TŘÍDA: PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY (Actinopterygii)

• vývoj od prvohor, ve sladkých vodách (moře osídlili druhotně)
• druhově nejpočetnější třída (24 000 druhů)
• hydrodynamický tvar těla

• různý stupeň osifikace (jeseteři - chrupavčitá kostra), chorda zatlačena těly obratlů, končetiny = ploutve
• kosti mohou mít dvojí původ:
• enchondrální osifikace - vznikají osifikací chrupavky
• dermální osifikace - kožní původ
• lebka: krycí kosti kožního původu (největší počet ze všech obratlovců) + žaberní oblouky (nesou žábry) + skřele (chrání žábry)
• páteř: nerozlišené obratle, chorda potlačena
• končetiny párové i nepárové, ploutve vyztuženy ploutevními paprsky (nerozvětvené = tvrdé, rozvětvené = měkké)
• typy ocasních ploutví: difycerkní (souměrná) × heterocerkní (nesouměrná) × homocerkní (souměrná jen morfologicky, ne anatomicky)

• pod kůží velký boční sval (rozdělen na myomery, tvar "W") + přepážky (myosepta)
• množství drobných svalových kůstek tvaru "Y"
• jazyk je nepohyblivý
• u některých vznikly přeměnou svaloviny elektrické orgány

• mnohovrstevná, obsahuje pigment
• v pokožce jednobuněčné slizové žlázy (sliz - baktericidní, snižuje odpor, brání bobtnání kůže ve vodě, na suchu chrání před vyschnutím)
• kryta šupinami kostního původu, které vyrůstají ze škáry

• ganoidní - kosočtverečné, nepřekrývají se; jeseter
• cykloidní - celokrajné, překrývají se; lamely (circuli), letokruhy (annuli), zimní přírůstek, kanálek postranní čáry, radiální kanálek, trny; kapr
• ktenoidní - na vnější straně hřebínek z ostnů, vnitřní stranou upevněny ve škáře; okoun, candát

• nejdůležitější je střední mozek, mozeček (pohyby, rovnováha)
• zvláštní stavba koncového mozku
• čichové laloky malé
• 10 párů mozkových nervů (nultý nerv nervus terminalis velmi tenký narozdíl u paryb)
• převládá hmota míchy nad hmotou mozku

• čich - voda proudí čichovými váčky, vnější nozdry (zdvojené)
• chuť - v ústech, hltanu, ale někdy i na hlavě a na těle
• zrak - ploché oči, tyčinky + čípky, vidí barevně, ostření posunem čočky, chybí víčko i slzní žlázy
• sluch - málo rozvinutý, zjištěn asi u 50 druhů ryb
• rovnovážné ústrojí - otolity ve středním uchu
• proudový orgán - v kůži tvoří postranní čáru = linea lateralis (vnímání pohybu a tlaku vody), "dalekohmatný" orgán
• hmat - u některých druhů (např. kapr) hmatové výběžky kolem úst - vousy

• ústa (svrchní koncová, spodní); nemá slinné žlázy
• zuby se stále vyměňují, vznikají na čelistech, ale i na stěnách dutiny ústní, na patře, na žaberních obloucích
• požerákové zuby: jsou na dně hltanu, slouží k mechanickému rozmělnění potravy (např. u kaprovitých, lze podle nich určit druh)
• hltan, jícen, žaludek (pouze rozšířenina)
• střevo (u pokročilých chybí spirální řasa, jsou pouze slepé výběžky)
• játra se žlučníkem, slinivka břišní (rozptýlena kolem trávicí trubice a jater)
• řitní otvor
• vodu cedí, potravu polykají
   

• žábry v žaberní dutině (ta je kryta pohyblivými skřelemi) = 4 dvojice prokrvených žaberních lupínků
• voda odtéká skřelovým otvorem (skřele = operculum)
• na vnitřních okrajích žaberních oblouků jsou žaberní tyčinky, které se podílejí na zachytávání potravy
• další přídatné dýchací orgány: plicní vaky u bichirů
• plynový měchýř - nepárový, vniká přeměnou plicních vaků, slouží jako hydrostatický orgán, vznikl vychlípením hřbetní stěny hltanu
• reguluje hustotu těla, u rychlejších druhů a u ryb žijících u dna bývá redukován

• 1 předsíň + 1 komora, žilný splav, tepenný násadec = venózní srdce
• jednosměrný tok krve zajištěn chlopněmi
• vrátnicový systém v ledvinách (u pokročilých ryb tendence k jeho redukci)
• červené krvinky jsou velké, oválné, mají jádro

• párové ledviny pod páteří (opistonefros)
• gonochoristé (u některých v průběhu života dokonce možná změna pohlaví)
• párové gonády, vnější oplození
• jikry (samice - jikernačky), mlíčí (samci - mlíčňáci)
• vývin přímý (× bichiři)
• pohlavní dimorfismus nevyvinut
• obrovská nadprodukce potomstva
• trdliště = místo vhodné k rozmnožování

 

SYSTÉM PAPRSKOPLOUTVÝCH RYB

 

Nadřád: BICHIŘI, též NÁSADCOPLOUTVÍ (Cladistia)

• mnoho hřbetních ploutviček
• difycerkní ocasní ploutev
• ganoidní šupiny
• plicní vaky (mohou dýchat vzduch)
• zachováno spirakulum (žaberní štěrbina mezi prvním a druhým žaberním obloukem)
• svalnaté násadce párových ploutví
• zachována spirální řasa ve střevě
• larvy s vnějšími žábrami podobné larvám obojživelníků (půlcům)

Nadřád: CHRUPAVČITÍ (Chondrostei)

• chrupavčitá kostra, zachovalá chorda
• lebka vybíhá v rostrum, ústa extrémně spodní
• heterocerkní ocasní ploutev
• zachováno spirakulum
• obývají pouze moře severní polokoule
• obsahují jediný řád: Jeseteři (Acipenseriformes)
• 2 nebo 4 vousky na spodině rypce před ústy
• na těle 5 řad kostěnných štítků
• zástupci:
• JESETER VELKÝ (3 m, 200 kg, jikry = kaviár)
• JESETER MALÝ (nejmenší z jeseterů, vyskytuje se v Dunaji)
• VYZA VELKÁ (největší sladkovodní ryba - 4 až 5 m, 1230 kg)
• "BESTER" (kříženec vyzy velké a jesetera malého - vyšlechtěn v roce 1952)
• VESLONOS AMERICKÝ (sladkovodní, vytírá se v řece Mississippi)

 

Nadřád: MNOHOKOSTNATÍ (Holostei)

• starobylé i pokročilé znaky - přechodný článek mezi chrupavčitými a kostnatými
• plynový měchýř má pomocnou dýchací funkci
• lebka s velkým počtem kostí
• dělí se na dvě skupiny:
• Kostlíni (Ginglymodi)*
• uzavřené spirakulum, heterocerkní ocasní ploutev, ganoidní šupiny, spirální řasa
• KOSTLÍN AMERICKÝ (tvrdé šupiny kryjí tělo jako pancíř, v řece Mississippi)
• Kaprouni (Halecomorphi)*
• dvojitý čelistní kloub, těla obratlů v ocasní části páteře ze dvou dílů (= diplospondylie)
• šupiny tenké, okrouhlé (podobné cykloidním, ale jde o modifikované ganoidní šupiny)
• dlouhá hřbetní ploutev
• KAPROUN OBECNÝ

 

Nadřád: KOSTNATÉ RYBY (Teleostei)

• šupiny (cykloidní, ktenoidní) se překrývají, u některých ryb redukovány
• chorda zatlačena obratli
• ocasní ploutev homocerkní
• plynový měchýř vznikl vychlípením hřbetní strany jícnu (u vývojově starších je spojen s trávicí trubicí, u pokročilejších je oddělen)
• spirakulum nezachováno
• chybí spirální řasa ve střevě, místo ní slepé vaky
• dobře vytvořeny zrakové laloky

 

Řád: Bezostní (Clupeiformes)

• mořští, výjimečně tažní
• pouze měkké ploutevní paprsky; cykloidní šupiny
• chybí postranní čára; plynový měchýř spojen s jícnem
• často velká hejna
• vývojový počátek kostnatých ryb
• čeledi:
• sardelovití: SARDEL OBECNÁ
• sleďovití: SLEĎ OBECNÝ, SARDINKA, ŠPROT

 

Řád: Lososi (Salmoniformes)

• sladkovodní i mořští, migrace
• drobné cykloidní šupiny; nízká hřbetní poutev; před ocasní ploutví malá tuková ploutvička
• zástupci:
• LOSOS
• PSTRUH
• SIVEN
• HLAVATKA
• SÍH
• LIPAN

 

Řád: Štiky (Esociformes)

• sladkovodní, dravé
• cykloidní šupiny; hřbetní ploutev posunuta dozadu
• čeledi:
• štikovití: ŠTIKA OBECNÁ
• blatňákovití: BLATŇÁK TMAVÝ

 

Řád: Máloostní (Cypriniformes)

• sladkovodní
• málo tvrdých ploutevních paprsků
• cykloidní šupiny; požeráková kost (mechanické rozmělnění potravy)
• vnitřní ucho spojeno s plynovým měchýřem (tudíž slyší)
• čeledi:
• kaprovití: KAPR, PLOTICE, STŘEVLE, BOLEN, LÍN, CEJN, JELEC, PARMA, KARAS, TOLSTOLOBIK
• sekavcovití: PISKOŘ, SEKAVEC
• mřenkovití: MŘENKA MRAMOROVANÁ

 

Řád: Sumci (Siluriformes)

• většina sladkovodních, někteří mořští
• dlouhé vousky; tělo lysé, někdy kryto kostěnnými destičkami; slyší
• čeledi:
• sumcovití: SUMEC VELKÝ
• sumečkovití: SUMEČEK AMERICKÝ
• pasumcovití: PASUMEC ELEKTRICKÝ (chybí hřbetní ploutev, ale má velkou tukovou ploutev, elektrické orgány se silnými výboji)

 

Řád: Holobřiší (Anguilliformes)

• převážně mořští
• hadovité tělo bez břišních ploutví, ostatní splynuly v souvislý ploutevní lem
• šupiny chybí, nebo zanořeny v kůži
• zachované spojení plynového měchýře s jícnem
• zástupci:
• ÚHOŘ ŘÍČNÍ (tření v Sargasovém moři, z jiker se líhnou larvy "monté", ty do sladkých vod, zde žijí několik let, pak se vracejí do moře, z monté brakických vod se vyvíjejí samci)
• MURÉNA (zuby s jedovými žlázami, (sub)tropy)

 

Řád: Hrdloploutví (Gadiformes)

• břišní ploutve před prsními; prodloužená hřbetní a řitní ploutev; nemají tvrdé paprsky
• na bradě často nepárový vous
• plynový měchýř není spojen s jícnem
• zástupci:
• TRESKA OBECNÁ
• TRESKA JEDNOSKVRNNÁ
• MNÍK JEDNOVOUSÝ
• ŠTIKOZUBEC OBECNÝ

 

Řád: Ostnoploutví (Perciformes)

• dvojitá nebo dvě hřbetní ploutve, břišní ploutve před/nad prsními; větší počet tvrdých paprsků v ploutvích
• ktenoidní šupiny (s ostny)
• plynový měchýř není spojen s jícnem
• evolučně nejvyspělejší skupina
• čeledi:

  Lezec obojživelný

  
• okounovití: 2 hřbetní ploutve (přední má všechny paprsky tvrdé), draví
• zástupci: OKOUN, CANDÁT, JEŽDÍK
• makrelovití: rychlí plavci, vykrojená ocasní ploutev, malé ploutvičky mezi hřbetní a ocasní a řitní a ocasní ploutví, chybí plynový měchýř
• zástupci: MAKRELA, TUŇÁK
• ***okounkovití: sladkovodní, dvoulaločná hřbetní ploutev
• zástupci: OKOUNEK PSTRUHOVÝ, SLUNEČNICE PESTRÁ
• ***kanicovití: nerozdělená hřbetní ploutev, tvrdé paprsky jen v její přední části
• zástupce: KANIC OBECNÝ
• ***parmicovití: 1 pár dlouhých pohyblivých vousků s chuťovými bradavkami
• zástupce: PARMICE NACHOVÁ
• ***klipkovití a pomcovití: korálové pestře zbarvené rybky, vysoké ploché tělo, malá ústa
• ***vrubozubcovití (cichlidy): SKALÁRA, TLAMOVEC
• ***hlaváčovití: břišní ploutve přiblížené nebo přeměněné v přísavku, chybí plynový měchýř
• zástupci: HLAVÁČ, LEZEC, HLAVAČKA MRAMOROVANÁ 
• ***mečounovití: horní čelist nápadně prodloužená ("meč"), částečná endotermie, nejrychlejší plavec
• zástupce: MEČOUN OBECNÝ (jediný druh)
• ***lezounovití: trny na skřelových kostech, přídatný dýchací nadžaberní orgán (umožňuje dýchat vzduch)
• zástupce: LEZOUN INDICKÝ
• ***guramovití: často pestře zbarvení, chovají se i v akváriích
• zástupci: RÁJOVCI, BOJOVNICE

 

Řád: Volnoostní (Gasterosteiformes)

• tělo často opancéřováno kostěenými štítky
• části ploutví přeměněny v trny
• tvorba teritorií, péče o potomstvo
• čeledi:
• koljuškovití: KOLJUŠKA TŘÍOSTNÁ
• jehlovití: mořští, protažená bezzubá ústa, chybí plynový měchýř, žábry lalůčkovité nebo chomáčkovité, vajíčka se vyvíjejí v "hnízdní komůrce" na břiše samce
• zástupci: JEHLA MOŘSKÁ, KONÍČEK MOŘSKÝ, ŘASOVNÍK ROZEDRANÝ

 

Řád: Platýsové (Pleuronectiformes)

• zploštělé tělo; leží na dně, zahrabávají se do substrátu; oči na jedné straně; ploutve tvoří lem kolem celého těla
• larva ale symetrická, až během vývoje se pokládá na bok, oko se přesouvá na horní stranu
• zástupci:
• PLATÝS
• KAMBALA

 

Řád: Ropušnice (Scorpaeniformes)

• kostěné štítky na těle a hlavě; tvrdé paprsky v ploutvích (mohou se změnit v ostny)
• břišní ploutve pod prsními, ocasní ploutev zaoblená
• často jedové žlázy (hemotoxické/neurotoxické účinky jedu)
• žijí na mořském dně
• zástupci:
• ROPUŠNICE OBECNÁ
• PERUTÝN OHNIVÝ
• VRANKA OBECNÁ

 

***Řád: Ostnojazyční (Osteoglossiformes)

• sladkovodní, převážně tropické
• kostnatý jazyk; svinuté střevo leží nalevo od jícnu (u většiny ostatních ryb napravo)
• zástupci:
• ARAPAIMA VELKÁ
• MOTÝLKOVEC AFRICKÝ (velké prsní ploutve se silnou svalovinou, umí plachtit ve vzduchu)
• RYPOUN PETERSŮV (protažené rostrum zahnuté dolů)

 

***Řád: Trnobřiší (Characiformes)

• sladkovodní
• někdy pestře zbarvené (akvarijní rybky)
• dobře ozubená ústa; slyší; tuková ploutvička; u některých prodloužená řitní ploutev
• zástupci:
• TETRY (pokud barevně světélkují, označují se jako "neónky")
• PIRANĚ

 

***Řád: Nahohřbetí (Gymnotiformes)

• sladkovodní
• protažené, bočně zploštělé tělo
• většina orgánů těsně za hlavou, velká ocasní část
• elektrické orgány dvojího typu - slabé i silné
• zástupce:
• PAÚHOŘ ELEKTRICKÝ

 

***Řád: Ďasové (Lophiformes)

• (hluboko)mořští
• široká plochá hlava; oči na svrchní straně; velká tlama
• prsní ploutve přeměněné k lezení po dně
• přední paprsky hřbetní ploutve samostatné, 1. z nich prodloužen, ohnut dopředu, láká jím ryby (u některých také světélkuje)
• zástupce:
• ĎAS MOŘSKÝ

 

***Řád: Cípalové (Mugiliformes)

• mořští, brakické vody i sladkovodní
• čelisti bezzubé, nebo drobně ozubené
• 2 hřbetní ploutve - první s tvrdými, druhá s měkkými paprsky
• zástupce:
• CÍPAL HLAVATÝ

 

***Řád: Gavúni (Atheriniformes)

• mořští, brakické vody i sladkovodní
• cykloidní, nebo ktenoidní šupiny
• plynový měchýř oddělen od jícnu
• u některých požerákové zuby
• zástupci:
• GAVÚNI
• GAVÚNCI

 

***Řád: Jehlice (Beloniformes)

• mořští, brakické vody i sladkovodní
• pouze měkké ploutevní paprsky; hřbetní ploutev hodně vzadu, nad řitní
• zástupci:
• JEHLICE ROHOZOBÁ (čelisti tvaru pinzety)
• LETOUN MĚKKOPLOUTVÝ ("létající ryba")

 

***Řád: Halančíkovci (Cyprinodontiformes)

• většinou drobní sladkovodní
• dlouhé vřetenovité tělo
• pohlavní dimorfismus, samci barevnější
• někteří živorodí, samci nepárové gonopodium
• čeledi:
• halančíkovití: HALANČÍK ČERVENÝ, HALANČÍK PŘÍČNOPRUHÝ
• řivorodkovití: ŽIVORODKA KOMÁŘÍ, ŽIVORODKA DUHOVÁ, MEČOVKA ZELENÁ

 

***Řád: Čtverzubci (Tetraodontiformes)

• zkrácené/diskovité/čtverhranné tělo, krátký ocas
• malé šupiny nebo kostěnné destičky s trny nebo lysé tělo
• chybí břišní ploutve
• malá štěrbina za skřelí, malá ústa, silné zuby vpředu srostlé v zobákovité desky
• mají vakovitou vychllípeninu střeva, kterou dokáží naplnit vzduchem/vodou a přeměnit se tak v kouli
• zástupci:
• HAVÝŠ
• ČTVERZUBEC
• JEŽÍK
• MĚSÍČNÍK