žabí stehýnka"; čeleď skokanovití)
    • ROPUCHA OBECNÁ, R. KRÁTKONOHÁ (neskáče, ale chodí; čeleď ropuchovití)
    • ROPUCHA OBROVSKÁ (AGA) (25 cm, 2,5 kg, živí se drobnými obratlovci; čeleď ropuchovití)
    • KUŇKA ŽLUTOBŘICHÁ, K. OHNIVÁ (žlutě/oranžově zbarvené břicho; čeleď kuňkovití)
    • ROPUŠKA STAROSTLIVÁ (péče o potomstvo; čeleď kuňkovití)
    • BLATNICE SKVRNITÁ (svislé zornice, aktivní v noci; čeleď blatnicovití)
    • ROSNIČKA ZELENÁ (přísavky, na stromech, barvoměna; čeleď rosničkovití)
    • LISTOVNICE (v dospělosti žijí trvale na stromech, jedovaté; čeleď rosničkovití)
    • PAROSNIČKA (v nebezpečí se nafoukne)
    • BEZBLANKA PROMĚNLIVÁ (chybí blány mezi prsty, samice klade vajíčka do tlejícího listí; čeleď hvízdalkovití)
    • PRALESNIČKY (silně jedovaté, nápadně zbarvené; čeleď pralesničkovití)
    • LÉTAVKA ŠÍRONOHÁ (podobná pralesničkám, přilnavé terčíky na prstech, klouzavý let; čeleď létavkovití)
    • "BEZJAZYČNÉ ŽÁBY" (chybí jazyk, celý život ve vodě, postranní čára i v dospělosti): PIPA AMERICKÁ, DRÁPATKA VODNÍ
 
Comments