SPOLEČENSTVA
- soubory populací různých druhů
na určitém biotopu
- fytocenóza, zoocenóza (příp.
i dílčí společenstva)
- ráz společenstva určuje dominantní
populace
- stratifikace společenstva
- v prostoru
- svislé (vertikální) – patra
(např. patra v lese: kořenové, mechové, bylinné, keřové, stromové)
- vodorovné (horizontální) – rozdíl
mezi středem a okrajem společenstva – důležité jsou i ekotony (= hraniční pásma mezi biocenózami)
- v čase
- postupné využití daného
prostoru
- sezónní změny
v závislosti na změnách teploty, vlhkosti, dostupnosti světla…
- vztahy ve společenstvu
- složité vzájemné závislosti
mezi populacemi (uplatňují se opět vztahy vnitrodruhové i mezidruhové)
- sukcese společenstva = dlouhodobé
změny ve společenstvu směřující k vytvoření stability za daných
podmínek
- primární – na zcela
neosídlených biotopech (nově vzniklý ostrov)
- sekundární – na již
osídlených, ale narušených biotopech (les po požáru)
- klimax = relativně ustálené
konečné společenstvo vzniklé sukcesí
- stabilita společenstva
- je dána dlouhodobým vývojem
- faktory stability
- biodiverzita – druhová
pestrost (dvě složky: diverzita = počet druhů, disparita = počet tělních
plánů a jejich rozdílnost)
- zachování podmínek biotopu
- přírodní × umělé (člověkem
vytvořené) biocenózy
BIOMY
- soubory různých biocenóz
(ekosystémů) podobné struktury a funkce, které se vyvinuly v určitých
podmínkách prostředí (→ dle
klimatických podmínek se vyvinuly následující biomy)
- tropický deštný les
- průměrná teplota 25 °C
- roční srážky 2000–8000 mm
- rostliny: palmy, liány,
epifysy…
- živočichové: opice, hmyz,
papoušci, kolibříci…
- tropické poloopadavé a
opadavé lesy
- lemují deštné lesy
- chladné období: 15–20 °C,
teplé období 25–30 °C
- srážky 1500–2000 mm
- rostliny: listnaté stromy
opadávající v období sucha…
- živočichové: opice, tapír…
- tropické pouště a polopouště
- poušť kamenitá, štěrkovitá,
písečná
- teplotní rozdíly mezi dnem a
nocí až 40 °C
- 11 měsíců bez srážek
- rostliny: sukulenty, efeméry…
- živočichové: hadi, ještěři,
hmyz…
- mechanismy přizpůsobení se
živočichů období sucha: noční aktivita, život pod povrchem nebo na
rostlinách, voda z metabolických procesů, denní aktivita (dlouhé
štíhlé nohy)
- největší poušť světa –
Sahara (9 miliónů km2)
- pouště a polopouště mírného klimatu
- velké výkyvy teplot
- srážky cca 200 mm
- rostliny: tamaryšky, juka…
- mechanismy přizpůsobení se
rostlin období sucha: kořeny jednak hluboko (15-20 m), jednak síť
kořenů v povrchové vrstvě (využití veškerých srážek), uchování vody
v lodyhách, krátký životní cyklus (efeméry)
- živočichové: ještěrky, křečíci, velbloud…
- savany
- teploty klesají až k 0 °C
- srážky 400–1000 mm
- rostliny: převažují trávy,
stromy řídce (baobab, akácie)
- živočichové: stáda antilop,
zeber, gazel, lvi, hyeny…
- stepi (prérie, pampy, pusty)
- travnatá společenstva
mírného pásu
- sušší podnebí, srážky 250–650 mm
- v zimě –10 až –15 °C,
v létě 20–25 °C
- Severní a Jižní Amerika,
Eurasie
- rostliny: trávy, cibulnaté rostliny,
bez dřevin…
- živočichové: psoun, sysel,
bizon, koně…
- opadavé listnaté lesy
- nejchladnější měsíce –5 až
+2 °C, nejteplejší měsíce 14–19 °C
- srážky 500–1500 mm
- hlavně v mírném pásu
severní polokoule
- rostliny: bučiny a doubravy, keřové patro…
- živočichové: veverka, liška,
plch…
- tvrdolisté lesy
- étesiové klima – maximum srážek v zimě
(1000 mm)
- suché léto, roční amplituda
15–20 °C
- kolem Středozemního moře,
Írán, Kalifornie, Jižní Amerika, Austrálie
- rostliny: pinie, eukalypty,
cedry…
- živočichové: kozy, ovce,
koala, klokan…
- boreální lesy (tajga)
- roční rozdíly teplot 30–50 °C
- srážky 450–600 mm
- jehličnaté lesy severní
polokoule
- rostliny: limba, jedle,
meruzalky, vrby…
- živočichové: medvěd, sobol,
los…
- tundra
- zima 9–11 měsíců v roce
- srážky 150–300 mm
- 65–70° severní šířky
- rostliny: vrby, zakrslé
dřeviny, trávy, mechy, lišejníky…
- živočichové: sob, liška
polární, medvěd lední, sovice sněžná…
- polární pustiny
VEGETAČNÍ ZÓNY
- biomy vytvářejí
- vegetační pásma horizontálně (rovník –
póly)
- vegetační stupně vertikálně (nížiny –
velehory)
- mění se intenzita slunečního
záření, teplota, množství srážek, vlhkost vzduchu, intenzita větru a další
faktory
- pozorovatelné například při
stoupání na tropickou velehoru Kilimandžáro: postupně (se zvyšující se
nadmořskou výškou) savany →
horský (mlžný les) →
vřesoviště, rašeliniště → horská polopoušť (afroalpinský stupeň) →
vrcholová zóna (sníh, led, kamení)
|