Buněčný metabolismus (základní dráhy)

ÚVOD DO BUNĚČNÉHO METABOLISMU

Metabolické dráhy dělíme na:

    1. anabolické = účastní se syntézy sloučenin, spotřebovávají energii vzniklou při katabolických reakcích;

    2. katabolické = oxidační pochody uvolňující energii ve formě energeticky bohatých sloučenin;

    3. amfibolické = funkční spojení obou předchozích, vyskytují se na „křižovatkách“ metabolismu (spojky mezi 1. a 2.).


Primární úlohou základních metabolických drah je zpracování látek přijímaných v potravě:

GLUKÓZA

    • v procesu anaerobní glykolýzy metabolizována na pyruvát/laktát/ethanol, v aerobním prostředí na pyruvát a dále podstupuje oxidativní dekarboxylaci, mění se na acetyl-CoA a vstupuje do Krebsova cyklu

    • může podléhat konverzi na glykogen (svůj zásobní polymer) nebo se (zprostředkovaně z meziproduktů glykolýzy) účastnit pentózafosfátové dráhy, která dává vzniknout mj. ribóze

    • pyruvát a meziprodukty Krebsova cyklu poskytují uhlíkové skelety pro syntézu aminokyselin, acetyl-CoA je stavebním blokem mastných kyselin s dlouhým řetězcem a cholesterolu

    • může vznikat de novo procesem glukoneogeneze

MASTNÉ KYSELINY

    • získávány z potravy nebo syntézou de novo

    • ve tkáních podléhají beta oxidaci na acetyl-CoA (vstupuje do Krebsova cyklu, je zdrojem uhlíku pro cholesterol a další steroidy, v játrech tvoří ketolátky)

    • nebo jsou esterifikovány na acylglyceroly (přičemž triacylglyceroly [„tuky“] představují hlavní energetickou rezervu)

AMINOKYSELINY

    • nezbytné pro syntézu bílkovin

    • esenciální aminokyseliny se musí přijímat v potravě, postradatelné si tělo umí vyrobit samo transaminací z metabolických meziproduktů

    • po deaminaci se tvoří odpadní dusíkatá zplodina (amoniak, močovina, kyselina močová) a uhlíkový skelet vstupuje do Krebsova cyklu nebo tvoří glukózu cestou glukoneogeneze nebo vytváří ketolátky

    • aminokyseliny jsou také prekurzorem mnoha biologicky aktivních látek (nukleotidů či hormonů)

GLYKOLÝZA

    • základní metabolická dráha pro zpracování glukózy, ale i fruktózy a galaktózy

    • buněčná lokalizace: cytoplazma

    • reakce nejsou vázané na kyslík, může tedy probíhat i v anaerobním prostředí

        • umožňuje tkáním s významnou glykolytickou aktivitou přežívat krátké anoxické epizody (např. kosterní svaly při zátěži)

        • srdeční sval naopak ischemii bez dostatečného zásobení okysličenou krví snáší špatně (je designován na aerobní metabolismus)

    • patologie spjaté s defekty glykolytické dráhy:

        • hemolytické anémie - nedostatečná aktivita pyruvátkinázy

        • svalová únava - defekt fosfofruktokinázy

        • v rakovinných buňkách je glykolýza rychlejší než je potřeba pro Krebsův cyklus - nadprodukce pyruvátu, resp. laktátu, což vytváří kyselé vnitřní prostředí = laktacidóza (např. nedostatečností pyruvátdehydrogenázy)


(ve schématu jsou v názvech enzymů pro přehlednost spojovníky, které tam ale správně nepatří)

Enzymy a reakce glykolýzy

Hexokináza

  • glukóza + ATP = glukóza-6-fosfát + ADP

  • kofaktorem kationty Mg2+

  • 1. regulační enzym - inhibice produktem fosforylovaná glukóza nemůže unikat z buňky

Glukóza-6-fosfátizomeráza

  • glukóza-6-fosfát = fruktóza-6-fosfát

  • izomerizace na „souměrnou“ hexózu

Fosfofruktokináza

  • fruktóza-6-fosfát + ATP = fruktóza-1,6-bisfosfát

  • kofaktorem kationty Mg2+

  • 2. regulační enzym - klíčový, vede k němu více inhibitorů i aktivátorů

Aldoláza

  • fruktóza-1,6-bisfosfát = glyceralgehyd-3-fosfát + dihydroxyacetonfosfát

  • triózafosfáty jsou vzájemně převoditelné, viz dále

Triózafosfátizomeráza

  • dihydroxyacetonfosfát = glyceraldehyd-3-fosfát

  • enzym má soudkovitý tvar, dokonce i s víčkem

Glyceraldehyd-3-fosfátdehydrogenáza

  • glyceraldehyd-3-fosfát + NAD+ + Pi = 1,3-bisfosfoglycerát + NADH + H+

  • oxidace substrátu a fosforylace, redukce koenzymu

  • energie oxidace aldehydu se spotřebuje na zabudování makroergního fosfátu

Fosfoglycerátkináza

  • 1,3-bisfosfoglycerát + ADP = 3-fosfoglycerát + ATP

  • kofaktorem kationty Mg2+

  • vznik ATP substrátovou fosforylací (vrací se investice z reakce 1. a 3.)

Fosfoglycerátmutáza

  • 3-fosfoglycerát = 2-fosfoglycerát

  • meziproduktem 2,3-bisfosfoglycerát

Enoláza

  • 2-fosfoglycerát = fosfoenolpyruvát + voda

  • fosfát v pozici 2 se stává makroergním

  • kofaktorem Mg2+

Pyruvátkináza

  • fosfoenolpyruvát + ADP = pyruvát + ATP

  • spontánní přeměna enolypyruvátu na ketoformu

  • kofaktorem kationty Mg2+ a K+

  • vznik ATP

  • 3. regulační enzym - allosterická inhibice ATP


Osud pyruvátu po glykolýze

Anaerobní podmínky

    • není možné reoxidovat NADH přenosem redukčních ekvivalentů dýchacím řetězcem až na kyslík

    • dochází ke kvasným (fermentačním) procesům, které vedou reoxidují NADH na NAD+

        • mléčné kvašení: pyruvát -(laktátdehydrogenáza, redukce pyruvátu, reoxidace NADH)- laktát

        • alkoholové kvašení: pyruvát -(pyruvátdekarboxyláza, dekarboxylce pyruvátu)- acetaldehyd -(alkoholdehydrogenáza, redukce aldehydu, reoxidace NADH)- etanol

Aerobní podmínky

    • pyruvát přenesen do mitochondrie, kde je oxidativně dekarboxylován na acetyl-CoA

    • tento proces zajišťuje multienzymový pyruvátdehydrogenázový komplex

        • tři enzymy: pyruvátdehydrogenáza (E1), dihydrolipoyltransacetyláza (E2), dihydrolipoyldehydrogenáza (E3)

        • pět kofaktorů: thiamin pyrofosfát (vázán k E1), kyselina lipoová (jako Lys lipoamid E2), koenzym A (substrát E2), FAD (vázán k E3), NAD+ (substrát E3)

        • výsledkem je redukovaný NADH, uvolněný CO2 a acetyl-CoA, který vstupuje do Krebsova cyklu

KREBSŮV CYKLUS

    • syn. cyklus kyseliny citrónové, cyklus trikarboxylových kyselin

    • řada reakcí, které katabolizují acetylové zbytky (ty vystupují ve formě acetyl-koenzymu A) a uvolňují redukční ekvivalenty (přenášeny NADH, FADH2) a oxid uhličitý = společná metabolická dráha sacharidů, lipidů i proteinů

    • buněčná lokalizace: matrix mitochondrie a vnitřní list vnitřní mitochondriální membrány

    • redukční ekvivalenty posléze vstupují do dýchacího řetězce, kde je jejich konečným akceptorem kyslík = nepřítomnost (anoxie) nebo částečný nedostatek (hypoxie) kyslíku způsobuje úplnou nebo částečnou inhibici cyklu

Enzymy a reakce Krebsova cyklu

Citrátsyntáza

    • acetyl-CoA (C2) + oxalacetát (C4) + voda = citrát (C6) + CoA

    • kondenzační reakce a následná hydrolýza thioesterové vazby CoA

Akonitáza

    • citrát (C6) = [cis-akonitát] = izocitrát (C6)

    • dehydratace a následná hydratace

Izocitrátdehydrogenáza

    • izocitrát (C6) + NAD+ = alfa-ketoglutarát (C5) + CO2 + NADH + H+

    • oxidace a dekarboxylace

Alfa-ketoglutarátdehydrogenázový komplex

    • alfa-ketoglutarát (C5) + NAD+ + CoA = sukcinyl-CoA (C4) + CO2 + NADH + H+

    • analogické pyruvátdehydrogenázovému komplexu (oxidativní dekarboxylace)

Sukcinyl-CoA-syntetáza

    • sukcinyl-CoA (C4) + Pi + ADP = sukcinát (C4) + ATP + CoA

    • jediná substrátová fosforylace

Sukcinátdehydrogenáza

    • sukcinát (C4) + FAD = fumarát (C4) + FADH2

    • oxidace enzymem vnitřní mitochondriální membrány

Fumaráza

    • fumarát (C4) + H2O = L-malát (C4)

    • hydratace

Malátdehydrogenáza

    • L-malát (C4) + NAD+ = oxalacetát (C4) + NADH + H+

    • oxalacetát se vrací do cyklu, viz 1. reakci

DÝCHACÍ ŘETĚZEC A OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE

    • syn. respirační řetězec, elektrontransportní řetězec

    • do elektrontransportního řetězce vstupují redukované koenzymy s „vysokoenergetickými“ elektrony

    • řetězec tvoří:

        • 4 velké složky integrované ve vnitřní mitochondriální membráně (komplex I–IV)

        • 2 pohyblivé složky (koenzym Q, cytochrom c)

        • ATP syntáza

    • integrované komplexy seřazeny vhodně za sebou, elektrony přechází samovolně ve směru zvyšujícího se redox potenciálu (komplex I –320 mV, komplex IV +820 mV)

    • energie přenosu elektronů se využije k čerpání protonů, čímž vzniká elektrochemický potenciál (viz dále)

    • komplexy jsou proteinového charakteru, ale protein neumí procházající elektrony „zpracovat“ – proto jsou tam obsažena redox centra:

        • flavinmononukleotid (FMN, riboflavin-5-fosfát)

        • koenzym Q (ubichinon)

        • železo-sirná centra (Fe-S) - s proteinem asociována disulfidickými můstky

        • hemové skupiny (hem a, b, c) - poslední členy řetězce (nejvyšší redoxpotenciál)


Přehled komplexů

    • komplex I = NADH-dehydrogenáza (oxidace NADH)

    • komplex II = sukcinátdehydrogenáza (součást reakcí Krebsova cyklu)

    • komplexy I a II předávají elektrony na koenzym Q

    • komplex III = komplex b-c1 (přijímá elektrony od koenzymu Q)

    • komplex IV = cytochrom c-oxidáza

    • pokud elektrony „přeskočí“ tyto komplexy, energie se uvolňuje najednou ve formě tepla – toho využívají například jarní rostliny, která tak rozpouští sníh

Oxidativní fosforylace

    • mitochondriální syntéza ATP: zajišťuje enzym vnitřní mitochondriální membrány ATP-syntáza

    • tvořen dvěma doménami:

        • F1 („ef jedna“): zanořena v membráně, 5 podjednotek, obsahuje vazebná místa pro ADP

        • FO („ef ó“): ční do mitochondriální matrix, různý počet podjednotek, tvoří tunel pro průchod protonů (ty se nashromáždily v mezimembránovém protoru, kam se dostaly při průchodu elektronů dýchacím řetězcem, viz výše)

    • ne vždy se ovšem elektrochemický gradient využije na tvorbu ATP (například v hnědém tuku) = netřesová termogeneze: protony putují před rozpřahovací (angl. uncoupling) protein, což vede ke „zkratu“, a vzniká jen teplo

BETA-OXIDACE MASTNÝCH KYSELIN

    • probíhá v matrix mitochondrie, před tím ale aktivace MK v cytoplazmě:

        • ATP + MK + CoA = (acyl-CoA-syntetáza) = acyl-CoA

    • následuje transport acyl-CoA do mitochondriální matrix (karnitin acyl-transferázy I a II):

        • acyl-CoA přenesen na karnitin, odštěpen CoA – průchod skrz přenašeč – acyl odstraněn z karnitinu, připojení CoA = acyl-CoA

Beta oxidace v matrix mitochondrie

    • základní reakce:

        • acyl-CoA [s n uhlíky] = (acyl-CoA dehydrogenáza) = enoyl-CoA + FADH2 (1. oxidace)

        • enyol-CoA + H2O = (enoyl-CoA hydratáza) = beta-hydroxyacyl-CoA (hydratace)

        • beta-hydroxyacyl-CoA = (beta-hydroxyacyl-CoA dehydrogenáza) = beta-ketoacyl-CoA + NADH

        • beta-ketoacyl-CoA = (beta-ketoacyl-CoA thioláza) = acetyl-CoA + acyl-CoA [s n–2 uhlíky]

    • uhlíkový skelet se zkracuje o dvouuhlíkaté acetyl-CoA, ty vstupují do Krebsova cyklu (viz výše)

    • mastné kyseliny s lichým počtem uhlíků – v posledním kroku vzniká v závěru propionyl-CoA, který se sledem dalších reakcí mění na sukcinyl-CoA (vstupuje záhy také do Krebsova cyklu)

    • mastné kyseliny = energeticky bohaté sloučeniny, např. z palmytoyl-CoA se získá 108 ATP

KATABOLISMUS AMINOKYSELIN

    • probíhá ve 3 hlavních krocích:

  1. deaminace: odstranění alfa-aminoskupiny (vzniká amoniak), enzymy aminotransferázy

  2. vznik močoviny: močovinový (ornitinový) cyklus, viz dále

  3. zpracování uhlíkové kostry: postupná degradace skeletu na meziprodukty Krebsova cyklu

    • aa ketogenní: vzniká acetyl-CoA, acetoacetát (lysin, leucin)

    • aa keto- i glukogenní: isoleucin, tryptofan, tyrosin, fenylalanin, threonin

    • aa glukogenní: pyruvát, 2-oxo-glutarát, sukcinyl-CoA, fumarát, oxalacetát (zbylé aa)

    • každá aminokyselina/skupina podobných aminokyselin prochází odlišným sledem reakcí, na jejichž konci je právě některá z výše uvedených sloučenin, která vstupuje do Krebsova cyklu

Močovinový cyklus

Karbamoylfosfátsyntetáza

      • amoniak + hydrogenuhličitan + 2ATP = karbamoylfosfát + 2ADP + 2Pi

      • probíhá v mitochondrii

Ornitin-karbamoyltransferáza

      • karbamoylfosfát + ornitin = citrulin + Pi

      • přenos karbamoylu na ornitin, probíhá v mitochondrii

Argininosukcinátsyntetáza

      • citrulin + aspartát + ATP = argininosukcinát + AMP + PPi

      • probíhá v cytoplazmě

Argininosukcinátlyáza

      • argininosukcinát = arginin + fumarát

      • arginin je prekurzor močoviny, probíhá v cytoplazmě

Argináza

      • arginin = močovina + ornitin

      • ornitin se vrací zpět do cyklu, probíhá v cytoplazmě

K dalšímu čtení

  • Podrobnější kapitoly z biochemie přesahují rámec tohoto webu, který se zaměřuje především na středoškolskou biologii.

  • Vážné zájemce odkazujeme na oborovou literaturu (např. Voet et Voet: Biochemistry) či na jiné webové stránky věnované právě biochemii (např. E-ChemBook.eu [CZ] nebo The Medical Biochemistry Page [EN]).