***Vrtejši (Acanthocephala)

Tento text je publikován také na stránkách www.biolib.cz.
Vrtejši jsou pseudocoelní organismy příbuzné vířníkům (Rotifera), se kterými tvoří samostatný taxon Syndermata. Klasifikace vrtejšů je založena na morfologii chobotku (hlavně jde o uspořádání trnů) a jeho pochvy, tegumentu a jeho otrnění, dále například na morfologii cementových žláz vyskytujících se u samců.

Popis

Dospělí vrtějši mají válcovité tělo a dosahují velikosti v řádu jednotek milimetrů až desítek centimetrů. Jejich tělo můžeme rozdělit na část (1) přední (praesoma) a (2) zadní (metasoma).

(1) V přední části nacházíme zatažitelný otrněný chobotek (proboscis), kterým se vrtejši přichytávají ve střevě svých definitivních hostitelů. Chobotek je patrně vychlipován hydraulickým tlakem lemnisků (párové váčky v přední části těla s ne úplně jasnou funkcí) a povrchového lakunárního systému trubiček zanořujících se do tegumentu. Zpět ho zatahují specializované svaly zvané retraktory.

(2) Zadní část živočicha je vyplněna hlavně orgány reprodukčního systému. Pohlavní soustava samce se skládá z párových varlat a jejich vývodů, semenného váčku a zvonovité kopulační burzy s penisem. Důležitou roli mají i cementové žlázy - jejich sekrety po kopulaci zalepují pohlavní vývody samice. U dospělých samic neexistuje ovarium, v dřívějších stadiích ontogeneze se totiž rozpadá na tzv. ovariální koule, kde se tvoří oocyty. K vývoji vajíček dochází volně v tělní dutině, odkud jsou děložním zvonem sbírána do třídícího aparátu, který ta nezralá vrací zpět. Zralá vajíčka pokračují do dělohy a vagíny a posléze opouští tělo.

Funkční trávicí soustavu u vrtějšů nenalézáme, živiny jsou přijímány celým povrchem těla, který vytváří hluboké krypty pro zvětšení absorpční plochy. Je tvořen mohutným syncitiálním tegumentem, se složitou vnitřní strukturou, na něm je ještě vrstva glykokalyxu. Zevnitř se do tegumentu zanořují výběžky lakunárního systému podélných trubic a okružních spojek, jež se patrně podílí na rozvodu živin po těle. Pod povrchovým tegumentem se ve dvou vrstvách nachází svaly: vnější okružní a vnitřní podélné. Exkreční soustava (známá jen u některých vrtejšů) je protonefridiálního typu.

Životní cyklus

Dospělci parazitují výhradně ve střevě obratlovců, kteří fungují jako definitivní hostitelé. Po kopulaci klade samice vřetenovitá vajíčka, která odchází ven s trusem. Ve vajíčku se nachází infekční larva opatřená 6-8 háčky, tzv. akantor. Vajíčko je pozřeno mezihostitelem (to jsou bezobratlí, např. blešivci, berušky, švábi, brouci), ve kterém se vyvíjí další stadia: akantela a infekční cystakant. Definitivní hostitel se nakazí perorálně pozřením infikovaného mezihostitele. V cyklu se mohou vyskytovat i hostitelé parateničtí.
Comments