Aktuality‎ > ‎

Oční měňavka vs. dezinfekční roztok, 1:0

přidáno: 16. 5. 2011 11:21, autor: Tomáš Macháček
Každý uživatel kontaktních čoček jistě zná přísná hygienická pravidla pro práci s roztokem, ve kterém se uchovávají. Měňavky rodu Acanthamoeba nám dávají dobrý důvod, proč se jimi řídit. Tito prvoci běžně žijí ve slané i sladké vodě, v půdě či na rostlinách. Když se ale dostanou do oka, což se děje nejčastěji prostřednictvím kontaktních čoček, stávají se parazity. Způsobují pak vzácné, ale závažné záněty, občas vedoucí až k nutnosti transplantace rohovky, v nejtěžších případech ke ztrátě oka, vždy však ke zhoršení vidění. Naštěstí ještě vzácnější jsou případy, kdy akantaméby napadají mozkovou tkáň. Dosud bylo na celém světě zaznamenáno několik stovek případů a téměř nikoho z nakažených se nepodařilo zachránit.

Akantaméby si vyvinuly efektivní způsob, jak se bránit dlouhodobému stresu. Když jim začne docházet potrava nebo hrozí vyschnutí, přemění se na odolné neaktivní cysty schopné přečkat až několik let v nepříznivých podmínkách. Složitě strukturovaná mohutná stěna chrání cystu před suchem, vysokou teplotou, kyselinami i zásadami. Její vytvoření ale trvá až 24 hodin a měňavka je schopná jej zahájit pouze v určité fázi buněčného cyklu. Proti akutním hrozbám, jako je vystavení nebezpečným chemikáliím v dezinfekčních roztocích nebo při léčbě, je tedy tvorba cysty zcela neúčinná.

Tým parazitologů z Přírodovědecké fakulty a 1. LF Univerzity Karlovy v Praze objevil mechanizmus, který tuto zdánlivou mezeru v obraně parazita vyplňuje. Všimli si, že při vystavení malým koncentracím běžných organických rozpouštědel vytvářejí akantaméby jiný typ odolných stádií. Tuto jednodušší obdobu cysty nazvali pseudocysta. K jejímu dokončení stačí měňavce pouhé dvě hodiny a zdá se, že k tomu může dojít kdykoli, nezávisle na fázi buněčného cyklu. Pseudocysta není tak odolná jako „pravá“ cysta, nevydrží tak vysoké teploty a před kyselinami nechrání prakticky vůbec. Zdá se, že jejím hlavním úkolem je bránit buňku před akutními chemickými hrozbami, které by ji mohly rychle zabít. Vědci navíc dokázali, že při formování pseudocysty a cysty se uplatňují značně odlišné mechanizmy. Nejde tedy o žádnou uspěchanou, nedokončenou tvorbu cysty, ale nezávislý, dosud neznámý proces.

Objev pseudocysty má velký potenciál pro praktické aplikace. Existuje totiž podezření, že právě tato stadia souvisejí s nedávným zvýšením výskytu zánětů rohovky ve Spojených státech. Je možné, že je to způsobeno používáním jednoho typu roztoku na kontaktní čočky obsahujícího propylenglykol. Právě tato látka patří mezi rozpouštědla usvědčená ze spouštění tvorby pseudocysty.

KLIESCIKOVA, J., KULDA, J. & NOHYNKOVA, E. 2011. Stress-induced pseudocyst formation - a newly identified mechanism of protection against organic solvents in acanthamoebae of the T4 genotype. Protist, 162, 58-69.

Lukáš Novák


Comments