Bakterie
BUŇKA BAKTERIÍ
platí charakteristiky prokaryotní buňky (viz kapitoly Základní strukturální typy živých soustav a Buňka - obecné schéma)
bakteriální buňka obsahuje cytoplazmu, cytoplazmatickou membránu, nukleoid (kruhová molekula DNA), ribozomy
na povrchu je kryta buněčnou stěnou z peptidoglykanu, případně dalšími vrstvami (glykokalyx, slizová pochva), někdy se vyskytují fimbrie (syn. pili)
podle struktury buněčné stěny můžeme bakterie rozdělit na grampozitivní a gramnegativní (metodu barvení viz v kapitole Úvod do mikrobiologie)
některé bakteriální buňky mohou obsahovat plazmidy (malá, kruhovitá molekula DNA, která není nezbytná pro život bakterie, ale může jí přinášet výhodu – například nese rezistenci k antibiotiku, plazmidy se hojně užívají v genovém inženýrství)
buňky mohou nabývat různých tvarů, rozlišujeme koky, tyčinky, zakřivené bakterie, větvící se bakterie, bakterie s bičíky...
pohyb bakteriální buňky může zajišťovat bičík, který je však odlišný od bičíky eukaryotického
VÝŽIVA BAKTERIÍ
Podle způsobu získávání uhlíku
autotrofní (uhlík získávají z oxidu uhličitého)
fotoautotrofní získávají energii ze slunečního záření
chemoautotrofní získávají energii oxidací anorganických látek
dusík získávají z dusitanů, dusičnanů a amoniaku
heterotrofní (uhlík získávají z organických látek)
fotoheterotrofní získávají energie ze slunečního záření
chemoheterotrofní získávají energii oxidací organických látek (dýchání, kvašení)
dusík získávají z bílkovin nebo z jiných organických látek
Podle vztahu ke kyslíku
aerobní, které kyslík k životu potřebují
obligátně anaerobní, pro které je kyslík jed
fakultativně anaerobní, které kyslík nepotřebují, ale tolerují ho
PROSTŘEDÍ BAKTERIÍ
bakterie nacházíme ve větším či menším počtu prakticky ve všech prostředích
1 ml mléka ... 2×106 bakterií
1 ml slin ... 10×108 bakterií
1 ml bachorové šťávy ... 10×1010 bakterií
1 ml rybníkové vody ... 1×106 bakterií
1 m3 vzduchu: vesnice 5000, město 30000 bakterií
1 mg ornice ... řádově 109
1 g stolice ... 1×109 bakterií
Půda
ovlivňují její úrodnost
humus obsahuje saprofytické bakterie, které rozkládají organické zbytky (mineralizace)
nitrifikační bakterie: amoniak a dusitany přeměňují na dusičnany (ty můžou rostliny využít)
denitrifikační bakterie: opak nitrifikačních
hlízkové bakterie: dokáží vázat vzdušný dusík a přeměnit ho na dusičnany, žijí v symbióze na kořenech bobovitých rostlin
rod Azotobacter: žije na rozdíl od hlízkových samostatně, využívá vzdušný dusík nezávisle ostatních organismech
aktinomycety: vytvářejí antibiotika (streptomycin, aureomycin, tetracyklin aj.)
Vzduch
bakterie se sem dostávají ze země (z půdy) větrem
město více než vesnice, pevnina více než moře, nejvíce průmyslové oblasti
saprofyti i patogenní bakterie
lidé dodávají bakterie do vzduchu mluvením, kýcháním, kašláním – kapénky ze slin a hlenu
infekční prach = zaschlé kapénky (usazuje se při zemi)
Voda
málo bakterií: prameny, horské toky
zdravotně závadná voda – znečištěná splašky z kanalizace a průmyslovými odpadními vodami
vodou se přenáší bakteriální choroby (cholera, tyfus, úplavice, ...)
v moři jsou bakterie ve všech hloubkách
Lidské tělo
kůže: nevhodná (je suchá, vysychá), na ní pouze na vlhkých místech (meziprstí, třísla, podpaží)
ústa, ústní dutina: teplé a vlhké prostředí, bakterie se tu živí bílkovinami ze slin
laktobacily: z cukrů dělají kyselinu mléčnou, to vede k odvápnění zubní skloviny a vzniká zubní kaz
dýchací cesty: jen v horní části (nosohltan, průdušky), ve zdravých plicích bakterie nejsou – bakterie jsou zachycovány sliznicí v nose, řasinkovým epitelem v průdušnici
střeva: Escherichia coli a další kvasné bakterie: zkvašují nestravitelné polysacharidy (celulóza)
hnilobné bakterie: zpracovávají zbytky bílkovin, vznikají tak „mrtvolné plyny“ (ptomainy, merkaptány - R–SH, sirné obdoby alkoholů)
BAKTERIÁLNÍ INFEKCE
přemnožení bakterií => zvýšení produktů jejich metabolismu => vzniká více jedů (toxinů)
zdrojem nákazy může být nemocný člověk, nemocné zvíře nebo třeba bacilonosič (je nakažený, ale není nemocný, jen šíří infekci)
šíření nákazy
přímo – pohlavní styk, polibek, kousnutí...
nepřímo – kapénková infekce, půda, voda, potraviny, předměty denní potřeby...)
inkubační doba = doba od vniknutí infekce do propuknutí prvních příznaků choroby
dle rozšíření choroby rozlišujeme tyto pojmy
epidemie = hromadné rozšíření choroby
pandemie = celokontinentální, resp. celosvětové rozšíření choroby
endemie = rozšíření pouze na určitém území
Nákazy přenášené vzdušnou cestou a jejich původci:
tuberkulóza (Mycobacterium tuberculosis)
záškrt (Corynebacterium diphteriae)
dávivý kašel (Bordetella pertussis)
angína (Streptococcus Npyogenes)
spála (Streptococcus sp.)
růže (Streptococcus sp.)
Nákazy přenášené alimentární cestou a jejich původci:
tyfus (Salmonella typhi)
salmonelóza (Salmonella enteritidis)
úplavice (Shigella dysenteriae)
cholera (Vibrio cholerae)
Nákazy, jejichž vstupní branou je poraněná kůže, a jejich původci:
tetanus (Clostridium tetani)
stafylokokové kožní nákazy (Staphylococcus aureus)
oční trachom (Chlamydia trachomatis)
Nákazy přenášené pohlavním stykem:
příjice/syfilis (Treponema palidum)
kapavka (Neisseria gonorrhoeae)
Nákazy přenášené zvířaty:
sněť slezinná (Bacillus anthracis)
lymská borelióza (Borrelia burgdorferi)
Bakteriální nákazy rostlin:
měkká hniloba, vadnutí, skvrnitost...
bakterie do rostlin pronikají skrz průduchy nebo poraněními na povrchu těla
VYUŽITÍ BAKTERIÍ V PRŮMYSLU
využití při výrobě kyseliny mléčné (bakterie na ni kvasí sacharidy)
využití při výrobě butanolu a acetonu (sacharidy > kyselina máselná > butanol, aceton)
uplatňují se při zrání sýrů, užívají se při kysaní mléka (jogurty, kefíry)
výroba některých vitaminů, antibiotik a aminokyselin
součást nádrží čistíren odpadních vod (rozklad látek)
genové inženýrství (využití plazmidů, produkce proteinů)
ZNEŠKODŇOVÁNÍ BAKTERIÍ
sterilizace: odstranění všech živých organismů (vzniká sterilní prostředí)
dezinfekce: usmrcení škodlivých mikroorganismů chemikáliemi
antiseptika: sloučeniny, které jsou méně toxické, a přitom usmrcují patogenní bakterie
Zneškodňování bakterií chemickými látkami
fenolické sloučeniny (do 24 hodin usmrtí vše)
alkohol (ne moc účinný)
formaldehyd (velmi účinný, ale jedovatý)
chlór (úprava pitné vody), jód (jódová tinktura)
mýdla (základní prostředek osobní hygieny)
rtuť (užívá se sublimát – chlorid rtuťnatý)
Zneškodňování bakterií fyzikálními činiteli
vyšší teploty (dělení bakterií podle optimální teploty)
ultrafialové světlo (extrémně destruktivní na všechny bakterie)