Aktuality‎ > ‎

„Tajuplní dravci“ aneb lovci bezobratlých/včel

přidáno: 10. 8. 2011 12:01, autor: Tomáš Macháček
Záchranné stanice pro zraněné živočichy přijmou ročně stovky zraněných volně žijících zvířat. V pestré skladbě přijatých druhů se tak sem tam objeví i méně známá, pro mnohé jistým způsobem až unikátní zvířata. A tak tomu bylo i v případě naší Záchranné stanice pro živočichy ve Vlašimi, do které se během uplynulých třech týdnů dostali tři různě staří včelojedi lesní. Tajuplní dravci bez logiky.

Včelojed lesní je řazen mezi zvláště chráněné živočichy v kategorii silně ohrožený. V České Republice se s ním ale ve volné přírodě můžeme setkat mnohem častěji, než bychom čekali. Řada lidí ani neví, jaké zvíře si pod tímto názvem má představit, a tak většinou ani netuší, že nad nimi letí právě on. Jedná se ale přitom o velmi zajímavé a zvláštní zvíře. Přestože patří mezi dravce velikosti káněte, základ jeho potravy tvoří blanokřídlý hmyz (převážně vosy), žijící a rozmnožující se v zemi, který tvoří až 85% veškeré lovené kořisti. Požírá jak dospělce se žihadly, tak jejich larvy. Mláďatům na hnízdě nosí celé plástve a zpočátku jim larvy vybírá. Později si mláďata hledají larvy v plástvích sama. I když je tento tajuplný dravec potravním specialistou na bezobratlé, v případě nedostatku této potravy loví i žáby, hady, drobné obratlovce a ptačí mláďata. A právě kvůli sezónní potravní nabídce jsou včelojedi tažným druhem. Zimoviště se rozkládají v západní a střední Africe, kam evropští včelojedi míří přes Gibraltar a Bospor v hejnech čítajících desítky tisíc jedinců. Na zimovišti se tato hejna rozpadají a ptáci se rozletují po okolí. Po návratu na hnízdiště si začínají samci bránit svá teritoria typickým „tleskáním“ křídel, kdy se horní strany křídel vzájemně dotknou a takzvaně „tlesknou“. Tato letová pozice je mezi evropskými dravci unikátní. Ihned po obsazení teritorií začínají námluvy a svatební let, při kterém sameček stoupá vzhůru a předvádí tzv. „motýlí let“. Ten je pro včelojedy  také typický .

Nyní se tři tito záhadní lovci vos nachází v naší Záchranné stanici. První z včelojedů se k nám dostal dne 11. 7. 2011 z Benešovska s tříštivou zlomeninou levého křídla. Jedná se o dospělého jedince a jeho stav v době nálezu byl velmi vážný. Krvácel ze zobáku, ztěžka dýchal a jen stěží mu zbývaly síly na to, aby se vůbec postavil na nohy. S pomocí veterinárního lékaře jsme mu křídlo zafixovali, což pozbylo smysl v momentě, kdy úlomek kosti protrhl tkáň a zlomenina se tak stala otevřenou a silně krvácela. Hned druhý den po příjmu jsme se  tedy museli rozhodnout pro kompletní amputaci křídla. Operace proběhla naprosto bez komplikací a náš pacient se nyní, tři týdny po operaci, zotavuje. Rána se krásně hojí a našemu včelojedovi se opět vrací energie do života. Bohužel kvůli jeho handicapu se už nikdy nevrátí zpět do volné přírody a bude muset dožít své dny v naší Stanici jako trvale handicapovaný chovanec.

Další dva přijatí včelojedi jsou různě stará nevzletná mláďata, nalezená na zemi v lese. Jedno bylo nalezeno na Kutnohorsku, a druhé pochází z Velkopopovicka. Obě pravděpodobně v silném větru vypadla ze svého rodného hnízda. Přestože byla, dle nálezu zbytků vosích hnízd, zjevně i na zemi nadále dokrmována rodiči, rozhodli jsme se je převézt do naší Stanice. Na zemi totiž byla vystavena velkému nebezpečí napadení predátory a nebylo možné je bohužel do hnízda, kvůli jeho nedostupnosti, vrátit. Dostávají tak u nás nyní takřka nadstandardní péči. Ta se zakládá hlavně v opravdu pestré nabídce potravy, od včelích a vosích pláství, přes moučné červy až k masité kořisti. Naštěstí se nám podařilo navázat spolupráci s včelařem z Lbosína, panem Lempochnerem, který nám spolu se svými kolegy ochotně poskytuje včelí plástve s larvami trubců. Za to jim patří náš velký dík! Oba naši drobkové nám díky nim rostou před očima a my se jen tiše těšíme na to, až je budeme moci přesunout do velké rozletové voliéry a poté tyto záhadné lovce bezobratlých vypustit zpět do volné přírody.

Jedná se vskutku o krásná a velmi zajímavá zvířata. Mnozí lidé si je za letu pletou s káňaty a příjem hned tří jedinců do naší Stanice během tří týdnů a navíc ještě ze tří různých lokalit tuto nevědomost jen potvrzuje. Včelojedi jsou v naší přírodě vzácní, ale ne zcela ojedinělí. Stačí se jen více koukat kolem sebe a naučit se je rozpoznávat. Pak se s nimi můžete poměrně snadno setkat i vy. 

Bc. Petr Vach
Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim
Comments