- záměrná konstrukce genotypů metodami molekulární biologie
- tvorba rekombinantní DNA – spojování polynukleotidových sekvencí různého původu
- restrikční endonukleázy = enzymy, štěpící molekuly DNA (naruší vazbu mezi fosfátovými skupinami, rozlišují pouze místo, ne původ DNA)
- ligáza = enzym spojující části molekul DNA (cílové místo má povahu palindromu)
- izolace genu: izoluje se mRNA = matrice k syntéze DNA (enzym reverzní transkriptáza – tvoří některé buňky za určitých podmínek [virová infekce])
ŠLECHTĚNÍ ROSTLIN - pro hospodářská zvířata je třeba 4× víc obilovin než pro lidi, na počátku 20. století výnosy pšenice 1–1,5 t/ha, dnes 5 t/ha
- zvýšení výnosů – šlechtitelství, fytopatologie, agrotechnika
- odrůda (kultivar) = homozygotní linie
- vliv má genotyp + výživa rostlin
- snížení výnosů – škůdci
- o co jde: zvýšení odolnosti, kvality, vzhledu (ovoce), ...
- šlechtění jednodušší u samosprašných rostlin – získané odrůdy se množí vegetativně
- haploidizace: získání dokonale čistých linií (po následné diploidizaci) – řepka
- polyploidizace: u některých rostlin vede k zvýšení výnosů (jetel); při šlechtění pšenice a ječmene využití chromozómových aberací
- vzdálená hybridizace: křížení příslušníků různých druhů a rodů; kříženci vzniknou buď pohlavní hybridizací nebo fúzí protoplastů tělových buněk (větší odolnost – Triticale)
- heteróze: hybridi statnější než rodiče; hybridní osivo – křížením homozygotních rodičovských odrůd (opylované rostliny mají pyl neschopný oplození); heterozygotní sestava alel – největší efekt v F1
ŠLECHTĚNÍ ŽIVOČICHŮ - domestikace a záměrné šlechtění – zvýšení užitkové hodnoty chovaných živočichů
- kur bankivský 20–30 vajec za rok × naše slepice až 270
- krávy primitivních plemen 2–3 l mléka za den × současné 15–18 l/den
- šlechtění: výběr (selekce) a křížení (hybridizace)
- chovné linie homozygotní, výběr podle genotypu nebo fenotypu
- většina užitkových vlastností je kvantitativní povahy, významný je koeficient dědivosti
- typy hybridizace:
- inbreeding (příbuzenské křížení) – nebezpečí tzv. inbrední deprese (projev nepříznivé recesivní alely v homozygotní sestavě)
- umělá inseminace – provádí se již přes 50 let
- přenos embryí – od počátku 70. let 20. století (rýhující se vajíčko lze mikrochirurgicky dělit)
|
|
