GENETIKA

• věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů
• souvisí se schopností rozmnožování
• pohlavní rozmnožování = nový jedinec vzniká splynutím dvou haploidních gamet → dochází ke kombinaci genetické informace
• nepohlavní rozmnožování = nový jedinec vzniká z mateřské buňky, tkáně, orgánu → jedná se o klony se stejnou genetickou výbavou
• zakladatel genetiky: Johann Gregor Mendel (1822–1884)
• opat brněnského augustiniánského kláštera
• na základě pokusů s rostlinami hrachu (křížení) nastínil základní pravidla dědičnosti (uveřejnil 1865, tiskem 1866)
• Mendelovy zákony (pojmenování až ve 20. století), více v článku Alelová analýza, Mendelovy zákony
• více o J. G. Mendelovi něm v tomto článku

ZÁKLADNÍ GENETICKÉ POJMY

• gen = úsek DNA
• genotyp = soubor genů organismu
• fenotyp = soubor znaků organismu
• jaderný genom = soubor genů jádra (existuje i genom plastidový či mitochondriální)

• alela = forma genu
• dominantní alela = převládající (A)
• recesivní alela = potlačená (a)
• homozygot = stejné alely téhož genu v chromozomu (AA, aa)
• heterozygot = různé alely téhož genu v chromozomu (Aa)
• monohybrid = sledujeme jeden znak
• dihybrid = sledujeme dva znaky

• parentální generace = rodičovská (P)
• první filiální generace = 1. generace potomstva (F1)
• druhá filiální generace = 2. generace potomstva (F2)

• replikace = zdvojení molekuly DNA
• transkripce = přepis genetické informace z DNA do mRNA
• translace = překlad genetické informace do primární struktury bílkovin (za spoluúčasti tRNA a rRNA)

• homologní chromozomy = chromozomy jednoho páru
• heterologní chromozómy = chromozomy různých párů
• karyotyp = soubor jaderných chromozomů
• sesterské chromatidy = chromatidy jednoho chromozomu
• nesesterské chromatidy = chromatidy různých chromozomů
• chromatin = hmota v jádře složená z DNA a bílkovin (histonů – několik typů) → vytváří nukleohistonové vlákno
• chromozom = útvar nesoucí genetickou informaci
• prokaryotický chromozom – jedna kruhová molekula DNA × eukaryotický chromozom – lineární struktury uložené v jádře 
• jejich počet a tvar patří k druhovým znakům, mohou být různé velikosti a tvaru 
• na určitém místě (různé u různých typů) se nachází centromera, která se účastní dělení jádra 
• mohou být jednochromatidové nebo dvouchromatidové 
• počet chromozomů: 
• tělní buňky: 2 sady chromozomů – diploidní (2n) 
• pohlavní buňky: 1 sada chromozomů – haploidní (n) 
• dělení chromozomů:
• chromozomy tělní (somatické) = autozomy
• chromozomy pohlavní = gonozomy

• replikace = zdvojení DNA (probíhá tedy v jádře)
• exprese genu = realizace (vyjádření) genetické informace, na molekulární úrovni se uskutečňuje ve dvou fázích:
• transkripce = přepis genetické informace z DNA do mRNA za účasti RNA-polymerázy, probíhá v jádře
• translace = překlad genetické informace do primární struktury bílkovin (na kodóny mRNA se při průchodu ribozomem navazují svými antikodóny molekuly tRNA, nesoucí molekuly aminokyselin, mezi nimi vzniknou peptidické vazby, a tak vzniká polypeptidický řetězec), probíhá na ribozomech v cytoplazmě

• při dělení buněk dochází nejprve k dělení jádra (karyokineze), poté se dělí buňka samotná (cytokineze)
• rozlišujeme dva typy dělení:
• mitóza = počet chromozomů dceřinné buňky je shodný s počtem chromozomů buňky mateřské („klasické“ dělení buněk: 2n → 2n) 
• meióza = počet chromozomů dceřinné buňky je poloviční v porovnání s buňkou mateřskou, dochází k jeho redukci (2n → n), uplatňuje se při vzniku gamet 
• segregace (rozdělení) = z každého chromozomového páru se do gamety chromozom buď od otce, nebo od matky 
• kombinace chromozomů = každá gameta vybavena haploidním počtem chromozomů, ale v každé gametě jejich jiná kombinace 
• rekombinace chromozomů = v profázi prvního meiotického dělení může dojít k překřížení (crossing-over) homologických chromozomů tvořících tzv. bivalenty a výměně části genetické informace