Aktuality‎ > ‎

Hlavatci, červi pojmenovaní po falickém božstvu

přidáno: 2. 2. 2012 11:01, autor: Tomáš Macháček   [ aktualizováno 2. 2. 2012 11:03 ]
Hlavatci (Priapulida, syn. Priapula) dostali své vědecké jméno podle řeckého boha plodnosti Priapa, který byl obvykle zobrazován jako postarší muž s obrovským penisem. Tuto nemalou podobnost odrazil do názvu jednoho druhu i švédský přírodovědec Carl von Linné, který ho nazval Priapus humanus (v doslovném překladu pyj lidský). Hlavatci jsou bilaterální nesegmentovaní červi dorůstající do velikosti až 20 centimetrů. Žijí v mořích boreálního a temperátního pásu a prorývají se dnem, v němž hledají potravu, kterou může být organický detrit, ale například i mnohoštětinatí červi. Jeden druh se dokonce přizpůsobil životu v anoxických sulfidických sedimentech na dně Baltského moře. 

Skupina klasifikovaná do úrovně kmene obsahuje asi třicet druhů, z toho polovina představuje fosilní zástupce (mnohem hojnější než dnes byli hlavatci v prvohorách). Jejich tělo můžeme rozčlenit na: (1) přední část, ze které se vychlipuje zatažitelný otrněný „chobotek“ zvaný introvert – ten najdeme i u příbuzných rypeček (Kinorhyncha) a korzetek (Loricifera), (2) trup, na němž může být patrná nepravá segmentace, a (3) „ocásek“, kaudální přívěsky, které pravděpodobně slouží k výměně plynů. Hlavatci postrádají cévní soustavu, mají však buňky obsahující hemerytrin, jenž slouží jako zásobárna kyslíku. Nervová soustava je redukovaná, vylučovací protonefridie jsou asociované s gonádami a vytváří tak spojený urogenitální systém. Povrch těla kryje pravidelně svlékaná kutikula.

Zpracováno podle Brusca RC, Brusca GJ (2003): Invertebrates. 2nd ed., Sunder, 936 pp.

Priapulus caudatus ‎‎(hlavatec žaludovitý)‎‎


Comments