Systém a evoluce živočichů

  • tradiční pojetí: živočichové (Animalia) jako jedna z několika říší eukaryot (vedle rostlin, hub, protist a chromist)
  • moderním pojetí: živočichové (METAZOA) jako jedna (mnohobuněčná) linie superskupiny Opisthokonta

MODERNÍ PŘÍSTUP K SYSTEMATICE ŽIVOČICHŮ

Metazoa = mnohobuněční živočichové
  • pro mnohobuněčnost nutné fyzické spojení buněk (vznikají specializované mezibuněčné spoje) a jejich vzájemná komunikace (buněčná signalizace)
  • dva základní typy tkání: epitely (povrchy) + pojiva („výplně“)
  • většina životního cyklu diploidní, haploidní jen gamety produkované meiózou
  • nejbližší jednobuněční příbuzní: TRUBÉNKY (Choanoflagellata)
    • vodní jednobuněčná eukaryota, ale mohou tvořit kolonie
    • buňka vytváří „límeček“ z dlouhých výběžků cytoplazmy vyztužených aktinovým cytoskeletem (filopodia)
    • v límečku kmitá bičík = jednoduchý filtrační orgán

na základě molekulárně fylogenetických analýz rozpoznáváme:
  • (a) několik postupně se odvětvujících bazálních monofyletických skupin:
    • žebernatky (Ctenophora), houbovci (Porifera), vločkovci (Placozoa), žahavci (Cnidaria, včetně výtrusenek /Myxozoa/) [jako celek zhruba odpovídá tradiční parafyletické skupině „Diblastica“]

  • (b) linii dvoustranně souměrných živočichů (Bilateria, viz dále) [zhruba odpovídá tradiční skupině „Triblastica“]
    • trubicovitá trávicí soustava
    • epitelové buňky většinou s více bičíky
    • célom, cévní soustava, protonefridie
    • Hox geny - morfogeny řídící ontogenetický vývoj

ad BILATERIA
 (dvě tělní osy: předo-zadní a hřbeto-břišní, trubicovitá trávicí soustava, epitelové buňky většinou s více bičíky, célom, cévní soustava, protonefridie, Hox geny - morfogeny řídící ontogenetický vývoj)
  • praploštěnci (Acoelomorpha) a mlžojedi (Xenoturbellida)
  • „prvoústí“ (Protostomia) (viz dále)
    • Spiralia (syn. Lophotrochozoa, podrobnějí viz dále)
    • Ecdysozoa (podrobněji viz dále)
  • ploutvenky (Chaetognatha)
  • „druhoústí“ (Deuterostomia)
    • Ambulacraria
      • ostnokožci (Echinodermata)
      • polostrunatci (Hemichordata)
    • strunatci (Chordata)
      • bezlebeční (Cephalochordata)
      • pláštěnci (Tunicata)
      • obratlovci (Vertebrata)

ad SPIRALIA (syn. Lophotrochozoa; spirální rýhování zygoty, volně plovoucí trochoforová larva - často ale druhotně ztraceno)
  • čelistovky (Gnathostomulida), oknozubky (Micrognathozoa), vířníci (Rotifera, včetně vrtejšů /Acanthocephala/)
  • břichobrvky (Gastrotricha), ploštěnci (Platyhelminthes)
  • mechovnatci (Entoprocta), vířníkovci (Cycliophora)
  • měkkýši (Mollusca, včetně bradatic /Pogonophora/, rypohlavců /Echiurida/, sumýšovců /Sipunculida/ a lilijovců /Myzostomida/)
  • pásnice (Nemertea), ramenonožci (Brachiopoda), chapadlovky (Phoronida)
  • mechovci (Ectoprocta, syn. Bryozoa)
  • nejasná pozice: plazmódiovky (Orthonectida - kroužkovci?) a sépiovky (Rhombozoa - ploštěnci?) = dříve slučovaní do kmene morulovci („Mesozoa“)

ad ECDYSOZOA (vícevrstevná pravidelně svlékaná kutikula, řízeno ekdysteroidními hormony)
  • „červovitá linie“ (Cycloneuralia)
    • korzetky (Locirifera), rypečky (Kinorhyncha), hlavatci (Priapulida)
    • hlístice (Nematoda), strunovci (Nematomorpha)
  • „nohatá linie“ (Panarthropoda)
    • želvušky (Tardigrada)
    • drápkovci (Onychophora)
    • členovci (Arthropoda)
TRADIČNÍ PŘÍSTUP K SYSTEMATICE ŽIVOČICHŮ
  • mnohobuněční živočichové – vyšší stupeň specializace  tkáně, orgány (buňka nepřežije sama)
  • v časném stádiu vývoje se buňky uspořádávají do vrstev  zárodečné listy - podle nich živočichy dělíme na:

  • DIBLASTICA
    • 2 zárodečné listy - ektodermentoderm (gastrula)
    • vločkovci, houby - chybí prvky souměrnosti
    • žahavci, žebernatky - paprsčitě souměrní (Radialia)

    TRIBLASTICA
    • 3 zárodečné listy - ektodermmezodermentoderm
    • mezoderm vystýlá druhotná tělní dutina
    • dvoustranně souměrní (Bilateralia)
    • dle typů tělních dutin rozlišujeme tři skupiny:

    • a) SCHIZOCOELIA
      • vrstva mezenchymu (buňky ekto- i entodermálního původu)
      • mezibuněčné prostory vytvářejí schizocoel (soustava dutinek)
      • ploštěnci, pásnice

      b) PSEUDOCOELIA
      • vytváří se pseudocoel (nepravá tělní dutina)
      • mechovnatci, hlísti, vrtějši, hlavatci

      c) COELOMATA
      • vytváří se pravá tělní dutina coelom
      • měkkýši, sumýšovci, rypohlavci, kroužkovci, drápkovci, želvušky, členovci, chapadlovci, ploutvenky, bradatice, ostnokožci, polostrunatci, strunatci
      • liší se tvarem těla, specifickými orgány/orgánovými soustavami/útvary (např. kožně-svalový vak, vnější kostra, vnitřní kostra,...), apod.
  
Ċ
vojtechova.iveta@seznam.cz,
5. 7. 2011 16:23
Comments