CHARAKTERISTIKA STRUNATCŮ
- většinou dvoustranná souměrnost
- tělo tvořeno 3 zárodečnými listy (ektoderm, mezoderm, entoderm)
- vzniká druhotná tělní dutina (coelom)
- patří mezi druhoústé (ústní otvor se prolamuje na opačném konci těla, místo prvoúst řitní otvor)
- v přední části hltanu se prolamují párové žaberní štěrbiny, které plní dýchací funkci (u vyšších obratlovců během embryonálního vývoje zanikají)
- základ vnitřní kostry tvoří struna hřbetní (chorda dorsalis) - chrupavčitá opora těla, u evolučně vyšších živočichů se vyskytuje pouze v embryoálních stadiích (→ zatlačena páteří)
- trubicovitá nervová soustava - vzniká ve stadiu neuruly vchlipováním hřbetní strany ektodermu
- uzavřená cévní soustava (kromě pláštěnců, ti mají CS otevřenou); srdce na břišní straně těla, pod trávicí trubicí
- trubicovitá trávicí soustava - prochází podélně středem těla, řitní otvor vyúsťuje vždy před koncem těla, a tak vzniká pravý (postnatální) ocas, kterým prochází páteř
- ve ventrální části hltanu endostyl (žláza produkující sliz), u obratlovců z něj vzniká štítná žláza (endokrinní funkce)
- hypofýza
PODKMEN: PLÁŠTĚNCI (Urochordata, Tunicata)
- mořští živočichové, vývojově nejnižší strunatci
- vakovité/soudečkovité tělo s jednovrstevnou pokožkou, která vylučuje rosolovitý plášť (tunica) - plášť tvořen tunicinem (polysacharid, který je podobný celulóze), může obsahovat i jehličky z uhličitanu vápenatého
- CS: otevřená, srdce pohání krev oběma směry
- DS: žaberní koš (mnoho štěrbin); u sumek a salp obžaberní prostor
- VS: chybí, metabolity se ukládají v tuhém skupenství (tzv. ukládací ledviny)
- ®: rozmnožují se pučením (vznikají kolonie) nebo dochází k vnějšímu oplození; hermafrodité; nepřímý vývoj
- vývojový zvrat (ontogenetická regrese) - larva je na vyšším vývojovém stupni než dospělec - larva: dvoustranně souměrná, nervová trubice + struna hřbetní (v ocasní části) → ocas upadne → larva usedne → dospělec: přisedlý, chybí struna hřbetní, pouze nervová uzlina
TŘÍDA: SUMKY (Ascidiacea)
- larvy volně plovoucí s ocáskem (připomínají pulce), nepřijímají potravu (ale vytvořen ústní otvor na hřbetní straně těla, TS končí slepě)
- dospělci přisedlí (trávicí trubice ve tvaru "U"), tvoří kolonie, jsou barevné
- pravé sumky, pospolitky, zřasenky
TŘÍDA: SALPY (Thaliacea)
- aktivní pohyb vypuzováním vody vyvrhovacím otvorem, někdy světélkují, složitá rodozměna
- ohnivky, kruhosvalí, pásosvalí
TŘÍDA: VRŠENKY (Appendicularia)
- dospělci si zachovávají larvální znaky - chorda, nervová trubice a ocas po celý život
- tvoří schránky se síty a filtry, chybí obžaberní prostor
- volně pohyblivé, pouze pohlavní rozmnožování, světélkují
PODKMEN: BEZLEBEČNÍ (Cephalochordata, Acrania)
- volně pohybliví, mořští, obývají písčité mělčiny
- znaky strunatců po celý život (chorda, NS)
- chorda i v předním konci těla (» Cephalochordata), nemají lebku (» Acrania)
- rybovité tělo, hřbetní a břišní ploutevní lem, ocasní ploutvička, rypec (rostrum)
- mohutný segmentovaný sval (na bocích pod jednovrstevnou pokožkou - myomery oddělené myosepty ve tvaru "V")
- nervová trubice v hlavové části mírně rozšířena (mozek a mícha nejsou rozlišeny), z nervové trubice odstupují dorzální míšní nervy
- věnec brv kolem úst, mikrofágové (plankton)
- smysly: světločivné a hmatové buňky
- DS: celým povrchem těla, žaberní koš a žaberní štěrbiny (žábry z entodermu)
- CS: nedokonale uzavřená (krev se vylévá v žaberní a ocasní oblasti); bez srdce, pouze žilný splav (ale mají žaberní srdce); krev je bezbarvá
- TS: trubicovitá, tykadla kolem ústního otvoru, jaterní vak
- VS: párovité ledvinovité kanálky vedle hltanu
- pohlavní orgány naspodu těla po stranách hltanu; gonochoristé; nepřímý vývoj (asymetrická obrvená larva); vnější oplození
- zástupce:
- KOPINATEC PLŽOVITÝ (6 až 10 cm, noční živočich, ocasní ploutvička má tvar kopí (» kopinatec), ve dne zahrabán v písku, vyplouvá až v noci, vědci na něm zkoumali rýhování vajíčka)
PODKMEN: OBRATLOVCI (Vertebrata, Craniata)
- chrupavčitá nebo osifikovaná vnitřní kostra
- hlava, trup, končetiny, ocas (× kruhoústí)
- páteř
- osa těla, z obratlů, zatlačuje chordu
- lebka
- mozkovna a obličejová část - základem je 7 párových žaberních oblouků - u čelistnatců se jejich 1. pár přeměňuje na čelisti, nebo mizí
- končetiny
- ploutve (vodní) × nohy, křídla nebo mizí (suchozemští)
- vícevrstevná pokožka, škára
- obvykle tělní pokryv: šupiny (kostní původ u ryb, kožní původ u plazů), peří (kožní derivát), srst (kožní derivát)
- SS: výkonná, dlouhá vlákna příčně pruhovaných svalů, velké svalové skupiny; viscerální svalovina; kožní svalovina
- NS: trubicovitá
- centrální = mozek (postupný vývoj z 5 částí) + mícha
- periferní = obvodové nervy
- 10 až 12 párů hlavových nervů + u některých nultý koncový nerv (nervus terminalis)
- na dorzálních kořenech míšních nervů spinální ganglia
- CS: u všech obratlovců uzavřená; srdce = srdeční svalovina (můstky); předsíně + komory; cévy mají vlastní mezodermový epitel; krevní barvivo hemoglobin
- DS: žábry, nebo plíce + u některých přídatné dýchací orgány (plicní vaky)
- VS: párové ledviny podél páteře (v bederní oblasti, pokud je rozlišená)
- ®: pouze pohlavní rozmnožování; vnější i vnitřní oplození (souvislost s přechodem na souš); vývoj většinou přímý (× kruhoústí, obojživelníci)
- štítná žláza
Systém obratlovců:
- nadtřída: BEZČELISTNACI (Agnatha)
- nadřída: ČELISTNATCI (Gnathostomata)
- třídy: PARYBY, PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY, SVALOPLOUTVÍ, OBOJŽIVELNÍCI (= bezblanní - ANAMNIA) + PLAZI, PTÁCI, SAVCI (= blanatí - AMNIOTA)
Detailnější informace o anatomii a morfologii, fylogenezi apod. strunatců a zejména obratlovců
najdete v knize Zoologie obratlovců
(Jiří Gaisler, Jan Zima; Academia, 2007).
|