SPOLEČENSTVA

• soubory populací různých druhů na určitém biotopu
• fytocenóza, zoocenóza (příp. i dílčí společenstva)
• ráz společenstva určuje dominantní populace
• stratifikace společenstva
• v prostoru
• svislé (vertikální) – patra (např. patra v lese: kořenové, mechové, bylinné, keřové, stromové)
• vodorovné (horizontální) – rozdíl mezi středem a okrajem společenstva – důležité jsou i ekotony (= hraniční pásma mezi biocenózami)
• v čase
• postupné využití daného prostoru
• sezónní změny v závislosti na změnách teploty, vlhkosti, dostupnosti světla…
• vztahy ve společenstvu
• složité vzájemné závislosti mezi populacemi (uplatňují se opět vztahy vnitrodruhové i mezidruhové)
• sukcese společenstva = dlouhodobé změny ve společenstvu směřující k vytvoření stability za daných podmínek
• primární – na zcela neosídlených biotopech (nově vzniklý ostrov)
• sekundární – na již osídlených, ale narušených biotopech (les po požáru)
• klimax = relativně ustálené konečné společenstvo vzniklé sukcesí
• stabilita společenstva
• je dána dlouhodobým vývojem
• faktory stability
• biodiverzita – druhová pestrost (dvě složky: diverzita = počet druhů, disparita = počet tělních plánů a jejich rozdílnost)
• zachování podmínek biotopu
• přírodní × umělé (člověkem vytvořené) biocenózy

BIOMY

• soubory různých biocenóz (ekosystémů) podobné struktury a funkce, které se vyvinuly v určitých podmínkách prostředí (→ dle klimatických podmínek se vyvinuly následující biomy)
• tropický deštný les
• průměrná teplota 25 °C
• roční srážky 2000–8000 mm
• rostliny: palmy, liány, epifysy…
• živočichové: opice, hmyz, papoušci, kolibříci…
• tropické poloopadavé a opadavé lesy
• lemují deštné lesy
• chladné období: 15–20 °C, teplé období 25–30 °C
• srážky 1500–2000 mm
• rostliny: listnaté stromy opadávající v období sucha…
• živočichové: opice, tapír…
• tropické pouště a polopouště
• poušť kamenitá, štěrkovitá, písečná
• teplotní rozdíly mezi dnem a nocí až 40 °C
• 11 měsíců bez srážek
• rostliny: sukulenty, efeméry…
• živočichové: hadi, ještěři, hmyz…
• mechanismy přizpůsobení se živočichů období sucha: noční aktivita, život pod povrchem nebo na rostlinách, voda z metabolických procesů, denní aktivita (dlouhé štíhlé nohy)
• největší poušť světa – Sahara (9 miliónů km²)
• pouště a polopouště mírného klimatu
• velké výkyvy teplot
• srážky cca 200 mm
• rostliny: tamaryšky, juka…
• mechanismy přizpůsobení se rostlin období sucha: kořeny jednak hluboko (15-20 m), jednak síť kořenů v povrchové vrstvě (využití veškerých srážek), uchování vody v lodyhách, krátký životní cyklus (efeméry)
• živočichové: ještěrky, křečíci, velbloud…
• savany
• teploty klesají až k 0 °C
• srážky 400–1000 mm
• rostliny: převažují trávy, stromy řídce (baobab, akácie)
• živočichové: stáda antilop, zeber, gazel, lvi, hyeny…
• stepi (prérie, pampy, pusty)
• travnatá společenstva mírného pásu
• sušší podnebí, srážky 250–650 mm
• v zimě –10 až –15 °C, v létě 20–25 °C
• Severní a Jižní Amerika, Eurasie
• rostliny: trávy, cibulnaté rostliny, bez dřevin…
• živočichové: psoun, sysel, bizon, koně…
• opadavé listnaté lesy
• nejchladnější měsíce –5 až +2 °C, nejteplejší měsíce 14–19 °C
• srážky 500–1500 mm
• hlavně v mírném pásu severní polokoule
• rostliny: bučiny a doubravy, keřové patro…
• živočichové: veverka, liška, plch…
• tvrdolisté lesy
• étesiové klima – maximum srážek v zimě (1000 mm)
• suché léto, roční amplituda 15–20 °C
• kolem Středozemního moře, Írán, Kalifornie, Jižní Amerika, Austrálie
• rostliny: pinie, eukalypty, cedry…
• živočichové: kozy, ovce, koala, klokan…
• boreální lesy (tajga)
• roční rozdíly teplot 30–50 °C
• srážky 450–600 mm
• jehličnaté lesy severní polokoule
• rostliny: limba, jedle, meruzalky, vrby…
• živočichové: medvěd, sobol, los…
• tundra
• zima 9–11 měsíců v roce
• srážky 150–300 mm
• 65–70° severní šířky
• rostliny: vrby, zakrslé dřeviny, trávy, mechy, lišejníky…
• živočichové: sob, liška polární, medvěd lední, sovice sněžná…
• polární pustiny

VEGETAČNÍ ZÓNY

• biomy vytvářejí
• vegetační pásma horizontálně (rovník – póly)
• vegetační stupně vertikálně (nížiny – velehory)
• mění se intenzita slunečního záření, teplota, množství srážek, vlhkost vzduchu, intenzita větru a další faktory
• pozorovatelné například při stoupání na tropickou velehoru Kilimandžáro: postupně (se zvyšující se nadmořskou výškou) savany → horský (mlžný les) → vřesoviště, rašeliniště → horská polopoušť (afroalpinský stupeň) → vrcholová zóna (sníh, led, kamení)