Savci (Mammalia)

TŘÍDA: SAVCI (Mammalia)

 

  • evolučně nejvyspělejší obratlovci
  • suchozemský původ
  • úplná termoregulace, endotermie
  • plazí předci
 
charakteristické znaky:
  • volné končetiny se dostávají pod tělo, loketní kloub směřuje dozadu, kolenní kloub dopředu
  • tělo kryto srstí z chlupů, pigment melanin
  • kožní žlázy několika typů
  • synapsidní typ lebky (na každé straně lebky 1 spodní spánková jáma, spodní jařmový oblouk)
  • spodní čelist tvořena jedinou párovou kostí
  • sekundární čelistní kloub
  • ve středním uchu 3 sluchové kůstky
  • chrup heterodontní, obvykle 2 generace chrupu
  • mozek vyvinutější než u jiných obratlovců
  • mohutná druhotná kůra koncového mozku - neopallium
  • složité chování, intenzivní péče o potomstvo
  • červené krvinky bezjaderné
  • vytvořena pouze levá aorta, pravá během zárodečného vývoje mizí
  • svalnatá bránice
  • vývoj zárodků v těle matky
  • výživa zárodku mateřským mlékem
 
velikost, stavba těla:
  • malé formy převládají - asi velikost myši (6 cm, 2 g)
  • největší suchozemský savec - slon africký (délka 7,5 m, výška 4 m, hmotnost 7 t)
  • největší na Zemi - plejtvák obrovský (30 m, 130 t)
  • základní tvar těla: členění na hlavu, krk, trup a ocas, pohyb po čtyřech končetinách
  • největší přizpůsobení k létání nebo plavání
 
kůže:

Rohy vs. parohy

 
 
Rohy jsou jedním z charakteristických znaků turovitých (Bovidae). Základem rohu je rohový výběžek čelní kosti, na kterém se tvoří útvar z rohoviny (keratinu), tedy derivátu vrchní části pokožky. Rohovatí odspodu, nejstarší části jsou vytlačovány nahoru a nachází se tedy na špičce každého rohu. Jsou to útvary stálé a celý život dorůstají.
 
Parohy oproti tomu tvoří kostní tkáň, která je zprvu kryta pokožkou a škárou. Po dokončení vývoje parohu kožní kryt zasychá a zvířata ho aktivně otloukají. Tento kostěnný útvar vzniká periodicky obnovením růstu výběžků čelních kostí, tzv. pučnic. Parohy rostou odspodu a nejstarší části se nachází při pučnici. Tyto útvary jsou typické pro jelenovité (Cervidae).
  • silná, mnohovrstevná, kožní žlázy, rohovité útvary
  • kožní žlázy - potní (ochlazování těla, individuální pach), mazové (mastění srsti), pachové (feromony), mléčné (přeměna potních žlaz)
  • chlupy - tvořené keratinem, epidermálního původu, nevznikly ze šupin, ale mezi šupinami
    • podsada (izolační vlastnosti) a pesíky (podíl na zbarvení srsti)
    • hmatové chlupy (= sinusové chlupy, vibrisy)
    • oční brvy, žíně, štětiny,...
    • výměna srsti = línání (jaro, podzim)
  • jiné rohovité útvary - ostny, šupiny, krunýře, drápy, nehty, kopyta, rohy
 
kostra:
  • lebka připojena k páteři dvěma klouby (bikondylní lebka)
  • lebeční kosti spojeny švy
  • jediné kloubní spojení na lebce - čelistní kloub
  • spodní čelist tvořena jedinou párovou kostí
  • vyvinuté tvrdé patro, nosní skořepy (na nich čichová sliznice)
  • uvnitř kostí kostní dřeň (krvetvorba)
  • páteř má 5 částí: krční (nosič a čepovec) 7 obratlů, hrudní 12-15, bederní 5-6, kost křížová srostlá z 4-5, ocasní 3-50
  • hrudní žebra - nedělená
 
končetiny:
  • přední končetina:
    • pletenec lopatkový - lopatka, (klíční kost)
    • volná končetina - k. pažní, loketní, vřetenní, zápěstní, záprstní, články prstů
  • zadní končetina:
    • pletenec pánevní - srostlé kosti kyčelní, sedací a stydká, spona stydká
    • volná končetina - k. stehenní, holenní, lýtková, zánártní, nártní, články prstů
  • podle způsobu našlapování:
    • ploskochodci - došlapují na celou plochu chodidla (hmyzožravci, hlodavci, některé šelmy, primáti)
    • prstochodci - došlapují na prsty nebo poslední články prstů (většina šelem)
    • kopytníci - došlapují na špičky prstových článků (lichokopytníci, sudokopytníci)
 
svalstvo:
  • diferenciace
  • rozvinuté kožní svaly
  • mimické svaly obličejové (hlavně suchozemští)
  • žvýkací svaly
  • bránice - mohutný dýchací sval
  • mezižeberní svaly
 
nervová soustava:
  • rozvoj kůry koncového mozku
  • zvrásnění kůry (gyrifikace) - závity, brázdy
  • 12 párů mozkových nervů
  • čichový mozek
  • velký mozeček
  • střední mozek - čverohrbolí
  • Varolův most (pons Varoli) - přímé spojení mezi mozečkem a kůrou koncového mozku
  • mícha končí v křížové oblasti
 
smysly:
  • primárné převládá čich
  • sekundárně může být vedoucím smyslem sluch, hmat nebo zrak
  • zrak: komorové oči, většinou po straně hlavy, akomodace zakřivením čočky, mžurka redukována, pohyblivější horní víčko, slzní žlázy, soumrační a noční nemají čípky, tapetum (reflexní vrstva cévnatky - světélkování ve tmě)
  • sluch: vyvinut ušní boltec, 3 sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek), hlemýžď, nejdokonalejší - letouni a kytovci
  • čich a chuť: čich na stropě nosní dutiny, u některých zachován Jacobsonův orgán (někteří vačnatci, hmyzožravci, hlodavci, šelmy, kopytníci), chuť na povrchu jazyka
  • hmat: volná nervová zakončení v kůži, hmatové chlupy, hmatová čidla na lysých částech těla (pysky, dlaně, chodidla, spodní strana ocasu)
 
trávicí soustava:

***Typy zubů savců

Zuby třenové a stoličky (se společným názvem tzv. molariformní zuby) se dělí do několika typů podle svého tvaru v závislosti na potravní specializaci:
  • sekodontní
    • korunky se špičatými hrboly a ostrými lištami
    • při žvýkání se chovají jako nůžky
    • např. hmyzožravci, letouni, šelmy
  • bunodontní
    • korunky čtvercového tvaru se zaoblenými hrboly
    • např. někteří hlodavci, vyšší primáti, prasatovití
  • selenodontní
    • korunky s hrboly spojenými do plochých podélně prohnutých lišt
    • např. turovití, jelenovití
  • lofodontní
    • korunky s hrboly splynutými v příčné meandrovitě stočené záhyby
    • např. lichokopytníci
  • hypselodontní
    • korunky vysoké, úplně ploché (žádné hrboly ani lišty)
    • zuby rostou celý život
    • např. někteří hlodavci, zajíci
  • ústní dutina, hltan, jícen, žaludek, dvanáctník, tenké střevo, tlusté střevo, konečník, řitní otvor (placentálové)/kloaka (vejcorodí, vačnatci)
  • svalnaté pysky
  • jazyk - svalnatý, pohyblivý, primárně pro mísení potravy
  • chrup heterodontní (výjimky např. delfíni); zuby k ukusování a rozmělňování potravy (řezáky - špičáky - zuby třenové - stoličky); mléčný a trvalý chrup (stoličky v mléčném chybí)
  • 3 páry velkých slinných žlaz (příušní, podčelistní, podjazykové)
  • žaludek u býložravců složité stavby (3 předžaludky: bachor, čepec, kniha + vlastní žaludek: slez)
  • dvanáctník = počáteční oddíl tenkého střeva, největší soustředění trávicích enzymů
  • tenké střevo - nejdelší část
  • slepé střevo - u býložravců velké (symbiotické bakterie)
  • játra se žlučníkem, slinivka břišní
 
dýchací soustava:
  • nozdry
  • začátek dýchacích a trávicích cest oddělen tvrdým patrem × v hltanu se obě cesty kříží (při polykání záklopka uzavírá hrtanovou štěrbinu)
  • hrtan - hlasové ústrojí - hlasivkové chrupavky a vazy
  • průdušnice, 2 průdušky, průdušinky (v plicích)
  • plíce - velké, roztažitelné, plicní sklípky (alveoly)
  • dýchací svaly - bránice, mezižeberní svaly
 
oběhová soutava:
  • čtyřdílné srdce (2 předsíně + 2 komory)
  • pouze levá aorta z levé komory
  • tepny - vedou krev ze srdce
  • žíly - vedou krev do srdce
  • vlásečnice - výměna plynů mezi krví a tkáněmi
  • červené krvinky bezjaderné, nejmenší ze všech obratlovců
  • úplně chybí vrátnicový oběh v ledvinách × jaterní vrátnicový oběh ano
  • endotermní živočichové, tělesná teplota 36-38 °C
 
vylučovací soustava:
  • pravé ledviny (metanefros) - párový orgán

    ***Morfologické typy ledvin

    jednoduché - ježurovití, vačnatci, hmyzožravci, zajíci
    lištovité - některé šelmy, někteří sudokopytníci
    papilární - vyšší primáti (vč. člověka)
    chodbičkovité - lichokopytníci
    složené - ploutvonožci, kytovci
  • Henleova klička pro efektivnější resorpci vody
  • močovody ústí do močového měchýře (× u vejcorodých ústí močovody pod močový měchýř do močové trubice)
  • zplodina metabolismu - močovina
 
rozmnožování:
  • párové pohlavní žlázy
  • varlata sestupují do šourku (nižší teplota) × u ptakořitných varalta zůstávají v tělní dutině, šourek nevytvořen
  • kopulační orgán - penis
  • společný vývod chámovodu a močové trubice
  • vaječníky, vejcovody, děloha
  • močové cesty samic oddělené od pohlavních cest (výjimka ve stavbě - ptakořitní, vačnatí)
  • spermie dozrávají ve velkém počtu
  • vajíčka v určitých časových odstupech
  • ke splynutí vajíčka a spermie dochází ve vejcovodu
  • vývin zárodku v děloze
  • vznik placenty, spojení pupeční šňůrou

Typy uspořádání samičích pohlavních orgánů savců (pohled z dorzální strany)

 
 
1 vaječník
2 vejcovod
3 děloha
4 párová pochva (vagina lateralis)
5 močovod
6 močový měchýř
7 sinus urogenitalis
8 kloaka
9 sinus vaginalis
10 nepárová pochva klokanů (vagina medialis)
11 nepárová pochva placentálů (vagina)
12 močová trubice
 
 

 

 

SYSTÉM SAVCŮ

 

PODTŘÍDA: VEJCORODÍ (Prototheria)

Řád: Ptakořitní (Monotremata)

  • kloaka
  • varlata v tělní dutině, šourek není vytvořen
  • krkavčí kost
  • nedokonalá termoregulace
  • oči se zachovanou mžurkou
  • vejce s kožovitým obalem a velkým množstvím žloutku
  • čelisti ve formě zobáku, bezzubé
  • orientace hlavně hmatem
  • chybí ušní boltce
  • samci jedové žlázy na zadních nohách
  • pouze Austrálie, Tasmánie, Nová Guinea
  • zástupci:
    • PTAKOPYSK (kachní "zobák", plovací blány, polovodní)
    • JEŽURA (bodliny a srst, trubicovitě protáhlá tlama)
    • PAJEŽURA

 

PODTŘÍDA: ŽIVORODÍ (Theria)

Nadřád: VAČNATÍ (Metatheria)

Řád: Vačnatci (Marsupialia)

  • zbytek kloaky; šourek leží před penisem; penis rozeklaný a v klidu uložen v kloace; samice mají dvě dělohy a dvě pochvy
  • vakové kosti vybíhají z pánve
  • méně vyvinutý mozek
  • mláďata se rodí málo vyvinutá
  • nemají placentu
  • vývin mláďat ve vaku
  • Austrálie, Jižní Amerika
  • zástupci:
    • KLOKAN
    • KOALA (chápavé nohy, chybí ocas, živí se pouze listy eukalyptu)
    • VAČICE
    • VAČÍK (chybí vak)
    • VAKOMYŠ
    • VAKOVEVERKA
    • VAKOVLK
    • VAKOKRT (podzemní)
    • BANDIKUT (má pravou placentu)
    • ĎÁBEL MEDVĚDOVITÝ (Tasmánie)

 

Nadřád: PLACENTÁLOVÉ (Placentalia - Eutheria)

Řád: Hmyzožravci (Eulipotyphla)*

  • většinou malí ploskochodci
  • protáhlá lebka
  • úplný chrup
  • orientace hlavně čichem
  • chybí slepé střevo
  • aktivní za šera a v noci
  • zástupci:
    • KRTEK (podzemní, mohutné lopatovité přední končetiny)
    • JEŽEK (hřbet kryt ostny, v nebezpečí se svinou)
    • REJSEK
    • REJSEC
    • BĚLOZUBKA
 
 
*Poznámka: HMYZOŽRAVCI, známi také pod názvem INSECTIVORA, dříve zahrnovali i BÉRCOUNY (Marcoscelidea), BODLÍNOVITÉ (Tenrecidae), ZLATOKRTOVITÉ (Chrysochloridae) a VYDŘÍKOVITÉ (Potamogalidae). Tyto čtyři skupiny se však osamostatnily a zbylí hmyzožravci nesou název EULIPOTYPHLA.

 

Řád: Letouni (Chiroptera)

  • létací blána neosrstěná (jediní savci schopni aktivního letu)
  • hřeben na kosti hrudní
  • mohutná létací svalovina
  • ultrazvukové signály, echolokace
  • zadní nohy k zavěšování
  • po hlodavcích druhý nejpočetnější řád savců
  • zástupci:
    • NETOPÝR (na čenichu nemá výrůstky, blanité víčko proti boltci)
    • KALOŇ (jednoduché boltce, rudimentární ocas, živí se plody, nektarem, pylem)
    • UPÍR (méně složité výrůstky na čenichu, líže vytékající krev hlavně kopytníků)
    • VRÁPENEC (na čenichu nápadné kožní výrůstky, boltce bez víček, létací blána při zavěšení obaluje tělo, živí se hmyzem)

 

Řád: Primáti (Primates)

  • stromový způsob života
  • přechod k denní aktivitě
  • zdokonalení očí a prostorového vidění; očnice směřují dopředu
  • redukce čichového orgánu
  • rozvoj koncového mozku a mozečku
  • drápy postupně nahrazovány nehty
  • protistojný palec
  • pohyblivé prsty
  • nejbližší příbuzní - tany, letuchy
 
Podřád: Nižší primáti = Poloopice (Prosimii, Strepsirrhini)
  • stromoví, noční nebo denní aktivita, velké oči
  • zadní končetiny mohutnější než přední
  • prsty většinou s drápy, na palci vždy nehet
  • děloha dvourohá (uterus bicornis)
  • Afrika, Madagaskar, Asie
  • zástupci:
    • LEMUR (nejprimitivnější primát, dobrý čich, na 2. prstu zadní nohy dráp ke škrábání, jinak nehty)
    • KOMBA (velké oči a uši)
    • INDRI
    • KSUKOL
    • OUTLOŇ
 
Podřád: Nártouni (Tarsioidea)
  • obrovské oči
  • prsty s přísavkami
  • zástupce:
    • NÁRTOUN CELEBESKÝ
 
Podřád: Vyšší primáti (Anthropoidea)
  • zkrácená obličejová část
  • očnice vzadu uzavřené
  • dokonalý zrak, čich redukován
  • prsty většinou s nehty
  • denní aktivita
  • převažuje rostlinná potrava
  • děloha jednoduchá (uterus simplex)
  • nadčeledi: ploskonosí, úzkonosí, lidoopi a lidé
 
Ploskonosí (Platyrrhini)
  • široká přepážka mezi nozdrami
  • vyspělý sociální život
  • rádi se sluní, neradi koupou
  • Jižní Amerika
  • zástupci:
    • LVÍČEK ZLATÝ
    • MALPA KAPUCÍNSKÁ
    • VŘEŠŤAN
    • CHÁPAN (ocas jako další končetina)
    • KOSMAN
 
Úzkonosí (Catarrhini)
  • úplná přepážka mezi nozdrami
  • ocas nikdy chápavý
  • prsty kryty nehty
  • oba palce protistojné
  • samice menstruační cyklus
  • zubní vzorec jako člověk
  • Asie, Afrika
  • zástupci:
    • KOČKODAN
    • HULMAN
    • PAVIÁN
    • MAKAK RHESUS
    • GUERÉZA
 
Lidoopi a lidé (Hominoidea)
  • společný základ s úzkonosými
  • liší se způsobem pohybu, chrupem, chováním
  • dorzoventrálně zploštělý hrudník
  • prodloužené paže (brachiace)
  • rozvoj mozkovny, koncového mozku
  • rozvoj psychických schopností
  • nemají ocas
  • na slepém střevu červovitý výběžek
  • samice menstruační cyklus
  • dlouhá gravidita
  • obvykle jedno mládě
  • Asie, Afrika
  • zástupci:
    • GIBON
    • ORANGUTAN
    • ŠIMPANZ
    • GORILA (největší primát)
    • ČLOVĚK

 

Řád: Chudozubí (Xenarthra)

  • primitivní
  • redukce zubní skloviny nebo zubů (řezáky a špičáky chybí vždy)
  • malá mozkovna a mozek
  • pomalý pohyb - nízká úroveň metabolismu, nižší tělesná teplota
  • Jižní Amerika
  • zástupci:
    • LENOCHODI (silné končetiny, mohutné drápy, visí hřbetem dolů)
    • MRAVENEČNÍCI (trubicovité čelisti, bezzubé, dlouhý a lepkavý jazyk, mohutné drápy)
    • PÁSOVCI (homodontní zuby, pancíř, někteří se v nebezpečí stáčí do koule)

 

Řád: Hlodavci (Rodentia)

  • většinou malí
  • 1 pár horních, 1 pár dolních řezáků = hlodáky
  • řezáky stále dorůstají, sklovina jen vepředu
  • místo špičáků mezera = diastema
  • podzemní, zemní, polovodní, stromoví
  • rychlé rozmnožování, krátká gravidita, hodně mláďat
  • někteří přerušovaný zimní spánek
  • vývojově progresivní
  • kromě Antarktidy na celé Zemi
  • druhově nejpočetnější řád savců
  • zástupci:
    • BOBR (polovodní, staví hráze, plovací blány, horizontálně zploštělý ocas)
    • SVIŠŤ
    • VEVERKA
    • PLCH, PLŠÍK (huňatý ocas)
    • HRABOŠ
    • NORNÍK
    • PÍSKOMIL
    • MYŠ
    • KRYSA, POTKAN
    • MYŠICE
    • ONDATRA
    • NUTRIE
    • KŘEČEK
    • MORČE
    • SYSEL
    • RYPOŠ (podzemní africký hlodavec, eusociální struktura kolonie)
    • DIKOBRAZ (dlouhé bodliny, někteří je vystřelují)
    • KAPYBARA (největší hlodavec)
    • ČINČILA

 

Řád: Zajíci (Lagomorpha)

  • podobní, příbuzní hlodavcům
  • v horní čelisti 2 páry řezáků za sebou, sklovina po celém povrchu zubů
  • cekotrofie = požírání kašovitých výkalů, konečným produktem tvrdé bobky
  • čelistní kloub kulovitý - žvýkavé pohyby do stran
  • ploskochodci; spodní strana tlapek osrstěna
  • šourek před penisem
  • mimo Antarktidu na všech kontinentech (do Austrálie zavlečeni)
  • zástupci:
    • ZAJÍC
    • KRÁLÍK
    • PIŠŤUCHA (krátké boltce)

 

Řád: Šelmy (Carnivora)

  • masožraví, rybožraví, všežraví, hmyzožraví, mrchožraví
  • úplný chrup
  • vyspělé smysly a chování
  • klíční kosti zakrnělé nebo chybí
  • chybí slepé střevo
  • obvykle prstochodce
  • spodní čelist připojena válcovitým kloubem (nemožný pohyb čelisti předozadně a do stran)
  • nebližší příbuzní - luskouni
 
Podřád: Pozemní šelmy ("Fissipedia")
  • kosmopolitní kromě Austrálie
  • prodloužené špičáky
  • trháky (poslední horní třenáky, první dolní stoličky)
  • jednoduchý žaludek, krátké střevo
  • výborný čich, zrak, sluch
  • čeledi:
    • medvědovití: největší pozemní šelmy, zakrnělý ocas, všežraví, ploskochodci, bez obličejové mimiky
      • zástupci: MEDVĚD, PANDA
    • lasicovití: dlouhé tělo, krátké nohy, ohebná páteř, pachové žlázy u řitního otvoru
      • zástupci: TCHOŘ, SKUNK, KUNA, LASICE, HRANOSTAJ, VYDRA, JEZEVEC
    • psovití: dlouhé nohy, prodloužená obličejová část, prstochodci, smečky, kořist štvou
      • zástupci: LIŠKA, VLK, PES HYENOVÝ
    • kočkovití: zkrácená obličejová část, malý počet zubů (max. 30), velké oči, ostré zatažitelné drápy, loví většinou individuálně
      • zástupci: KOČKA, RYS, LEVHART, JAGUÁR, TYGR, LEV, GEPARD
    • cibetkovití: podobní lasicovitým, příbuzní hyenovitým, často skvrnité či jinak nápadně zbarvené, subtropy a tropy Strého světa
      • zástupce: ŽENETKA TEČKOVANÁ
    • hyenovití: podobní psovitým, "sražený" zadek, mohutný chrup, silné žvýkací svaly, smečky
      • zástupce: HYENA SKVRNITÁ
    • medvídkovití: výborně šplhají a plavou všežravci
    • ***promykovití: štíhlé protáhlé tělo, nízké nohy, nenápadně zbarvení
      • zástupce: PROMYKA
 
Podřád: Ploutvonožci (Pinnipedia)
  • společní předci s medvědovitými
  • adaptace k vodnímu životu, přeměna končetin v ploutve
  • namíření zadních končetin dozadu (nahrazení ocasní ploutve)
  • silná tuková vrstva v podkoží
  • adaptace k potápění
  • žijí v početných komunitách
  • zástupci:
    • LACHTAN (zachované boltce, umí dát zadní končetiny pod tělo a chodit na souši)
    • TULEŇ (nemá ušní boltce, zadní končetiny pouze jako kormidlo, po souši se plazí)
    • MROŽ (velké zahnuté kly vzniklé z horních špičáků, silný řev)

 

Řád: Chobotnatci (Proboscidea)

  • horní řezáky prodlouženy v kly
  • chobot s komplikovanou svalovinou a prstíky, vznikl srůstem čenichu a horního pysku
  • pneumatizovaná lebka
  • sloupovité nohy, prsty srostlé, někdy nehtovitá kopyta
  • silná, téměř lysá kůže
  • velké boltce (termoregulace, vizuální komunikace)
  • nejbližší příbuzní - damani, sirény
  • zástupci:
    • SLON AFRICKÝ
    • SLON INDICKÝ
    • MAMUT

 

Řád: Lichokopytníci (Perissodactyla)*

  • velcí savci s redukovaným počtem prstů
  • 3. prst nejsilnější, chráněn kopytem
  • hlavní rozvoj v třetihorách
  • nemají klíční kost
  • protažená obličejová část
  • řezáky v horní i dolní čelisti, potravu ukusují
  • silné pysky, horní může být prodloužený
  • jednoduchý žaludek
  • slepé střevo velké, u koně až 30 l
  • zástupci:
    • NOSOROŽEC (tlustá zrohovatělá kůže, 1-2 rohy postavené za sebou)
    • KŮŇ
    • OSEL
    • ZEBRA
    • TAPÍR (krátký chobotek)

 

Řád: Sudokopytníci ("Artiodactyla")*

  • nejsou blíže příbuzní lichokopytníkům
  • 3. a 4. prst nesou kopyta
  • 2. a 5. prst s menšími kopýtky (mohou, ale nemusí se dotýkat země), redukovaný nebo vymizel
  • 1. prst zcela vymizel
  • redukce horních řezáků, potravu škubou
  • dlouhý silný jazyk
  • žaludek obvykle dělený na několik oddílů
  • chybí klíční kost
 
Nepřežvýkavci (Bunodontia Suina, Nonruminantia)
  • úplný chrup, špičáky zvětšné v kly
  • jednoduchý, maximálně dvoudílný žaludek; nepřežvykují
  • 2. a 5. prst se při chůzi dotýkají země
  • zástupci:
    • PRASE DIVOKÉ
    • PRASE BRADAVIČNATÉ
    • PEKARI
    • HROCH (zavalitý, lysá kůže, široká tlama, řezáky a špičáky kůlovité a stále dorůstají)
 
Mozolnatci (Tylopoda)
  • došlapují na celou plochu posledních 3 článků 3. a 4. prstu
  • mozoly na prsou a kolenou
  • čtyřdílný žaludek; přežvykují; výrazné uchopovací pysky
  • zachovány všechny typy zubů
  • zástupci:
    • VELBLOUDI
    • LAMY
 
Přežvýkavci (Ruminantia)
  • složený žaludek; přežvykování zvracené potravy, boční pohyby čelisti; horní řezáky chybějí
  • dlouhé nohy; došlapují jen na špičky 3. a 4. prstu; 2. a 5. prst zkrácené (tzv. paspárky) až vymizelé
  • někteří mají parohy nebo rohy
  • zástupci:
    • SRNEC (samci parůžky)
    • JELEN (samci parohy)
    • LOS (samci parohy)
    • SOB (parohy samec i samice)
    • ŽIRAFA (prodloužený krk, růžky trvale pokryté kůží)
    • VIDLOROH (vidlicovité duté rohy, shazují je)
    • GAZELA
    • ANTILOPA
    • PAKŮŇ
    • KAMZÍK
    • KOZA
    • MUFLON
    • BUVOL
    • BIZON
    • ZUBR
    • JAK

 

Řád: Kytovci (Cetacea)*

  • extrémní přizpůsobení k vodnímu životu
  • kůže bez srsti, pouze hmatové chlupy na hlavě
  • rybí tvar těla; vodorovně postavená ocasní ploutev
  • může být vytvořena hřbetní ploutev bez kostry
  • přední končetina zkrácená, přeměněná v ploutev, pohyb pouze v ramenním kloubu, zmnožené články prstů
  • zadní končetina redukovaná - zbytky pánve
  • lebka s dutinami; prodloužené rostrum
  • nosní otvor(y) na hřbetní straně - slouží k dýchání; dozadu protažené plíce
  • silná tuková vrstva pod kůží
  • zevní zvukovod zarostlý, echolokace (hydrolokace)
  • adaptace pro dlouhé potápění: hodně krve, speciální vazba kyslíku na hemoglobin a myoglobin, tolerance vůči vysokým koncentracím oxidu uhličitého
  • 2 mléčné bradavky
  • matka mládě po narození vynese k hladině nadechnout
  • většinou ve stádech
 
Podřád: Kosticovci (Mysticeti)
  • zuby pouze v embryonálním stadiu
  • velký jazyk, rohovité kostice (propouštějí vodu, ale zachycují mořský plankton)
  • spodní čelist delší než horní
  • dva dýchací otvory
  • zástupci:
    • VELRYBA GRÓNSKÁ
    • PLEJTVÁK OBROVSKÝ (největší organismus na Zemi)
 
Podřád: Ozubení (Odontoceti)
  • homodontní zuby ve větším počtu
  • spodní čelist stejné délky jako horní
  • nesouměrná lebka s jedním dýchacím otvorem
  • nad rostrem tzv. meloun (tukové těleso, slouží k přenosu zvuku)
  • rozmanité hlasové projevy
  • zástupci:
    • VORVAŇ
    • DELFÍNOVEC (sladkovodní)
    • DELFÍN
    • KOSATKA DRAVÁ (loví ve stádech)
    • NARVAL (chybí zuby, levý řezák horní čelisti u samců prodloužen ve spirálovitý kel)
    • BĚLUHA
 
 
*Poznámka: LICHOKOPYTNÍCI (PERISSODACTYLA) a SUDOKOPYTNÍCI ("ARTIODACTYLA") nepatří mezi nejbližší příbuzné, ač by tak názvy mohly napovídat. Nové poznatky totiž ukázaly, že uvnitř fylogenetického stromu sudokopytníků se objevují KYTOVCI (CETACEA). Latinský název CETARTIODACTYLA se používá pro obě skupiny - sudokopytníky a kytovce - zároveň a je složen z latinských názvů obou těchto skupin. "Artiodactyla" je skupina v zásadě uměle vytvořená (sudokopytníci jsou kvůli kytovcům parafyletičtí), a proto se píše do uvozovek. Lichokopytníci jsou jen další monofyletickou větví od Cetartiodactyla a má vlastní název Perissodactyla bez uvozovek. Někdy se užívá pro sudokopytníky a lichokopytníky označení KOPYTNÍCI ("UNGULATA"), i když mezi nimi jak již bylo řečeno přílišná příbuznost není.

 

***Řád: Hrabáči (Tubulidentata)

  • starobylá skupina
  • redukované palce
  • zuby kolíčkovité, bez kořenů
  • velmi vyvinutý čichový orgán
  • zástupce:
    • HRABÁČ KAPSKÝ (jediný žijící druh, žere hlavně termity a mravence, subsaharská Afrika)

 

***Řád: Bércouni (Macroscelidea)*

  • hmyzožraví
  • dobře vytvořeno slepé střevo
  • pohyblivý chobotek
  • skákavý pohyb
  • noční
  • zástupce:
    • BÉRCOUN VELKÝ

 

***Řád: Afričtí hmyzožravci (Afrosoricida)*

  • zlatokrtovití:
    • podzemní; hmyzožraví
    • chybí ušní boltce a ocas; oči zakrnělé; holý čenich, na konci rohovitá destička
    • přední končetiny krátké, dlouhé drápy na 2 prstech
    • zástupce: ZLATOKRT KAPSKÝ
  • bodlínovití:
    • zčásti kryti bodlinami
    • zástupci: BODLÍN JEŽKOVITÝ, BODLÍN BEZOCASÝ
  • vydříkovití:
    • zástupce: VYDŘÍK HBITÝ (žere hlavně sladkovodní kraby)
 
 
*Poznámka: AFRIČTÍ HMYZOŽRAVCI (Afrosoricida) byli dříve spolu s BÉRCOUNY (Macroscelidea) řazeni mezi HMYZOŽRAVCE (INSECTIVORA). Dnes jsou to samostatné skupiny a skupina zbylých hmyzožravců se přejmenovala na EULIPOTYPHLA.

 

***Řád: Damani (Hyracoidea)

  • býložravci
  • na končetinách nehtovitá kopýtka, ale patří mezi prstochodce
  • dlouhý dráp k čištění srsti na druhém zadním prstu
  • horní řezáky trvale rostou a mají sklovinu pouze vpředu (jako hlodavci)
  • denní
  • Afrika, Přední Asie - skály, popř. stromy
  • nejbližší příbuzní - sirény, chobotnatci
  • zástupce:
    • DAMAN SKALNÍ

 

***Řád: Sirény (Sirenia)

  • trvale mořští
  • tlustá vrstva podkožního tuku
  • přední končetiny přeměněny v ploutve (zbytky kopýtek, loketní kloub ohebný)
  • zadní končetiny redukovány, zbytky pánve
  • vodorovná ocasní ploutev
  • chybí ušní boltce
  • pouze řezáky a stoličky
  • rozštěpený horní pysk
  • několikadílný žaludek; býložravci
  • mládě se samo po narození vyplouvá nadechnout
  • nejbližší příbuzní - damani, chobotnatci
  • zástupce:
    • KAPUSTŇÁK ŠIROKONOSÝ

 

***Řád: Tany (Scandentia)

  • hmyzožravé; stromové
  • protažený čenich
  • zdokonalený zrak a mozek
  • ve stresu napřimují chlupy na ocase
  • nejbližší příbuzní - letuchy, primáti
  • zástupce:
    • TANA OBECNÁ

 

***Řád: Letuchy (Dermoptera)

  • od hlavy, přes končetiny, až k ocasu široká osrstěná blána - klouzavý let
  • tlusté střevo delší než tenké
  • noční
  • nejbližší příbuzní - tany, primáti
  • zástupce:
    • LETUCHA FILIPÍNSKÁ

 

***Řád: Luskouni (Pholidota)

  • protáhlá tlama, bez zubů
  • dlouhý červovitý jazyk; velké slinné žlázy
  • hrabavé nohy s drápy
  • malý mozek
  • tělo kryto velkými rohovitými šupinami epidermálního původu, na břišní straně srst
  • nejbližší příbuzní - šelmy
  • zástupce:
    • LUSKOUN DLOUHOOCASÝ
 
 
Ċ
Tomáš Macháček,
11. 6. 2009 6:08
Ċ
vojtechova.iveta@seznam.cz,
7. 3. 2010 13:25
Comments