![]() Taková symbióza mezi řasou (Oophila amblystomatis, tedy „vajíčkomilka axolotlová“) a embryem axolotla skvrnitého (Ambystoma maculatum) byla poprvé popsána již před více než 120 lety. Zelené řasy žijí v přímé asociaci s embryi salamandrů ve vaječných obalech, které díky tomu dokonce získávají zelený nádech (viz obrázek nahoře). A proč vlastně nazýváme-li tento vztah oboustranně prospěšnou symbiózou, tedy mutualismem? Experimenty prokázaly, že přítomnost řas koreluje s dřívějším a synchronnějším líhnutím malých axolotlů a jejich nižší mortalitou a zároveň větší velikostí při líhnutí. Vyjmeme-li z vajíčka embryo, růst řasy se téměř zastaví - to je důkaz toho, že pro prosperitu řasy je skutečně důležité embryo a ne vaječné obaly. Má se za to, že řasa využívá dusíkaté zplodiny uvolňované embryem a na oplátku mu za to vytváří prostředí bohatší na kyslík, který produkuje jako odpad ona sama. I přes provedené pokusy však zůstávají strukturální a vývojové aspekty tohoto vztahu zahalené tajemstvím.
Všechny dosavadní studie popisují asociaci řasy a embrya jako ektosymbiózu, která nezahrnuje tkáňová a nitrobuněčná stadia. Nejnovější publikace* však ukazuje, že řasa invaduje během vývoje i přímo tkáně samotného embrya a jeho buňky. To připomíná fotosyntetickou endosymbiózu popisovanou u protist a bezobratlých živočichů, avšak dosud ne u obratlovců.
|
Aktuality >