Svaloploutví (Sarcopterygii)

TŘÍDA: SVALOPLOUTVÍ (Sarcopterygii)

 
Poznámka: PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY (Actinopterygii) a SVALOPLOUTVÍ (Sarcopterygii) byli dříve řazeni do společné třídy RYBY (Pisces, později Osteichthyes). Dnes jsou ovšem oproti paprskoploutvým rybám mezi svaloploutvé řazeni i čtvernožci (Tetrapoda) - linie vedoucí k obojživelníkům a vyšším obratlovcům. Jako ryby s. str. tedy chápeme pouze Actinopterygii.
 
  • původně ploutve - mohutný svalnatý násadec, ploutevní paprsky nemají charakter vějíře
  • hřbetní ploutve dvě až žádná, ocasní ploutev heterocerkní nebo difycerkní
  • původně kosmoidní šupiny kosočtverečného tvaru (silná vrstva kosminu, na povrchu kryty sklovinou); později se šupiny ztenčovaly, zaokrouhlovaly a ztratily kosminovou vrstvu
  • v kůži slizotvorné žlázy
  • chorda zachována, páteř tvoří obratle bez těl
  • spirakulum (žaberní štěrbina mezi prvním a druhým žaberním obloukem) zaniklo
  • střevo má u starobylých spirální řasu
  • koncový mozek má jinou stavbu než u paprskoploutvých ryb
  • někteří mají vnitřní nozdry (choany)
  • oči lemovány prstencem kostěných destiček
 

 

SYSTÉM SVALOPLOUTVÝCH

 

PODTŘÍDA: DVOJDYŠNÍ (Dipnoi)

  • velké protáhlé ryby (> 1 metr)
  • kosmoidní šupiny pouze bahník australský, ostatní druhy šupiny redukovány a zanořeny v kůži
  • chorda plně zachována
  • spirální řasa, kloaka
  • plicní vaky z břišní stěny jícnu (přijímání vzdušného kyslíku) + žábry
  • poprvé se objevuje mízní systém
  • tropické sladkovodní ryby (periodicky vysychající vody)
  • v období sucha si hloubí metrové svislé šachty, kde v anabióze přežívají
  • stadium larvy, podobá se larvám obojživelníků
 
dvojdyšní se dělí na dva řády: Jednoplicní (Ceratodiformes) a Dvouplicní (Lepidosireniformes)
  • jednoplicní - nepárový plicní vak
  • dvouplicní - dva plicní vaky
  • zástupci:
    • BAHNÍK AUSTRALSKÝ (jednoplicní)
    • BAHNÍK AMERICKÝ (dvouplicní)
    • BAHNÍK VÝCHODOAFRICKÝ (dvouplicní)
  • výskyt bahníků na více kontinentech bývá považován za jeden z důkazů toho, že kdysi existoval jediný prakontinent

 

PODTŘÍDA: LALOKOPLOUTVÍ (Coelacanthimorphes)

  • kosmoidní šupiny
  • stavba lebky připomíná obojživelníka
  • mohutné párové ploutve se svalovinou a šupinami
 
lalokoploutví se dělí na dvě skupiny: Rhipidistia a Actinistia
  • Rhipidistia: vymřelá skupina, od ní zřejmě vývoj obojživelníků
    • párové plicní vaky a vnitřní nozdry (choany)
  • Actinistia: "žijící fosilie" LATIMÉRIE PODIVNÁ (žije v pobřežních mořích Afriky)
    • nepárový plicní vak degenerovaný a vyplněný olejovitou tkání, choany chybí

 

Comments