Metabolismus
anabolismus = syntéza složitějších látek z jednoduchých, spotřeba energie
katabolismus = rozklad složitých látek na jednodušší, energie vzniká
esenciální látky - tělo je neumí samo vyrobit, musí je přijímat v potravě
bazální metabolismus: množství energie potřebné k udržení základních životních funkcí při optimální teplotě a v klidu (muži 6 800 kJ, ženy 5 600 kJ)
celkový metabolismus: 12–20 000 kJ/den
METABOLISMUS SACHARIDŮ
sacharidy (cukry) = okamžitý zdroj energie
glukóza: zdroj energie pro všechny buňky
stálá hladina glukózy v krvi: 4,4–6,7 mmol/l
při zvýšení na 10 mmol/l se glukóza objevuje v moči
za běžných podmínek se glukóza z potravy:
50 % štěpí na oxid uhličitý a vodu (spalování)
30–40 % se přestavuje na tuk
5 % syntetizuje na glykogen
denní potřeba glukózy: min. 160 g, denně 300–500 g (mozek 120 g, svaly v klidu 30–100 g)
METABOLISMUS TUKŮ
tuky (lipidy) = zásobárna energie
zásoba tuku v těle asi na jeden měsíc (cca 10 kg)
obsah cholesterolu do 5,18 mmol/l, patologické hodnoty přes 6,18 mmol/l
význam tuků
umožňují vitamínům A, D, E, K (lipofilní, rozpustné v tucích) vstup do těla
přivádějí esenciální mastné kyseliny
energetická zásoba (v podkoží 90 % tuku)
součást buněčných membrán (cholesterol)
tuky = sloučeniny trojsytného alkoholu glycerolu s mastnými kyselinami [MK] (slučování = esterifikace → tuky = estery)
glycerol + 3 molekuly MK → triacylglycerol (neutrální tuk)
glycerol + 2 molekuly MK, třetí (O)H skupina obsazena kyselinou fosforečnou → fosfolipidy
mastné kyseliny: nasycené (jednoduché vazby) × nenasycené (dvojné vazby)
tvorba MK: hlavně z glukózy v játrech a tukové tkáni, nově vytvořené se spojují s glycerolem → esterifikace, vzniká tuk
nasycené mastné kyseliny: k. palmitová (16 C), k. stearová (18 C)
tělo si je dokáže vyrobit samo (z cukrů a tuků živočišného původu)
místo tvorby – játra, tuková tkáň
nenasycené mastné kyseliny: k. olejová (18 C), tělo si ji dovede vytvořit samo, jinak v olivovém oleji
esenciální MK si tělo samo vytvořit nedokáže
rostl. – k. linolová, k. linolenová, k.arachidonová
ryby – k. likozapentaneová, k. dokozahexanová
transport tuků krví: z lymfy do krevního oběhu
nerozpustné ve vodě
vážou se na albuminy krevní plazmy
tuky jsou transportovány jako lipoproteiny (jsou „schovány“ uvnitř, na povrchu bílkoviny)
fosfolipidy, cholesterol – slučují se s vodou – transport
VLDL (very low density lipids): lipoproteiny o velmi nízké hustotě: přenos neutrálního tuku z jater do tkání – „zlé“
LDL (low density lipids): lipoproteiny o nízké hustotě: přenášejí cholesterol z míst jeho vstřebávání a tvorby v játrech do tkání – „zlé“
HDL (high density lipids): lipoproteiny o vysoké hustotě: přenos cholesterolu z tkání do jater, kde je vylučován do žluči – „hodné“
hustota částic je závislá na množství bílkoviny v ní obsažené
cholesterol: součást buněčných membrán, nutný k tvorbě žlučových kyselin a některých hormonů, celkový obsah asi 100 g
METABOLISMUS BÍLKOVIN
bílkoviny (proteiny) = stavební látky
bílkoviny živé hmoty se neustále obnovují (denně cca 300–500 g)
lidské tělo využívá 20 aminokyselin, některé vytváří samo
část aminokyselin se rozpadá – uvolněný dusík vázán na močovinu
odbourávání bílkovin: aminokyseliny ztratí aminovou skupinu (deaminace), vznikne amoniak a z něj poté močovina (asi 20–30 g/den)
bílkoviny buněčného jádra: součást nukleových kyselin, puriny (z masa) se přeměňují na kyselinu močovou (0,25 g/den) – ta je ve vodě málo rozpustná → může propuknout choroba dna (= podagra)
důsledky nedostatku bílkovin:
chátrání těla (= marasmus): zpomalení až zastavení růstu, anémie, snížení odolnosti, narušení vývoje CNS
kwashiorkar: u dětí („nafouklá bříška“), strava energeticky dostatečná, ale chudá na bílkoviny, zvětšení sleziny, jater, cirhóza
RACIONÁLNÍ VÝŽIVA
nezbytné složky potravy: živiny (T, C, B), vitamíny, voda, minerální látky, vláknina
složení potravy: cukry 60 %, tuky 25 %, bílkoviny 15 %
potřeba bílkovin: 1 gram na 1 kilogram váhy těla, děti a těhotné ženy více
rostlinné × živočišné bílkoviny (esenciální aminokyseliny nejsou v rostlinných bílkovinách → nevhodnost vegetariánství u dětí)
tuková tkáň se může zmenšit až o 97 % patologie: hladovění, podvýživa, otylost, obezita, mentální anorexie a bulimie
VITAMÍNY
účastní se (bio)chemických reakcí v organismu, nejčastěji jako kofaktory enzymů
rozpustné ve vodě: vstřebávají se snadno ze střeva do krve, lehce se vyluhují z potravy při jejím zpracování → komplex B, M, H, C
rozpustné v tucích: nutná účast lipidů → A, D, E, K
informace o jednotlivých vitamínech (pro co jsou potřeba, doporučená denní dávka, projevy nedostatku, potravinové zdroje vitamínů) najdete na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Vitam%C3%ADn
MINERÁLNÍ LÁTKY
vápník: 1–1,5 kg, z toho 99 % v kostech a zubech
vázán na endoplazmatické retikulum
aktivace svalového stahu
přenos nervového podráždění
syntéza bílkovin
ovlivňuje propustnost buněčných membrán
× (nedostatek) křeče, svalové záškuby, osteoporóza
0,8 g/den
sodík: váže na sebe vodu
udržuje objem extracelulární tekutiny
podílí se na dráždivosti tkání
udržuje membránový potenciál
funkce při přenosu nervového podráždění
× nechutenství, zvracení, svalová slabost, křeče, poruchy vědomí
3–4 g/den
draslík: pro normální činnost srdce a plic
aktivuje enzymy
udržuje membránový potenciál
prevence aterosklerózy a hypertenze
× snížený svalový tonus a dráždivost až ochrnutí, spavost, zácpa, nízký TK, arytmie až zástava
2–4 g/den
fosfor: všude v těle jako součást kys. fosforečné a jejich solí (600 g v kostech v kombinaci s Ca)
ovlivňuje činnost nervové tkáně, kosterní a srdeční svaloviny, metabolismus všech živin
přeměna a přenos energie (ATP)
součást enzymů, fosfolipidy, nukleových kyselin
× celková slabost, nevolnost, zvracení, arytmie, poruchy dýchání
0,9 g/den
hořčík: v kostech spolu s Ca a P (50–70 % Mg)
aktivace enzymů – přenos energie
normální funkce nervové soustavy a srdce
vasodilatační schopnost
× arytmie, zvýšená svalová dráždivost, křeče, svalový třes, deprese, zmatenost, zvýšení TF
0,25 g/den
STOPOVÉ PRVKY
poznámka – uvedeny jsou příčiny nedostatku daných prvků
železo
anémie, oslabení imunitních reakcí
15 mg /den muži, 18 mg/den ženy
zinek
anémie, nehojení ran, ztráta vlasů, porucha růstu a reprodukce
3,3–5 mg/den (maso, moučné produkty)
měď
poruchy erytropoézy
0,5–1,5 mg/den (luštěniny, játra, maso, zelí, kakao)
jód
struma, poruchy CNS
0,1–0,2 mg/den (pitná voda, mořské ryby, jod. sůl)
mangan
svalová ochablost (ataxie), poruchy růstu, křeče, poruchy metabolismu tuků
0,3–0,8 mg/den (zelenina, ořechy, játra, ledviny)
kobalt
porucha krvetvorby (součást kobalaminu)
< 1 mg/den (luštěniny, kořenová zelenina, ořechy)
chróm
ataxie, hyperlipémie, zvýšená potřeba inzulínu
v běžné potravě
selen
zvýšené toxické účinky kyslíku, rtuti a kadmia
má antioxidační účinky
40–200 mg/den (játra, maso, med, celozrnné pečivo)
fluór
zvýšený výskyt zubního kazu; při překročení množství – skvrnitá zubní sklovina, poruchy vývoje kostí
10–15 mg/den (pitná voda)
vanad
hypercholesterolémie, porucha ukládání solí v zubní a kostní tkáni
luštěniny, ovoce, zelenina, ořechy, oleje