Strunatci (pláštěnci, bezlebeční, obratlovci)

CHARAKTERISTIKA STRUNATCŮ
  • většinou dvoustranná souměrnost
  • tělo tvořeno 3 zárodečnými listy (ektoderm, mezoderm, entoderm)
  • vzniká druhotná tělní dutina (coelom)
  • patří mezi druhoústé (ústní otvor se prolamuje na opačném konci těla, místo prvoúst řitní otvor)
  • v přední části hltanu se prolamují párové žaberní štěrbiny, které plní dýchací funkci (u vyšších obratlovců během embryonálního vývoje zanikají)
  • základ vnitřní kostry tvoří struna hřbetní (chorda dorsalis) - chrupavčitá opora těla, u evolučně vyšších živočichů se vyskytuje pouze v embryoálních stadiích (→ zatlačena páteří)
  • trubicovitá nervová soustava - vzniká ve stadiu neuruly vchlipováním hřbetní strany ektodermu
  • uzavřená cévní soustava (kromě pláštěnců, ti mají CS otevřenou); srdce na břišní straně těla, pod trávicí trubicí
  • trubicovitá trávicí soustava - prochází podélně středem těla, řitní otvor vyúsťuje vždy před koncem těla, a tak vzniká pravý (postnatální) ocas, kterým prochází páteř
  • ve ventrální části hltanu endostyl (žláza produkující sliz), u obratlovců z něj vzniká štítná žláza (endokrinní funkce)
  • hypofýza
 

PODKMEN: PLÁŠTĚNCI (Urochordata, Tunicata)

  • mořští živočichové, vývojově nejnižší strunatci
  • vakovité/soudečkovité tělo s jednovrstevnou pokožkou, která vylučuje rosolovitý plášť (tunica) - plášť tvořen tunicinem (polysacharid, který je podobný celulóze), může obsahovat i jehličky z uhličitanu vápenatého
  • CS: otevřená, srdce pohání krev oběma směry
  • DS: žaberní koš (mnoho štěrbin); u sumek a salp obžaberní prostor
  • VS: chybí, metabolity se ukládají v tuhém skupenství (tzv. ukládací ledviny)
  • ®: rozmnožují se pučením (vznikají kolonie) nebo dochází k vnějšímu oplození; hermafrodité; nepřímý vývoj
  • vývojový zvrat (ontogenetická regrese) - larva je na vyšším vývojovém stupni než dospělec - larva: dvoustranně souměrná, nervová trubice + struna hřbetní (v ocasní části) → ocas upadne → larva usedne → dospělec: přisedlý, chybí struna hřbetní, pouze nervová uzlina

 

TŘÍDA: SUMKY (Ascidiacea)

  • larvy volně plovoucí s ocáskem (připomínají pulce), nepřijímají potravu (ale vytvořen ústní otvor na hřbetní straně těla, TS končí slepě)
  • dospělci přisedlí (trávicí trubice ve tvaru "U"), tvoří kolonie, jsou barevné
  • pravé sumky, pospolitky, zřasenky

 

TŘÍDA: SALPY (Thaliacea)

  • aktivní pohyb vypuzováním vody vyvrhovacím otvorem, někdy světélkují, složitá rodozměna
  • ohnivky, kruhosvalí, pásosvalí

 

TŘÍDA: VRŠENKY (Appendicularia)

  • dospělci si zachovávají larvální znaky - chorda, nervová trubice a ocas po celý život
  • tvoří schránky se síty a filtry, chybí obžaberní prostor
  • volně pohyblivé, pouze pohlavní rozmnožování, světélkují
 

PODKMEN: BEZLEBEČNÍ (Cephalochordata, Acrania)

  • volně pohybliví, mořští, obývají písčité mělčiny
  • znaky strunatců po celý život (chorda, NS)
  • chorda i v předním konci těla (» Cephalochordata), nemají lebku (» Acrania)
  • rybovité tělo, hřbetní a břišní ploutevní lem, ocasní ploutvička, rypec (rostrum)
  • mohutný segmentovaný sval (na bocích pod jednovrstevnou pokožkou - myomery oddělené myosepty ve tvaru "V")
  • nervová trubice v hlavové části mírně rozšířena (mozek a mícha nejsou rozlišeny), z nervové trubice odstupují dorzální míšní nervy
  • věnec brv kolem úst, mikrofágové (plankton)
  • smysly: světločivné a hmatové buňky
  • DS: celým povrchem těla, žaberní koš a žaberní štěrbiny (žábry z entodermu)
  • CS: nedokonale uzavřená (krev se vylévá v žaberní a ocasní oblasti); bez srdce, pouze žilný splav (ale mají žaberní srdce); krev je bezbarvá
  • TS: trubicovitá, tykadla kolem ústního otvoru, jaterní vak
  • VS: párovité ledvinovité kanálky vedle hltanu
  • pohlavní orgány naspodu těla po stranách hltanu; gonochoristé; nepřímý vývoj (asymetrická obrvená larva); vnější oplození
  • zástupce:
    • KOPINATEC PLŽOVITÝ (6 až 10 cm, noční živočich, ocasní ploutvička má tvar kopí (» kopinatec), ve dne zahrabán v písku, vyplouvá až v noci, vědci na něm zkoumali rýhování vajíčka)

 

PODKMEN: OBRATLOVCI (Vertebrata, Craniata)

  • chrupavčitá nebo osifikovaná vnitřní kostra
  • hlava, trup, končetiny, ocas (× kruhoústí)
  • páteř
    • osa těla, z obratlů, zatlačuje chordu
  • lebka
    • mozkovna a obličejová část - základem je 7 párových žaberních oblouků - u čelistnatců se jejich 1. pár přeměňuje na čelisti, nebo mizí
  • končetiny
    • ploutve (vodní) × nohy, křídla nebo mizí (suchozemští)
  • vícevrstevná pokožka, škára
  • obvykle tělní pokryv: šupiny (kostní původ u ryb, kožní původ u plazů), peří (kožní derivát), srst (kožní derivát)
  • SS: výkonná, dlouhá vlákna příčně pruhovaných svalů, velké svalové skupiny; viscerální svalovina; kožní svalovina
  • NS: trubicovitá
    • centrální = mozek (postupný vývoj z 5 částí) + mícha
    • periferní = obvodové nervy
    • 10 až 12 párů hlavových nervů + u některých nultý koncový nerv (nervus terminalis)
    • na dorzálních kořenech míšních nervů spinální ganglia
  • CS: u všech obratlovců uzavřená; srdce = srdeční svalovina (můstky); předsíně + komory; cévy mají vlastní mezodermový epitel; krevní barvivo hemoglobin
  • DS: žábry, nebo plíce + u některých přídatné dýchací orgány (plicní vaky)
  • VS: párové ledviny podél páteře (v bederní oblasti, pokud je rozlišená)
  • ®: pouze pohlavní rozmnožování; vnější i vnitřní oplození (souvislost s přechodem na souš); vývoj většinou přímý (× kruhoústí, obojživelníci)
  • štítná žláza

 

Systém obratlovců:
  • nadtřída: BEZČELISTNACI (Agnatha)
    • třída: KRUHOÚSTÍ
  • nadřída: ČELISTNATCI (Gnathostomata)
    • třídy: PARYBY, PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY, SVALOPLOUTVÍ, OBOJŽIVELNÍCI (= bezblanní - ANAMNIA) + PLAZI, PTÁCI, SAVCI (= blanatí - AMNIOTA)

 

 
 
Detailnější informace o anatomii a morfologii, fylogenezi apod. strunatců a zejména obratlovců
najdete v knize Zoologie obratlovců
(Jiří Gaisler, Jan Zima; Academia, 2007).
 
Comments