Aktuality‎ > ‎

Způsob života nejstarších trilobitů v Čechách

přidáno: 1. 5. 2011 8:20, autor: Tomáš Macháček   [ aktualizováno 1. 5. 2011 8:30 ]
Dnes, kdy stále ještě nenalézáme úplné kosterní pozůstatky předků člověka, existují na Zemi jedinečná místa, kde kromě dokonale zachovaných fosílií živočichů, včetně otisků měkkých tkání, nalézáme i doklady o jejich životě a okolním prostředí. Takovým místům, přesneji řečeno lokalitám, se v paleontologii říká „tafonomická okna“ (tafonomie – věda zkoumající vznik fosílií a způsob jejich zachování).

Jedno takové okno do minulosti se nalézá v blízkosti obce Jince u Příbrami. V několika odkryvech je zde možné sbírat jedny z nejstarších fosílií z období kambria (cca před 515 miliony let). Nejčastejším nálezem jsou trilobiti, sběratelsky mimořádně populární vyhynulí členovci, kteří právě v tomto období zaznamenali prudký rozvoj. Trilobiti od Jinců jsou často nalézáni artikulovaní, někdy se vyskytují i ve skupinách, výjimečně spolu se stopami po životních aktivitách nebo po napadení dravcem. Tyto stopy nám pomáhají rozpoznávat nejrůznější životní strategie jednotlivých druhů a jejich postavení v potravním řetězci.

Mezi nejnovější nálezy patří dvě dokonale zachované fosílie většího trilobita rodu Paradoxides pod jehož krunýřem jsou jasně rozeznatelné úplně zachované krunýře výrazně menších agnostidů (členovců podobných trilobitům) rodu Peronopsis. V jednom případě se agnostid nalézá uprostřed osy (rhachisu) těla velkého trilobita, na druhém vzorku se těla dvou agnostidů nacházejí uvnitř hlavové části paradoxida.

I když se v obou případech krunýřky nalézají v místech, kde původně ležel trávící trakt, dle doc. Fatky z Ústavu geologie a paleontologie PřF UK se nejedná o nestrávenou potravu paradoxida. Všechny krunýřky jsou úplné, jejich části jsou vzájemně artikulované. V prvním případě je dokonce zřetelně vidět, že jednotlivé části krunýře velkého paradoxida jsou vzájemně mírně posunuté právě v místech, kde se agnostid vyskytuje. Je to tedy jasný důkaz o tom, že drobní agnostidi rodu Peronopsis se živili jako mrchožrouti.


Valéria Vaškaninová


Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . Článek byl s vědomím správce převzat ze stránky: http://www.natur.cuni.cz/faculty/veda-a-vyzkum/popularizace/vypis-clanku.
Comments