Aktuality‎ > ‎

I rostlinám se plaší hormony, aneb historie objevu auxinu

přidáno: 3. 1. 2012 4:44, autor: Iveta Červenková
Auxin respektive auxiny jsou jedny z rostlinných hormonů. Rostlinné hormony neboli fytohormony jsou narozdíl od hormonů živočišných méně specializované a vyskytují se ve velmi malých množstvích (koncentrace řádově 10-6). Jejich účinnost je závsilá na tom v jaké koncentraci se v dané rostlině či její části vyskytují. Auxiny spolu s cytokininy, gibereliny, kyselinou abscisovou a ethylenem řadíme mezi růstové regulátory.

Název auxin pochází z řečtiny - auxein = růst, zvětšovat se. Auxiny jsou syntetizovány především v rychle se dělících buňkách.  Odlišujeme od sebe auxiny přirozené a syntetické. K přirozeným řadíme kyselinu indolyl-3-octovou, jedná se o nejdéle známý a nejlépe prozkoumaný auxin. Dále mezi přirozené auxiny zahrnujeme kyselinu indolyl-3-máselnou a 4-chlor-indolyl-3-octovou, ty byly dříve považovány za syntetické a také kyselinu fenyloctovou. Jak je patrné z názvů i obrázku základem auxinů je aromatický kruh a karboxyl, jedná se tedy většinou o slabé organické kyseliny. Syntetické auxiny lze rozdělit do 4 skupin: naftalenové kyseliny, chlorfenoxy kyseliny, benzoové kyseliny a deriváty kyseliny pikolinové.

Auxiny jsou nejdéle známé rostlinné hormony - existence indolyl-3-octové kyseliny byla prokázána již ve 20. letech 20. století. První poznatky o auxinech vychází ze studií Charlese Darwina (1809-1882) a Fritse Warmolta Wenta (1903-1990). Ch. Darwin při studiu rostliných pohybů (tropismů) pozoroval působení světla na rostlinný stonek. Zkoumal v jakých případech se stonek ohne za světlem (fototropismus). Při normálním působení světla a zachovaní celistvosti stonku, došlo k ohybu za světlem. Při zakrytí či odstranění růstového vrcholu stonku se stonek za světlem neohnul. F.W.Went pracoval s koleoptilemi ovsa a zjistil, že jejich špičky produkují látku, která stimuluje prodlužovací růst a nazval ji auxinem.
Comments