Aktuality‎ > ‎

Mendel: opat, botanik, kněz, učitel i včelař

přidáno: 19. 7. 2012 15:01, autor: Tomáš Macháček   [ aktualizováno 19. 7. 2012 15:02 ]
„Genetika, významné odvětví biologických věd, vzešla ze skromného hrachu, pěstovaného Mendelem v klášterní zahradě.“
– evoluční biolog a genetik Theodosius Dobzhansky (1964) 

Právě dnes si připomínáme 190. výročí narození Johanna Gregora Mendela (JGM), významného přírodovědce 19. století, jehož genetický výzkum však vědci v plnosti docenili až v první polovině století dvacátého. JGM se narodil v Hynčicích v Dolním Slezsku 20. července 1822 v rodině německého sedláka, český původ měl patrně pouze z jedné čtvrtiny. Když vyrostl, navštěvoval tamní základní školu, poté absolvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou a Gymnázium v Opavě. Následně se zapsal na Filosofický ústav olomoucké univerzity. V roce 1843 vstoupil do augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Brně, kde se soustředila většina tehdejší brněnské inteligence. Tam také přijal jméno Gregor. Už tehdy se při studiu teologie zajímal o pěstování ovoce, vinařství a šlechtitelství. Nadšení pro vědu mu už tehdy vnukl opat Cyril František Napp. 

Od roku 1849 se po krátkém působení na postu nemocničního duchovního (což ho velmi vyčerpávalo) vrhá na učitelskou dráhu na Gymnáziu ve Znojmě, pracoval i na brněnském Technickém učilišti. Poté v roce 1851 nastupuje na univerzitu ve Vídni, kde navštěvuje přednášky ze zoologie, botaniky, chemie, mikroskopické techniky, paleontologie, matematiky a fyziky. Při studiu se také seznamuje s kombinatorikou, což se mu později hodí při plánování a vyhodnocování pokusů s křížením rostlin. Po zdárném zakončení studií ve Vídni se vrací do Brna a působí jako kantor. Postupně schraňuje semena různých odrůd hrachu a chystá se zahájit své pokusy. Nejprve testuje čistotu odrůd, sleduje stálost jednotlivých znaků; od roku 1856 se už plně věnuje hybridizačním pokusům. 

Jaké znaky Mendel u hrachu zkoumal?

1. tvar zralých semen (kulatá, svraskalá) - více zde
2. zbarvení děloh semene (žluté, zelené) - více zde
3. barvu květu (bílá, fialová)
4. tvar zralého lusku (jednoduše klenutý, hluboko zaříznutý mezi semeny)
5. barvu nezralého lusku (zelená, žlutá)
6. postavení květů (podél osy, nahloučeny na konci osy)
7. délku osy (dlouhá, krátká)


Po dokončení experimentů s hrachy (1863) prezentuje v roce 1865 jejich výsledky na schůzi Přírodovědného spolku v Brně. První příspěvek z 8. února představuje jeho teorii o přenosu dědičných jednotek, o měsíc později potom prezentuje samotné výsledky svých pozorování. Rok na to vydává svoji přednášku pod názvem Versuche über Pflanzen-Hybriden (Pokusy s rostlinnými kříženci). Právě v této publikaci nastiňuje základní principy dědičnosti. Jeden výtisk zasílá i významnému německému botanikovi Nägelimu, což odstartuje jejich několik let trvající vzájemnou korespondenci. 

Rok 1868 je pro Mendela zásadní, anžto se stává opatem svého domovského kláštera. V dalších letech se pak věnuje pokusům s křížením jestřábníků a také včelařství. Uznání v odborných kruzích se mu dostane, když je v roce 1869 zvolen viceprezidentem Přírodovědného spolku v Brně. Svých aktivit se však musí vzdát poté, co v roce 1883 po nachlazení onemocní zánětem ledvin. Nemoc se zhoršuje, až Mendela udolá úplně. JGM umírá v Brně 6. ledna 1884, rekviem na jeho pohřbu dirigoval později světoznámý skladatel Leoš Janáček. JGM je pochovaný na brněnském ústředním hřbitově v hrobce augustiniánů.

Mendelovi vrstevníci jeho výsledky ignorovali, používal totiž při jejich zpracování teorii pravděpodobnosti, kterou většina tehdejších přírodovědců neznala. Práce JGM byla znovuobjevena na počátku 20. století, tedy skoro 20 let po Mendelově smrti. Základy mendelovské genetiky si můžete zopakovat zde.

„I když jsem musel ve svém životě prožít řadu trpkých chvil, musím přiznat, že krásné a dobré převládlo.
Moje vědecká práce mi přinášela hojně uspokojení a jsem přesvědčen, že ji zanedlouho celý svět uzná.“
 zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel (1883)

Zdroje: http://mendel-rodnydum.vrazne.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1484&Itemid=577&lang=cs, http://www.mendelu.cz/cz/o_univerzite/historie/j_g_mendel?lang=cz, http://brnensky.denik.cz/serialy/gregor-johann-mendel-brnensky-darwin20100321.html
Comments