Web Biomach.cz prochází rekonstrukcí, obsah je průběžně doplňován.
Charakteristiky platné pro všechna prokaryota, které je odlišují od eukaryot
organizace buněčného jádra: jediná do kruhu uzavřená molekula DNA neoddělená od cytoplasmy membránou; buňka haploidní, ne mitóza, ne meióza, jen nepohlavní množení
nepřítomnost buněčných organel: jediná membrána = cytoplazmatická na povrchu cytoplasmy, chybí membránové organely a kompartmentace vnitřního prostoru
vlastnosti ribosomů: prokaryotní ribosomy se od těch eukaryotních liší hlavně ve velikosti a hmotnosti
Další vlastnosti typické pro prokaryota, které však mohou ve výjimečných (ojedinělých) případech chybět
peptidoglykan: speciální heteropolymer polysacharidového typu tvořící buněčnou stěnu bakterií (× mykoplasmy), u eukaryot není znám
bičíky: jednodušší stavba zásadně odlišná od eukaryot
anaerobióza: přežívání v prostředí bez kyslíku není na rozdíl od eukaryot nijak neobvyklé
fixace vzdušného dusíku: nitrogenázová reakce není u eukaryot známa
poly-beta-hydroxymáselná kyselina: jako zásobní látka buněčného materiálu u eukaryot neznámá
pinocytóza, fagocytóza, exocytóza: u prokaryot neznámé
nepřítomnost sterolů v buněčné membráně: nachází se jen u mykoplasem a některých sinic
velikost: buňky bakterií řádově několik mikrometrů, eukaryotické buňky řádově desítky mikrometrů
objev bakterií: obchodník s plátnem Anthony van Leeuwenhoek (1676)
Carl Linné zařadil všechny mikroorganismy do třídy Chaos (1767)
Louis Pasteur (*1822): popřel možnost samoplození mikroorganismů (experimenty s baňkami s „labutím hrdlem“), prokázal nezbytnost mikroorganismů při kvašení, prokázal možnost anaerobiózy
Robert Koch (*1843): kritéria pro odlišení patogena od průvodních bakterií – dodnes platné Kochovy postuláty (viz níže), pokroky v metodice: agarové plotny pro kultivaci bakterií + barvení bakterií, objev a popis původce tuberkulózy (Mycobacterium tuberculosis)
Kochovy postuláty
bakterie musí být přítomna v každém případu nemoci
bakterie musí být izolovatelná v čisté kultuře
naočkování této čisté kultury do pokusného zvířete u něj musí vyvolat onemocnění s charakteristickými symptomy
z nemocného zvířete musí být bakterie znovu izolovatelná)
Christian Gram: diferenciální barvení bakterií (1884) - bakterie na podložním skle fixujeme teplem (v plameni), poté barvíme krystal violetí a Gramovým jódovým roztokem, vzorek se barví intenzivně modrofialově, poté omýváme alkoholem (nebo acetonem) a dobarvujeme safraninem => výsledek: grampozitivní bakterie se zůstávají tmavě modrofialové, gramnegativní se barví růžovo-červeně (příčinou je odlišná stavba buněčné stěny)
Jacques Monod (1942): pěstování bakterií na půdách definovaného složení, zjišťování koncentrace bakteriální biomasy pomocí měření optické denzity, zajištění aerace celého kultivovaného objemu