TŘÍDA: PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY (Actinopterygii)
Poznámka: PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY (Actinopterygii) a SVALOPLOUTVÍ (Sarcopterygii) byli dříve řazeni do společné třídy RYBY (Pisces, později Osteichthyes). Dnes jsou ovšem oproti paprskoploutvým rybách mezi svaloploutvé řazeni i čtvernožci (Tetrapoda) - linie vedoucí k obojživelníkům a vyšším obratlovcům. Jako ryby s. str. tedy chápeme pouze Actinopterygii.
- různý stupeň osifikace (jeseteři - chrupavčitá kostra), chorda zatlačena těly obratlů, končetiny = ploutve
- kosti mohou mít dvojí původ:
- enchondrální osifikace - vznikají osifikací chrupavky
- dermální osifikace - kožní původ
- lebka: krycí kosti kožního původu (největší počet ze všech obratlovců) + žaberní oblouky (nesou žábry) + skřele (chrání žábry)
- páteř: nerozlišené obratle, chorda potlačena
- končetiny párové i nepárové, ploutve vyztuženy ploutevními paprsky (nerozvětvené = tvrdé, rozvětvené = měkké)
- typy ocasních ploutví: difycerkní (souměrná) × heterocerkní (nesouměrná) × homocerkní (souměrná jen morfologicky, ne anatomicky)
svalstvo:
- pod kůží velký boční sval (rozdělen na myomery, tvar "W") + přepážky (myosepta)
- množství drobných svalových kůstek tvaru "Y"
- jazyk je nepohyblivý
- u některých vznikly přeměnou svaloviny elektrické orgány
kůže: 
- mnohovrstevná, obsahuje pigment
- v pokožce jednobuněčné slizové žlázy (sliz - baktericidní, snižuje odpor, brání bobtnání kůže ve vodě, na suchu chrání před vyschnutím)
- kryta šupinami kostního původu, které vyrůstají ze škáry
typy šupin:
- ganoidní - kosočtverečné, nepřekrývají se; jeseter
- cykloidní - celokrajné, překrývají se; lamely (circuli), letokruhy (annuli), zimní přírůstek, kanálek postranní čáry, radiální kanálek, trny; kapr
- ktenoidní - na vnější straně hřebínek z ostnů, vnitřní stranou upevněny ve škáře; okoun, candát
nervová soustava:
- nejdůležitější je střední mozek, mozeček (pohyby, rovnováha)
- zvláštní stavba koncového mozku
- čichové laloky malé
- 10 párů mozkových nervů (nultý nerv nervus terminalis velmi tenký narozdíl u paryb)
- převládá hmota míchy nad hmotou mozku
smysly:
- čich - voda proudí čichovými váčky, vnější nozdry (zdvojené)
- chuť - v ústech, hltanu, ale někdy i na hlavě a na těle
- zrak - ploché oči, tyčinky + čípky, vidí barevně, ostření posunem čočky, chybí víčko i slzní žlázy
- sluch - málo rozvinutý, zjištěn asi u 50 druhů ryb
- rovnovážné ústrojí - otolity ve středním uchu
- proudový orgán - v kůži tvoří postranní čáru = linea lateralis (vnímání pohybu a tlaku vody), "dalekohmatný" orgán
- hmat - u některých druhů (např. kapr) hmatové výběžky kolem úst - vousy
trávicí soustava: 
- ústa (svrchní koncová, spodní); nemá slinné žlázy
- zuby se stále vyměňují, vznikají na čelistech, ale i na stěnách dutiny ústní, na patře, na žaberních obloucích
- požerákové zuby: jsou na dně hltanu, slouží k mechanickému rozmělnění potravy (např. u kaprovitých, lze podle nich určit druh)
- hltan, jícen, žaludek (pouze rozšířenina)
- střevo (u pokročilých chybí spirální řasa, jsou pouze slepé výběžky)
- játra se žlučníkem, slinivka břišní (rozptýlena kolem trávicí trubice a jater)
- řitní otvor
- vodu cedí, potravu polykají
dýchací soustava:
- žábry v žaberní dutině (ta je kryta pohyblivými skřelemi) = 4 dvojice prokrvených žaberních lupínků
- voda odtéká skřelovým otvorem (skřele = operculum)
- na vnitřních okrajích žaberních oblouků jsou žaberní tyčinky, které se podílejí na zachytávání potravy
- další přídatné dýchací orgány: plicní vaky u bichirů
- plynový měchýř - nepárový, vniká přeměnou plicních vaků, slouží jako hydrostatický orgán, vznikl vychlípením hřbetní stěny hltanu
- reguluje hustotu těla, u rychlejších druhů a u ryb žijících u dna bývá redukován
cévní soustava: 
- 1 předsíň + 1 komora, žilný splav, tepenný násadec = venózní srdce
- jednosměrný tok krve zajištěn chlopněmi
- vrátnicový systém v ledvinách (u pokročilých ryb tendence k jeho redukci)
- červené krvinky jsou velké, oválné, mají jádro
urogenitální (močopohlavní) soustva, rozmnožování:
- párové ledviny pod páteří (opistonefros)
- gonochoristé (u některých v průběhu života dokonce možná změna pohlaví)
- párové gonády, vnější oplození
- jikry (samice - jikernačky), mlíčí (samci - mlíčňáci)
- vývin přímý (× bichiři)
- pohlavní dimorfismus nevyvinut
- obrovská nadprodukce potomstva
- trdliště = místo vhodné k rozmnožování
SYSTÉM PAPRSKOPLOUTVÝCH RYB
Nadřád: BICHIŘI, též NÁSADCOPLOUTVÍ (Cladistia)
- mnoho hřbetních ploutviček
- difycerkní ocasní ploutev
- ganoidní šupiny
- plicní vaky (mohou dýchat vzduch)
- zachováno spirakulum (žaberní štěrbina mezi prvním a druhým žaberním obloukem)
- svalnaté násadce párových ploutví
- zachována spirální řasa ve střevě
- larvy s vnějšími žábrami podobné larvám obojživelníků (půlcům)
Nadřád: CHRUPAVČITÍ (Chondrostei)
- chrupavčitá kostra, zachovalá chorda
- lebka vybíhá v rostrum, ústa extrémně spodní
- heterocerkní ocasní ploutev
- zachováno spirakulum
- obývají pouze moře severní polokoule
- obsahují jediný řád: Jeseteři (Acipenseriformes)
- 2 nebo 4 vousky na spodině rypce před ústy
- na těle 5 řad kostěnných štítků
- zástupci:
- JESETER VELKÝ (3 m, 200 kg, jikry = kaviár)
- JESETER MALÝ (nejmenší z jeseterů, vyskytuje se v Dunaji)
- VYZA VELKÁ (největší sladkovodní ryba - 4 až 5 m, 1230 kg)
- "BESTER" (kříženec vyzy velké a jesetera malého - vyšlechtěn v roce 1952)
- VESLONOS AMERICKÝ (sladkovodní, vytírá se v řece Mississippi)
Nadřád: MNOHOKOSTNATÍ (Holostei)
- starobylé i pokročilé znaky - přechodný článek mezi chrupavčitými a kostnatými
- plynový měchýř má pomocnou dýchací funkci
- lebka s velkým počtem kostí
- dělí se na dvě skupiny:
- Kostlíni (Ginglymodi)*
- uzavřené spirakulum, heterocerkní ocasní ploutev, ganoidní šupiny, spirální řasa
- KOSTLÍN AMERICKÝ (tvrdé šupiny kryjí tělo jako pancíř, v řece Mississippi)
- Kaprouni (Halecomorphi)*
- dvojitý čelistní kloub, těla obratlů v ocasní části páteře ze dvou dílů (= diplospondylie)
- šupiny tenké, okrouhlé (podobné cykloidním, ale jde o modifikované ganoidní šupiny)
- dlouhá hřbetní ploutev
- KAPROUN OBECNÝ
*Poznámka: Skupiny KOSTLÍNI a KAPROUNI bývají někdy uváděny jako samostatné nadřády.
Nadřád: KOSTNATÉ RYBY (Teleostei)
- šupiny (cykloidní, ktenoidní) se překrývají, u některých ryb redukovány
- chorda zatlačena obratli
- ocasní ploutev homocerkní
- plynový měchýř vznikl vychlípením hřbetní strany jícnu (u vývojově starších je spojen s trávicí trubicí, u pokročilejších je oddělen)
- spirakulum nezachováno
- chybí spirální řasa ve střevě, místo ní slepé vaky
- dobře vytvořeny zrakové laloky
Řád: Bezostní (Clupeiformes)
- mořští, výjimečně tažní
- pouze měkké ploutevní paprsky; cykloidní šupiny
- chybí postranní čára; plynový měchýř spojen s jícnem
- často velká hejna
- vývojový počátek kostnatých ryb
- čeledi:
- sardelovití: SARDEL OBECNÁ
- sleďovití: SLEĎ OBECNÝ, SARDINKA, ŠPROT
Řád: Lososi (Salmoniformes)
- sladkovodní i mořští, migrace
- drobné cykloidní šupiny; nízká hřbetní poutev; před ocasní ploutví malá tuková ploutvička
- zástupci:
- LOSOS
- PSTRUH
- SIVEN
- HLAVATKA
- SÍH
- LIPAN
Řád: Štiky (Esociformes)
- sladkovodní, dravé
- cykloidní šupiny; hřbetní ploutev posunuta dozadu
- čeledi:
- štikovití: ŠTIKA OBECNÁ
- blatňákovití: BLATŇÁK TMAVÝ
Řád: Máloostní (Cypriniformes)
- sladkovodní
- málo tvrdých ploutevních paprsků
- cykloidní šupiny; požeráková kost (mechanické rozmělnění potravy)
- vnitřní ucho spojeno s plynovým měchýřem (tudíž slyší)
- čeledi:
- kaprovití: KAPR, PLOTICE, STŘEVLE, BOLEN, LÍN, CEJN, JELEC, PARMA, KARAS, TOLSTOLOBIK
- sekavcovití: PISKOŘ, SEKAVEC
- mřenkovití: MŘENKA MRAMOROVANÁ
Řád: Sumci (Siluriformes)
- většina sladkovodních, někteří mořští
- dlouhé vousky; tělo lysé, někdy kryto kostěnnými destičkami; slyší
- čeledi:
- sumcovití: SUMEC VELKÝ
- sumečkovití: SUMEČEK AMERICKÝ
- pasumcovití: PASUMEC ELEKTRICKÝ (chybí hřbetní ploutev, ale má velkou tukovou ploutev, elektrické orgány se silnými výboji)
Řád: Holobřiší (Anguilliformes)
- převážně mořští
- hadovité tělo bez břišních ploutví, ostatní splynuly v souvislý ploutevní lem
- šupiny chybí, nebo zanořeny v kůži
- zachované spojení plynového měchýře s jícnem
- zástupci:
- ÚHOŘ ŘÍČNÍ (tření v Sargasovém moři, z jiker se líhnou larvy "monté", ty do sladkých vod, zde žijí několik let, pak se vracejí do moře, z monté brakických vod se vyvíjejí samci)
- MURÉNA (zuby s jedovými žlázami, (sub)tropy)
Řád: Hrdloploutví (Gadiformes)
- břišní ploutve před prsními; prodloužená hřbetní a řitní ploutev; nemají tvrdé paprsky
- na bradě často nepárový vous
- plynový měchýř není spojen s jícnem
- zástupci:
- TRESKA OBECNÁ
- TRESKA JEDNOSKVRNNÁ
- MNÍK JEDNOVOUSÝ
- ŠTIKOZUBEC OBECNÝ
Řád: Ostnoploutví (Perciformes)
- dvojitá nebo dvě hřbetní ploutve, břišní ploutve před/nad prsními; větší počet tvrdých paprsků v ploutvích
- ktenoidní šupiny (s ostny)
- plynový měchýř není spojen s jícnem
- evolučně nejvyspělejší skupina
- čeledi:
- okounovití: 2 hřbetní ploutve (přední má všechny paprsky tvrdé), draví
- zástupci: OKOUN, CANDÁT, JEŽDÍK
- makrelovití: rychlí plavci, vykrojená ocasní ploutev, malé ploutvičky mezi hřbetní a ocasní a řitní a ocasní ploutví, chybí plynový měchýř
- ***okounkovití: sladkovodní, dvoulaločná hřbetní ploutev
- zástupci: OKOUNEK PSTRUHOVÝ, SLUNEČNICE PESTRÁ
- ***kanicovití: nerozdělená hřbetní ploutev, tvrdé paprsky jen v její přední části
- ***parmicovití: 1 pár dlouhých pohyblivých vousků s chuťovými bradavkami
- zástupce: PARMICE NACHOVÁ
- ***klipkovití a pomcovití: korálové pestře zbarvené rybky, vysoké ploché tělo, malá ústa
- ***vrubozubcovití (cichlidy): SKALÁRA, TLAMOVEC
- ***hlaváčovití: břišní ploutve přiblížené nebo přeměněné v přísavku, chybí plynový měchýř
- zástupci: HLAVÁČ, LEZEC, HLAVAČKA MRAMOROVANÁ
- ***mečounovití: horní čelist nápadně prodloužená ("meč"), částečná endotermie, nejrychlejší plavec
- zástupce: MEČOUN OBECNÝ (jediný druh)
- ***lezounovití: trny na skřelových kostech, přídatný dýchací nadžaberní orgán (umožňuje dýchat vzduch)
- ***guramovití: často pestře zbarvení, chovají se i v akváriích
- zástupci: RÁJOVCI, BOJOVNICE
Řád: Volnoostní (Gasterosteiformes)
- tělo často opancéřováno kostěenými štítky
- části ploutví přeměněny v trny
- tvorba teritorií, péče o potomstvo
- čeledi:
- koljuškovití: KOLJUŠKA TŘÍOSTNÁ
- jehlovití: mořští, protažená bezzubá ústa, chybí plynový měchýř, žábry lalůčkovité nebo chomáčkovité, vajíčka se vyvíjejí v "hnízdní komůrce" na břiše samce
- zástupci: JEHLA MOŘSKÁ, KONÍČEK MOŘSKÝ, ŘASOVNÍK ROZEDRANÝ
Řád: Platýsové (Pleuronectiformes)
- zploštělé tělo; leží na dně, zahrabávají se do substrátu; oči na jedné straně; ploutve tvoří lem kolem celého těla
- larva ale symetrická, až během vývoje se pokládá na bok, oko se přesouvá na horní stranu
- zástupci:
Řád: Ropušnice (Scorpaeniformes)
- kostěné štítky na těle a hlavě; tvrdé paprsky v ploutvích (mohou se změnit v ostny)
- břišní ploutve pod prsními, ocasní ploutev zaoblená
- často jedové žlázy (hemotoxické/neurotoxické účinky jedu)
- žijí na mořském dně
- zástupci:
- ROPUŠNICE OBECNÁ
- PERUTÝN OHNIVÝ
- VRANKA OBECNÁ
***Řád: Ostnojazyční (Osteoglossiformes)
- sladkovodní, převážně tropické
- kostnatý jazyk; svinuté střevo leží nalevo od jícnu (u většiny ostatních ryb napravo)
- zástupci:
- ARAPAIMA VELKÁ
- MOTÝLKOVEC AFRICKÝ (velké prsní ploutve se silnou svalovinou, umí plachtit ve vzduchu)
- RYPOUN PETERSŮV (protažené rostrum zahnuté dolů)
***Řád: Trnobřiší (Characiformes)
- sladkovodní
- někdy pestře zbarvené (akvarijní rybky)
- dobře ozubená ústa; slyší; tuková ploutvička; u některých prodloužená řitní ploutev
- zástupci:
- TETRY (pokud barevně světélkují, označují se jako "neónky")
- PIRANĚ
***Řád: Nahohřbetí (Gymnotiformes)
- sladkovodní
- protažené, bočně zploštělé tělo
- většina orgánů těsně za hlavou, velká ocasní část
- elektrické orgány dvojího typu - slabé i silné
- zástupce:
***Řád: Ďasové (Lophiformes)
- (hluboko)mořští
- široká plochá hlava; oči na svrchní straně; velká tlama
- prsní ploutve přeměněné k lezení po dně
- přední paprsky hřbetní ploutve samostatné, 1. z nich prodloužen, ohnut dopředu, láká jím ryby (u některých také světélkuje)
- zástupce:
***Řád: Cípalové (Mugiliformes)
- mořští, brakické vody i sladkovodní
- čelisti bezzubé, nebo drobně ozubené
- 2 hřbetní ploutve - první s tvrdými, druhá s měkkými paprsky
- zástupce:
***Řád: Gavúni (Atheriniformes)
- mořští, brakické vody i sladkovodní
- cykloidní, nebo ktenoidní šupiny
- plynový měchýř oddělen od jícnu
- u některých požerákové zuby
- zástupci:
***Řád: Jehlice (Beloniformes)
- mořští, brakické vody i sladkovodní
- pouze měkké ploutevní paprsky; hřbetní ploutev hodně vzadu, nad řitní
- zástupci:
- JEHLICE ROHOZOBÁ (čelisti tvaru pinzety)
- LETOUN MĚKKOPLOUTVÝ ("létající ryba")
***Řád: Halančíkovci (Cyprinodontiformes)
- většinou drobní sladkovodní
- dlouhé vřetenovité tělo
- pohlavní dimorfismus, samci barevnější
- někteří živorodí, samci nepárové gonopodium
- čeledi:
- halančíkovití: HALANČÍK ČERVENÝ, HALANČÍK PŘÍČNOPRUHÝ
- řivorodkovití: ŽIVORODKA KOMÁŘÍ, ŽIVORODKA DUHOVÁ, MEČOVKA ZELENÁ
***Řád: Čtverzubci (Tetraodontiformes)
- zkrácené/diskovité/čtverhranné tělo, krátký ocas
- malé šupiny nebo kostěnné destičky s trny nebo lysé tělo
- chybí břišní ploutve
- malá štěrbina za skřelí, malá ústa, silné zuby vpředu srostlé v zobákovité desky
- mají vakovitou vychllípeninu střeva, kterou dokáží naplnit vzduchem/vodou a přeměnit se tak v kouli
- zástupci:
- HAVÝŠ
- ČTVERZUBEC
- JEŽÍK
- MĚSÍČNÍK
|