Oběhový a mízní systém

    • = srdečně-cévní = kardiovaskulární systém

    • William Harvey – objevitel krevního oběhu

    • Marcello Malpighi – objevitel kapilár


    • oběhovou soustavu člověka můžeme rozčlenit na tři hlavní části:

      • velký (tělní, systémový) oběh

      • malý (plicní) oběh

      • srdce


EMBRYONÁLNÍ VÝVOJ CÉVNÍ SOUSTAVY

Srdce

  • v hlavové části zárodku se po počátku gastrulace tvoří - perikardová coelomová dutina (perikard je částí somatopleury a stane se osrdečníkem)

      • na rozhraní této dutiny a entodermu se vytvoří krevní ostrůvky → spojí se v endotelovou trubici vytvářející párový základ srdce

    • mezoderm se ztluští v srdeční ploténku - základ pro myokard a epikard

    • párový základ srdce splyne v jednotnou trubici - za tři dny od založení krevních ostrůvků srdce pulsuje

      • mění se jeho tvar a rozděluje se na dvě předsíně a dvě komory (do 3. měsíce se vytvoří přepážky a chlopně)

        • srdce postupně klesá do hrudní dutiny (i po porodu)


Tepny

  • ventrální aorta - větví se na levou a pravou vzestupnou větev, z nich vycházejí oblouky aorty do párových sestupných dorzálních aort

  • oblouky aorty (vytvořené v průběhu 4. týdne) procházejí žaberními oblouky

  • dorzální párové aorty

    • pokračují kraniálně do hlavy

      • kaudálně splývají v dorzální aortu → odvádí krev do těla, žloutkového vaku a choria (základ placenty)

  • průběh cév se mění - největší přestavba v obloucích aorty

    1. zaniká

    2. zaniká

    3. tvoří se z něj krkavice

    4. mohutní jsho levý oblouk a stává se výchozím řečištěm tepenné krve

    5. zaniká

    6. vznikají z něj plicní tepny


Oběh

  • dokončen ve 2. měsíci, napojen na oběh placentární

  • okysličená krev z placenty se mísí z žilní krví a vtéká dolní dutou žilou do pravé předsíně - přes neuzavřenou chlopeň proudí hlavně do levé předsíně, i krev z plicních žil přitéká do levé předsíně

  • do aorty odchází z levé komory smíšená krev

  • krev z horní duté žíly proudí z pravé předsíně do pravé komory - odtud je odváděna do plic

    • do plic dojde jen malá čast

    • většina proteče zvláštní spojovací cévou (ductus arteriosus nebo Botalliho chodba) do aorty

  • Botalliho chodba a specifický embryonální a fetální hemoglobin zajišťují dostatečný přívod kyslíku do tkání

    • ovzdušněním plic se v nich rozšíří krevní řečiště a následné zvýšení tlaku v levé polovině srdce uzavře mezipředsíňovou chlopeň (později srůstá)

    • Botalliho chodba se postupně změní na vazivové provazce

KREVNÍ OBĚH

  • tělní

      • aorta z levé komory

        • kmen hlavopažní (dále se dělí na pravou společnou krkavici a pravou tepnu podklíčkovou)

        • levá společná krkavice

        • levá tepna podklíčková

      • sestupná aorta

        • nástěnné větve (mezižeberní) → zásobují kůži, svaly

        • útrobní větve

          • hrudní

          • břišní

            • nástěnné

            • útrobní

              • párové: ledviny, nadledviny, pohl. žlázy, bránice, stěna břišní dutiny

              • nepárové: slinivka, játra, střeva, žaludek, močový měchýř

      • 2 společné tepny kyčelní

        • zevní: pod tříselním vazem → tepna stehenní

        • vnitřní: do malé pánve, tam 11 větví (nástěnné, útrobní)

      • odkysličená krev se do srdce (P předsíně) vrací horní dutou žílou (z paží, hlavy a krku) a dolní dutou žílou (z dolní poloviny těla)

  • vrátnicový

      • hepatoportální oběh (jaterní vrátnicový systém žil)

      • vychází ze střevní stěny, spojují se ve vrátnicovou (jaterní) žílu

      • sice odkysličená krev, ale vede vstřebané živiny rovnou do jater ke zpracování

  • plicní

      • krev s malým obsahem kyslíku čerpána z pravé komory do plicních tepen (L, P), těmi putuje do plic, kde se okysličí

      • již okysličená krev putuje tentokrát plicní žílou do levé předsíně, odtud do levé komory a posléze do aorty (viz výše)


PRŮTOK KRVE ORGÁNY

    • mění se podle potřeb metabolismu

    • srdce: 220 ml/min.

    • mozek: 20 % veškeré krve, nejcitlivější na přívod kyslíku, po 10 vteřinách bez kyslíku zástava činnosti mozkové kůry, ztráta vědomí

    • kůže: změny v průtoku krve (termoregulace)

    • svaly: v klidu průtok jen 20 % vlásečnic

    • zásobárny krve: játra + slezina

KREVNÍ CÉVY

    • krev se v lidském těle pohybuje v cévách: tepnách, žílách a vlásečnicích

    • tepny (= artérie)

      • větví se v tepénky (arterioly)

      • silnější stěna (elastická vlákna, hladká svalovina, vazivo s kolagenem)

    • žíly (= vény)

      • větví se na žilky (venuly)

      • tenčí stěna (méně elastických vláken, slabá hladká svalovina)

      • kapsovité chlopně v žilách dolních končetin - znemožňují zpětný tok krve

    • vlásečnice (= kapiláry)

      • stěna tvořena jednou vrstvou buněk → vnitřní endotelová výstelka

      • tvoří hustou síť, 0,5–1 mm dlouhé

      • různá hustota – závisí na činnosti orgánů a metabolismu

        • nejvíce kapilár v plicích, mozku, srdci, sítnici, štítné žláze, nejméně kapilár ve vazivu, chrupavce

    • proudění krve tepnami pod tlakem (největší v aortě), rychlé

    • proudění krve žilami pod nízkým až nulovým! tlakem (nejmenší při vyústěné velkých žil do srdce), pomalé (1/4 rychlosti tepenné krve)

    • na návratu žilní krve se podílí kosterní svalstvo, podtlak v hrudní dutině, žilní chlopně v dolních končetinách

    • onemocnění cév

      • varixy = křečové žíly - vrozená méněcennost žilních stěn

      • bércový vřed - porucha výživy

      • Bürgerova choroba - zánět endotelu, časté u kuřáků


SRDCE

    • hlavní motor a pumpa celého oběhového systémuorgán velikosti sevřené pěsti

    • uloženo ve středu hrudníku mezi dvěma plícemi v prostoru zvaném mediastinum

    • tvar srdce: šikmo uložený nepravidelný kužel s bází nahoře a vpravo a špičkou mířící dolů a doleva

    • 2 předsíně (atrium) + 2 komory (ventriculum) se silnější svalovinou

    • komory odděleny přepážkou (septum interventriculare)

    • srdeční svalovina (vrstvy):

      • endokard (nitroblána srdeční)

      • myokard (vlastní srdeční sval)

      • epikard (vazivový obal)

      • perikard

    • srdeční chlopně

      • usměrňují průtok krve srdcem

      • oddělují předsíně a komory (= cípaté chlopně, vlevo dvojcípá, vpravo trojcípá) nebo tepny a komory (= poloměsíčité chlopně)

      • otevírání chlopní vazivové šlašinky a trabekuly → zároveň s textem viz pro lepší pochopení také průřez srdce (níže)

    • práce srdce: 1 tep = systola (stah) + diastola (uvolnění)

    • tepová frekvence: 70 tepů za minutu v klidu, 180–200 tepů za minutu při práci

    • tepový objem: v klidu 60–80 ml (tj. 5–6 l/min), při práci 100–150 ml (25–30 l/min); závisí na velikosti srdce

    • výživa srdce: věnčité (koronární) tepny (mají vysokou spotřebu kyslíku), 2 levé + 1 pravá, odstupují z aorty


SRDEČNÍ AUTOMACIE

    • vzruch vzniká nezávisle na NS

    • srdeční převodní systém:

      1. sinoatriální uzel (SA): primární vznik impulsu, leží při ústí horní duté žíly; rychlost vzruchu 1 m/s

      2. svazečky internodálních vláken: převod impulsu

      3. atrioventrikulární uzel (AV): leží mezi P síní a P komorou; rychlost vzruchu 5 cm/s

      4. Hisův můstek (= H. svazek): v mezikomorové přepážce

      5. Tawarova raménka: rozdělení vlákna na L a P

      6. Purkyňova vlákna: vyústění T. ramének, přenos signálu na myokard; rychlost vzruchu 2 - 4 m/s

ŘÍZENÍ SRDEČNÍ ČINNOSTI

    • prodloužená mícha + hypothalamus → kardioregulační centrum

    • bloudivý nerv: připojuje se k parasympatiku (zpomaluje srdeční činnost)

    • srdeční nervy (sympatikus – zrychluje srdeční činnost)

    • ovlivněna také emocemi a hormony (adrenalin, tyroxin)


KREVNÍ TLAK

    • kolísá v průběhu srdečního cyklu

    • závisí na odporu v cévách, činnosti srdce, celkovém množství obíhající krve

    • zvyšuje se s věkem, ubývá totiž pružnosti tepen

    • klesá směrem od srdce (nejvyšší v aortě, nejnižší při ústí dolní duté žíly)

    • regulace zpětnou vazbou

      • regulační centrum: prodloužená mícha prostřednictvím (para)sympatiku, někdy hormonů (adrenalin) – baroreceptory ve velkých tepnách

    • tlak systolický 12–20 kPa/90–150 mm Hg, tlak diastolický 8–10,6 kPa/60–80 mm Hg

CHOROBY SRDCE A CÉV

    • ateroskleróza: ukládání plátů ve velkých tepnách

    • arterioskleróza: ukládání plátů v tepnách

    • srdeční ischémie: nedokrevnost

    • infarkt myokardu: ucpání nebo prasknutí koronární tepny a odumření myokardu

    • angina pectoris: chronické zúžení koronárních cév

    • hypertenze: vysoký krevní tlak

    • hypotenze: nízký krevní tlak

LYMFATICKÝ (= MÍZNÍ) SYSTÉM

    • sice není součástí oběhové soustavy, ale tvoří jednosměrnou dráhu z mezibuněčných prostor do krve

    • mízní cévy: vznikají slepě ve tkáňovém moku, doprovázejí krevní cévy nebo tvoří rozvětvenou síť v orgánech

    • lymfa (= míza)

      • obsahuje lymfocyty, bílkoviny, tuky, produkty trávení; za 24 hodin se jí vytvoří 2,5–3 litry

      • má podobné složení jako krevní plazma

    • mízní cévy – systém:

      • 2 podélné kmeny bederní podél páteře, ty spojeny s mízním kmenem střevním, v místě styku nádržka, z níž vychází hrudní mízovod, ten ústí do soutoku levé žíly hrdelní a levé žíly podklíčkové

      • míza z pravé končetiny, pravé poloviny hrudníku, hlavy a krku ústí pravým mízovodem do soutoku pravé žíly podklíčkové a pravé žíly hrdelní

    • lymfatické uzliny: 10–25 milimetrů průměr; obsahují lymfocyty, makrofágy (→ obranná reakce organismu) – působí jako filtr

    • slezina: největší lymfatický orgán v těle (12–20 centimetrů)

      • červená pulpa: zánik červených krvinek, průtok kolem 300 litrů krve denně

      • bílá pulpa: lymfocyty, monocyty, makrofágy, odbourávání erytrocytů

      • funkce: filtrace krve a tvorba protilátek (→ podobné jako u lymfatických uzlin)

    • brzlík: vznik lymfocytů, buněčná imunita