Trávicí systém

    • základní funkce: příjem a zpracování potravy, vstřebávání živin, vylučování zbytků

    • má přímý kontakt s vnějším prostředím

    • stavba stěny trávicí trubice (stejná, liší se pouze tloušťkou jednotlivých vrstev):

      • sliznice

      • podslizniční vazivo

      • hladká svalovina

      • seróza (vazivo)

      • + inervace

      • + zásobení krví

    • části trávicího systému: ústní dutina, hltan, jícen, žaludek, tenké střevo, tlusté střevo, konečník

    • žlázy TS: slinné žlázy, slinivka břišní, játra


EMBRYONÁLNÍ VÝVOJ TS

  • vzniká postupným uzavřením komunikace se žloutkovým váčkem

  • přední část střeva je na konci uzavřena faryngeální ploténkou, zadní část je uzavřena kloakální ploténkou

  • ústní dutina vzniká jako vchlípenina ektodermu před faryngeální ploténkou

  • zažívací trubice je nejprve krátká, roste ale velice rychle

  • postupně se rozšířením a následnou diferenciací vytváří žaludek ústící do budoucího dvanácterníku

    • v této oblasti se ventrálně vychlipuje základ jater a dorzálně i ventrálně základy slinivky břišní

      • vývod jater diferencuje ve žlučník a žlučovod a ústí do dvanácterníku, stejně tak i vývod slinivky

  • růstem zadní části primitivního duodena (dvanáctník) se vytváří tenké a tlusté střevo

    • tlusté střevo začíná slepým lalokem na jehož konci je červovitý výběžek slepého střeva

    • od dvanácterníku je střevo zavěšeno jen na dorzálním okruží

  • v kloace se během druhého měsíce vývoje objevuje přepážka - odděluje dorzální ústí střeva od ventrálně ležícího vývodu alantois

    • oba vývody jsou nejprve uzavřené

  • konečník se vytváří z vchlípeniny ektodermu


ŘÍZENÍ ČINNOSTI TS

    • spontánní myogenní kontrakce - kontrakce vzniká jako odpověď na roztažení stěny trávicí trubice → peristaltika

    • vegetativní inervace

      • symaptikus - inhibuje

      • parasymaptikus - stimuluje

      • enterický systém - lokální systém

        • řídí stahy hladkého svalstva a sekreci

    • hormonální regulace

      • zprostředkována tkáňovými hormony (sekretované přímo trávicí trubicí) - odpověď na změny v přítomnosti potravy apod.

      • má 3 úrovně:

        • cefalická - sekrece gastrinu (řízena z mozku) - reakce na vizuální a čichové podněty

        • gastrická - sekrece gastrinu - řízena přítomností potravy v žaludku a přítomností proteinů

        • intestinální - komplexní, jemná kontrola trávení

DUTINA ÚSTNÍ = cavum oris

    • ohraničena patrem, rty, tvářemi

    • funkce: příjem potravy, mechanické zpracování (promísení se slinami)


ZUBY

  • heterodontní chrup - řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky

  • zubní vzorec: 2.1.2.3

  • mléčný chrup (20 zubů, chybí třenové)

  • trvalý chrup (28–32 zubů)

  • sklovina (resp. cement) – zubovina – dřeň (odontoblasty = výběžky dřeně do zuboviny)

    • dřeň inervovávna trojklanným nervem

  • dáseň: vznik srůstem sliznice s okosticí čelisti

  • odolnost zubní skloviny zvyšuje fluór

  • parodontóza: odhalení krčků, viklání zubů


SLINNÉ ŽLÁZY

  • malé: vylučují sliny neustále

  • velké - párové: příušní, podjazyková, podčelistní (celkem tedy 6 žláz)

  • sliny

    • tvořeny z 99 % vodou, organickými i anorganickými látkami, solemi Ca, K, Na, P

    • alkalická reakce

    • 1,5 litru denně

    • uvolňování oxidu uhličitého ze slin → vznik zubního kamene

    • mucin: ve všech šťávách, hlenovitý, kryje a chrání sliznici

    • ptyalin (amyláza): štěpí škrob na maltózu

    • sekrece slin reflexně, snižuje ji nikotin/atropin, zvyšuje ji acetylcholin

    • potrava v ústech 15–20 vteřin


JAZYK = lingua

    • posunování potravy, tvorba a formování sousta

    • orgán chuti, příčně pruhovaný sval

    • u kořene připojen k dolní čelisti


HLTAN = farynx

    • 14 cm, šedorůžová sliznice

    • společná část dýchacích a trávicích cest

    • složitá souhra svalů

    • polykání: reflexní děj

      • volní fáze → lze zastavit

      • reflektorická fáze → sousto se dotkne kořene jazyka, centrum v prodloužené míše

      • zvednutí hrtanu, pohyb příklopky


JÍCEN = esophagus

    • 25–28 cm, před páteří

    • sliznice má podélné řasy

    • peristaltika, vlastní aktivita svalových buněk


ŽALUDEK = ventriculus

    • obsah žaludku: 2–3 litry

    • stavba:

      • vstup jícnu do žaludku = česlo

      • tělo žaludku – různé směry hladkých svalových vláken (3 vrstvy)

      • vývod do tenkého střeva = vrátník

      • v česlu i vrátníku svěrače - uzavírají se při naplnění žaludku

    • stěna: 3 vrstvy hladké svaloviny, sliznice, řasy

    • žaludek se může natahovat (až do malé pánve!)

    • hladová peristaltická vlna + vzduchová bublina ve horní části žaludku → kručení

    • plnění žaludku nejdříve podél stěn

    • žaludeční peristola: 15–20 minut, po této době od přijetí potravy začne žaludek pracovat (promíchání potravy s žaludečními šťávami), peristaltika: 4–6 vln za minutu (vzniká trávenina = chymus)

    • potrava v žaludku setrvává 2–6 hodin (podle složení)

    • vyprazdňování žaludku postupně, ovlivňováno z dvanáctníku (gastrinem)

    • obranný reflex žaludku: zvracení (prodloužená mícha)


Žaludeční sliznice

    • žlázky produkující žaludeční šťávu:

      • HCl – pouze 0,5%, 1,5–2 litry denně, desinfekce, kyselé prostředí, aktivace pepsinogenu, narušení vazivových blan

      • pepsinogen – aktivace HCl → pepsin – štěpí bílkoviny

      • v útlém dětství také chymosin (štěpí mléčný cukr)

    • žlázky produkující mucin


Tvorba žaludeční šťávy

    1. fáze reflektorická – podmíněné i nepodmíněné reflexy, emoce, strach, vztek, psychické vlivy

    2. fáze gastrická – půl hodiny po požití tvorba gastrinu (tkáňový hormon žaludeční sliznice) → aktivace žaludečních žlázek

    3. fáze intestinální – činnost žaludečních žlázek, ovlivněna podněty z tenkého střeva

    • zvýšení sekrece: bílkoviny s menší molekulovou hmotností (vývar), alkohol, kofein, koření


TENKÉ STŘEVO = intestinum tenue

    • dvanáctník = duodenum; 12 palců dlouhý: ústí vývodů z pankreatu a jater, přirostlý k zadní stěně břišní

    • lačník = jejunum: další část tenkého střeva, u mrtvol je vždy prázdný

    • kyčelník = ileum: nejníže (až v oblasti kyčlí), vstupuje do tlustého střeva tračníkovou chlopní

    • délka 3–5 metrů, průměr 2,5–3 centimetry

    • ve sliznici 8 milimetrů vysoké kruhové řasy

    • zvětšení trávicí a vstřebávací plochy: klky (20–40/mm2) s cylindrickým epitelem (vrstvou enterocytů) s mikroklky (až 3000/buňku)

    • přívodní tepénka, odvodní žilka + v každém klku ještě slepě začíná mízní vlásečnice

    • vstřebávání látek do vlásečnic → ty do vrátnicové žíly

    • pohárkové buňky: mezi enterocyty, vylučují mucin

    • membránové buňky: obranný systém střevní sliznice, pod epitelem u lymfatické tkáně

    • funkce tenkého střeva:

      • enzymatické štěpení živin (tuků, cukrů, bílkovin)

      • vstřebávání látek do krve a lymfy

    • žlázy TS neprodukují enzymy, ale pouze izotonickou tekutinu

      • další enzymy ze slinivky břišní

    • pohyby střeva:

      • segmentační (kývavé) = promíchávání tráveniny

      • peristaltické = jednosměrné, v průběhu celé trávicí trubice, 12 cm/min., 10 vln/min.

      • zrychlení – průjem, zpomalení – zácpa


Enterocyty

    • neustálé obnovování a odlučování, z nich se poté uvolňují do střeva enzymy:

      • enterokináza: trypsinogen → trypsin

      • lipáza: tuky → glycerol + mastné kyseliny

      • laktáza: laktóza → glukóza + galaktóza

      • erepsin: bílkoviny → AK

      • disacharidáza: disacharidy → monosacharidy


TLUSTÉ STŘEVO = intestinum crassum

    • délka 1–1,5 metru, průměr 5–8 centimetrů

    • části: vyústění kyčelníku → chlopeň tračníková, slepé střevo + červovitý výběžek, tračník (vzestupný, příčný, sestupný), esovitá klička, konečník, řiť

    • sliznice bez klků, poloměsíčité řasy, trubicovité žlázky, pohárkové buňky (mucin)

    • svalovina okružní

    • podélná svalovina zhuštěna ve tři bělavé pásky = taenie

    • stěna tračníku se vyklenuje ve výpuky tračníku = haustra

    • neprodukuje žádné trávicí enzymy

    • plní se 4–8 hodin po požití potravy

    • funkce tlustého střeva:

      • vstřebávání vody, solí, glukózy, jedů vitamínů

      • tvorba výkalů – kvasné a hnilobné bakterie (E.coli)

      • vznik plynů, kyseliny mléčné, alkoholu, vitamínů,…

    • pohyby: kyvadlové + peristaltické (masové peristaltické pohyby 1–2× denně → stolice)

    • trávenina v tračníku 16–40 hodin (při zácpě až 270!)

    • při zácpě vstřebávání jedů do jater


CHOROBY, NEMOCI A PORUCHY TRÁVICÍ SOUSTAVY

    • žaludeční vředy: odkrytí žaludeční sliznice a její samonatrávení

    • onemocnění dutiny ústní a zubů

    • zrychlená × zpomalená peristaltika

    • střevní neprůchodnost: mechanická příčina, ochrnutí střevní svaloviny, křeče, zánět pobřišnice

    • divertikuly: vychlípeniny střevní stěny

    • Crohnova choroba: zúžení, záněty

    • syndrom dráždivosti tračníku: chronický průjem

    • polypy: tlusté střevo, dědičné (>50 let), mohou vyústit v rakovinu)

    • střevní infekce: přemnožení bakterie Escherichia coli, porušení střevní mikroflóry (např. po ATB terapii)

    • apendicitis: 7–10 centimetrů, při zánětu nutno odstranit

    • hemeroidy: vnější, vnitřní výpuky žilek, dlouhodobá zácpa, porod,… – mohou prasknout a krvácet

    • rakovina: různé části TS (od ústní dutiny až po tlusté střevo)


TRÁVICÍ ŽLÁZY

SLINIVKA BŘIŠNÍ = pankreas

    • směrem doleva v břišní dutině, pod žaludkem

    • přirostlá k zadní stěně břišní

    • šedorůžová, 25 centimetrů

    • vývod do dvanáctníku

    • část endokrinní: bez vývodů, hormony do krve

      • Langerhansovy ostrůvky: a buňky – GLUKAGON, b buňky – INZULÍN

    • část exokrinní: pankreatická šťáva

      • hydrogenuhličitan o vysoké koncentraci – neutralizace HCl

        • enzymy:

          • amyláza (cukry → maltóza, dextriny)

          • trypsin (bílkoviny → peptidy)

          • lipáza (tuky → glycerol, mastné kyseliny)


JÁTRA = hepar

    • 1,5 kilogramu, největší žláza, pro život nezbytné

    • křehká tkáň vpravo pod bránicí

    • vazivový obal, kryty pobřišnicí

    • pravý a levý lalok

    • jaterní branka: jaterní žíla, vrátnicová žíla, jaterní tepna, dolní dutá žíla, žlučový vývod

    • funkce jater:

      • detoxikace

      • zásobárna tuků

      • metabolismus látek

      • zásobárna vitamínů rozpustných v tucích + B12

      • zásobárna železa (ferritin) pro krvetvorbu

      • tvorba žluči

      • tvorba a ukládání glykogenu

      • tvorba faktoru srážení krve

      • termoregulace – teplo se krví rozvádí do těla

      • zásobárna krve

    • stavba: jaterní lalůčky (přes 100 000)

    • průtok krve játry 1,5 l/min. (vrátnicová žíla, jaterní tepna)

    • vysoká regenerační schopnost (po 50–60% resekci [= chirurgické odstranění části orgánu] dorostou za několik měsíců)

    • jaterní lalůček (buňky bez endotelu – přímý styk s krví) – slepě začíná jaterní vlásečnice

    • jaterní buňky: hepatocyty = vlastní jaterní buňky; cholangiocyty = buňky žlučových cest

    • Kupfferovy buňky: charakter tkáňových makrofágů (bílé krvinky) – detoxikace

    • vrátnicová žíla se větví na mezilalůčkové žilky

    • mezilalůčkové žlučovody se sbíhají do pravého a levého vývodu jaterního

    • ve spojení s vývodem = žlučovod


Žlučový měchýř

    • 8–12 centimetrů, objem 30–80 mililitrů

    • zhuštění žluči na 1/10 původního objemu

    • vývod do dvanáctníku

    • žluč: emulgace („rozkapénkování“) tuků, 0,5–1 litr denně, složení – voda, mucin, žlučová barviva, žlučové kyseliny, soli žlučových kyselin (žlučnany), při zhuštění a vysrážení → žlučové kameny, písek

    • žlučová barviva: tvorba i mimo játra (slezina, kostní dřeň), vylučují se jako odpadní produkty do střeva, zde se mění činností bakterií na sterchobilin (barví stolici nažluto), malá část na urobilinogen (zpět do krve, barví moč)

    • žlučnany: aktivují pankreatickou lipázu, emulgují tuky (větší plocha pro enzymy), neutralizují střevní obsah, urychlují peristaltiku, vstřebávání vitamínů (A, D, E, K) a mastných kyselin

    • při ucpání žlučových cest jsou 2/3 tuků nevyužity


Játra a alkohol

    • i jednorázově velká zátěž

    1. fáze: steatóza (vratné): v hepatocytech se ukládá více tuků

    2. fáze: alkoholová hepatitida: zvětšení jater, zánět jaterních buněk

    3. fáze: cirhóza (nevratné!): vytváření zjizvené vazivové tkáně (fibróza), zmenšování jater, zvětšení břicha, poškození funkce, zánik jaterní tkáně

Přehled trávení jednotlivých živin