Moderní systém eukaryot
(koncept „superskupin“)

• moderní systém založený především na výsledcích molekulárně fylogenetických analýz pracuje pouze s monofyletickými taxony (jedině takové v přírodě opravdu existují nehledě na vůli badatelů)

• nové znaky použité pro klasifikaci organismů:

  • • podobnost sekvencí nukleotidů v nukleových kyselinách či aminokyselin v proteinech

    • znaky na úrovni buněčné ultrastruktury (umožněno díky rozvoji elektronové mikroskopie)

• při členění organismů do skupin nejsou těmto skupinám zpravidla přiřazovány tradiční systematické kategorie (např. kmen, oddělení, řád apod.)

  • • nejvyšší jednotkou nejsou říše, ale tzv. superskupiny (z angl. supergroups), která často nemají česká jména

    • v současné době rozeznáváno pět superskupin: Opisthokonta, Amoebozoa, SAR, Archaeplastida, Excavata (edit: toto již není tak úplně pravda, nicméně pro účely středoškolské biologie je tento stav bohatě postačující)

OPISTHOKONTA

• • přítomnost jednoho tlačného bičíku (např. spermie živočichů) × některé skupiny ho druhotně postrádají (většina hub)

  • živočichové (Animalia), houby (Fungi), trubénky (Choanoflagellata), parazitické plísňovky (Ichthyosporea), volně žijící nukleárie (améby skupiny Nucleariida)

  • monofylie skupiny dobře podpořena molekulárně

AMOEBOZOA

• • amébovité organismy s širokými nebo prstovitými panožkami (pseudopodiemi), které využívají k pohybu a příjmu potravy

  • zástupci s bičíkem i bez bičíku (silné společné znaky je ještě třeba dohledat)

  • „klasické“ měňavky (Amoeba), hlenky (Dictyostelium), archaméby (Mastigamoeba, Entamoeba)

  • monofylie skupiny dobře podpořena molekulárně

ARCHAEPLASTIDA

• • skupina někdy označována také jako Plantae, což však není vhodné (tradiční chápání Plantae = zelené rostliny a řasy)

  • organismy s primárním plastidem (jejich předkem kdysi pohlcená prokaryotická sinice – primární endosymbióza)

  • glaukofyta (Glaucophyta), ruduchy (Rhodophyta), zelené rostliny a řasy (Viridiplantae)

  • monofylie skupiny molekulárně podpořena

CHROMISTA, resp. SAR

• • skupina založena v roce 1981 Thomasem Cavalierem-Smithem definována dvěma znaky:

    • • plastid s chlorofylem c (původ v sekundární endosymbióze) obalený čtyřmi membránami, z nichž vnější je kontinuální s endoplazmatickým retikulem

      • mastigonemata („chloupky“) na bičíku

  • Chromista původně zahrnovala skupiny: stramenopilové (Stramenopiles), skrytěnky (Cryptophyta), haptofyty (Haptophyta), pak se ukázalo, že jsou jim příbuzná Alveolata: výtrusovci (Apicomplexa), obrněnky (Dinoflagellata), nálevníci (Ciliata) – proto se lze někdy setkat s označením Chromalveolata

  • nyní je však již jasné, že monofyletická skupina sdružující všechny organismy nesoucí sekundární plastid vzniklý pohlcením ruduchy neexistuje (tzn. Chromista/Chromalveolata nejsou platné taxony!)

  • v roce 2012 byla vytvořena monofyletická superskupina SAR zahrnující skupiny Stramenopiles (hnědé řasy, rozsivky, různobrvky, zlativky, řasovky, opalinky aj.), Alveolata (výtrusovci, obrněnky, nálevníci) a Rhizaria (dírkonošci, mřížovci, cerkozoa)

EXCAVATA

• • přítomnost břišního (ventrálního) žlábku, kterým prochází bičík, a s ním související cytoskeletální struktury × není přítomno u všech (druhotné ztráty či redukce)

  • Euglenozoa (krásnoočka, trypanosomy, leishmanie), Heterolobosea (Naegleria), Jakobida, Metamonada (diplomonády, trichomonády aj.) + izolovaný rod Malawimonas

  • patrně jde o skupinu, kde leží kořen eukaryot, tj. napojení na prokaryotickou doménu (exkaváti = základní evoluční stupeň, ze kterého vyšly ostatní eukaryotické skupiny)

INCERTAE SEDIS („nejasného zařazení“)

• • i přes veškeré úsilí vědců stále existují již objevené, ale do systému doposud nezařazené organismy, u nichž se za použití molekulárních ani morfologických metod nepodařilo jednoznačně prokázat jejich příbuznost k některé ze skupin

  • mezi tyto skupiny nejasného zařazení (incertae sedis) patří například skrytěnky nebo centrohelidní slunivky