Smyslové orgány

STATOKINETICKÉ ČIDLO

• • součást vnitřního ucha

  • kostěný labyrint, blanitý labyrint

  • perilymfa, endolymfa

  • kinetické a statické čidlo

KINETICKÉ ČIDLO (= pohybové)

• • tři na sebe kolmé polokruhovité kanálky

  • každý zakončen ampulou

  • vyplněny endolymfou, obklopeny perilymfou

  • v každé ampule krista se smyslovými buňkami

  • jejich brvy zanořeny do rosolovité kupuly

  • kupula se vychyluje na strany jako létací dveře

  • reakce na úhlové zrychlení, rotační pohyby hlavy

SLUCHOVÝ ORGÁN

• • uložen v kosti skalní – součást kosti spánkové, kostěný labyrint, blanitý labyrint – hlemýžď

  • adekvátní podnět = tlakové vlny

  • rychlost šíření zvuku ve vzduchu: 332 m/s

  • lidské ucho vnímá zvukové vlny o frekvenci 16 - 20 000 Hz

  • ve stáří klesá citlivost až na 5 000 Hz

  • hlasitost je dána velikostí amplitudy

  • barva (kvalita) tónu je dána počtem kmitů, vznikajících navíc na zvukové vlně

  • stavba ucha:

    • zevní ucho: boltec, zevní zvukovod

    • bubínek: membrána 0,1 mm silná

    • střední ucho: sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek), Eustachova trubice

    • vnitřní ucho: hlemýžď, polokruhovité chodby, sacculus a utriculus

  • hlemýžď: 35 mm dlouhý, 2¾ závitu, dvě membrány ho dělí po délce na 3 prostory

• • 1. 1. • patro předsíňové (scala vestibuli)

          • patro střední (scala media)

          • patro bubínkové (scala tympani)

• • • patro předsíňové a bubínkové obsahuje perilymfu

    • patro střední endolymfu a Cortiho orgán

    • perilymfa a endolymfa se liší obsahem iontů K a Na

    • třmínek nasedá na oválné okénko předsíňového patra

    • patro bubínkové končí u okrouhlého okénka, směřuje do Eustachovy trubice

• • přenos zvuku:

    • zevní zvukovod → rozkmitání bubínku → sluchové kůstky

    • oválné okénko → perilymfa předsíňového patra

    • Reissnerova membrána → endolymfa

    • tektoriální membrána → smyslové buňky Cortiho orgánu

    • bazální membrána → perilymfa bubínkového patra

    • okrouhlé okénko → Eustachova trubice

  • hlasitost zvuku – měrná jednotka: decibel

  • vady a choroby sluchového ústrojí: hluchota

    • důsledek porušeného přenosu zvukových vln

    • ucpání zvukovodu ušním mazem

    • poškození bubínku

    • senzorineurální příčina: poruchy vnitřního ucha nebo nervu, proč? od narození, dlouhodobé vystavení silnému hluku, zvýšený tlak tekutiny při Menierově chorobě, degenerace ušních struktur věkem

    • akustický neurinom: benigní tumor kolem sluchového nervu, lze chirurgicky odstranit

ZRAK

• • pro člověka nejdůležitější smysl (80 % všech informací)

  • viditelná vlnová délka 380 - 780 nm

  • oko uloženo v očnici

  • stavba oka:

    • bělima – vazivová, tuhá vrstva, udržuje tvar, v přední části přechází v průhlednou rohovku

    • cévnatka – silně prokrvená, výživa oka, obsahuje pigment (temná komora), v přední části přechází v řasnaté těleso (= hladké svaly = akomodační sval)

    • duhovka – z radiálních svalových vláken, funkce jako clona, pigment v různém množství a hloubce (barva), vlákna zužují a rozšiřují zornici, přední a zadní komora oční (komorová voda)

    • čočka – zavěšena na řasnatém tělísku, složena z kůry a jádra (rosolovitá hmota)

    • sklivec – rosolovitá hmota vyplňující oční kouli

    • sítnice – vlastní světločivná vrstva (pozn. od rohovky k sítnici je to 24 mm)

  • sítnice:

    • tyčinky

      • černobílé vidění, za šera a v noci, odstíny šedi

      • 120 miliónů

      • umístěny na periferii sítnice

        • obsahují barvivo rhodopsin

        • schopný absorpce světla (rozpadá se na opsin a retinal → vznik akčních potenciálů ve zrakovém nervu)

        • ke vzniku rhodopsinu nutný vitamin A (nedostatek – poruchy vidění, degenerace nervových vrstev sítnice)

        • koncentrace rhodopsinu se zvyšuje ve tmě

      • úplná adaptace na tmu trvá asi 20–30 minut

    • čípky

      • barevné vidění

      • v centru sítnice (žlutá skvrna)

      • 5–7 miliónů

      • 3 druhy: vnímání základních barev (modré 440 nm, zelené 540 nm, červené 575 nm)

    • v sítnici ale i další vrstvy nervových buněk

  • světlolomné vrstvy oka: rohovka → komorová voda → čočka → sklivec

  • žlutá skvrna = místo nejostřejšího vidění

  • slepá skvrna = vyústění zrakového nervu

  • přídatné oční orgány:

    • okohybné svaly – 6 svalů pohybujících oční koulí

    • slzná žláza – nad vnějším koutkem, ústí do spojivkového vaku a nosní dutiny

    • spojivka – vazivová blána, přechází z vnitřní strany víček na oční kouli

    • víčka – chrání oko, na okraji mazové žlázy (Meibomovy)

    • řasy, obočí – ochrana před mechanickým znečištěním

  • akomodace:

    • přizpůsobení tvaru čočky vzdálenosti předmětu

    • pozorování blízkých předmětů – čočka se vyklenuje

    • pozorování vzdálených předmětů – čočka se zplošťuje

    • stárnutím čočka ztrácí pružnost a schopnost akomodace

    • nejbližší bod u mladých dospělých – 0,1 metru

  • binokulární vidění (dvěma očima) umožňuje hloubkové trojrozměrné vidění

  • oční vady a choroby:

    • krátkozrakost - obraz se promítá před sítnicí, korekce rozptylkami

    • dalekozrakost - obraz se promítá za sítnicí, korekce spojkami

    • astigmatismus - vadné zakřivení rohovky

    • zelený zákal (glaukom) - zvýšení nitroočního tlaku

    • šedý zákal (katarakta) - usazování tukových látek na čočce

    • barvoslepost (daltonismus) - porucha v rozlišování některých barev, většinou dědičná

    • slepota - poškození různých částí oka, může být i dědičná

    • šilhání (strabismus) - poruchy v souhře okohybných svalů

    • zánět spojivek - nečistoty, UV záření

    • ječné zrno - zánět Meibomových žláz