Kandidát do Akademického senátu Přírodovědecké fakulty UK pro léta 2011–2013

Životopis

Tomáš Macháček (machacet@natur.cuni.cz), narozen v roce 1990 v Benešově

Studium:
Gymnázium Benešov (2001–2009)
Přírodovědecká fakulta UK, obor Biologie, 2. ročník (2009–dosud)

Odborné zájmy:
Parazitologie, histologie, genetika

Další aktivity:
Autor webových stránek Biomach (kompletní výpisky z biologie pro SŠ)
Vedoucí Biologického kroužku Gymnázia Benešov (2007–dosud)
Externí redaktor Benešovského deníku (2005–dosud)
Sezónní průvodce na státním zámku Konopiště (2008–dosud)

Jazyková vybavenost:
Angličtina (aktivně), ruština (aktivně)

Program

Akademický senát fakulty je zastupitelským orgánem akademické obce, který dbá na dodržování zákonů a předpisů na její půdě. Má řadu pravomocí, avšak netřímá v rukou (minimálně ne přímo) „výkonnou moc“. Naopak tvoří spíše „zákonodárnou“ část vedení fakulty, v praxi se tedy primárně věnuje přijímání a výkladu (nejen) studijních předpisů a norem.

Proč tenhle vcelku nudný úvod o kompetencích senátu? To aby si každý udělal obrázek o tom, co takový senátor vlastně (ne)může. Proto, doufám, pochopíte, proč vám rovnou a zaručeně neslíbím:
  • omezení studijní agendy na minimum a její zpřehlednění,
  • zefektivnění činnosti studijního oddělení a SISu,
  • zkvalitnění a rozšíření výuky cizích jazyků,
  • objektivní revizi kreditového hodnocení předmětů,
  • vyvozování jasných důsledků ze studentské ankety
a podobné uchu libé sliby. Zkrátka není v moci senátora o těchto věcech přímo rozhodovat. Nic ovšem nebrání tomu iniciovat o nich diskuzi, a to nejenom na půdě senátu. A právě v tom vidím hlavní úkol studentského senátora: dělat aktivně fungujícího prostředníka mezi studentstvem a vedením fakulty, aby obě strany věděly, jaké problémy v danou chvíli tíží ty druhé, a snažily se společnými silami dojít k řešení, jež by bylo pro všechny přijatelné a co nejméně bolestivé.

Proto bych vám rád představil své názory na problémy, se kterými se jako studenti setkáváme den co den a které často bývají pověstným trnem v oku, včetně návrhů na jejich řešení.

Studijní předpisy a agenda. Upřímně se každý zeptejme sebe samého, kolikrát (a zdali vůbec) jsme četli platné studijní předpisy, které se nás jako studentů týkají. Často se stává, že nám něco unikne jen kvůli naší nepozornosti nebo kvůli tomu, že jsme víc než Karolínce důvěřovali radám starších a „zkušenějších“ spolužáků. Neznalost neomlouvá, a proto si myslím, že minimálně základní povědomí o studijních předpisech a s nimi spojené agendě je jedním z klíčů k bezproblémovému studiu. Senátor by měl v tomto případě vystupovat především jako šiřitel ověřených, pravdivých informací a vykladač ne vždy jednoduše srozumitelných paragrafů.

Studijní oddělení a SIS. Tyhle dvě věci potřebujeme všichni a nelze se bez nich při studiu obejít (ač někdo zastává opačný názor), to si musíme připustit. Na studijním pracují lidé a SIS je pouhá systémová aplikace, to si musíme uvědomit. Lidé jsou ze své přirozenosti omylní a systémy poruchové, taková je bohužel realita :-). To však nic nemění na tom, že studijní by mohlo úřadovat (= mít pro studenty otevřeno) déle než 2 hodiny denně a SIS by se nemusel pro zápis předmětů otevírat najednou pro všechny, ale postupně – třeba podle prospěchu nebo sekce.

Cizí jazyky. Mrzí mě, když si někdo a priori stěžuje na kvalitu výuky jazyků na naší fakultě, aniž by ji sám absolvoval. Navíc od dvousemestrální výuky přeci nemůže nikdo očekávat, že začátečníka naučí základům angličtiny. Podle mého jde spíše o to neztratit kontakt s živým jazykem (tedy ne psaným, který potkáváme v publikacích). Ze své vlastní zkušenosti můžu říct, že to daný předmět splňuje. Co by se ale dalo jistě zlepšit, je nabídka jazyků a rozsah předmětu. V téhle věci se bohužel naráží na finanční náročnost takového podniku. Proto je možné (i) pokoušet se hledat prostředky pro jeho realizaci v různých oblastech, (ii) provést systémovou změnu (např. kapacitně omezit výuku angličtiny a na úkor toho rozšířit nabídku jazyků, např. místo pěti skupin angličtiny odučit pět skupin španělštiny – prakticky analogické různým specializacím tělocviku).

Kredity. Náplň studijních plánů a kreditové ohodnocení předmětů je plně v kompetenci garantů studia a jednotlivých pedagogů. Senát má v této věci pouze vyjadřovací pravomoc, tedy k jeho výroku může, ale nemusí být přihlédnuto. Na druhou stranu je tu široký prostor pro vzájemný dialog mezi studenty a pedagogy založený na věcných argumentech, jehož moderování by se mohl ujmout právě senát. Jedině tak je podle mého možné dosáhnout stavu, kdy objektivně náročné předměty nebudou podhodnoceny (a samozřejmě i naopak).

Díky všem, kdo mě podpoří svým hlasem.
Comments