Obojživelníci (Amphibia)
Obecná charakteristika:
vývojově nejnižší suchozemští čtvernožci
přechodné postavení mezi vodními ploutvovci a suchozemskými čtvernožci
objevují se na konci prvohor
způsobem rozmnožování vázáni na vodu
životní prostředí: vlhké podzemní nebo zemní biotopy
larvy dýchají žábrami, dospělci plícemi
oddělený tělní a plicní oběh
Tři tělní typy:
ještěrkovitý
červovitý
zkrácený
Kůže:
nahá (žádné šupiny), na povrchu rohovatí a odlupuje se
četné slizové a jedové žlázy
ve spodní vrstvě pigmentové buňky (barvoměna)
kůží přijímají i vodu, nepijí
kůže se podílí také na dýchání (kožní dýchání)
starou kůži svlékají (obvykle vcelku) a požírají
Svalstvo:
přechod na souš způsobuje větší diferenciaci tělního svalstva
u žab mohutně vyvinuty svaly zadních noh
Kostra:
zkostnatělá, málo chrupavek, obratle silně zatlačují chordu
redukce počtu kostí lebky
1 krční obratel, lebka připojena 2 kloubními hrboly (bikondylní lebka)
spodina mozkovny = primární patro
vytvořena buď žebra (pouze u ocasatých), nebo hrudní kost (pouze u žab), nikdy uzavřený hrudní koš
lopatkové pásmo spojeno s hrudní kostí
pánevní pásmo spojeno s páteří
končetiny pětiprsté (zadní), čtyřprsté (přední), u červorů celé končetiny chybí
urostyl (u žab) = srůst obratlů v bederní části páteře v jedinou tyčinkovitou kost
Nervová soustava:
hlavně střední mozek
rozvoj hemisfér koncového mozku, mozeček malý
10 párů mozkových nervů
Smysly:
chemoreceptory a hmat dobře vyvinuty
čich - v nosní dutině, poprvé vyvinut Jacobsonův orgán
chuť - chuťové receptory v ústech, hltanu, na jazyku
proudový orgán - u larev (žijí ve vodě)
sluch - bubínek na povrchu hlavy, střední (1 sluchová kůstka columella) + vnitřní ucho, Eustachova trubice
zrak - tyčinky i čípky; oko chráněno 3 víčky (horní, dolník, mžurka); parietální oko (temenní oko, vychlípenina mozku, světlo × tma); akomodace přitahováním čočky k rohovce; registrují pohyb; slzný kanálek
Trávicí soustava:
dutina ústní spojena s choanami (vnitřní nozdry)
v ústní dutině se nachází vchody do Eustachovy trubice, hrtanová štěrbina, slinné žlázy, jazyk (pohyblivý, lepkavý, vymrštitelný)
ozubené čelisti, zuby někdy i na kostech patra; zuby rozděleny na bazální násadec a korunku
hlenotvorné žlázy
polykání napomáhá pohyb zatahování očních bulev
hltan, jícen, žaludek, střevo
játra, slinivka, žlučník
trávicí trubice ústí do kloaky
dospělci vždy masožraví
Dýchací soustava:
larvy žábry, dospělci plíce
žábry zprvu vnější, později vnitřní
plíce vakovité, vychlípeniny břišní části trávicí trubice; u některých zástupců dochází k řasení (zvětšní povrchu)
velký podíl kožního dýchání, při přezimování zajišťuje veškerou potřebu kyslíku
v dýchacích cestách žab je hlasový orgán (hlasivkové vazy v hrtanové štěrbině)
u samců vychlípitelné rezonanční měchýřky
dýchací pohyby změnami objemu dutiny ústní (pohyb spodiny úst nahoru a dolů)
Cévní soustava:
třídílné srdce (2 předsíně + 1 komora → mísí se +O a -O krev), žilný splav, srdeční násadec
tělní a plicní krevní oběh
stále vyvinut vrátnicový oběh ledvinný
larvální stadium má podobný oběh jako ryby
velmi vyvinut lymfatický systém
Vylučovací soustava:
u larev a červorů holonefros; u ocasatých a žab v larválním stadium pronefros, v dospělosti opistonefros
(prvo)ledviny vylučují hypotonickou moč s močovinou (larvy amoniak)
vývod velkého močového měchýře do kloaky
Rozmnožování:
pouze gonochoristé
v oblasti ledvin a pohlavních žlaz jsou tuková tělíska (zásoba energie na dobu rozmnožování)
oplození vnější nebo vnitřní (mloci - spermatofor)
amplexus (u žab) = pevné uchopení samice samcem při rozmnožování
vajíčka v rosolovitém obalu kladena do vody
beznohé larvy = pulci
metamorfóza ovlivněna hormonem štítné žlázy
neotenie (též pedomorfóza): pohlavní dospívání ve stadium larvy, vyskytuje se u některých ocasatých obojživelníků (axolotli)
Ekologie:
limitující faktory - teplo, vlhko
nejvíce druhů v tropech, nevyskytují se v polárních oblastech; nikdy neosídlili moře
dospělci masožraví, larvy (většinou) býložravé
zvukové signály při rozmnožování, rezonanční měchýřky
vývoj vajíček dny až týdny, larev měsíce
častá péče o potomstvo
nízký metabolismus (proto pomalý pohyb), odolnost vůči nedostatku potravy
výrazný roční životní cyklus
nepříznivé období přečkávají ve stavu strnulosti
SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ
PODTŘÍDA: BEZNOZÍ (Apoda)
podobní velkým kroužkovcům
výrazně protáhlý tvar těla; tělo končí hned za kloakou, nebo jen velmi krátký ocas
kůže zvrásněna do kruhových záhybů
u některých druhů v kůži skryté kostěné šupinky (starobylý znak po krytolebcích) - napojené na svaly, pomáhají při pohybu v půdě
končetiny chybějí; redukovaný zrak (ale vyvinutý čich); chybí střední ucho s bubínkem a Eustachova trubice
vyvinutá pouze pravá plíce
oplození vnitřní, samci mají pářící orgán vychlípitelný z kloaky
prostředí: půda, voda
velikost: 20 cm až 1 m
Jediný řád: Červoři (Gymnophiona)
ČERVOR VODNÍ
CECÍLIE KROUŽKOVANÁ
ČERVOROVEC SPLÝVAVÝ
PODTŘÍDA: OCASATÍ (Caudata)
protáhlé tělo, dlouhý ze stran zploštělý ocas, 4 stejně vyvinuté končetiny
mají žebra
redukovaný sluch (chybí bubínek a střední ucho)
u některých v době páření sexuální dimorfismus (čolci); vnitřní oplození (spermatofory)
poměrně velká schopnost regenerace
larvy podobné dospělcům
častá neotenie (pedomorfóza)
Jediný řád: Mloci (Urodela)
MLOK SKVRNITÝ (černé tělo se žlutými skvrnami)
ČOLEK VELKÝ (rozmnožování ve vodě, samci mají hřebeny, jsou barevnější, v létě žijí na souši)
AXOLOTL (využíván pro laboratorní účely, neotenie)
MACARÁT JESKYNNÍ (podzemní vody, žábra trvale, slepý, bez pigmentu)
VELEMLOK OBROVSKÝ/JAPONSKÝ (japonské horské potoky, až 150 cm - největší obojživelník)
SURÝN ÚHOŘOVITÝ (trvale vodní, hadovité tělo, pouze krátké přední nohy, vnější žábry i v dospělosti)
ÚHOŘÍK DVOUPRSTÝ (neotenie, ale dospělci dýchají plícemi, protáhlé tělo, velmi krátké nohy)
PODTŘÍDA: BEZOCASÍ (Ecaudata)
nejvyspělejší; tělo zkrácené a zploštělé; bez krku a ocasu
skákavý pohyb - zadní končetiny mohutné a prodloužené
urostyl (= srůst obratlů v bederní části páteře); žebra zakrnělá
velké, vypouklé oči; výrazná ústa
zuby jen na horní čelisti
kost předloketní = radioulna (srůst kosti loketní a vřetenní v přední končetině)
kost bércová = tibiofibula (srůst kosti holenní a lýtkové v zadní končetině)
žábry pouze u larev
vnější oplození, amplexus (= pevné uchopení samice samcem)
pod kůží velké lymfatické prostory
neotenie se u žab nevyskytuje
všechny žáby v ČR jsou chráněné!
Jediný řád: Žáby (Anura)
OCASATKA AMERICKÁ (nejprimitivnější, 2 zachovaná žebra, zachován malý ocas; čeleď ocasatkovití - jediný žijící druh)
SKOKAN ŠTÍHLÝ, S. ZELENÝ, S. SKŘEHOTAVÝ (silné, dlouhé zadní nohy; čeleď skokanovití)
SKOKAN VOLSKÝ (20 cm, "žabí stehýnka"; čeleď skokanovití)
ROPUCHA OBECNÁ, R. KRÁTKONOHÁ (neskáče, ale chodí; čeleď ropuchovití)
ROPUCHA OBROVSKÁ (AGA) (25 cm, 2,5 kg, živí se drobnými obratlovci; čeleď ropuchovití)
KUŇKA ŽLUTOBŘICHÁ, K. OHNIVÁ (žlutě/oranžově zbarvené břicho; čeleď kuňkovití)
ROPUŠKA STAROSTLIVÁ (péče o potomstvo; čeleď kuňkovití)
BLATNICE SKVRNITÁ (svislé zornice, aktivní v noci; čeleď blatnicovití)
ROSNIČKA ZELENÁ (přísavky, na stromech, barvoměna; čeleď rosničkovití)
LISTOVNICE (v dospělosti žijí trvale na stromech, jedovaté; čeleď rosničkovití)
PAROSNIČKA (v nebezpečí se nafoukne)
BEZBLANKA PROMĚNLIVÁ (chybí blány mezi prsty, samice klade vajíčka do tlejícího listí; čeleď hvízdalkovití)
PRALESNIČKY (silně jedovaté, nápadně zbarvené; čeleď pralesničkovití)
LÉTAVKA ŠÍRONOHÁ (podobná pralesničkám, přilnavé terčíky na prstech, klouzavý let; čeleď létavkovití)
"BEZJAZYČNÉ ŽÁBY" (chybí jazyk, celý život ve vodě, postranní čára i v dospělosti): PIPA AMERICKÁ, DRÁPATKA VODNÍ