Svaloploutví (Sarcopterygii)

Poznámka: PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY (Actinopterygii) a SVALOPLOUTVÍ (Sarcopterygii) byli dříve řazeni do společné třídy RYBY (Pisces, později Osteichthyes). Dnes jsou ovšem oproti paprskoploutvým rybách mezi svaloploutvé řazeni i čtvernožci (Tetrapoda) - linie vedoucí k obojživelníkům a vyšším obratlovcům. Jako ryby s. str. tedy chápeme pouze Actinopterygii.

Obecná charakteristika:

• • původně ploutve - mohutný svalnatý násadec, ploutevní paprsky nemají charakter vějíře

  • hřbetní ploutve dvě až žádná, ocasní ploutev heterocerkní nebo difycerkní

  • původně kosmoidní šupiny kosočtverečného tvaru (silná vrstva kosminu, na povrchu kryty sklovinou); později se šupiny ztenčovaly, zaokrouhlovaly a ztratily kosminovou vrstvu

  • v kůži slizotvorné žlázy

  • chorda zachována, páteř tvoří obratle bez těl

  • spirakulum (žaberní štěrbina mezi prvním a druhým žaberním obloukem) zaniklo

  • střevo má u starobylých spirální řasu

  • koncový mozek má jinou stavbu než u paprskoploutvých ryb

  • někteří mají vnitřní nozdry (choany)

  • oči lemovány prstencem kostěných destiček

SYSTÉM SVALOPLOUTVÝCH

PODTŘÍDA: DVOJDYŠNÍ (Dipnoi)

• • velké protáhlé ryby (> 1 metr)

  • kosmoidní šupiny pouze bahník australský, ostatní druhy šupiny redukovány a zanořeny v kůži

  • chorda plně zachována

  • spirální řasa, kloaka

  • plicní vaky z břišní stěny jícnu (přijímání vzdušného kyslíku) + žábry

  • poprvé se objevuje mízní systém

  • tropické sladkovodní ryby (periodicky vysychající vody)

  • v období sucha si hloubí metrové svislé šachty, kde v anabióze přežívají

  • stadium larvy, podobá se larvám obojživelníků

Dvojdyšní se dělí na dva řády: Jednoplicní (Ceratodiformes) a Dvouplicní (Lepidosireniformes)

• • jednoplicní - nepárový plicní vak

  • dvouplicní - dva plicní vaky

  • zástupci:

    • • BAHNÍK AUSTRALSKÝ (jednoplicní)

      • BAHNÍK AMERICKÝ (dvouplicní)

      • BAHNÍK VÝCHODOAFRICKÝ (dvouplicní)

  • výskyt bahníků na více kontinentech bývá považován za jeden z důkazů toho, že kdysi existoval jediný prakontinent

PODTŘÍDA: LALOKOPLOUTVÍ (Coelacanthimorphes)

• • kosmoidní šupiny

  • stavba lebky připomíná obojživelníka

  • mohutné párové ploutve se svalovinou a šupinami

Lalokoploutví se dělí na dvě skupiny: Rhipidistia a Actinistia

• • Rhipidistia: vymřelá skupina, od ní zřejmě vývoj obojživelníků

    • • párové plicní vaky a vnitřní nozdry (choany)

  • Actinistia: "žijící fosilie" LATIMÉRIE PODIVNÁ (žije v pobřežních mořích Afriky)

    • • nepárový plicní vak degenerovaný a vyplněný olejovitou tkání, choany chybí