Aktuality‎ > ‎

Vilíny ani zimnokvěty se sněhu nelekají

přidáno: 11. 2. 2012 11:13, autor: Tomáš Macháček   [ aktualizováno 11. 2. 2012 11:50 ]
I když je ještě zima, mráz a sníh, přesto můžete v parcích potkat rozkvetlé keře. Jde o časně v předjaří kvetoucí vilíny a zimnokvěty. Fotografie byly pořízeny v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. (Mimochodem: koukněte, jak rostliny přežívají zimu.)
Vilíny (rod Hamamelis) se u nás pěstují od konce 19. století (Sychrov), známe pět druhů a jednoho křížence, jejichž domovinou je buď střední a východní část USA, nebo východní Asie. Vilíny poznáte snadno podle jejich nápadně zbarvených, sytě žlutých nebo naoranžovělých květů s úzkými korunními lístky. Extrakty z kůry a listů se pro své stahující (astringentní) účinky přidávají do vod po holení, některé biologicky aktivní látky najdeme také v lécích na hemoroidy, používají se ale i při kožních obtížích (akné, lupénka) nebo jako součást očních kapek. Morfologickou zajímavostí je přítomnost plátkovitých patyčinek (staminodií) v květu. 


Zimnokvět časný (Chimonanthus praecox) je zástupce nepříliš známé čeledi sazaníkovité (Idiospermaceae), která patří do stejného řádu jako třeba všem jistě povědomější vavříny. Rod zahrnuje několik druhů (jejich přesný počet záleží na přijaté systematice), s původním rozšířením především v Číně. Některé látky (hlavně jde o terpenoidy a fenolické molekuly) přítomné v zimnokvětu vykazují antimikrobiální účinky, působily například proti bakteriím Salmonella typhi a Bacillus subtilis; naproti tomu alkaloidy izolované ze semen zimnokvětu vykazovaly fungicidní účinky, byly tedy účinnými zabijáky hub a plísní.


Comments