Oběhový a mízní systém

• • = srdečně-cévní = kardiovaskulární systém

  • William Harvey – objevitel krevního oběhu

  • Marcello Malpighi – objevitel kapilár

• • oběhovou soustavu člověka můžeme rozčlenit na tři hlavní části:

    • velký (tělní, systémový) oběh

    • malý (plicní) oběh

    • srdce

EMBRYONÁLNÍ VÝVOJ CÉVNÍ SOUSTAVY

Srdce

• v hlavové části zárodku se po počátku gastrulace tvoří - perikardová coelomová dutina (perikard je částí somatopleury a stane se osrdečníkem)

  • • na rozhraní této dutiny a entodermu se vytvoří krevní ostrůvky → spojí se v endotelovou trubici vytvářející párový základ srdce

• • mezoderm se ztluští v srdeční ploténku - základ pro myokard a epikard

  • párový základ srdce splyne v jednotnou trubici - za tři dny od založení krevních ostrůvků srdce pulsuje

    • mění se jeho tvar a rozděluje se na dvě předsíně a dvě komory (do 3. měsíce se vytvoří přepážky a chlopně)

      • srdce postupně klesá do hrudní dutiny (i po porodu)

Tepny

• ventrální aorta - větví se na levou a pravou vzestupnou větev, z nich vycházejí oblouky aorty do párových sestupných dorzálních aort

• oblouky aorty (vytvořené v průběhu 4. týdne) procházejí žaberními oblouky

• dorzální párové aorty

  • pokračují kraniálně do hlavy

    • kaudálně splývají v dorzální aortu → odvádí krev do těla, žloutkového vaku a choria (základ placenty)

• průběh cév se mění - největší přestavba v obloucích aorty

• 1. zaniká

  2. zaniká

  3. tvoří se z něj krkavice

  4. mohutní jsho levý oblouk a stává se výchozím řečištěm tepenné krve

  5. zaniká

  6. vznikají z něj plicní tepny

Oběh

• dokončen ve 2. měsíci, napojen na oběh placentární

• okysličená krev z placenty se mísí z žilní krví a vtéká dolní dutou žilou do pravé předsíně - přes neuzavřenou chlopeň proudí hlavně do levé předsíně, i krev z plicních žil přitéká do levé předsíně

• do aorty odchází z levé komory smíšená krev

• krev z horní duté žíly proudí z pravé předsíně do pravé komory - odtud je odváděna do plic

  • do plic dojde jen malá čast

  • většina proteče zvláštní spojovací cévou (ductus arteriosus nebo Botalliho chodba) do aorty

• Botalliho chodba a specifický embryonální a fetální hemoglobin zajišťují dostatečný přívod kyslíku do tkání

  • ovzdušněním plic se v nich rozšíří krevní řečiště a následné zvýšení tlaku v levé polovině srdce uzavře mezipředsíňovou chlopeň (později srůstá)

  • Botalliho chodba se postupně změní na vazivové provazce

CHOROBY SRDCE A CÉV

• • ateroskleróza: ukládání plátů ve velkých tepnách

  • arterioskleróza: ukládání plátů v tepnách

  • srdeční ischémie: nedokrevnost

  • infarkt myokardu: ucpání nebo prasknutí koronární tepny a odumření myokardu

  • angina pectoris: chronické zúžení koronárních cév

  • hypertenze: vysoký krevní tlak

  • hypotenze: nízký krevní tlak

LYMFATICKÝ (= MÍZNÍ) SYSTÉM

• • sice není součástí oběhové soustavy, ale tvoří jednosměrnou dráhu z mezibuněčných prostor do krve

  • mízní cévy: vznikají slepě ve tkáňovém moku, doprovázejí krevní cévy nebo tvoří rozvětvenou síť v orgánech

  • lymfa (= míza)

    • obsahuje lymfocyty, bílkoviny, tuky, produkty trávení; za 24 hodin se jí vytvoří 2,5–3 litry

    • má podobné složení jako krevní plazma

  • mízní cévy – systém:

    • 2 podélné kmeny bederní podél páteře, ty spojeny s mízním kmenem střevním, v místě styku nádržka, z níž vychází hrudní mízovod, ten ústí do soutoku levé žíly hrdelní a levé žíly podklíčkové

    • míza z pravé končetiny, pravé poloviny hrudníku, hlavy a krku ústí pravým mízovodem do soutoku pravé žíly podklíčkové a pravé žíly hrdelní

  • lymfatické uzliny: 10–25 milimetrů průměr; obsahují lymfocyty, makrofágy (→ obranná reakce organismu) – působí jako filtr

  • slezina: největší lymfatický orgán v těle (12–20 centimetrů)

    • červená pulpa: zánik červených krvinek, průtok kolem 300 litrů krve denně

    • bílá pulpa: lymfocyty, monocyty, makrofágy, odbourávání erytrocytů

    • funkce: filtrace krve a tvorba protilátek (→ podobné jako u lymfatických uzlin)

  • brzlík: vznik lymfocytů, buněčná imunita