Strukturální typy živých soustav
Živé soustavy lze na základě jejich strukturní a organizační složitosti rozdělit do dvou skupin:
nebuněčné živé soustavy (viry, viroidy, virusoidy),
buněčné živé soustavy = organismy (jednobuněčné, mnohobuněčné).
NEBUNĚČNÉ ŽIVÉ SOUSTAVY
přenos genetické informace závislý na hostitelských buňkách, kde probíhá jejich reprodukce
závislost na složkách translačního aparátu hostitelské buňky – molekulární podstata intracelulárního parazitismu
BUNĚČNÉ ŽIVÉ SOUSTAVY
podle povahy vnitřní struktury buňky rozlišujeme dva typy: prokaryotický a eukaryotický
pozor, jde pouze o strukturální charakteristiku, ne systematické vymezení/rozdělení organismů
Prokaryotický typ buněk
struktura prokaryotických buněk je rozlišena na prokaryotické jádro (tzv. nukleoid, není ohraničeno membránou), cytoplazmu a plazmatickou membránu
nukleoid = jedna molekula dvouřetězcové DNA (= dsDNA), která představuje "chromozom" prokaryotické buňky; u většiny prokaryot kružnicová (lineární byla prokázána jen u některých prokaryot)
většina prokaryot má buněčnou stěnu, jejíž základní složkou je peptidoglykan (murein) nebo pseudopeptidoglykan (pseudomurein)
vnitřek prokaryotických buněk není rozdělen na prostorově vymezená oddělení označovaná jako kompartmenty (zahrnující vždy nějakou specifickou část metabolických pochodů, včetně enzymů), které by byly ohraničeny membránou
prokaryotické buňky neobsahují ani mitochondrie, ani plastidy
ribozomy prokaryotických buněk se vyskytují jen v jejich cytoplazmě a jejich sedimentační koeficient je 70S
sedimentačním koeficientem je udána rychlost sedimentace [při centrifugaci] makromolekuly ve Swedbergových jednotkách [S], přičemž 1 S = 10–13 s
Eukaryotický typ buněk
struktura eukaryotických buněk je rozlišena na jádro (proti cytoplazmě ohraničeno jadernou membránou), cytoplazmu, plazmatickou membránu a membránou ohraničené organely
jádro eukaryotických buněk je tvořeno chromatinem (komplex dsDNA, histonů a proteinů nehistonové povahy) a dělí se mitoticky
vnitřek eukaryotických buněk je výrazně rozdělen na kompartmenty, např. lysozomy, Golgiho systém (syn. G. komplex či G. aparát), endoplazmatické retikulum (ER) aj.
všechny eukaryotické buňky obsahují mitochondrie (nebo jejich redukované formy), rostlinné buňky kromě nich obsahují ještě plastidy, z nich především chloroplasty
mitochondrie a plastidy jsou membránou odděleny od ostatního prostoru buňky a obsahují alespoň jednu molekulu (většinou) kružnicové dsDNA
translace mRNA probíhá v eukaryotických buňkách v cytoplazmě, v mitochondriích a chloroplastech na ribozomech, které jsou trojího typu:
cytoplazmatické ribozomy, které se nacházejí v cytoplazmě všech eukaryot, sedimentační koeficient 80S,
ribozomy mitochondrií, které jsou jen v mitochondriích, sedimentační koeficient 70–80S,
ribozomy chloroplastů, které jsou jen v chloroplastech, sedimentační koeficient cca 70S