Svaloploutví (Sarcopterygii)

Poznámka: PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY (Actinopterygii) a SVALOPLOUTVÍ (Sarcopterygii) byli dříve řazeni do společné třídy RYBY (Pisces, později Osteichthyes). Dnes jsou ovšem oproti paprskoploutvým rybách mezi svaloploutvé řazeni i čtvernožci (Tetrapoda) - linie vedoucí k obojživelníkům a vyšším obratlovcům. Jako ryby s. str. tedy chápeme pouze Actinopterygii.

Obecná charakteristika:

    • původně ploutve - mohutný svalnatý násadec, ploutevní paprsky nemají charakter vějíře

    • hřbetní ploutve dvě až žádná, ocasní ploutev heterocerkní nebo difycerkní

    • původně kosmoidní šupiny kosočtverečného tvaru (silná vrstva kosminu, na povrchu kryty sklovinou); později se šupiny ztenčovaly, zaokrouhlovaly a ztratily kosminovou vrstvu

    • v kůži slizotvorné žlázy

    • chorda zachována, páteř tvoří obratle bez těl

    • spirakulum (žaberní štěrbina mezi prvním a druhým žaberním obloukem) zaniklo

    • střevo má u starobylých spirální řasu

    • koncový mozek má jinou stavbu než u paprskoploutvých ryb

    • někteří mají vnitřní nozdry (choany)

    • oči lemovány prstencem kostěných destiček


SYSTÉM SVALOPLOUTVÝCH

PODTŘÍDA: DVOJDYŠNÍ (Dipnoi)

    • velké protáhlé ryby (> 1 metr)

    • kosmoidní šupiny pouze bahník australský, ostatní druhy šupiny redukovány a zanořeny v kůži

    • chorda plně zachována

    • spirální řasa, kloaka

    • plicní vaky z břišní stěny jícnu (přijímání vzdušného kyslíku) + žábry

    • poprvé se objevuje mízní systém

    • tropické sladkovodní ryby (periodicky vysychající vody)

    • v období sucha si hloubí metrové svislé šachty, kde v anabióze přežívají

    • stadium larvy, podobá se larvám obojživelníků

Dvojdyšní se dělí na dva řády: Jednoplicní (Ceratodiformes) a Dvouplicní (Lepidosireniformes)

    • jednoplicní - nepárový plicní vak

    • dvouplicní - dva plicní vaky

    • zástupci:

        • BAHNÍK AUSTRALSKÝ (jednoplicní)

        • BAHNÍK AMERICKÝ (dvouplicní)

        • BAHNÍK VÝCHODOAFRICKÝ (dvouplicní)

    • výskyt bahníků na více kontinentech bývá považován za jeden z důkazů toho, že kdysi existoval jediný prakontinent


PODTŘÍDA: LALOKOPLOUTVÍ (Coelacanthimorphes)

    • kosmoidní šupiny

    • stavba lebky připomíná obojživelníka

    • mohutné párové ploutve se svalovinou a šupinami

Lalokoploutví se dělí na dvě skupiny: Rhipidistia a Actinistia

    • Rhipidistia: vymřelá skupina, od ní zřejmě vývoj obojživelníků

        • párové plicní vaky a vnitřní nozdry (choany)

    • Actinistia: "žijící fosilie" LATIMÉRIE PODIVNÁ (žije v pobřežních mořích Afriky)

        • nepárový plicní vak degenerovaný a vyplněný olejovitou tkání, choany chybí