Vznik života na Zemi

NÁZORY NA VZNIK ŽIVOTA

Hledání odpovědí na tři základní otázky:

  • kdy život vznikl (časové vymezení)

  • kde život vznikl (v jakém prostředí)

  • za jakých podmínek život vznikal (které vnější faktory se uplatňovaly při formování života)

Kreační teorie (kreacionismus)

  • život vznikl náhle zásahem nadpřirozené síly (např. boha)

  • tuto myšlenku zastávali mj. i C. Linné, R. Hooke nebo J. B. Lamarck

  • mnozí ale uznávají i myšlenku evoluce – např. P. Teilhard de Chardin: křesťanský evolucionismus (syn. teistická evoluce) = kombinace náboženského a vědeckého výkladu

Teorie samoplození

  • vznik organismů přímo z neživé hmoty (např. žáby z bahna, myši z obilí apod.)

  • vyvrátil francouzský chemik Louis Pasteur

Teorie panspermismu

  • život rozšířen v celém vesmíru ve formě tzv. kosmozoí, která se ve vhodných podmínkách rozvinou do vyšších forem

  • nevysvětluje tedy vznik života jako takového, jen jeho objevení se na Zemi

  • rozpracoval švédský chemik S. Arrhenius, současně zastává i H. C. Crick (jeden z objevitelů struktury DNA)

Teorie evoluční, autochtonní abiogeneze

  • vznik života postupných vývojem z neživé hmoty přímo na Zemi

TEORIE EVOLUČNÍ, AUTOCHTONNÍ ABIOGENEZE

    • proces vzniku života zahrnuje dvě fáze

        • chemická evoluce = vznik stavebních látek živé hmoty

        • biologická evoluce = vznik buněk a jejich vývoj po dnešní dobu

Chemická evoluce proběhla v několika etapách a zahrnuje v sobě

      • vznik jednoduchých organických sloučenin abiogenetickou cestou již v době formování zemské kůry (tj. cca před 4 mld. let)

          • praatmosféra měla redukční charakter, obsahovala řadu jednoduchých sloučenin (voda, vodík, oxid uhličitý, sulfan, amoniak, dusík, fosfan, kyanovodík…)

          • z těchto látek mohou při dodání energie (např. UV záření, teplo vulkanických pochodů, elektrické výboje) vzniknout jednoduché sloučeniny (aminokyseliny, dusíkaté heterocykly)

          • výše popsané prokázáno experimentálně: Millerův-Ureyův experiment

          • zajímavá je i teorie živých jílů (katalýza vzniku nukleových kyselin)

      • vznik koacervátů a metabolonů

          • z koloidních roztoků makromolekulárních látek vznikají za vhodných podmínek spojováním koloidních částic s opačnými elektrickými náboji na svém povrchu shluky – ty vytvářejí oddělenou disperzní fázi ve formě malých kapiček = KOACERVÁTY (pokusy Oparin, Haldane)

          • předchůdci buněk = PROTENOIDNÍ MIKROSFÉRY (vznikají spontánně ochlazením vodných roztoků polypeptidů, podobné vlastnosti jako buňky: růst, komplexita, dvojitý obal, elektrický potenciál apod.)

          • koacerváty a mikrosféry představují první termodynamický otevřený systém = METABOLON (pozor, nejedná se ale o předchůdce organismů – informace o struktuře a katalytické aktivitě protenoidů, jejichž nahodilé uskupení umožnilo metabolické projevy, se ztrácela se zánikem metabolonu, chybí schopnost autoreplikace!)

Biologická evoluce

      • aby mohly metabolony nastoupit cestu evoluce, musely nejdříve získat schopnost autoreplikace – otázka vzniku života souvisí se vznikem genetického kódu a zabezpečením přesné replikace nukleové kyseliny, obsahující ve své struktuře genetickou informaci

      • přímí předchůdci organismů = PROBIONTY: nedokonale se replikující systémy bez ustáleného genetického kódu, replikace RNA bez účasti enzymů (nepřesné), RNA štěpy - při některé nahodilé fluktuaci mohlo dojít k situaci, kdy určitá molekula RNA soustředila ve své nukleotidové sekvenci tři na sebe navazující funkce:

          • po autokatalyckém štěpení dala vznik množině ribonukleových kyselin, z nichž každá kódovala jednoznačně jednu určitou aminokyselinu,

          • při překladu se těmito RNA syntetizoval enzym RNA-polymeráza,

          • byla selektivně replikována touto RNA-polymerázou, protože ve své sekvenci obsahovala vazebné místo pro tento enzym

      • tím se fluktuace stabilizovala a selektovaná molekula RNA nabyla charakteru pravého genomu, vznikly PROTOBIONTY: prvotní organismy, u nichž došlo k oddělení replikace od translace (spojeno se vznikem DNA zpětnou transkripcí RNA) => tři navzájem oddělené toky informací:

            • replikace prostřednictvím DNA,

            • transkripce DNA do mRNA,

            • translace mRNA do primární struktury proteinů

      • tyto praorganismy vývojově směřovaly k buňce prokaryotního typu, eukaryogeneze (vznik eukaryotické buňky) následovala později

K dalšímu čtení

Zájemcům o problematiku vzniku a raného vývoje života na planetě Zemi velmi doporučujeme knihu Staré pověsti (po)zemské aneb Malá historie planety a života.

Jak titul prozrazuje, v hlavní roli knihy vystupuje nebeské těleso nám nejbližší. Autoři provádějí čtenáře teoriemi o jeho zrodu a vývoji, věnují se jedinečnému úkazu – životu, jeho vzniku a evoluci, ale hlavně tomu, jak evoluce života a planety probíhaly ruku v ruce. Líčení evoluce obvykle začínají až od prvohor, kdy se objevili živočichové; autoři ukazují, že předcházející tři miliardy let byly neméně zajímavé, protože právě tehdy bakteriální biosféra pilně přetvářela planetu na místo vhodné k našemu životu.