Ptáci (Aves)

Obecná charakteristika:

• • teplokrevná (endotermní) vývojová větev plazů podtřídy Archosauria

  • nejstarší známý předchůdce - prapták Archaeopteryx

  • nejvyšší intenzita metabolismu

  • nejvyšší pohybová aktivita ze všech obratlovců

  • kosmopolitní rozšíření (kromě vodních hlubin)

  • znaky společné s plazy: suchá kůže, jediná žláza kostrční, rohovitá kůže plazího typu (na zobáku, na běháku), rozmnožování plazího typu (vejce), ledviny plazího typu,

  • odpadní produkt kyselina močová

  • znaky společné se savci: péče o vejce a mláďata, regulovaná tělesná teplota, čtyřdílné srdce, zcela oddělené komory, jediná aorta, vnitřní ucho podobné savčímu

  • zvláštní znaky: tělo kryto peřím, přední končetiny změněny v křídla, zadní končetiny nejsou nikdy redukovány (bipední pohyb, přeměněny k různé funkci), koncový mozek dobře vyvinut (včetně bazálních ganglií - instinkty), funkce mozečku - let, dokonalý zrak (nejvyšší ostrost vidění), vejce s vápnitou skořápkou, pneumatizace kostry

  • počet druhů: cca 8900 (2. nejpočetnější třída)

  • velikost (extrémy): kolibřík kubánský - 6 cm, 1,5 g; pštros dvouprstý - 2 m, 100 kg; vyhynulý moa - 3,6 m, 100 kg

Kostra:

• pevná, lehká, pneumatizovaná (dlouhé kosti)

• srůst kostí na lebce a končetinách, v hrudní a křížové oblasti

• lebka připojena jedním kloubem ke krčnímu obratli (monokondylní lebka)

• obratle: krční (10-26), hrudní (3-10), bederní + křížové (11-23) → srůstají v kost křížovou (synsacrum, srůstá pevně s pánví), ocasní (5-8 volných, další srůstají v pygostyl)

• stydké kosti nejsou spojeny → průchod vajec

• žebra: 3-9 párů, plochá dvoudílná

• mohutná hrudní kost (sternum) s hřebenem (crista sterni)

• přední končetina:

  • • lopatkové pásmo - šavlovitá lopatka (scapula), kost krkavčí (procoracoid), kost klíční (calvicula, srostlé na distálním konci ve vidlici → „sáňky“ [furcula])

    • volná končetina - kost ramenní (= kost pažní), kost loketní, kost vřetenní, 2 kosti zápěstní, carpometacarpus (záprstí, srostlé ze záprstních a zápěstních kůstek), prst I.–III. redukce, IV.–V. vymizel

• zadní končetina:

  • • pánevní pásmo - synsacrum (srostlé bederní, křížové a některé ocasní obratle) pevně srostlé s kostmi pánevními, stydké kosti nespojené (vejce), pygostyl

    • volná končetina - kost stehenní, tibiotarsus (kost holenní + část kosti zánártní), kost lýtková redukována, tarsometatarsus (= běhák, srostlé zánártní a nártní kosti), prst I. obrácen vzad, V. prst vymizel → rorýs syndaktylní noha - srůst prstů

Svalstvo:

• dominují létací svaly, největší je prsní sval

• prsní sval (musculus pectoralis maior): úpon hrudní-pažní kost, přitahuje při letu křídlo dolů, tvoří 20 % hmotnosti ptáka

• podklíčkový sval (musculus supracoracoideus): úpon přes hlavici kosti krkavčí a ramenní kloub na kost pažní, zvedá křídlo při letu nahoru

• běhák bez svaloviny, pouze šlachy k prstům

• některé svaly zadní končetiny (musculus flexor perforans) umožňují automatické sevření prstů ptáka sedícího na větvi (pták tedy nevynakládá žádnou svalovou práci)

Nervová soustava:

• rozvoj koncového mozku a mozečku - k rozvoji koncového mozku došlo zvětšením bazálních ganglií (bohatý instinktivní život)

• v koncovém mozku všechna vyšší ústředí kromě zrakového (to je ve středním mozku)

• mícha zasahuje až do posledního ocasního obratle

• „zduření“ míchy mezi krční a hrudní oblastí (inervace létacích svalů) + v pánevní oblasti u ptáků, kteří běhají

• 12 párů mozkových nervů; chybí nultý hlavový nerv (nervus terminalis)

Smysly:

• dominuje zrak a sluch

• další smyslová tělíska na/v zobáku, u báze krycích per, mezi svaly křídla

• chuťový a čichový receptor vyvinut velmi slabě

• sluch: krátký zevní zvukovod, jediná sluchová kůstka columella, stavba vnitřního ucha podobná savčímu, rozsah slyšení 40–30000 Hz (nejvyšší citlivost 1–3 kHz)

• zrak: oči málo pohyblivé, velké, jiný než kulovitý tvar, chráněny 3 víčky (mrkají dolním); silně vyklenutá rohovka; čočka velká, vyklenutá; na cévnatce pecten (výrůstek, funkce výživa sítnice, zaostřování); barevné vidění (4 rypy čípků - tetrachromatické vidění); duhovka má příčně pruhovaná svalová vlákna → velikost zornice se mění rychleji: ◊ na dálku, ○ na blízko; největší ostrost vidění mezi živočichy

Endokrinní systém:

• silně rozvinut jako u savců

• hypofýza: vznik svatebního opeření, hnízdní pud, kladení vajec

• brzlík: krvetvorný orgán

• štítná žláza: růst, metabolismus, pelichání, chování související s tahem

• nadledviny: kortikoidy, adrenalin

• pankreas: inzulín

• gonády: androgeny, estrogeny, převládá vždy jedna z obou skupin (→ sekundární pohlavní znaky)

Trávicí soustava:

• zobák bez zubů, vzniká přeměnou čelistí, pokrytý rohovinou (ramfotéka), měkké ozobí; jazyk také na povrchu zrohovatělý; slinné žlázy (u vodních ptáků redukce)

• jícen vytváří slepý vak - vole (ingluvies) - uskladnění a změkčení potravy, vyvrhování natrávené potravy mláďatům

• žaludek dělen minimálně na dva oddíly (svalnatý + žláznatý)

• tenké střevo, 2 slepá střeva (bakterie - štěpení celulózy, produkce vitamínů), tlusté střevo (velmi zkrácené), konečník, kloaka

• slinivka břišní, játra, žlučník (chybí pštrosům, nanduům, holubům, papouškům)

Dýchací soustava:

• nejvýkonnější ze všech obratlovců

• plíce malé, přirostlé ke stropu dutiny hrudní

• vnější nozdry, vnitřní nozdry splývají v nepárovou choanu, hrtan, průdušnice, průdušky, plíce, plicní sklípky vytvořeny nejsou

• v místě rozdvojení průdušnice (bifurkace) se nachází hlasové ústrojí ptáků - syrinx

• 5 párů vzdušných vaků (kyslík při nádechu i při výdechu): dýchání i při letu, nadlehčují tělo (zasahují mezi orgány i do dlouhých kostí), zmenšují hustotu těla, podíl na termoregulaci, slouží jako rezonátory pro zesílení hlasu, zmenšují mezisvalové tření

Cévní soustava:

• srdeční komory zcela oddělené → žádné míšení krve

• podobná stavba jako u savců (konvergentní vývoj)

• relativně největší srdce ze všech obratlovců

• vyvinut levý vrátnicový oběh; stále vrátnicový oběh v ledvinách, i když omezený

• pouze pravá aorta (levá během zárodečného vývoje mizí)

• největší krevní tlak (200 mm Hg), tepová frekvence (holub 220 tepů/min), teplota (40 °C) → hodnoty se mohou lišit v závislosti na stupni pohybové aktivity

Rozmnožování ptáků, hnízdění:

• • alespoň jednou ročně, ale i vícekrát

  • v Evropě květen-červen

  • u některých výrazný pohlavní dimorfismus (např. páv, bažant)

  • příprava hnízda, "svatební" chování

  • zabarvení vajec obvykle krycí, druhově specifické

  • vysedávání (inkubace) od 11 dní do 12 týdnů

  • dva typy mláďat:

    • • nidifugní (nekrmiví): opeřená, samostatně přijímají potravu, rodiče je nekrmí (pouze je chrání a vodí za potravou), mají více větších vajec, delší zárodečný vývoj, hnízda na zemi

      • nidikolní (krmiví): neschopná samostatného života, neopeřená (nebo částečně), nadměrně vyvinutá TS, málo naopak NS, smysly a termoregulace, méně menších vajec, hnízdí obvykle na stromech, hnízdo brání

Etologie:

• • trvání svazku v průběhu hnízdění:

    • • žádné páry, pouze kopulace → kolibřík, rajka

      • páry na několik dní → bahňáci, moudivláček

      • páry na několik týdnů/měsíců → kachny

      • páry do vyvedení mláďat

      • páry na celý život

      • polygamie (jeden samec, více samic)

      • polyandrie (jedna samice, více samců)

  • hnízdní teritoria a revíry: hlasové projevy, výhružné pohyby

  • budování hnízda (oba partneři, jeden z nich staví + druhý materiál, hnízdo nestaví, …)

  • hnízdní parazitizmus (např. kukačky)

  • migralita:

    • • ptáci stálí - po celý rok v okolí hnízda

      • ptáci přelétaví - mimo hnízdění 100–500 km od hnízda, přelety nejsou nijak směrovány

      • ptáci stěhovaví - dvakrát ročně přesné směrované přelety

  • komunikace: optické signály (výrazové postoje a pohyby), akustické signály (varování, svolávání, krmení)

SYSTÉM PTÁKŮ

PODTŘÍDA: PRAPTÁCI (Saururae) - vymřelí

• • jediný druh Archaeopteryx lithographica (břidlice ze svrchní jury v Solenhofenu v Bavorsku

    • • žil asi před 140 miliony lety v araukáriových a cykasových lesích

      • vykazuje znaky:

        • • plazí (pravé jamkovité zuby, amficélní obratle, malá a plochá hrudní kost, na křídlech tři volné prsty s drápky a dlouhý ocas s 15 páry postranních rýdovacích per)

          • i ptačí (pravé a diferencované opeření, přední končetiny přeměněny v křídla, klíční kosti srostlé v „sáňky“, částečně pneumatizované kosti)

PODTŘÍDA: PRAVÍ PTÁCI (Ornithurae)

• • přední končetiny přestavěny v křídla (redukce II. a III. prstu, vždy bez drápů), neozubené rohovité čelisti, v páteři typické srůsty obratlů

  • první se objevili ve svrchní křídě

  • děleni do víceméně umělých nadřádů

Nadřád: BĚŽCI (Paleognathae, syn. Ratitae)

• • ztráta schopnosti létat, zakrnělá křídla (kromě tinam)

  • chybí hřeben hrudní kosti; malá pneumatizace kostí

  • mohutné zadní končetiny se zredukovanými kostmi; přední končetiny zakrnělé

  • mají penis

  • o mláďata pečuje samec; mláďata nidifugní

  • výskyt jen na jižní polokouli

  • zástupci:

    • • PŠTROS DVOUPRSTÝ (jediný druh řádu pštrosi, největší žijící pták)

      • KIVI JIŽNÍ (krycí pera se podobají srsti)

      • EMU AUSTRALSKÝ

      • KASUÁR PŘILBOVÝ (měkké opeření, většina krycích per má osten stejně dlouhý jako paosten, na hlavě rohovitý výrůstek)

      • NANDU PAMPOVÝ

      • TINAMA CHOCHOLATÁ (schopni letu, ale křídla krátká, létají špatně)

Nadřád: LÉTAVÍ (Neognathae)

• • "neognátní stavba" lebeční báze: zpravidla úzká dlouhá radličná kost, která nikdy nedosahuje ke kostem křídlatým

  • odlišně tvarovaná pánev

  • samci nemívají penis

  • o vejce pečují oba partneři nebo jen samice

  • mláďata častěji nidikolní než nidifugní

  • většina druhů známa od počátku třetihor

Řád: Tučňáci (Sphenisciformes)

• • neschopní letu; specializace k plavání → křídla změněná ve vesla, mezi prsty plovací blána

  • kosti nejsou pneumatizovány

  • nohy posunuty dozadu; silné špičaté drápy (chůze po ledu)

  • pod kůží vrstva tuku; vnější nozdry uzavřeny

  • velká kostrční žláza

  • chodí vzpřímeně; odráží se nohama, jede po břiše

  • vajíčka pod kožním vakem

  • mláďata nidikolní (1-2)

  • zástupci:

    • • TUČŇÁK PATAGONSKÝ

      • TUČŇÁK CÍSAŘSKÝ (největší žijící tučňák)

      • TUČŇÁK HUMBOLDTŮV

Řád: Trubkonosí (Procellariiformes)

• • potravně vázáni na moře

  • výborně plachtí

  • trubicovitě protažené nozdry - vnímání proudění vzduchu

  • žlázy vylučující sůl; velká kostrční žláza; plovací nohy

  • vejce kladou na zem/do nor

  • mláďata nidikolní (1)

  • zástupci:

    • • ALBATROS (patří k největším létajícím ptákům)

      • BUŘŇÁK LEDNÍ

Řád: Potáplice (Gaviiformes)

• • přizpůsobeni k plavání a potápění - plovací blána mezi II. až IV. prstem, husté opeření

  • nohy posunuty extrémně dozadu → na zemi se pohybují neobratně, přistávají na prsa (ne na nohy)

  • mláďata polokrmivá

Řád: Potápky (Podicipediformes)

• • přizpůsobení pro plavání a potápění

  • velká kostrční žláza; husté jemné opeření

  • lemovaná noha

  • plovoucí hnízda

  • mláďata polokrmivá

  • zástupci:

    • • POTÁPKA ROHÁČ

      • POTÁPKA CHOCHOLATÁ

Řád: Veslonozí (Pelecaniformes)

• • velcí vodní ptáci s veslovitýma nohama

  • všechny prsty spojeny blánou

  • kostrční žláza

  • silný jazyk; hrdelní vak

  • loví ryby

  • mláďata nidikolní

  • některé druhy hospořářsky významné - produkce guána

  • zástupci:

    • • PELIKÁN BÍLÝ

      • KORMORÁN VELKÝ (charakteristický způsob sušení roztažených křídel)

      • FAETON ČERVENONOHÝ

      • TEREJ BÍLÝ

      • FREGATKA PÁSKOVANÁ

Řád: Brodiví (Ciconiiformes)

• • dlouhé nohy, krk, zobák

  • hnízdní na stromech

  • dorozumívání klapáním zobáku

  • mláďata nidikolní

  • zástupci:

    • • VOLAVKA POPELAVÁ (létá s esovitě prohnutým krkem)

      • ČÁP BÍLÝ, ČÁP ČERNÝ (létají s nataženým krkem)

      • MARABU AFRICKÝ (mrchožravý)

      • KVAKOŠ NOČNÍ

      • BUKAČ VELKÝ

      • IBIS POSVÁTNÝ (tenký, ohnutý zobák)

      • KOLPÍK BÍLÝ, KOLPÍK RŮŽOVÝ

Řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes)

• • dlouhý krk, vysoké nohy

  • malá plovací blána

  • krátký zahnutý zobák s rohovitými lamelami (filtrují potravu z vody)

  • ve spánku skrčená noha, hlava pod peřím

  • mláďata nidikolní

  • zástupci:

    • • PLAMEŇÁK RŮŽOVÝ

      • PLAMEŇÁK JAMESŮV

Řád: Vrubozobí (Anseriformes)

• • velcí ptáci s lamelami na okraji zobáku; delší krk

  • mezi předními prsty plovací blána; husté prachové peří; velká kostrční žláza

  • potravu loví z vody

  • dokonalý syrinx

  • samci mají penis

  • hnízdí většinou na zemi

  • mláďata nidifugní

  • kosmopolitní kromě Antarktidy; mnoho tažných druhů

  • kachny existují "plovavé" a "potápivé"

  • zástupci:

    • • KACHNA DIVOKÁ

      • LABUŤ VELKÁ, LABUŤ ČERNÁ, LABUŤ ZPĚVNÁ

      • HUSA VELKÁ (→ z ní evropské domácí husy)

      • ČÍRKA MODRÁ

      • LŽIČÁK PESTRÝ

      • POLÁK CHOCHOLAČKA

      • KAJKA OBECNÁ

      • BERNEŠKA VELKÁ

Řád: Dravci (Falconiformes)

• • různá velikost

  • hákovitě zahnutý zobák; měkké ozobí; silné nohy a špičaté drápy na nohách (= spáry)

  • velký svalnatý jazyk

  • dokonalé smysly (hlavně zrak)

  • mláďata nidikolní

  • kosmopolitní rozšíření

  • zástupci:

    • • JESTŘÁB LESNÍ

      • KÁNĚ LESNÍ

      • KRAHUJEC OBECNÝ

      • MOTÁK POCHOP

      • LUŇÁK HNĚDÝ

      • OREL SKALNÍ

      • VČELOJED LESNÍ

      • POŠTOLKA OBECNÁ

      • SOKOL STĚHOVAVÝ

      • KONDOR VELKÝ (výborně plachtí, dobrý čich)

      • SUP HNĚDÝ (mrchožravý)

      • HADILOV PÍSAŘ (nápadně dlouhé nohy, krátká křídla - dobře běhá, špatně létá)

Řád: Hrabaví (Galliformes)

• • krátký, špičatý zobák; velké vole; silný svalnatý žaludek

  • noha hrabavá se silnými drápy

  • krátká, zaoblená křídla; nekoupou se, ale popelí se

  • přes den na zemi, nocují na stromech

  • samci mají často ostruhu; častá polygamie

  • hnízda na zemi, velký počet vajec

  • mláďata nidifugní

  • zástupci:

    • • TETŘÍVEK OBECNÝ

      • TETŘEV HLUŠEC

      • JEŘÁBEK LESNÍ

      • BAŽANT OBECNÝ

      • KŘEPELKA POLNÍ

      • KOROPTEV POLNÍ

      • PÁV KORUNKATÝ (pochází z Indie)

      • PERLIČKA KROPENATÁ (bíle tečkovaná)

      • PERLIČKA SUPÍ

      • KROCAN DIVOKÝ (na hlavě a krku nápadné kožní záhyby a výrůstky)

Řád: Krátkokřídlí (Gruiformes)

• • různorodá skupina (krátká křídla mají jen někteří!)

  • chybí vole

  • hnízdí na zemi nebo v rákosí

  • větší počet vajec

  • mláďata nidifugní

  • býložraví nebo všežraví

  • zástupci:

    • • DROP VELKÝ (rychle běhá, ale také létá)

      • SLÍPKA ZELENONOHÁ (velmi protažené prsty bez plovací blány)

      • JEŘÁB POPELAVÝ (velký pták, dlouhý krk a nohy, velká křídla)

      • LYSKA ČERNÁ (lemovaná noha - jako potápky)

      • CHŘÁSTAL VODNÍ

Řád: Dlouhokřídlí (Charadriiformes)

• • různý vzhled; plovací nohy; dobře vyvinutá kostrční žláza

  • dospělci v párech

  • mláďata nidifugní, nidikolní nebo polokrmivá

  • vodní a pobřežní biotopy

  • zástupci:

    • • RACEK CHECHTAVÝ (bílý s černou kresbou na hlavě, letkách a ocase, hnízdí v koloniích)

      • RYBÁK OBECNÝ (vidlicovitý ocas - jako vlaštovky)

      • PAPUCHALK PLOSKOZOBÝ (pestře zbarvený zobák)

      • ČEJKA CHOCHOLATÁ

Řád: Měkkozobí (Columbiformes)

• • střední velikost

  • měkké ozobí; dvoudílné vole; chybí kostrční žláza, místo ní drobivý prach

  • pití sáním

  • při spánku nevkládají hlavu pod křídlo

  • mláďata nidikolní

  • kosmopolitní

  • zástupci:

    • • HRDLIČKA ZAHRADNÍ

      • HOLUB SKALNÍ, HOLUB HŘIVNÁČ, HOLUB DOUPŇÁK

      • † DRONTE MAURICIJSKÝ ("blboun nejapný")

Řád: Papoušci (Psittaciformes)

• • velmi pohyblivá hákovitě zahnutá horní čelist

  • nejvyvinutější koncový mozek

  • šplhavé nohy; velké vole

  • mláďata nidikolní

  • zástupci:

    • • AMAZOŇAN KUBÁNSKÝ

      • KAKADU ŽLUTOLÍCÍ (nápadná chocholka)

      • PAPOUŠEK RŮZNOBAREVNÝ

      • ANDULKA VLNKOVANÁ

      • PAPOUŠEK ŠEDÝ (žako)

      • PAPOUŠEK HYACINTOVÝ

Řád: Kukačky (Cuculiformes)

• • dlouhá křídla, dlouhý ocas

  • noha s vratiprstem

  • stromoví ptáci, zneužívají krmivé ptáky (hnízdní parazitizmus)

  • pohlavní dimorfismus

  • mláďata nidikolní

  • zástupce:

    • • KUKAČKA OBECNÁ

Řád: Sovy (Strigiformes)

• • noční aktivita

  • oči směřují vpřed; mrkají horními víčky a mžurkou; hlavu otočí o 270°

  • nohy s drápy, vratiprst; bohaté opeření; neslyšný let

  • výkonný sluch a zrak

  • nemají vole, tvoří vývržky (nestravitelné zbytky)

  • hnízdí na stromech v dutinách

  • masožravec - zahnutý zobák

  • mláďata nidikolní

  • zástupci:

    • • SÝČEK OBECNÝ

      • SOVA PÁLENÁ

      • VÝR VELKÝ

      • KULÍŠEK NEJMENŠÍ

      • SÝC ROUSNÝ

      • PUŠTÍK OBECNÝ

      • KALOUS UŠATÝ

Řád: Lelkové (Caprimulgiformes)

• • noční aktivita; loví v letu

  • měkké opeření; široká hlava; dlouhá křídla; slabé krátké nohy s částečným vratiprstem

  • chybí vole

  • mláďata nidikolní

  • zástupce:

    • • LELEK LESNÍ

Řád: Svišťouni (Apodiformes)

• • extrémní letoví specialisté (mohutná létací svalovina)

  • nemohou chodit po zemi

  • v letu loví potravu, dokonce i spí

  • mláďata nidikolní

  • zástupci:

    • • RORÝS OBECNÝ (závěsná noha)

      • KOLIBŘÍCI (drobní, umí v letu setrvat na jednom místě, trubicovitý zobák, řada z nich opyluje rostliny)

Řád: Srostloprstí (Coraciiformes)

• • rozmanitý vzhled; pestré opeření

  • loví z číhané

  • některé prsty srostlé; zvětšené zobáky

  • mláďata nidikolní

  • zástupci:

    • • LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ

      • DUDEK CHOCHOLATÝ

      • VLHA PESTRÁ

      • MANDELÍK HAJNÍ

      • ZOBOROŽEC RUDOZOBÝ

Řád: Šplhavci (Piciformes)

• • stromoví; šplhavá noha (2 prsty vpřed, 2 prsty vzad)

  • tuhé opeření; dlouhý jazyk

  • hnízdí v dutinách

  • mláďata nidikolní

  • zástupci:

    • • STRAKAPOUD VELKÝ

      • DATEL ČERNÝ

      • ŽLUNA ZELENÁ

      • KRUTIHLAV OBECNÝ (zvláštní obranné chování - krouživé pohyby hlavou a krkem, syčení - napodobují hady)

      • TUKAN OBECNÝ (obrovský, pestře zbarvený, pneumatizovaný zoban)

      • MEDOZVĚSTKY (mutualismus - vábí větší zvířata k hnízdům divokých včel, po zniční hnízda se živí larvami včel, voskem a zbytky medu)

Řád: Pěvci (Passeriformes)

• • malí nebo středně velcí, žádné mořské druhy

  • rozmanitá potrava

  • všichni staví hnízdo

  • hlavní znaky: šlachy na nohách, počet svalů v syrinxu

  • mláďata extrémně nidikolní

  • zástupci: v přehledu zástupců uvedeny pouze hlavní čeledi, rody jsou z nich jednoduše odvoditelné (případně využijte přehled na www.biolib.cz, oddíl pěvci)

    • • skřivanovití

      • ťuhýkovití

      • konipasovití (štíhlí, dobře běhají po zemi)

      • vlaštovkovití (rychle létají, dlouhá křídla, vykrojený ocas)

      • sýkorovití

      • brhlíkovití (šplhají po kmenech stromů i hlavou dolů, bez opory ocasu)

      • pěnkavovití (silný kuželovitý zobák)

      • střízlíkovití

      • snovačovití

      • drozdovití

      • vrabcovití

      • žluvovití

      • strnadovití

      • šoupálkovití (šplhají jako datlové)

      • pěnicovití

      • špačkovití

      • krkavcovití (silný zobák, vyspělé chování)

      • … a mnozí další

Řád: Stepokurové (Pterocliformes) - dříve řazeni mezi měkkozobé

• • podobní kurům

  • dlouhý ocas; krátké nohy; holubí zobák

  • mláďata napájejí mokrým peřím na břiše

  • stepi, polopouště

  • zástupce:

    • • STEPOKUR KIRGIZSKÝ (noha se 3 srostlými prsty, palec chybí)