Aktuality‎ > ‎

Motolice ze zámoří trápí českou zvěř

přidáno: 7. 9. 2012 9:50, autor: Tomáš Macháček   [ aktualizováno 7. 9. 2012 9:51 ]
Teprve až od konce 19. století je Evropanům známá motolice obrovská (Fascioloides magna), významný parazit volně žijících i domácích přežvýkavců. Její původní domovinou je Severní Amerika, kde parazituje u jelenů wapiti (Cervus elaphus canadensis) a jelenců běloocasých (Odocoileus virginianus). Na evropskou půdu pronikla tato motolice nejspíš při importech těchto zvířat do šlechtických obor ve druhé polovině 19. století. První záznam z České republiky pochází z roku 1930, přičemž nyní jsou infekce hlášeny především z jižních a středních Čech.

Dospělci motolice velké u nás parazitují u jelenů, daňků nebo srnců, kteří slouží jako jejich definitivní hostitelé. Tuto infekci u nich označujeme jako fascioloidózu. Červi jsou v jejich játrech uzavřeni po 2–3 jedincích do tzv. pseudocysty (vazivového pouzdra), v níž mohou přežívat i několik let a dorůst délky až 8 centimetrů. Do pseudocysty vylučují tmavou tráveninu krve a žluči, což může být patrné i na povrchu jater jako červenohnědá pigmentace. Pseudocysty jsou napojené na žlučovody, kam motolice uvolňují vajíčka. Ta putují dále do střeva a spolu s výkaly se dostávají do vnějšího prostředí. Při vhodných podmínkách (teplota, vlhkost) se ve vajíčku vyvine obrvená larva (miracidium), která ve vodě aktivně plave a vyhledává drobného plže bahnatku malou (Galba truncatula).

V tomto mezihostiteli prodělává parazit další vývoj, jehož výsledkem je velké množství pohyblivých larev s „ocáskem“ (cerkárií), které plže opouští a přichytávají se na ponořenou vegetaci. Na ní se uchytí, opouzdří se (encystují) a jako tzv. metacerkárie vyčkávají na pozření definitivním mezihostitelem, který se bude na kontaminované vegetaci pást. V jeho střevě se z metacerkárie líhne malá motolička, která proniká střevní stěnou, migruje břišní dutinou a usadí se v játrech, kde dospívá. Tím se cyklus uzavírá.

Motolice velká je velice patogenní parazit, který představuje vážné riziko pro hospodářská zvířata. Areál jejího rozšíření se v Evropě zvětšuje, infekce jsou kromě České republiky hlášené i z Itálie, Chorvatska, Maďarska, Slovenska, Rakouska a Německa. V současné době však neexistuje spolehlivá diagnostická metoda, která by tuto infekci u živých zvířat odhalila.

Tento článek vyšel na webu Přírodovědci.cz.
Comments