Nervová soustava
FUNKCE NS
řídí přímo (nervová zakončení) či nepřímo (hormony) činnost všech orgánů v těle a jejich vzájemnou kooridnaci
tzn. řízení kosterního svalstva + řízení vnitřních orgánů
vyšší nervové funkce: instinktivní chování, učení a paměť, myšlení, řeč, vědomí sebe sama
funkce nervové soustavy:
příjem signálu
vedení vzruchu
integrace (zpracování informace a vytvoření odpovědi)
EMBRYONÁLNÍ VÝVOJ NS
vývoj NS je indukován chordou
tvoří se neurální lišta
buňky neuroektodermu se rozlišují vevýstelku nervové trubice (ependym), neuroblasty (dávají vznik neuronům) a glioblasty (dávají vznik gliovým buňkám)
NEURON
základní funkční a anatomická jednotka nervové soustavy
tělo (soma = perikaryon)
rozhoduje o vzniku a šíření vzruchu
ohraničeno plazmatickou membránou
tvořeno neuroplazmou, jádrem a jadérkem
organely - modifikovány (kvůli specifické funkci neuronů)
mnoho mitochondrií a ribozomů (metabolismus)
silně vyvinute endoplazmatické retikulum (především drsné)
výběžky
dendrity
přijímají vzruchy z jiných nervových buněk nebo smyslových buněk
větší počet, kratší, větvené
axon = neurit
vede vzruch od těla neuronu
transportuje látky, tudíž musí mít rozvinutý cytoskelet
místo, kde axon odstupuje od těla neuronu se nazývá inciální segment
kryt myelinovou pochvou, která je vytvářena Schwannovými buňkami
přerušována Ranvierovými zářezy - urychlují vedení vzruchu
GLIOVÉ BUŇKY
podpůrné buňky nervové soustavy
funkce:
podpora
výživa
ochrana
fagocytóza
oligodendrocyty
tvoří myelinové pochvy axonů v CNS ( v PNS tuto fci plní Schwannovy buňky)
jeden oligodendrocyt může myelinizovat i více axonů
mikroglie
v CNS plní funkci makrofágů
astrocyty
strukturní podpora neuronů
recyklace neurotransmiterů
ustavují mimobuněčnou rovnováhu H+ a K+
podílí se na hematoencefalické bariéře
ependymové buňky
pokrývají vnitřní dutiny CNS (komory, kanály)
buňky podobné cylindrickému epitelu
SYNAPSE
funkční kontakt mezi membránami 2 buněk
slouží k přenosu nervových vzruchů
synaptická štěrbina cca 20 nm
signál elektrický se mění na signál chemický
presynaptický útvar = vakovité rozšíření axonu (zde se hromadí váčky s neurotransmitery) → vzruch otvírá vápníkové kanály - vápník v buňce aktivuje přenos váčků a vylití neurotransmiterů do synaptické štěrbiny → neurotransmitery se váží na receptor postsynaptického útvaru → neurotransmiter se váže na receptory postsynaptické membrány → permeabilita postsynaptcké membrány pro Na+ - dochází k depolarizaci membrány (čím více neurotransmiteru se uvolní, tím větší je depolarizace)
neurotransmitery: otevírají kanály postsynaptické membrány
excitační - acetylcholin, noradrenalin
inhibiční - kyselina gama-aminomáselná (= GABA, vyvolá hyperpolarizaci – útlum)
PŘENOS VZRUCHU (= SIGNÁLNÍ FUNKCE NEURONU)
mezi vnitřkem buňky a vnějším prostředím rozdíl elektrického potenciálu asi 70 mV = klidový membránový potenciál (záporný)
vzniká na základě nerovnoměrného rozdělení kladných a záporných iontů, odděleno membránou
vně buňky vysoká koncentrace iontů Na+
uvnitř buňky malá převaha iontů K+, které mohou po koncentračním spádu z buňky unikat, jsou ale zadržovány záporně nabitými ionty fosforečnanů a bílkovin → celkově převaha záporných iontů (bílkoviny, fosforečnany)
předpokladem pro signální činnost nervové soustavy jsou elektrické a chemické gradienty mezi vnějškem a vnitřkem buňky → tyto udržovány aktivním transportem (iontové pumpy)
průchod vzruchu - nervová stimulace: mění se propustnost plazmatické membrány pro K+ a Na+
Na+ kanály se otevírají → ionty se pohybují po koncentračním spádu do buňky → dojde k vychýlení membránového potenciálu (= depolarizace), vznikají nervové signály
Na+ kanály se uzavírají a otevírají se K+ kanály → draslík proudí ven z buňky, dochází k repolarizaci (návrat na původní potenciál)
synaptické potenciály se šíří nejdále do oblasti iniciálního segmentu, vznikne-li zde dostatečně velká depolarizace (tzv. prahová), vznikají akční potenciály
akční potenciál se šíří z oblasti iniciálního segmentu po axonu
akční potenciály jsou vždy stejné velikosti (buď vzniknou, nebo nevzniknou)
REFLEX, REFLEXNÍ OBLOUK
reflex = funkční jednotka nervové soustavy
zákonitá odpověď/reakce organismu na podnět (dráždění receptorů)
reflexní oblouk
receptor (smyslový orgán) - dochází k vytvoření vzruchu
dostředivá (aferentní, senzitivní) dráha - šíření/přenos vzruchu
centrum (mozek nebo mícha) - zpracování
odstředivá (eferentní, motorická) dráha - šíření/přenos vzruchu
výkonný orgán (= efektor, sval nebo žláza)
př. míšní reflex: čidlo ve svalu → dostředivý neuron → interneuron → odstředivý neuron → svalové vlákno
nepodmíněné: vrozené, založeny v genetickém kódu → reflex zornicový, sací, uchopovací, obranné reflexy – podnět vždy biologicky důležitý
podmíněné: vznikají na základě spojení nepodmíněného reflexu s jakýmkoliv podnětem, spojení je dočasné, nutno posilovat, jinak vyhasíná
CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA
(1) PÁTEŘNÍ MÍCHA
uložena v páteřním kanále po 1. bederní obratel
délka 40–45 cm
odstupuje z ní 31 párů míšních nervů
8 párů krčních
12 párů hrudních
5 párů bederních
5 párů křížových
1 pár kostrčních
šedá hmota uvnitř (tvar motýlích křídel), obklopená bílou hmotou
šedá hmota: přední a zadní rohy míšní
bílá hmota: provazce míšní - zadní vzestupné, přední a postranní sestupné
míšní reflexy – vzruch prochází pouze míchou
funkce:
obranné a napínací reflexy
ústředí jednoduchých svalových výkonů
protichůdné pohyby končetin
vegetativní reflexy (rozšiřování zornic, genitální funkce, vyprazdňovací funkce)
převodní funkce – spojení
(2) MOZEK
uložen v lebeční dutině (ochrana)
chráněn mozkomíšními plenami: tvrdá plena + 2 měkké pleny (pavučnice, omozečnice) = 3 vazivové obaly mozku
omozečnice = pia mater
obaluje přímo nervovou tkáň
bohatě prokrvena
pavučnince = arachnoidea
bezcévná
obsahuje dutinky vyplněné mozkomíšním mokem
tvrdá plena mozková= dura mater
silná a neohebná
částečně srůstá s kostěnými obaly
Mozkomíšní mok
pod pavučnicí a v mozkových komorách
vzniká aktivní sekrecí buněk v komorách a filtrací tkáňnového moku
funkce:
chrání mozek před otřesy
zajišťuje hoemostázu
transportuje živiny
vyrovnává objemové změny
Hematoencefalická bariéra
mezi krevním řečištěm a nervovu tkání
zprostředkovává selektivní výměnu látek a chrání CNS před látkami z krve
nepropustná pro vysokomolekulární látky
propustná pouze v hypotalamu - hormony!
Části mozku
a) prodloužená mícha
b) most Varolův
c) střední mozek
pozn.: a), b), c) tvoří mozkový kmen = nejstarší část mozku
d) mozeček
e) mezimozek
f) koncový mozek
a) PRODLOUŽENÁ MÍCHA = myelencephalon = medula oblongata
pokračování páteřní míchy
dlouhá cca 1,5 cm
centrum reflexní činnosti
dýchací reflexy – kašel, kýchání
srdeční reflexy – činnost srdce, krevní tlak
sací reflex
polykací reflex
zvracivý reflex
slinění
rytmické projevy chování - spánek
křížení nervových drah (levá strana mozku kontroluje pravou stranu těla a naopak)
centrální kanálek se rozšiřuje ve IV. komoru mozkovou, prodloužená mícha je její spodinou
šedá hmota – jádra hlavových nervů (IX.–XII.)
jádra spolu se síťovitě upravenou šedou hmotou jsou centra složitých reflexů
bílá hmota – soubory vzestupných a sestupných drah + další dráhy z polohových, pohybových a sluchových receptorů vnitřního ucha
poranění prodloužené míchy je většinou smrtelné
b) MOST VAROLŮV = pons Varoli
spojuje koncový mozek s mozečkem a míchou
šedá hmota mostu řídí slinné a slzní žlázy
jádra V.–VIII. mozkového nervu
c) STŘEDNÍ MOZEK = mezencephalon
ovlivňuje činnost kosterního svalstva
zrakové reflexy
řídí pohybové reakce na zrakové a sluchové podněty, řídí souhru očí
stonky mozkové:
jádra III. a IV. mozkového nervu
sestupné nervové dráhy z MK k nižším motorickým ústředím
černé jádro
přepojovací stanice sestupných drah z bazálních ganglií a hypothalamu; zbarvení melaninem, produkce dopaminu
červené jádro
motorická mimopyramidová dráha; vlákna z mozečku, MK, do thalamu
čtverohrbolí:
šedá hmota
přední pár - zakončení části vláken zrakového nervu, koordinace pohybů očí, hlavy, těla
zadní pár - zakončení části vláken sluchové dráhy, sluchové reflexy
d) MOZEČEK = cerebellum
nad prodlouženou míchou a mostem
váha cca 130–140 g
2 polokoule spojené červem mozečkovým
strop IV. komory mozkové
na povrchu šedá hmota (mozečková kůra), uvnitř bílá hmota
řídí rovnováhu těla, přesné koordinované pohyby (jemná motorika)
činnost přechodně ochromuje alkohol (vrávoravá chůze, neschopnost udržet rovnováhu, nekoordinované pohyby)
přijímá vzruchy ze zrakového, pohybového, sluchového a polohového ústrojí, proprioreceptorů
e) MEZIMOZEK = dielencephalon
tvořen párovými útvary vejčitého tvaru – thalamus + hypothalamus
talamus (= hrboly):
párový útvar z šedé hmoty
příjem všech smyslových informací, brána vědomí, pocit vlastního já
propouští a kontroluje všechny vzruchy, které vnímáme jako pocity
poškození: poruchy vnímání - ztráta citlivosti nebo prudké bolesti
hypotalamus (= podhrbolí):
nejvyšší reflexní centrum pro řízení činnosti vnitřních orgánů
nadřazený prodloužené míše
velikost nehtu palce
různá jádra - vegetativní centra
řídí termoregulaci, hospodaření s vodou, tkáňový metabolismus, dýchání, krevní oběh, krvetvorbu, neurosekreci, homeostázu
má integrační funkci
regulace pocitu hladu, žízně, TK, hladiny glukózy, rozmnožování
mobilizace pro útočné, obranné reakce, výživu, sexuální chování, hledání druha, výchovu potomků
spojen s hypofýzou - propojení nervové a humorální činnosti
v mezimozku III. komora mozková (k jejímu stropu připojena šišinka – epifýza)
f) KONCOVÝ MOZEK = telencephalon
2 polokoule (hemisféry)
spojené vazníkem
na povrchu šedá hmota → šedá kůra
rýhy, závity, brázdy – dělí mozek na laloky: temenní, týlní, čelní, spánkové (gyrifikace)
na spodině hemisfér čichový mozek (rhinencephalon)
šedá hmota uvnitř bílé hmoty hemisfér bazální ganglia
Mozková kůra = cortex cerebri
2-8 mm, 6 vrstev
cca 14 miliard buněk
frontální kůra:
abstraktní myšlení,
plánování budoucí činnosti,
kontrola instinktivního chování
korové analyzátory:
čichový - podkovovitě kolem kalózního tělesa
chuťový - nad postranní brázdou za zadním centrálním závitem
zrakový - na vnitřní straně týlního laloku
sluchový - horní spánkový závit
kožní citlivosti - za centrální brázdou (temenní lalok)
motorická oblast - před centrální brázdou (pyramidové buňky)
motorická oblast řeči (Brocovo centrum) - zadní úsek dolního čelního závitu
senzitivní centrum řeči (Wernickeova oblast) - spánkový lalok
Bílá hmota
spojení mezi různými místy téže hemisféry → dráhy asociační
spojení mezi stejnými místy kůry obou hemisfér (procházejí vazníkem) → dráhy komisurální
spojení mezi kůrou a nižšími oddíly CNS → dráhy projekční
Levá hemisféra
analytický charakter myšlenkových procesů
lineární (krok za krokem)
verbální (vychází ze slovních symbolů
vznik vět a řešení matematických rovnic
věda, technologie
Pravá hemisféra
syntetický charakter myšlenkových procesů
spojení myšlenek a pojmů
holistický charakter (jednotlivé kroky v širších souvislostech)
představivost – chápání trojrozměrných předmětů
hudba, umělecká díla, umění, imaginace
Bazální ganglia
shluky šedé hmoty v bílé hmotě hemisfér
jádra:
ocasaté + čočkovité = žíhané těleso
mandloňové (amygdala)
žíhané těleso: nižší podkorové ústředí pro regulaci pohybů, pohyby automatické, naučené, jednoduché, rutinní, stereotypní; propojení s mozečkem a mozkovou kůrou; zajišťuje přiměřenost pohybu
amygdala: chování spojené se zachováním života, pud sebezáchovy, emoce, sexuální chování (neokortex ovlivňuje emoce, aby nebyly příliš intenzivní); součást limbického systému
Limbický systém
kolem mozkového kmene límec (limbus)
vývojově stará oblast mozku: hippocampus, amygdala, část talamu a hypotalamu
komplexní emocionální a instinktivní chování
podílí se na vzniku paměti
Retikulární formace
síťovité uspořádání neuronů v mozkovém kmenu
třídí impulsy přicházející do mozku (až 100 za sekundu)
odděluje důležité od nepodstatných
spojení s vyššími centry (aktivace, stav bdělosti)
zajišťuje poplachový mechanismus – RAS = retikulární aktivační systém, reguluje i zvykání
ŘÍZENÍ MOTORICKÝCH FUNKCÍ
1. mícha – z motorických neuronů ventrálních rohů, buď součást reflexních oblouků nebo ovládány z různých oblastí mozku
2. mozkový kmen – prodloužená mícha a střední mozek, podřízeny motorickým funkcím neokortexu
3. mozková kůra – čelní lalok, na zpracování signálů se podílí i mozeček a bazální ganglia
MOTORICKÉ DRÁHY
1. přímá dráha – vlákna vedou bez přerušení k motorickým neuronům míchy, kortikospinální (pyramidová) dráha, z každé hemisféry jedna (obsahuje cca 1 000 000 nervových vláken), signály pro jemné, zručné, rychlé pohyby
2. nepřímá dráha – tvořena více neurony, trvá o něco déle, opěrná motorika, centra v mozkovém kmenu
ŘEČ A POROZUMĚNÍ ŘEČI
Brocova oblast – součást motorické kůry, kontrola pohybů rtů, jazyka, hlasivek (až 300 slov/min.), levá oblast dolního čelního laloku
Wernickeova oblast – vrchol spánkového laloku, porozumění řeči
gyrus angularis (úhlový závit) – levá hemisféra, zadní část týlního laloku; transformace vizuální podoby slov do zvukové (interpretace) nebo naopak zvukové podoby do psané
OBVODOVÉ NERVSTVO
mozkomíšní nervy – ovládáme je vůlí, vzruchy si uvědomujeme
12 párů mozkových nervů (čichový, zrakový, okohybný, trojklanný, lícní, bloudivý…)
míšní nervy (nervy mezižeberní, nervy pro končetiny)
útrobní nervy – vedou vzruchy z vnitřních orgánů, žláz, hladkého svalstva; neovládáme je vůlí, vzruchy si neuvědomujeme
MOZKOVÉ NERVY
I. čichový = olfactorius
senzitivní
ze sliznice ostrůvky čichové kosti so rhinencephalu
II. zrakový = opticus
ze sítnice, otvorem kosti klínové, zkřížení zrakového nervu, do thalamu, čtverohrbolí, zadního týlního laloku
III. okohybný = oculometricus, IV. kladkový = trochelaris, VI. odtahující = abducens
okohybné, začínají ve středním mozku a Varolové mostu, do očnice
pohyb očních koulí, zvedání víček
poruchy: šilhání, pokles víček
V. trojklanný = trigeminus
3 větve: do oblasti oka, do horní čelisti, do dolní čelisti
motorická vlákna - žvýkací svaly
bolesti zubů, slinění, slzení
VII. lícní = facialis
motorická vlákna - pohyby obličejových svalů při řeči a výrazech
vychází pod úponem boltce
při zánětu středního ucha - ochrnutí mimických svalů
senzitivní vlákna - chuťové vzruchy
VIII. sluchově-rovonovážný = statoacusticus
senzitivní vlákna - vzruchy ze sluchově rovnoážného ústrojí, do jader v prodloužené míše a mozečku, končív kůře spánkového laloku
IX. jazykohltanový = glossopharyngeus
senzitivní vlákna - ze sliznice středního ucha, Eustachovy trubice, hltanu, patra, chuťových buněk
motorická vlákna - inervace svalů jazyka a hltanu, příušní slinná žláza
X. bloudivý = vagus
senzitivní vlákna - receptory trávicí trubice, dýchacích orgánů, zevní zvukovod, srdce
motorická vlákna - ke hladkým svalům příslušných orgánů
XI. přídatný = accesorius
inervace svalů krku - trapézový, zdvihač hlavy + měkké patro
XII. podjazykový = hypoglossus
motorický - z prodloužené míchy, svaly jazyka
MÍŠNÍ NERVY
z míchy vychází 31 párů nervů (31 míšních segmentů)
motorická + senzitivní vlákna
dostředivá vlákna zadních kořenů vytvářejí nervovou uzlinu míšní, vyplněnou těly nervových buněk
každý míšní nerv se po výstupu z páteřního kanálu dělí na 4 větve:
3 tenké: spojovací – napojená na sympatikus, míšní pleny, inervace svalů a kůže za páteří
1 silná přední – dlouhá, spojují se většinou v pleteně
pleteň krční: 1. - 4. krční nerv
motoricky: svaly krční + bránice
senzitivně: kůže krku, boltce, ramena, část hrudníku
pleteň pažní: 5. - 8. nerv krční a část 1. hrudního
motoricky: svaly pletence horní končetiny, volné horní končetiny
senzitivně: kůže horní končetiny
nervy hrudní: netvoří pleteně, 12 párů v jednotlivých mezižebřích (nervy mezižeberní)
rozvětvují se ve svalech hrudní a břišní stěny a v kůži přední strany trupu
pleteň bederní: z větví 1. - 4. bederního nervu, uložena ve svalu bedrostehenním
motoricky: svaly břicha, přední a vnitřní strany stehna
senzitivně: kůže příslušných oblastí a vnějších pohlavních orgánů
největší nerv = nerv stehenní, větví se na přední straně stehna
pleteň křížová: z 5. bederního a 1. - 3. nervu křížového
doplňuje inervaci pánve a stehna
největší část se spojuje v nejsilnější nerv těla (n. sedací: po zadní straně stehna, v jámě zákolenní se dělí na n. holenní a n. lýtkový)
pleteň stydká: ze všech křížových nervů
inervuje některé svaly pánevního dna, orgány malé pánve
převážně vegetativní vlákna
pleteň kostrční: nervy kostrční, drobné, do okolí análního otvoru
NERVY VEGETATIVNÍ (AUTONOMNÍ)
regulace základních funkcí těla
udržování jednoty vnitřního prostředí
receptory i efektory ve stěnách útrobních orgánů
vystupují z určitých oddílů CNS spolu s hlavovými nebo míšními nervy
po krátkém společném průběhu se od těchto nervů oddělují a zakončují ve vegetativních gangliích
sympatikus a parasympatikus
sympatikus
z hrudní a bederní míchy
kmeny podél páteře (paravertebrální ganglia)
některá ganglia samostatně v blízkosti CNS (prevertebrální ganglia)
mediátorem noradrenalin
s CNS spojen větévkami míšních nervů
nervy vedou podél cév
pleteně: plexus solaris (sluneční pleteň, při oblouku aorty), pleteň v malé pánvi, pleteň při rozvětvení průdušnice
funkce: uvolnění energie (ve dne), posílení metabolismu, vylučování adrenalinu, uvolňování glukózy do krve, zrychlení TF, zvýšení TK, rozšíření věnčitých cév, zvýšení vylučování potu, potlačení svalové únavy, tlumí činnost trávicí soustavy, funguje v chladnu, při infekci, ztrátě krve, strachu, rozčilení, práci
parasympatikus
z prodloužené a křížové míchy
některé větévky se připojují k sympatickým pletením
ganglia terminální - v blízkosti inervovaného orgánu
funkce: odpočinek, obnova sil, rekonvalescence, posílení peristaltických pohybů, vylučování trávicích šťáv, sekrece inzulínu – ukládání glukózy, spánek
ÚROVNĚ REGULACE
1. mícha: vyprazdňování močového měchýře a střev, pohlavní reakce (po spojení s vyššími centry, jinak nedokonalé)
2. prodloužená mícha: centra důležitých funkcí, chybí schopnost dokonalé integrace funkcí
3. hypothalamus: komplexy reakcí
NEUROLOGICKÉ PORUCHY
epilepsie: chaotické elektrické aktivity mozku
sclerosis multiplex: demyelinizace vláken
Parkinsonova choroba: více muži, degenerace substantia nigra
demence: kolem 1/5 lidí nad 80 let
Alzheimerova choroba: produkce abnormální bílkoviny amyloidu
mrtvice: blokáda drobných cév, trombus, embolus
krvácení do mozku: lidé s hypertenzí
subarachnoidální krvácení: aneuryzma
migréna: stažení cév (pro roztažení cév serotonin)
meningitida
mozkové nádory
otřes mozku