Rostlinné orgány

LIST

• • postranní, většinou zelený orgán s omezeným růstem

  • probíhá v něm fotosyntéza, transpirace a výměna plynů s okolním prostředím

  • na rostlině můžeme rozlišit tři typy listů:

    • dělohy – zárodečné listy se zásobní funkcí, mohou ale i fotosyntetizovat

    • asimilační listy – „typické“ listy s fotosyntetickou funkcí, obvykle členěn na řapík (připojení ke stonku) a listovou čepel (asimilační plocha)

      • řapíky mohou být někdy redukované (např. u trav), jindy mohou být vyvinuty tzv. palisty

      • listová čepel obvykle souměrná, výjimečně asymetrická (begonie)

    • listeny – redukované listové struktury, často funkce opory pro jiné orgány (zákrov pod úborem – viz obrázek, obal pod složeným okolíkem)

      • u některých druhů mohou být barevné (fialové „listy“ černýše, růžové „květy“ pryšce nádherného – viz obrázek)

• • většinou je možné rozlišit spodní a svrchní stranu listu:

    • dvoulící (bifaciální) list, jen v některých případech plocha srůstá

    • jednolící (monofaciální) list (kosatec)

  • různolistost (heterofylie) – na jedné rostlině nacházíme současně listy více tvarů (břečťan, topol)

    • různolistost může mít i sezónní charakter (mochna sedmiletá, mucholapka podivná)

  • listová žilnatina – uspořádání cévních svazků v ploše listové čepele

    • z hlediska rozkladu nejodolnější část listu

    • nejstarším typem žilnatina vidličnatá (jinan)

    • u dvouděložných zpeřená (buk) nebo dlanitá (javor)

    • u jednoděložných rovnoběžná (trávy) nebo obloukovitá (lilie)

• morfologie listu:

  • • dle utváření listové čepele

      • jednoduché listy: čepel nečleněná (celistvé listy), čepel členěná zářezy (dělené listy)

      • složené listy: čepel rozdělená na samostatné lístky – dlanitě složené nebo zpeřené (licho-, sudo-)

    • morfologicky lze list a jeho struktury popisovat velmi obšírně, využívá se toho především v botanických klíčích, kdy je jednoznačné vyjádření nezbytné

    • velmi bohatá morfologická terminologie však jednak přesahuje rámec střední školy, jednak je nanejvýš vhodné demonstrovat termíny přímo na živém materiálu

• postavení listů na stonku:

  • • střídavé listy – z každé uzliny vyrůstá jeden list

    • vstřícné listy – v každé uzlině proti sobě stojí dva listy

    • přeslenité listy – z každé uzliny vyrůstají listy nejméně po třech

• • anatomie listu (příčný řez typickým asimilačním listem):

    • jednovrstevná spodní pokožka s průduchy a svrchní pokožka bez průduchů (výjimkou jsou vodní rostliny se vzplývavými listy)

    • mezi pokožkami se nachází mezofyl, v němž rozlišujeme:

      • palisádový parenchym – protáhlé buňky pod svrchní pokožkou naskládané vedle sebe

      • u slunných listů (rostoucích na okraji koruny v plném osvětlení) bývá i vícevrstevný

      • houbový parenchym – buňky nepravidelného tvaru s velkými mezibuněčnými prostorami

  • na konci vegetačního období listy odumírají a opadávají – více o tom zde

    • modifikace listu: výtrusnicové listy (sporofyly výtrusných rostlin), květy (u semenných rostlin)

    • trny (dřišťál; u akátu vznikají trny z palistů), šupiny pupenů, listové úponky (bobovité rostliny)

    • cibule (zdužnatělá bazální část listů), láčky masožravých rostlin

  • hospodářský význam listů:

    • listová zelenina (salát), sběr pro obsah léčivých látek (bříza)

    • koření (vavřín – „bobkový list“), pochutina (čajovník)

    • součást píce pro hospodářská zvířata

KVĚT

• • zásadní diagnostický znak krytosemenných rostlin

  • jde o modifikaci především listů a zčásti i stonku (květní lůžko)

• květní obaly:

  • • nerozlišené (okvětí, okvětní lístky)

    • rozlišené (kalich, koruna)

    • redukované (trávy – viz obrázek)

    • chybí (bříza, vrba)

• květy dle počtu rovin souměrnosti:

  • • pravidelný (aktinomorfní, několik rovin souměrnosti)

    • souměrný (zygomorfní, jedna rovina souměrnosti)

• květy podle zastoupení pohlavních orgánů:

  • • oboupohlavný (pestíky i tyčinky v jednom květu)

    • jednopohlavný (v jednom květu jen pestíky, nebo tyčinky)

• • TYČINKA (samčí pohlavní orgán, "A")

    • produkuje pylová zrna, soubor tyčinek v květu = andreceum

    • anatomie: nitka + prašník se dvěma prašnými váčky (z nichž každý má dvě prašná pouzdra)

    • mocnost tyčinek = délka nitek (dvoumocné, čtyřmocné)

    • bratrost tyčinek = počet základů (jednobratré, dvoubratré, trojbratré)

  • PESTÍK (samičí pohlavní orgán, "G")

    • vznikl srůstem jednoho či více plodolistů, jejich soubor v květu = gyneceum

      • apokarpní gyneceum – jeden nebo víc volných jednoplodolistových pestíků, vývojově původnější

      • cenokarpní gyneceum – vzniká srůstem dvou nebo více plodolistů, vývojově odvozenější

    • anatomie: blizna (lepkavá vrcholová část, zachytává pylová zrna) + čnělka + semeník (svrchní, spodní, polospodní)

    • v semeníku je uložené vajíčko

      • mnohobuněčný útvar tvořený z velké části tzv. pletivným jádrem, v němž je uložen zárodečný vak

      • na povrchu kryto vaječnými obaly, které na vrcholu nesrůstají a vytvářejí otvor klový, kterým vstupuje pylová láčka

• květenství (soubor květů na jedné rostlině)

  • jednoduchá

    • hroznovitá (racemózní): lata (šeřík), hrozen (rybíz), klas (jitrocel), jehněda (líska), palice (áron), hlávka (= strboul; jetel), úbor (= „biologický květ“; slunečnice), okolík (prvosenka), chocholík (hrušeň)

    • vrcholičnatá (cymózní): mnohoramenný vrcholík (tužebník), kružel (sítina), vidlan (ptačinec), lichopřeslen (hluchavka), srpek (mečík), šroubel (třezalka), vějířek (kosatec), vijan (pomněnka)

  • složená: složený okolík (okolík z okolíčků; miříkovité), klas z klásků (pýr), hrozen z vijanů (jírovec)

PLOD

• • rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin

  • plody rozlišujeme:

    • pravé plody – vyvíjí se ze semeníku

    • nepravé plody – na jejich tvorbě se podílejí i další části květu (květní lůžko)

  • stěny semeníku se mění na oplodí (perikarp), to může být suché nebo dužnaté

• rozdělení plodů:

  • • suché

      • pukavé (po dozrání se oplodí otevírá v místě švu) – měchýřek (pivoňka), lusk (hrách), šešule (řepka), šešulka (kokoška), tobolka (mák)

      • nepukavé (po dozrání se plody neotevírají, oddělují se v celku) – nažka (slunečnice), oříšek (lípa), obilka (žito)

      • poltivé (po dozrání se plody rozpadají na jednotlivé dílky) – struk (ohnice), tvrdka (hluchavka), dvojnažka (kmín), diskovitý (sléz), zobanitý (pumpava)

    • dužnaté

      • malvice (jabloň, jeřáb), peckovice (třešeň, švestka)

      • bobule (angrešt, meloun), hesperidium (citrusy), vysychavá bobule (paprika)

• souplodí

  • • vzniká z jediného květu, těsné spojení plodů květním lůžkem

    • příklady: jahodník (nažky, červené = květní lůžko), maliník (peckovičky)

• plodenství

  • • soubor plodů vznikající z jednoho květenství

    • různé typy:

      • volné plodenství (hrozen vína, slunečnice)

      • srostlé plodenství (ananas)

      • sdružené plodenství (buk, kaštanovník)

      • sykonium (fíkovník)