Nervová soustava

FUNKCE NS

  • řídí přímo (nervová zakončení) či nepřímo (hormony) činnost všech orgánů v těle a jejich vzájemnou kooridnaci

  • tzn. řízení kosterního svalstva + řízení vnitřních orgánů

  • vyšší nervové funkce: instinktivní chování, učení a paměť, myšlení, řeč, vědomí sebe sama

  • funkce nervové soustavy:

    • příjem signálu

    • vedení vzruchu

    • integrace (zpracování informace a vytvoření odpovědi)

EMBRYONÁLNÍ VÝVOJ NS

  • vývoj NS je indukován chordou

  • tvoří se neurální lišta

  • buňky neuroektodermu se rozlišují vevýstelku nervové trubice (ependym), neuroblasty (dávají vznik neuronům) a glioblasty (dávají vznik gliovým buňkám)

NEURON

    • základní funkční a anatomická jednotka nervové soustavy

    • tělo (soma = perikaryon)

      • rozhoduje o vzniku a šíření vzruchu

      • ohraničeno plazmatickou membránou

      • tvořeno neuroplazmou, jádrem a jadérkem

      • organely - modifikovány (kvůli specifické funkci neuronů)

        • mnoho mitochondrií a ribozomů (metabolismus)

        • silně vyvinute endoplazmatické retikulum (především drsné)

    • výběžky

      • dendrity

        • přijímají vzruchy z jiných nervových buněk nebo smyslových buněk

        • větší počet, kratší, větvené

      • axon = neurit

        • vede vzruch od těla neuronu

        • transportuje látky, tudíž musí mít rozvinutý cytoskelet

        • místo, kde axon odstupuje od těla neuronu se nazývá inciální segment

        • kryt myelinovou pochvou, která je vytvářena Schwannovými buňkami

          • přerušována Ranvierovými zářezy - urychlují vedení vzruchu

GLIOVÉ BUŇKY

    • podpůrné buňky nervové soustavy

    • funkce:

      • podpora

      • výživa

      • ochrana

      • fagocytóza


    • oligodendrocyty

      • tvoří myelinové pochvy axonů v CNS ( v PNS tuto fci plní Schwannovy buňky)

      • jeden oligodendrocyt může myelinizovat i více axonů

    • mikroglie

      • v CNS plní funkci makrofágů

    • astrocyty

      • strukturní podpora neuronů

      • recyklace neurotransmiterů

      • ustavují mimobuněčnou rovnováhu H+ a K+

      • podílí se na hematoencefalické bariéře


    • ependymové buňky

      • pokrývají vnitřní dutiny CNS (komory, kanály)

      • buňky podobné cylindrickému epitelu

SYNAPSE

    • funkční kontakt mezi membránami 2 buněk

    • slouží k přenosu nervových vzruchů

    • synaptická štěrbina cca 20 nm

    • signál elektrický se mění na signál chemický

    • presynaptický útvar = vakovité rozšíření axonu (zde se hromadí váčky s neurotransmitery) → vzruch otvírá vápníkové kanály - vápník v buňce aktivuje přenos váčků a vylití neurotransmiterů do synaptické štěrbiny → neurotransmitery se váží na receptor postsynaptického útvaru → neurotransmiter se váže na receptory postsynaptické membrány → permeabilita postsynaptcké membrány pro Na+ - dochází k depolarizaci membrány (čím více neurotransmiteru se uvolní, tím větší je depolarizace)

    • neurotransmitery: otevírají kanály postsynaptické membrány

      • excitační - acetylcholin, noradrenalin

      • inhibiční - kyselina gama-aminomáselná (= GABA, vyvolá hyperpolarizaci – útlum)

PŘENOS VZRUCHU (= SIGNÁLNÍ FUNKCE NEURONU)

  • mezi vnitřkem buňky a vnějším prostředím rozdíl elektrického potenciálu asi 70 mV = klidový membránový potenciál (záporný)

    • vzniká na základě nerovnoměrného rozdělení kladných a záporných iontů, odděleno membránou

      • vně buňky vysoká koncentrace iontů Na+

      • uvnitř buňky malá převaha iontů K+, které mohou po koncentračním spádu z buňky unikat, jsou ale zadržovány záporně nabitými ionty fosforečnanů a bílkovin → celkově převaha záporných iontů (bílkoviny, fosforečnany)

  • předpokladem pro signální činnost nervové soustavy jsou elektrické a chemické gradienty mezi vnějškem a vnitřkem buňky → tyto udržovány aktivním transportem (iontové pumpy)

  • průchod vzruchu - nervová stimulace: mění se propustnost plazmatické membrány pro K+ a Na+

    • Na+ kanály se otevírají → ionty se pohybují po koncentračním spádu do buňky → dojde k vychýlení membránového potenciálu (= depolarizace), vznikají nervové signály

    • Na+ kanály se uzavírají a otevírají se K+ kanály → draslík proudí ven z buňky, dochází k repolarizaci (návrat na původní potenciál)

  • synaptické potenciály se šíří nejdále do oblasti iniciálního segmentu, vznikne-li zde dostatečně velká depolarizace (tzv. prahová), vznikají akční potenciály

    • akční potenciál se šíří z oblasti iniciálního segmentu po axonu

    • akční potenciály jsou vždy stejné velikosti (buď vzniknou, nebo nevzniknou)

REFLEX, REFLEXNÍ OBLOUK

    • reflex = funkční jednotka nervové soustavy

      • zákonitá odpověď/reakce organismu na podnět (dráždění receptorů)

    • reflexní oblouk

      • receptor (smyslový orgán) - dochází k vytvoření vzruchu

      • dostředivá (aferentní, senzitivní) dráha - šíření/přenos vzruchu

      • centrum (mozek nebo mícha) - zpracování

      • odstředivá (eferentní, motorická) dráha - šíření/přenos vzruchu

      • výkonný orgán (= efektor, sval nebo žláza)

    • př. míšní reflex: čidlo ve svalu → dostředivý neuron → interneuron → odstředivý neuron → svalové vlákno


    • nepodmíněné: vrozené, založeny v genetickém kódu → reflex zornicový, sací, uchopovací, obranné reflexy – podnět vždy biologicky důležitý

    • podmíněné: vznikají na základě spojení nepodmíněného reflexu s jakýmkoliv podnětem, spojení je dočasné, nutno posilovat, jinak vyhasíná

CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

(1) PÁTEŘNÍ MÍCHA

    • uložena v páteřním kanále po 1. bederní obratel

    • délka 40–45 cm

    • odstupuje z ní 31 párů míšních nervů

      • 8 párů krčních

      • 12 párů hrudních

      • 5 párů bederních

      • 5 párů křížových

      • 1 pár kostrčních

    • šedá hmota uvnitř (tvar motýlích křídel), obklopená bílou hmotou

      • šedá hmota: přední a zadní rohy míšní

      • bílá hmota: provazce míšní - zadní vzestupné, přední a postranní sestupné

    • míšní reflexy – vzruch prochází pouze míchou

    • funkce:

      • obranné a napínací reflexy

      • ústředí jednoduchých svalových výkonů

      • protichůdné pohyby končetin

      • vegetativní reflexy (rozšiřování zornic, genitální funkce, vyprazdňovací funkce)

      • převodní funkce – spojení

(2) MOZEK

    • uložen v lebeční dutině (ochrana)

    • chráněn mozkomíšními plenami: tvrdá plena + 2 měkké pleny (pavučnice, omozečnice) = 3 vazivové obaly mozku

      • omozečnice = pia mater

        • obaluje přímo nervovou tkáň

        • bohatě prokrvena

      • pavučnince = arachnoidea

        • bezcévná

        • obsahuje dutinky vyplněné mozkomíšním mokem

      • tvrdá plena mozková= dura mater

        • silná a neohebná

        • částečně srůstá s kostěnými obaly


Mozkomíšní mok

    • pod pavučnicí a v mozkových komorách

    • vzniká aktivní sekrecí buněk v komorách a filtrací tkáňnového moku

    • funkce:

      • chrání mozek před otřesy

      • zajišťuje hoemostázu

      • transportuje živiny

      • vyrovnává objemové změny


Hematoencefalická bariéra

    • mezi krevním řečištěm a nervovu tkání

    • zprostředkovává selektivní výměnu látek a chrání CNS před látkami z krve

      • nepropustná pro vysokomolekulární látky

    • propustná pouze v hypotalamu - hormony!


Části mozku

    • a) prodloužená mícha

    • b) most Varolův

    • c) střední mozek

      • pozn.: a), b), c) tvoří mozkový kmen = nejstarší část mozku

    • d) mozeček

    • e) mezimozek

    • f) koncový mozek


a) PRODLOUŽENÁ MÍCHA = myelencephalon = medula oblongata

    • pokračování páteřní míchy

    • dlouhá cca 1,5 cm

    • centrum reflexní činnosti

      • dýchací reflexy – kašel, kýchání

      • srdeční reflexy – činnost srdce, krevní tlak

      • sací reflex

      • polykací reflex

      • zvracivý reflex

      • slinění

    • rytmické projevy chování - spánek

    • křížení nervových drah (levá strana mozku kontroluje pravou stranu těla a naopak)

    • centrální kanálek se rozšiřuje ve IV. komoru mozkovou, prodloužená mícha je její spodinou

    • šedá hmota – jádra hlavových nervů (IX.–XII.)

      • jádra spolu se síťovitě upravenou šedou hmotou jsou centra složitých reflexů

    • bílá hmota – soubory vzestupných a sestupných drah + další dráhy z polohových, pohybových a sluchových receptorů vnitřního ucha

    • poranění prodloužené míchy je většinou smrtelné


b) MOST VAROLŮV = pons Varoli

    • spojuje koncový mozek s mozečkem a míchou

    • šedá hmota mostu řídí slinné a slzní žlázy

    • jádra V.–VIII. mozkového nervu


c) STŘEDNÍ MOZEK = mezencephalon

    • ovlivňuje činnost kosterního svalstva

    • zrakové reflexy

    • řídí pohybové reakce na zrakové a sluchové podněty, řídí souhru očí

    • stonky mozkové:

      • jádra III. a IV. mozkového nervu

      • sestupné nervové dráhy z MK k nižším motorickým ústředím

      • černé jádro

        • přepojovací stanice sestupných drah z bazálních ganglií a hypothalamu; zbarvení melaninem, produkce dopaminu

      • červené jádro

        • motorická mimopyramidová dráha; vlákna z mozečku, MK, do thalamu

      • čtverohrbolí:

        • šedá hmota

        • přední pár - zakončení části vláken zrakového nervu, koordinace pohybů očí, hlavy, těla

        • zadní pár - zakončení části vláken sluchové dráhy, sluchové reflexy


d) MOZEČEK = cerebellum

    • nad prodlouženou míchou a mostem

    • váha cca 130–140 g

    • 2 polokoule spojené červem mozečkovým

    • strop IV. komory mozkové

    • na povrchu šedá hmota (mozečková kůra), uvnitř bílá hmota

    • řídí rovnováhu těla, přesné koordinované pohyby (jemná motorika)

    • činnost přechodně ochromuje alkohol (vrávoravá chůze, neschopnost udržet rovnováhu, nekoordinované pohyby)

    • přijímá vzruchy ze zrakového, pohybového, sluchového a polohového ústrojí, proprioreceptorů


e) MEZIMOZEK = dielencephalon

    • tvořen párovými útvary vejčitého tvaru – thalamus + hypothalamus

    • talamus (= hrboly):

      • párový útvar z šedé hmoty

      • příjem všech smyslových informací, brána vědomí, pocit vlastního já

      • propouští a kontroluje všechny vzruchy, které vnímáme jako pocity

      • poškození: poruchy vnímání - ztráta citlivosti nebo prudké bolesti

    • hypotalamus (= podhrbolí):

      • nejvyšší reflexní centrum pro řízení činnosti vnitřních orgánů

      • nadřazený prodloužené míše

      • velikost nehtu palce

      • různá jádra - vegetativní centra

      • řídí termoregulaci, hospodaření s vodou, tkáňový metabolismus, dýchání, krevní oběh, krvetvorbu, neurosekreci, homeostázu

      • má integrační funkci

      • regulace pocitu hladu, žízně, TK, hladiny glukózy, rozmnožování

      • mobilizace pro útočné, obranné reakce, výživu, sexuální chování, hledání druha, výchovu potomků

      • spojen s hypofýzou - propojení nervové a humorální činnosti

    • v mezimozku III. komora mozková (k jejímu stropu připojena šišinka – epifýza)


f) KONCOVÝ MOZEK = telencephalon

    • 2 polokoule (hemisféry)

    • spojené vazníkem

    • na povrchu šedá hmota → šedá kůra

      • rýhy, závity, brázdy – dělí mozek na laloky: temenní, týlní, čelní, spánkové (gyrifikace)

    • na spodině hemisfér čichový mozek (rhinencephalon)

    • šedá hmota uvnitř bílé hmoty hemisfér bazální ganglia


Mozková kůra = cortex cerebri

    • 2-8 mm, 6 vrstev

    • cca 14 miliard buněk

    • frontální kůra:

      • abstraktní myšlení,

      • plánování budoucí činnosti,

      • kontrola instinktivního chování

    • korové analyzátory:

      • čichový - podkovovitě kolem kalózního tělesa

      • chuťový - nad postranní brázdou za zadním centrálním závitem

      • zrakový - na vnitřní straně týlního laloku

      • sluchový - horní spánkový závit

      • kožní citlivosti - za centrální brázdou (temenní lalok)

      • motorická oblast - před centrální brázdou (pyramidové buňky)

      • motorická oblast řeči (Brocovo centrum) - zadní úsek dolního čelního závitu

      • senzitivní centrum řeči (Wernickeova oblast) - spánkový lalok


Bílá hmota

    • spojení mezi různými místy téže hemisféry → dráhy asociační

    • spojení mezi stejnými místy kůry obou hemisfér (procházejí vazníkem) → dráhy komisurální

    • spojení mezi kůrou a nižšími oddíly CNS → dráhy projekční


Levá hemisféra

    • analytický charakter myšlenkových procesů

    • lineární (krok za krokem)

    • verbální (vychází ze slovních symbolů

    • vznik vět a řešení matematických rovnic

    • věda, technologie


Pravá hemisféra

    • syntetický charakter myšlenkových procesů

    • spojení myšlenek a pojmů

    • holistický charakter (jednotlivé kroky v širších souvislostech)

    • představivost – chápání trojrozměrných předmětů

    • hudba, umělecká díla, umění, imaginace


Bazální ganglia

    • shluky šedé hmoty v bílé hmotě hemisfér

    • jádra:

      • ocasaté + čočkovité = žíhané těleso

      • mandloňové (amygdala)

    • žíhané těleso: nižší podkorové ústředí pro regulaci pohybů, pohyby automatické, naučené, jednoduché, rutinní, stereotypní; propojení s mozečkem a mozkovou kůrou; zajišťuje přiměřenost pohybu

    • amygdala: chování spojené se zachováním života, pud sebezáchovy, emoce, sexuální chování (neokortex ovlivňuje emoce, aby nebyly příliš intenzivní); součást limbického systému


Limbický systém

    • kolem mozkového kmene límec (limbus)

    • vývojově stará oblast mozku: hippocampus, amygdala, část talamu a hypotalamu

    • komplexní emocionální a instinktivní chování

    • podílí se na vzniku paměti


Retikulární formace

    • síťovité uspořádání neuronů v mozkovém kmenu

    • třídí impulsy přicházející do mozku (až 100 za sekundu)

    • odděluje důležité od nepodstatných

    • spojení s vyššími centry (aktivace, stav bdělosti)

    • zajišťuje poplachový mechanismus – RAS = retikulární aktivační systém, reguluje i zvykání



ŘÍZENÍ MOTORICKÝCH FUNKCÍ

    • 1. mícha – z motorických neuronů ventrálních rohů, buď součást reflexních oblouků nebo ovládány z různých oblastí mozku

    • 2. mozkový kmen – prodloužená mícha a střední mozek, podřízeny motorickým funkcím neokortexu

    • 3. mozková kůra – čelní lalok, na zpracování signálů se podílí i mozeček a bazální ganglia


MOTORICKÉ DRÁHY

    • 1. přímá dráha – vlákna vedou bez přerušení k motorickým neuronům míchy, kortikospinální (pyramidová) dráha, z každé hemisféry jedna (obsahuje cca 1 000 000 nervových vláken), signály pro jemné, zručné, rychlé pohyby

    • 2. nepřímá dráha – tvořena více neurony, trvá o něco déle, opěrná motorika, centra v mozkovém kmenu


ŘEČ A POROZUMĚNÍ ŘEČI

    • Brocova oblast – součást motorické kůry, kontrola pohybů rtů, jazyka, hlasivek (až 300 slov/min.), levá oblast dolního čelního laloku

    • Wernickeova oblast – vrchol spánkového laloku, porozumění řeči

    • gyrus angularis (úhlový závit) – levá hemisféra, zadní část týlního laloku; transformace vizuální podoby slov do zvukové (interpretace) nebo naopak zvukové podoby do psané



OBVODOVÉ NERVSTVO

    • mozkomíšní nervy – ovládáme je vůlí, vzruchy si uvědomujeme

      • 12 párů mozkových nervů (čichový, zrakový, okohybný, trojklanný, lícní, bloudivý…)

      • míšní nervy (nervy mezižeberní, nervy pro končetiny)

    • útrobní nervy – vedou vzruchy z vnitřních orgánů, žláz, hladkého svalstva; neovládáme je vůlí, vzruchy si neuvědomujeme


MOZKOVÉ NERVY

    • I. čichový = olfactorius

      • senzitivní

      • ze sliznice ostrůvky čichové kosti so rhinencephalu

    • II. zrakový = opticus

      • ze sítnice, otvorem kosti klínové, zkřížení zrakového nervu, do thalamu, čtverohrbolí, zadního týlního laloku

    • III. okohybný = oculometricus, IV. kladkový = trochelaris, VI. odtahující = abducens

      • okohybné, začínají ve středním mozku a Varolové mostu, do očnice

      • pohyb očních koulí, zvedání víček

      • poruchy: šilhání, pokles víček

    • V. trojklanný = trigeminus

      • 3 větve: do oblasti oka, do horní čelisti, do dolní čelisti

      • motorická vlákna - žvýkací svaly

      • bolesti zubů, slinění, slzení

    • VII. lícní = facialis

      • motorická vlákna - pohyby obličejových svalů při řeči a výrazech

      • vychází pod úponem boltce

      • při zánětu středního ucha - ochrnutí mimických svalů

      • senzitivní vlákna - chuťové vzruchy

    • VIII. sluchově-rovonovážný = statoacusticus

      • senzitivní vlákna - vzruchy ze sluchově rovnoážného ústrojí, do jader v prodloužené míše a mozečku, končív kůře spánkového laloku

    • IX. jazykohltanový = glossopharyngeus

      • senzitivní vlákna - ze sliznice středního ucha, Eustachovy trubice, hltanu, patra, chuťových buněk

      • motorická vlákna - inervace svalů jazyka a hltanu, příušní slinná žláza

    • X. bloudivý = vagus

      • senzitivní vlákna - receptory trávicí trubice, dýchacích orgánů, zevní zvukovod, srdce

      • motorická vlákna - ke hladkým svalům příslušných orgánů

    • XI. přídatný = accesorius

      • inervace svalů krku - trapézový, zdvihač hlavy + měkké patro

    • XII. podjazykový = hypoglossus

      • motorický - z prodloužené míchy, svaly jazyka


MÍŠNÍ NERVY

    • z míchy vychází 31 párů nervů (31 míšních segmentů)

    • motorická + senzitivní vlákna

    • dostředivá vlákna zadních kořenů vytvářejí nervovou uzlinu míšní, vyplněnou těly nervových buněk

    • každý míšní nerv se po výstupu z páteřního kanálu dělí na 4 větve:

      • 3 tenké: spojovací – napojená na sympatikus, míšní pleny, inervace svalů a kůže za páteří

      • 1 silná přední – dlouhá, spojují se většinou v pleteně

    • pleteň krční: 1. - 4. krční nerv

      • motoricky: svaly krční + bránice

      • senzitivně: kůže krku, boltce, ramena, část hrudníku

    • pleteň pažní: 5. - 8. nerv krční a část 1. hrudního

      • motoricky: svaly pletence horní končetiny, volné horní končetiny

      • senzitivně: kůže horní končetiny

    • nervy hrudní: netvoří pleteně, 12 párů v jednotlivých mezižebřích (nervy mezižeberní)

      • rozvětvují se ve svalech hrudní a břišní stěny a v kůži přední strany trupu

    • pleteň bederní: z větví 1. - 4. bederního nervu, uložena ve svalu bedrostehenním

      • motoricky: svaly břicha, přední a vnitřní strany stehna

      • senzitivně: kůže příslušných oblastí a vnějších pohlavních orgánů

      • největší nerv = nerv stehenní, větví se na přední straně stehna

    • pleteň křížová: z 5. bederního a 1. - 3. nervu křížového

      • doplňuje inervaci pánve a stehna

      • největší část se spojuje v nejsilnější nerv těla (n. sedací: po zadní straně stehna, v jámě zákolenní se dělí na n. holenní a n. lýtkový)

    • pleteň stydká: ze všech křížových nervů

      • inervuje některé svaly pánevního dna, orgány malé pánve

      • převážně vegetativní vlákna

    • pleteň kostrční: nervy kostrční, drobné, do okolí análního otvoru



NERVY VEGETATIVNÍ (AUTONOMNÍ)

    • regulace základních funkcí těla

    • udržování jednoty vnitřního prostředí

    • receptory i efektory ve stěnách útrobních orgánů

    • vystupují z určitých oddílů CNS spolu s hlavovými nebo míšními nervy

    • po krátkém společném průběhu se od těchto nervů oddělují a zakončují ve vegetativních gangliích

    • sympatikus a parasympatikus

    • sympatikus

      • z hrudní a bederní míchy

      • kmeny podél páteře (paravertebrální ganglia)

      • některá ganglia samostatně v blízkosti CNS (prevertebrální ganglia)

      • mediátorem noradrenalin

      • s CNS spojen větévkami míšních nervů

      • nervy vedou podél cév

      • pleteně: plexus solaris (sluneční pleteň, při oblouku aorty), pleteň v malé pánvi, pleteň při rozvětvení průdušnice

      • funkce: uvolnění energie (ve dne), posílení metabolismu, vylučování adrenalinu, uvolňování glukózy do krve, zrychlení TF, zvýšení TK, rozšíření věnčitých cév, zvýšení vylučování potu, potlačení svalové únavy, tlumí činnost trávicí soustavy, funguje v chladnu, při infekci, ztrátě krve, strachu, rozčilení, práci

    • parasympatikus

      • z prodloužené a křížové míchy

      • některé větévky se připojují k sympatickým pletením

      • ganglia terminální - v blízkosti inervovaného orgánu

      • funkce: odpočinek, obnova sil, rekonvalescence, posílení peristaltických pohybů, vylučování trávicích šťáv, sekrece inzulínu – ukládání glukózy, spánek


ÚROVNĚ REGULACE

    • 1. mícha: vyprazdňování močového měchýře a střev, pohlavní reakce (po spojení s vyššími centry, jinak nedokonalé)

    • 2. prodloužená mícha: centra důležitých funkcí, chybí schopnost dokonalé integrace funkcí

    • 3. hypothalamus: komplexy reakcí

NEUROLOGICKÉ PORUCHY

    • epilepsie: chaotické elektrické aktivity mozku

    • sclerosis multiplex: demyelinizace vláken

    • Parkinsonova choroba: více muži, degenerace substantia nigra

    • demence: kolem 1/5 lidí nad 80 let

    • Alzheimerova choroba: produkce abnormální bílkoviny amyloidu

    • mrtvice: blokáda drobných cév, trombus, embolus

    • krvácení do mozku: lidé s hypertenzí

    • subarachnoidální krvácení: aneuryzma

    • migréna: stažení cév (pro roztažení cév serotonin)

    • meningitida

    • mozkové nádory

    • otřes mozku