Ptáci (Aves)

TŘÍDA: PTÁCI (Aves)

 
obecná charakteristika:
  • teplokrevná (endotermní) vývojová větev plazů podtřídy Archosauria
  • nejstarší známý předchůdce - prapták Archaeopteryx
  • nejvyšší intenzita metabolismu
  • nejvyšší pohybová aktivita ze všech obratlovců
  • kosmopolitní rozšíření (kromě vodních hlubin)
  • znaky společné s plazy: suchá kůže, jediná žláza kostrční, rohovitá kůže plazího typu (na zobáku, na běháku), rozmnožování plazího typu (vejce), ledviny plazího typu,
    odpadní produkt kyselina močová
  • znaky společné se savci: péče o vejce a mláďata, regulovaná tělesná teplota, čtyřdílné srdce, zcela oddělené komory, jediná aorta, vnitřní ucho podobné savčímu
  • zvláštní znaky: tělo kryto peřím, přední končetiny změněny v křídla, zadní končetiny nejsou nikdy redukovány (bipední pohyb, přeměněny k různé funkci), koncový mozek dobře vyvinut (včetně bazálních ganglií - instinkty), funkce mozečku - let, dokonalý zrak (nejvyšší ostrost vidění), vejce s vápnitou skořápkou, pneumatizace kostry
  • počet druhů: cca 8900 (2. nejpočetnější třída)
  • velikost (extrémy): kolibřík kubánský - 6 cm, 1,5 g; pštros dvouprstý - 2 m, 100 kg;
  • moa † - 3,6 m, 100 kg
 
kůže:
  • suchá, tenká, žádné kožní žlázy kromě kostrční (párová, olejovitý sekret vytlačují zobákem a roztírají po peří, nejvyvinutejší u vodních ptáků)
  • horní a dolní čelisti kryty povlakem z rohoviny (ramfotéka)
  • rohovitý kryt se štítky a šupinami na běháku a prstech (podotéka)
  • rohovité drápy na prstech
  • rohovité útvary mohou být i na hlavě nebo na křídlech
  • epidermálním útvarem je pero vzniklé přestavbou plazí šupiny
 
peří:
  • po těle v pruzích - pernice (hlavová, křídelní, hřbetní, ramenní, břišní, stehenní)
  • holá místa (bez pernic) - nažiny
  • výměna peří - pelichání
  • typy per:
    • prachové peří
      • tepelná izolace
      • nikdy osten, větve netvoří prapor, paprsky zkrácené a bez háčků
    • obrysové peří:
      • letky (nesouměrné; křídla), rýdovací peří (ocas), krycí peří (hlava, krk, trup, nohy)
      • osten, brk (do kůže), prapor; větve + paprsky + háčky
  • zbarvení peří - pigmenty/fyzikálně-optické jevy/kombinace obojího
 
kostra:
  • pevná, lehká, pneumatizovaná (dlouhé kosti)
  • srůst kostí na lebce a končetinách, v hrudní a křížové oblasti
  • lebka připojena jedním kloubem ke krčnímu obratli (monokondylní lebka)
  • obratle: krční (10-26), hrudní (3-10), bederní + křížové (11-23) → srůstají v kost křížovou (synsacrum, srůstá pevně s pánví), ocasní (5-8 volných, další srůstají v pygostyl)
  • stydké kosti nejsou spojeny → průchod vajec
  • žebra: 3-9 párů, plochá dvoudílná
  • mohutná hrudní kost (sternum) s hřebenem (crista sterni)
  • přední končetina:
    • lopatkové pásmo - šavlovitá lopatka (scapula), kost krkavčí (procoracoid), kost klíční (calvicula, srostlé na distálním konci ve vidlici → „sáňky“ [furcula])
    • volná končetina - kost ramenní (= kost pažní), kost loketní, kost vřetenní, 2 kosti zápěstní, carpometacarpus (záprstí, srostlé ze záprstních a zápěstních kůstek), prst I.–III. redukce, IV.–V. vymizel
  • zadní končetina:
    • pánevní pásmo - synsacrum (srostlé bederní, křížové a některé ocasní obratle) pevně srostlé s kostmi pánevními, stydké kosti nespojené (vejce), pygostyl
    • volná končetina - kost stehenní, tibiotarsus (kost holenní + část kosti zánártní), kost lýtková redukována, tarsometatarsus (= běhák, srostlé zánártní a nártní kosti), prst I. obrácen vzad, V. prst vymizel → rorýs syndaktylní noha - srůst prstů
 
svalstvo:
  • dominují létací svaly, největší je prsní sval

    ***Srovnání různých typů ptačích noh

    noha anizodaktylní - 1. prst směřuje dozadu, zbylé 3 prsty dopředu
    • většina ptáků, nejčastější typ nohy
    noha zygodaktilní - 2. a 3. prst směřují dopředu, 1. a 4. prst dozadu
    • šplhající ptáci (např. papoušci, datlové, tukani,...)
    noha zygodaktylní s vratiprstem - 4. prst je otáčivý dopředu i dozadu
    • sovy, turakové, orlovec říční
    noha heterodaktylní - 1. a 2. prst směřují dozadu, 3. a 4. prst směřují dopředu
    • výjimečné, trogoni
    noha pamprodaktylní (závěsná) - všechny prsty směřují dopředu
    • rorýs
    noha syndaktilní - částečný srůst prstů
    • ledňáček, zoborožec 

  • prsní sval (musculus pectoralis maior): úpon hrudní-pažní kost, přitahuje při letu křídlo dolů, tvoří 20 % hmotnosti ptáka
  • podklíčkový sval (musculus supracoracoideus): úpon přes hlavici kosti krkavčí a ramenní kloub na kost pažní, zvedá křídlo při letu nahoru
  • běhák bez svaloviny, pouze šlachy k prstům
  • některé svaly zadní končetiny (musculus flexor perforans) umožňují automatické sevření prstů ptáka sedícího na větvi (pták tedy nevynakládá žádnou svalovou práci)
 
nervová soustava:
  • rozvoj koncového mozku a mozečku - k rozvoji koncového mozku došlo zvětšením bazálních ganglií (bohatý instinktivní život)
  • v koncovém mozku všechna vyšší ústředí kromě zrakového (to je ve středním mozku)
  • mícha zasahuje až do posledního ocasního obratle
  • „zduření“ míchy mezi krční a hrudní oblastí (inervace létacích svalů) + v pánevní oblasti u ptáků, kteří běhají
  • 12 párů mozkových nervů; chybí nultý hlavový nerv (nervus terminalis)
 
smysly:
  • dominuje zrak a sluch
  • další smyslová tělíska na/v zobáku, u báze krycích per, mezi svaly křídla
  • chuťový a čichový receptor vyvinut velmi slabě
  • sluch: krátký zevní zvukovod, jediná sluchová kůstka columella, stavba vnitřního ucha podobná savčímu, rozsah slyšení 40–30000 Hz (nejvyšší citlivost 1–3 kHz)
  • zrak: oči málo pohyblivé, velké, jiný než kulovitý tvar, chráněny 3 víčky (mrkají dolním); silně vyklenutá rohovka; čočka velká, vyklenutá; na cévnatce pecten (výrůstek, funkce výživa sítnice, zaostřování); barevné vidění (4 rypy čípků - tetrachromatické vidění); duhovka má příčně pruhovaná svalová vlákna → velikost zornice se mění rychleji: ◊ na dálku, ○ na blízko; největší ostrost vidění mezi živočichy
 
endokrinní systém:
  • silně rozvinut jako u savců
  • hypofýza: vznik svatebního opeření, hnízdní pud, kladení vajec
  • brzlík: krvetvorný orgán
  • štítná žláza: růst, metabolismus, pelichání, chování související s tahem
  • nadledviny: kortikoidy, adrenalin
  • pankreas: inzulín
  • gonády: androgeny, estrogeny, převládá vždy jedna z obou skupin (→ sekundární pohlavní znaky)
 
trávicí soustava:
  • zobák bez zubů, vzniká přeměnou čelistí, pokrytý rohovinou (ramfotéka), měkké ozobí; jazyk také na povrchu zrohovatělý; slinné žlázy (u vodních ptáků redukce)
  • jícen vytváří slepý vak - vole (ingluvies) - uskladnění a změkčení potravy, vyvrhování natrávené potravy mláďatům
  • žaludek dělen minimálně na dva oddíly (svalnatý + žláznatý)
  • tenké střevo, 2 slepá střeva (bakterie - štěpení celulózy, produkce vitamínů), tlusté střevo (velmi zkrácené), konečník, kloaka
  • slinivka břišní, játra, žlučník (chybí pštrosům, nanduům, holubům, papouškům)
 
dýchací soustava:
  • nejvýkonnější ze všech obratlovců
  • plíce malé, přirostlé ke stropu dutiny hrudní
  • vnější nozdry, vnitřní nozdry splývají v nepárovou choanu, hrtan, průdušnice, průdušky, plíce, plicní sklípky vytvořeny nejsou
  • v místě rozdvojení průdušnice (bifurkace) se nachází hlasové ústrojí ptáků - syrinx
  • 5 párů vzdušných vaků (kyslík při nádechu i při výdechu): dýchání i při letu, nadlehčují tělo (zasahují mezi orgány i do dlouhých kostí), zmenšují hustotu těla, podíl na termoregulaci, slouží jako rezonátory pro zesílení hlasu, zmenšují mezisvalové tření
 
cévní soustava:
  • srdeční komory zcela oddělené → žádné míšení krve
  • podobná stavba jako u savců (konvergentní vývoj)
  • relativně největší srdce ze všech obratlovců
  • vyvinut levý vrátnicový oběh; stále vrátnicový oběh v ledvinách, i když omezený
  • pouze pravá aorta (levá během zárodečného vývoje mizí)
  • největší krevní tlak (200 mm Hg), tepová frekvence (holub 22 tepů/min), teplota (40 °C) → hodnoty se mohou lišit v závislosti na stupni pohybové aktivity
 
urogenitální soustava:
  • párové ledviny (metanefros) v prohlubních synsacra; poprvé Henleova klička (resorpce vody)
  • močový měchýř většinou chybí
  • moč kašovitá, bělavý krystalický povrch na trusu
  • zplodina metabolismu - kyselina močová
  • vývody ústí do kloaky
  • gonády malé, zvětšují se v době rozmnožování (až 360×)
  • penis (s výjimkou běžců a vrubozobých) chybí
  • samice mají funkční většinou levý vaječník
  • oplození vnitřní přitisknutím kloak
  • vývoj vejce - vejcovod členěn do několika oddílů s různou funkcí:
    1. nálevkovité ústí (infundibulum) - zachycuje zralá vajíčka
    2. tuba - sekrecí stěn se tvoří bílek
    3. isthmus - vylučuje papírovou blánu
    4. uterus - tlustostěnná část, vylučuje řídký bílek, ten proniká papírovou blánou a napne ji, pak vápenné žlázy vyloučí vápennou hmotu, která ztuhne ve skořápku
    5. vagina - svalnatý orgán, vylučuje hlen, vypuzuje hotové vejce
  • vejce velmi bohatá na žloutek; na žloutku leží zárodečný terčík
  • oplození ještě před uložením bílku na žloutek
  • mláďata při líhnutí používají vaječný zub (ten po vylíhnutí mizí)
 
rozmnožování ptáků (hnízdění):
  • alespoň jednou ročně, ale i vícekrát
  • v Evropě květen-červen
  • u některých výrazný pohlavní dimorfismus (např. páv, bažant)
  • příprava hnízda, "svatební" chování
  • zabarvení vajec obvykle krycí, druhově specifické
  • vysedávání (inkubace) od 11 dní do 12 týdnů
  • dva typy mláďat:
    • nidifugní (nekrmiví): opeřená, samostatně přijímají potravu, rodiče je nekrmí (pouze je chrání a vodí za potravou), mají více větších vajec, delší zárodečný vývoj, hnízda na zemi
    • nidikolní (krmiví): neschopná samostatného života, neopeřená (nebo částečně), nadměrně vyvinutá TS, málo naopak NS, smysly a termoregulace, méně menších vajec, hnízdí obvykle na stromech, hnízdo brání
 
etologie:
  • trvání svazku v průběhu hnízdění:
    • žádné páry, pouze kopulace → kolibřík, rajka
    • páry na několik dní → bahňáci, moudivláček
    • páry na několik týdnů/měsíců → kachny
    • páry do vyvedení mláďat
    • páry na celý život
    • polygamie (jeden samec, více samic)
    • polyandrie (jedna samice, více samců)
  • hnízdní teritoria a revíry: hlasové projevy, výhružné pohyby
  • budování hnízda (oba partneři, jeden z nich staví + druhý materiál, hnízdo nestaví, …)
  • hnízdní parazitizmus (např. kukačky)
  • migralita:
    • ptáci stálí - po celý rok v okolí hnízda
    • ptáci přelétaví - mimo hnízdění 100–500 km od hnízda, přelety nejsou nijak směrovány
    • ptáci stěhovaví - dvakrát ročně přesné směrované přelety
  • komunikace: optické signály (výrazové postoje a pohyby), akustické signály (varování, svolávání, krmení)
 

 

SYSTÉM PTÁKŮ

 

PODTŘÍDA: PRAPTÁCI (Saururae) - vymřelí

  • jediný druh Archaeopteryx lithographica (břidlice ze svrchní jury v Solenhofenu v Bavorsku, žil asi před 140 miliony lety v araukáriových a cykasových lesích) - vykazuje znaky plazí (pravé jamkovité zuby, amficélní obratle, malá a plochá hrudní kost, na křídlech tři volné prsty s drápky a dlouhý ocas s 15 páry postranních rýdovacích per) i ptačí (pravé a diferencované opeření, přední končetiny přeměněny v křídla, klíční kosti srostlé v „sáňky“, částečně pneumatizované kosti)

 

PODTŘÍDA: PRAVÍ PTÁCI (Ornithurae)

  • přední končetiny přestavěny v křídla (redukce II. a III. prstu, vždy bez drápů), neozubené rohovité čelisti, v páteři typické srůsty obratlů
  • první se objevili ve svrchní křídě
  • děleni do víceméně umělých nadřádů

 

Nadřád: PRVOPTÁCI (Neornithes)

  • vymřeli ve svrchní křídě
  • ze severoamerických křídových usazenin známé dva druhy: Hesperornis a Ichthyornis

 

Kasuár přilbový

Nadřád: BĚŽCI (Paleognathae, syn. Ratitae)

  • ztráta schopnosti létat, zakrnělá křídla (kromě tinam)
  • chybí hřeben hrudní kosti; malá pneumatizace kostí
  • mohutné zadní končetiny se zredukovanými kostmi; přední končetiny zakrnělé
  • mají penis
  • o mláďata pečuje samec; mláďata nidifugní
  • výskyt jen na jižní polokouli
  • zástupci:
    • PŠTROS DVOUPRSTÝ (jediný druh řádu pštrosi, největší žijící pták)
    • KIVI JIŽNÍ (krycí pera se podobají srsti)
    • EMU AUSTRALSKÝ
    • KASUÁR PŘILBOVÝ (měkké opeření, většina krycích per má osten stejně dlouhý jako paosten, na hlavě rohovitý výrůstek)
    • NANDU PAMPOVÝ
    • TINAMA CHOCHOLATÁ (schopni letu, ale křídla krátká, létají špatně)

 

Nadřád: LÉTAVÍ (Neognathae)

  • "neognátní stavba" lebeční báze: zpravidla úzká dlouhá radličná kost, která nikdy nedosahuje ke kostem křídlatým
  • odlišně tvarovaná pánev
  • samci nemívají penis
  • o vejce pečují oba partneři nebo jen samice
  • mláďata častěji nidikolní než nidifugní
  • většina druhů známa od počátku třetihor

 

Řád: Tučňáci (Sphenisciformes)

Tučňák Humboldtův

  • neschopní letu; specializace k plavání → křídla změněná ve vesla, mezi prsty plovací blána
  • kosti nejsou pneumatizovány
  • nohy posunuty dozadu; silné špičaté drápy (chůze po ledu)
  • pod kůží vrstva tuku; vnější nozdry uzavřeny
  • velká kostrční žláza
  • chodí vzpřímeně; odráží se nohama, jede po břiše
  • vajíčka pod kožním vakem
  • mláďata nidikolní (1-2)
  • zástupci:
    • TUČŇÁK PATAGONSKÝ
    • TUČŇÁK CÍSAŘSKÝ (největší žijící tučňák)
    • TUČŇÁK HUMBOLDTŮV

 

Řád: Trubkonosí (Procellariiformes)

  • potravně vázáni na moře
  • výborně plachtí
  • trubicovitě protažené nozdry - vnímání proudění vzduchu
  • žlázy vylučující sůl; velká kostrční žláza; plovací nohy
  • vejce kladou na zem/do nor
  • mláďata nidikolní (1)
  • zástupci:
    • ALBATROS (patří k největším létajícím ptákům)
    • BUŘŇÁK LEDNÍ

 

Řád: Potáplice (Gaviiformes)

  • přizpůsobeni k plavání a potápění - plovací blána mezi II. až IV. prstem, husté opeření
  • nohy posunuty extrémně dozadu → na zemi se pohybují neobratně, přistávají na prsa (ne na nohy)
  • mláďata polokrmivá

 

Řád: Potápky (Podicipediformes)

  • přizpůsobení pro plavání a potápění
  • velká kostrční žláza; husté jemné opeření
  • lemovaná noha
  • plovoucí hnízda
  • mláďata polokrmivá
  • zástupci:
    • POTÁPKA ROHÁČ
    • POTÁPKA CHOCHOLATÁ

 

Řád: Veslonozí (Pelecaniformes)

  • velcí vodní ptáci s veslovitýma nohama
  • všechny prsty spojeny blánou
  • kostrční žláza
  • silný jazyk; hrdelní vak
  • loví ryby
  • mláďata nidikolní
  • některé druhy hospořářsky významné - produkce guána
  • zástupci:
    • PELIKÁN BÍLÝ
    • KORMORÁN VELKÝ (charakteristický způsob sušení roztažených křídel)
    • FAETON ČERVENONOHÝ
    • TEREJ BÍLÝ
    • FREGATKA PÁSKOVANÁ

 

Řád: Brodiví (Ciconiiformes)

Kolpík růžový

  • dlouhé nohy, krk, zobák
  • hnízdní na stromech
  • dorozumívání klapáním zobáku
  • mláďata nidikolní
  • zástupci:
    • VOLAVKA POPELAVÁ (létá s esovitě prohnutým krkem)
    • ČÁP BÍLÝ, ČÁP ČERNÝ (létají s nataženým krkem)
    • MARABU AFRICKÝ (mrchožravý)
    • KVAKOŠ NOČNÍ
    • BUKAČ VELKÝ
    • IBIS POSVÁTNÝ (tenký, ohnutý zobák)
    • KOLPÍK BÍLÝ, KOLPÍK RŮŽOVÝ

 

Řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes)

  • dlouhý krk, vysoké nohy
  • malá plovací blána
  • krátký zahnutý zobák s rohovitými lamelami (filtrují potravu z vody)
  • ve spánku skrčená noha, hlava pod peřím
  • mláďata nidikolní
  • zástupci:
    • PLAMEŇÁK RŮŽOVÝ
    • PLAMEŇÁK JAMESŮV

 

Plameňáci

Řád: Vrubozobí (Anseriformes)

  • velcí ptáci s lamelami na okraji zobáku; delší krk
  • mezi předními prsty plovací blána; husté prachové peří; velká kostrční žláza
  • potravu loví z vody
  • dokonalý syrinx
  • samci mají penis
  • hnízdí většinou na zemi
  • mláďata nidifugní
  • kosmopolitní kromě Antarktidy; mnoho tažných druhů
  • kachny existují "plovavé" a "potápivé"
  • zástupci:
    • KACHNA DIVOKÁ
    • LABUŤ VELKÁ, LABUŤ ČERNÁ, LABUŤ ZPĚVNÁ
    • HUSA VELKÁ (→ z ní evropské domácí husy)
    • ČÍRKA MODRÁ
    • LŽIČÁK PESTRÝ
    • POLÁK CHOCHOLAČKA
    • KAJKA OBECNÁ
    • BERNEŠKA VELKÁ

 

Řád: Dravci (Falconiformes)

Sup hnědý, hadilov písař

  • různá velikost
  • hákovitě zahnutý zobák; měkké ozobí; silné nohy a špičaté drápy na nohách (= spáry)
  • velký svalnatý jazyk
  • dokonalé smysly (hlavně zrak)
  • mláďata nidikolní
  • kosmopolitní rozšíření
  • zástupci:
    • JESTŘÁB LESNÍ
    • KÁNĚ LESNÍ
    • KRAHUJEC OBECNÝ
    • MOTÁK POCHOP
    • LUŇÁK HNĚDÝ
    • OREL SKALNÍ
    • VČELOJED LESNÍ
    • POŠTOLKA OBECNÁ
    • SOKOL STĚHOVAVÝ
    • KONDOR VELKÝ (výborně plachtí, dobrý čich)
    • SUP HNĚDÝ (mrchožravý)
    • HADILOV PÍSAŘ (nápadně dlouhé nohy, krátká křídla - dobře běhá, špatně létá)

 

Řád: Hrabaví (Galliformes)

Perlička supí

  • krátký, špičatý zobák; velké vole; silný svalnatý žaludek
  • noha hrabavá se silnými drápy
  • krátká, zaoblená křídla; nekoupou se, ale popelí se
  • přes den na zemi, nocují na stromech
  • samci mají často ostruhu; častá polygamie
  • hnízda na zemi, velký počet vajec
  • mláďata nidifugní
  • zástupci:
    • TETŘÍVEK OBECNÝ
    • TETŘEV HLUŠEC
    • JEŘÁBEK LESNÍ
    • BAŽANT OBECNÝ
    • KŘEPELKA POLNÍ
    • KOROPTEV POLNÍ
    • PÁV KORUNKATÝ (pochází z Indie)
    • PERLIČKA KROPENATÁ (bíle tečkovaná)
    • PERLIČKA SUPÍ
    • KROCAN DIVOKÝ (na hlavě a krku nápadné kožní záhyby a výrůstky)

 

Řád: Krátkokřídlí (Gruiformes)

  • různorodá skupina (krátká křídla mají jen někteří!)
  • chybí vole
  • hnízdí na zemi nebo v rákosí
  • větší počet vajec
  • mláďata nidifugní
  • býložraví nebo všežraví
  • zástupci:
    • DROP VELKÝ (rychle běhá, ale také létá)
    • SLÍPKA ZELENONOHÁ (velmi protažené prsty bez plovací blány)
    • JEŘÁB POPELAVÝ (velký pták, dlouhý krk a nohy, velká křídla)
    • LYSKA ČERNÁ (lemovaná noha - jako potápky)
    • CHŘÁSTAL VODNÍ

 

Řád: Dlouhokřídlí (Charadriiformes)

  • různý vzhled; plovací nohy; dobře vyvinutá kostrční žláza
  • dospělci v párech
  • mláďata nidifugní, nidikolní nebo polokrmivá
  • vodní a pobřežní biotopy
  • zástupci:
    • RACEK CHECHTAVÝ (bílý s černou kresbou na hlavě, letkách a ocase, hnízdí v koloniích)
    • RYBÁK OBECNÝ (vidlicovitý ocas - jako vlaštovky)  
    • PAPUCHALK PLOSKOZOBÝ (pestře zbarvený zobák)
    • ČEJKA CHOCHOLATÁ

 

Řád: Měkkozobí (Columbiformes)

  • střední velikost
  • měkké ozobí; dvoudílné vole; chybí kostrční žláza, místo ní drobivý prach
  • pití sáním
  • při spánku nevkládají hlavu pod křídlo
  • mláďata nidikolní
  • kosmopolitní
  • zástupci:
    • HRDLIČKA ZAHRADNÍ
    • HOLUB SKALNÍ, HOLUB HŘIVNÁČ, HOLUB DOUPŇÁK
    • DRONTE MAURICIJSKÝ ("blboun nejapný")

 

Řád: Papoušci (Psittaciformes)

  • velmi pohyblivá hákovitě zahnutá horní čelist
  • nejvyvinutější koncový mozek
  • šplhavé nohy; velké vole
  • mláďata nidikolní
  • zástupci:
    • AMAZOŇAN KUBÁNSKÝ
    • KAKADU ŽLUTOLÍCÍ (nápadná chocholka)
    • PAPOUŠEK RŮZNOBAREVNÝ
    • ANDULKA VLNKOVANÁ
    • PAPOUŠEK ŠEDÝ (žako)
    • PAPOUŠEK HYACINTOVÝ

 

Řád: Kukačky (Cuculiformes)

  • dlouhá křídla, dlouhý ocas
  • noha s vratiprstem
  • stromoví ptáci, zneužívají krmivé ptáky (hnízdní parazitizmus)
  • pohlavní dimorfismus
  • mláďata nidikolní
  • zástupce:
    • KUKAČKA OBECNÁ

 

Řád: Sovy (Strigiformes)

  • noční aktivita
  • oči směřují vpřed; mrkají horními víčky a mžurkou; hlavu otočí o 270°
  • nohy s drápy, vratiprst; bohaté opeření; neslyšný let
  • výkonný sluch a zrak
  • nemají vole, tvoří vývržky (nestravitelné zbytky)
  • hnízdí na stromech v dutinách
  • masožravec - zahnutý zobák
  • mláďata nidikolní
  • zástupci
    • SÝČEK OBECNÝ
    • SOVA PÁLENÁ
    • VÝR VELKÝ
    • KULÍŠEK NEJMENŠÍ
    • SÝC ROUSNÝ
    • PUŠTÍK OBECNÝ
    • KALOUS UŠATÝ

 

Řád: Lelkové (Caprimulgiformes)

  • noční aktivita; loví v letu
  • měkké opeření; široká hlava; dlouhá křídla; slabé krátké nohy s částečným vratiprstem
  • chybí vole
  • mláďata nidikolní
  • zástupce:
    • LELEK LESNÍ

 

Řád: Svišťouni (Apodiformes)

  • extrémní letoví specialisté (mohutná létací svalovina)
  • nemohou chodit po zemi
  • v letu loví potravu, dokonce i spí
  • mláďata nidikolní
  • zástupci:
    • RORÝS OBECNÝ (závěsná noha)
    • KOLIBŘÍCI (drobní, umí v letu setrvat na jednom místě, trubicovitý zobák, řada z nich opyluje rostliny)

 

Řád: Srostloprstí (Coraciiformes)

  • rozmanitý vzhled; pestré opeření
  • loví z číhané
  • některé prsty srostlé; zvětšené zobáky
  • mláďata nidikolní
  • zástupci:
    • LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ
    • DUDEK CHOCHOLATÝ
    • VLHA PESTRÁ
    • MANDELÍK HAJNÍ
    • ZOBOROŽEC RUDOZOBÝ

 

Řád: Šplhavci (Piciformes)

  • stromoví; šplhavá noha (2 prsty vpřed, 2 prsty vzad)
  • tuhé opeření; dlouhý jazyk
  • hnízdí v dutinách
  • mláďata nidikolní
  • zástupci:
    • STRAKAPOUD VELKÝ
    • DATEL ČERNÝ
    • ŽLUNA ZELENÁ
    • KRUTIHLAV OBECNÝ (zvláštní obranné chování - krouživé pohyby hlavou a krkem, syčení - napodobují hady)
    • TUKAN OBECNÝ (obrovský, pestře zbarvený, pneumatizovaný zoban)
    • MEDOZVĚSTKY (mutualismus - vábí větší zvířata k hnízdům divokých včel, po zniční hnízda se živí larvami včel, voskem a zbytky medu)

 

Řád: Pěvci (Passeriformes)

  • malí nebo středně velcí, žádné mořské druhy
  • rozmanitá potrava
  • všichni staví hnízdo
  • hlavní znaky: šlachy na nohách, počet svalů v syrinxu
  • mláďata extrémně nidikolní
  • zástupci: v přehledu zástupců uvedeny pouze hlavní čeledi, rody jsou z nich jednoduše odvoditelné (případně využijte přehled na www.biolib.cz, oddíl pěvci)
    • skřivanovití
    • ťuhýkovití
    • konipasovití (štíhlí, dobře běhají po zemi)
    • vlaštovkovití (rychle létají, dlouhá křídla, vykrojený ocas)
    • sýkorovití
    • brhlíkovití (šplhají po kmenech stromů i hlavou dolů, bez opory ocasu)
    • pěnkavovití (silný kuželovitý zobák)
    • střízlíkovití
    • snovačovití
    • drozdovití
    • vrabcovití
    • žluvovití
    • strnadovití
    • šoupálkovití (šplhají jako datlové)
    • pěnicovití
    • špačkovití
    • krkavcovití (silný zobák, vyspělé chování)
    • … a mnozí další

 

***Řád: Stepokurové (Pterocliformes) - dříve řazeni mezi měkkozobé

  • podobní kurům
  • dlouhý ocas; krátké nohy; holubí zobák
  • mláďata napájejí mokrým peřím na břiše
  • stepi, polopouště
  • zástupce:
    • STEPOKUR KIRGIZSKÝ (noha se 3 srostlými prsty, palec chybí)
 
Comments