Geneticky upravené houby, do kterých byly vloženy geny pro antimalarické protilátky, se můžou stát efektivní zbraní v boji proti malárii. Ta každoročně zahubí stovky tisíc lidí, z nichž většinu tvoří děti v zemích subsaharské Afriky. Je to velmi pozitivní zpráva vzhledem k tomu, že účinnost pesticidů používaných k hubení moskytů v posledních letech povážlivě klesá. Kromě malárie by mohla být tato metoda použita i pro kontrolu dalších členovci přenášených onemocnění – horečky dengue nebo lymské boreliózy. 

Vědci prokázali, že postřik moskytů přenášejících malárii houbou Metarhizium anisopliae, která je geneticky upravená pro produkci molekul ničících sporozoity Plasmodium falciparum (zimničky, původce malárie), pětkrát snižuje pravděpodobnost přenosu parazita v porovnání v infekcí houbou v nemodifikované formě. Potvrdil to experiment, při kterém komáry promořené zimničkami infikovali houbou geneticky upravenou i neupravenou a zároveň ponechali jednu skupinu bez infekce jako kontrolní vzorek. Ve slinných žlázách komárů infikovaných geneticky upravenou houbou byli malárii působící paraziti nalezeni jen u čtvrtiny jedinců, u komárů postříkaných divokým kmenem byla prevalence 87 % a v kontrolní skupině se zimničky objevovaly u 94 % moskytů.

„Ukázali jsme, že tento přístup v boji s malárií může být efektivní. Naším dalším cílem je posunout tuto metodu do fáze testování přímo v terénu. Do Afriky chceme vyrazit, jakmile to bude možné,“ říká jeden z autorů studie Raymond John St. Leger, profesor entomologie na University od Maryland.