Organismus a prostředí

EKOLOGIE = nauka o vztahu mezi organismy a prostředím a mezi organismy navzájem

  • pojem zavedl Ernst Haeckel v roce 1869
  • organismus je otevřený systém (výměna energií, látek, informací)
  • důležitá schopnost
    • adaptace = přizpůsobování se novým podmínkám
    • tolerance = schopnost daného organismu vyrovnávat se s působením ekologických činitelů
      • Liebigův zákon minima: „Organismus není silnější než nejslabší článek v řetězci jeho ekologických požadavků.“
      • Shelfordův zákon tolerance: „Každý druh toleruje určité rozpětí libovolného faktoru a nejlépe v prostředí prospívá, působí-li vnější vlivy v rozsahu optimálních hodnot.“ (viz ekologická valence)
  • životní podmínky:
    • abiotické (světlo, teplo, voda, vzduch, horniny/půda)
    • biotické (ostatní organismy a vztahy s nimi)

ORGANISMUS A PROSTŘEDÍ

  • ekologická valence = rozmezí podmínek, v nichž je organismus schopen existovat
    • druhy stenoekní – úzká ekologická valence (mohou sloužit jako bioindikátory)
    • druhy euryekní – širší ekologická valence (značná adaptabilita, časem vznikají [stále v rámci jednoho druhu] trochu odlišné ekotypy za určitých podmínek může vést i ke vzniku nového druhu)
  • areál = území, kde se organismus vyskytuje – buď primární (původní = autochtonní druh), nebo sekundární (zavlečený = alochtonní druh)
    • kosmopolit – široký areál výskytu
    • endemit – malý areál výskytu
      • neoendemit = druh vzniklý ve čtvrtohorách, vznikl izolací populace po ústupu glaciálu, všechny endemity v ČR (např. bedrník skalní, hořeček český, jeřáb sudetský, tučnice česká)
      • paleoendemit = vývojově starý druh, vznikl ve třetihorách nebo dříve (např. jinan dvoulaločný, hatérie novozélandská, sekvojovec obrovský)
    • relikt – zbytek druhu na určitém území (např. ostružiník moruška v Krkonoších)
      • krkonošské glaciální relikty: lomikámen sněžný, kontryhel mlhový, ostřice zaplavovaná, rašeliník Lindbergův, vrba laponská, všivec sudetský, zimolez severní
Comments