Tělní tekutiny

    • dospělý - až 66 % hmotnosti těla

    • novorozenec - až 80 % hmotnosti těla

    • člověk (70 kg): 42 l tělních tekutin, z toho 28 l nitrobuněčná tekutina (40 % hmotnosti), 14 l mimobuněčná tekutina (20 % hmotnosti)


EXTRACELULÁRNÍ TEKUTINA

    • hlavně sodné a chloridové ionty, méně vápenaté, hydrogenuhličitanové, živiny, plyny

    • tekutina mezibuněčná (10,5 l) a cévní (3,5 l)

    • tkáňový mok, krev a lymfa se vzájemně doplňují, stav dynamické rovnováhy


INTRACELULÁRNÍ TEKUTINA

    • draselné ionty, méně hořečnatých a fosforečnanových

Iontové složení tělních tekutin

DRUHY TĚLNÍCH TEKUTIN

    • cévní

        • krev

        • lymfa

    • mimocévní

        • relativně stálý objem: tkáňový mok, endolymfa, perilymfa, mozkomíšní mok, komorová voda

        • nestálý objem: moč, pot, trávicí šťávy…


FUKNCE TĚLNÍCH TEKUTIN

    • transportní: přenos živin, plynů, hormonů, odvádění metabolitů

    • obranná: zajištění imunity, krevní srážlivosti

    • termoregulační: rozvádění tepla z metabolicky aktivních orgánů do periferie těla


VODNÍ BILANCE ORGANISMU

    • denní potřeba vody dospělého člověka: 2,5–3 l

    • příjem vody: 1,2 l pitím, 0,9 l s potravou, 0,3 l oxidací živin, 2,4 l = celkový příjem vody za den

    • výdej vody: 1,4 l močí, 0,9 l plícemi a kůží, 0,1 l stolicí, 2,4 l = celkový výdej vody za den


VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ ORGANISMU

    • stálost vnitřního prostředí = homeostáza

      • pH homeostáza = acidobazická rovnováha tělních tekutin

        • důležitá pro správnou konformaci proteinů

      • osmotická homeostáza

        • udržována pomocí regulace objemu buňky (propustnost membrány)

    • udržována různými mechanismy

    • výchylky homeostázy – poruchy v činnosti organismu

    • udržován stav dynamické rovnováhy

KREV

    • celkový objem: 4,5-5,5 l

    • krevní plazma (55 %)

    • krevní částice (45 %): erytrocyty (červené krvinky), leukocyty (bílé krvinky), trombocyty (krevní destičky)

    • pH krve: 7,4 (7,35-7,45)

    • ztráta krve 500-800 ml → bez následků, obnova během několika hodin, z tkáňového moku a sleziny

    • ztráta >1,5 l krve → ohrožení života

    • denně se obnovuje asi 50 ml krve, 18 l za rok


KREVNÍ PLAZMA

    • nažloutlá, 91 % voda, 8 % organické látky, 1 % anorganické látky

    • organické látky: bílkoviny (albuminy, globuliny, fibrinogen, hormony), cukry (glukóza), tuky (cholesterol)

    • anorganické látky: ionty Na, Ca, K, HCO, Cl, P


ERYTROCYTY

    • přenos kyslíku (váže se na hemoglobin)

    • 5 000 000/mm3 (3 800 000 žena, 5 300 000 muž)

    • průměr 7 μm

    • bezjaderné, 95 % sušiny je hemoglobin

    • žijí cca 4 měsíce

    • povrch všech erytrocytů je 2000× větší než povrch těla

    • v 1 erytrocytu je 265 miliónů molekul hemoglobinu

    • denně vznikne asi 200 miliard erytrocytů

    • za svůj život urazí asi 1000 km

    • rozpadají se ve slezině a v játrech - pohlcovány buňkami retikuloendotelové soustavy

    • z hemové skupiny se tvoří bilirubin (žlučové barvivo) a biliverdin

    • erytropoéza = tvorba červených krvinek

      • v červené kostní dřeni

      • Fe nutné pro tvorbu

        • Fe z rozpadlých erytrocytů, doplnění potravou

        • nevyužité Fe se váže na bílkovinu feritin, ukládá se do zásoby ve tkáních

      • vitamin B (kobalamin)

      • vitamin kyselina listová

      • hormon erytropoetin (vylučuje se v ledvinách)

      • denní potřeba železa: muži 12 mg, ženy 14-18 mg

    • hematokrit = poměr mezi objemem erytrocytů a plazmy

      • ženy 41 : 59 %

      • muži 46 : 54 %

    • sedimentace = rychlost klesání krevních částic

      • závisí na bílkovinách krevní plazmy (rozmnožení globulinů a fibrinogen zrychluje sedimentaci)

      • dále závisí na obsahu tuků v plazmě, na pH

      • ženy 4-7 mm/hod., muži 1-3 mm/hod.

    • hemolýza = rozpad červených krvinek

      • rozrušování povrchu erytrocytů, vystupování Hb

      • způsobeno:

        • hypotonickým prostředím

        • fyzikálními vlivy (teplota, silné třesení)

        • chemickými látkami (tuková rozpouštědla)

        • jedy (bakterií, hadů, pavouků)


LEUKOCYTY

    • průsvitné buňky s jádrem

    • 4 000-10 000/mm3, při nemoci počet stoupá

    • nejvíce odpoledne, nejméně ráno

    • délka života - hodiny, dny, týdny, roky

    • granulocyty: barvitelná zrníčka v cytoplazmě, členité jádro, většinou schopné fagocytózy, obsahují enzymy

    • agranulocyty: bez zrníček, nečleněné jádro

    • granulocyty (dělení dle barvení zrn v cytoplazmě)

      • neutrofilní (fialová): 64 %

        • schopnost měnit svůj tvar, prostupovat cévní stěnou (diapedéza), chemotaxe

        • zmnožené při zánětech

      • eosinofilní (červená): 1-3 %

        • zmnožené při parazitárních onemocněních

      • bazofilní (modrá): 0-1 %

        • aktivace imunokompetentních buněk

        • produkují protisrážlivé a vasodilatační látky

    • agranulocyty – lymfocyty (24–40 %)

      • B-lymfocyty:

        • tvorba protilátek (humorální imunita)

        • rozpoznání antigenu na základě struktury makromolekul

        • proliferace (namnožení buněk)

        • paměťové buňky

      • T-lymfocyty

        • buněčná imunita

        • diferenciace (několik typů)

        • regulace imunitní odpovědi B-lymfocytů

        • typy T-lymfocytů:

            • Tc – cytotoxické

            • Th – pomocné

            • Treg – regulační (dříve "supresorové")

    • agranulocyty – monocyty (3–8 %)

      • makrofágy - největší fagocyty

      • v některých tkáních (slezina, játra, lymf. uzliny, vazivo, místa hrozící infekce)


TROMBOCYTY

    • útržky buněk kostní dřeně

    • 250 000-400 000/mm3

    • průměr 2-4 μm

    • zástava krvácení: shlukování a rozpad trombocytů v místě poranění + serotonin (zúžení cévy)

    • shlukování a rozpad – zátka

    • obsahují hemokoagulační látky

    • proces hemokoagulace = srážení krve

      • chrání před ztrátami krve

      • trombokináza + Ca2+ ion se uvolňují z trombocytů a poraněných tkání a působí na protrombin → ten se mění v trombin → působí na fibrinogen (rozpustná bílkovina) → ten se mění na fibrin (nerozpustná bílkovina) → vytváří se krevní koláč, na okrajích sérum (= plazma bez fibrinogenu)

      • ztráta krve: náhlá do 1,5 litru, pomalá do 2,5 litru

      • protrombin se tvoří v játrech – nutný vitamin K

      • srážení krve se zpomaluje chladem

KREVNÍ SKUPINY

    • objevitel: Jan Jánský

    • aglutinogeny v membránách erytrocytů (A, B, AB, 0)

    • aglutininy gamaglobuliny v plazmě (anti A, anti B)

    • Rh systém v membráně erytrocytů antigen (+, -)

    • aglutinogeny se objevují v krvinkách již v 6. týdnu života embrya, aglutininy 10. den po porodu

    • krevní transfuze nahrazuje tekutinu i krvinky a důležité látky

    • krevní konzerva – krev se mísí s konzervačním roztokem, obsahuje protisrážlivé činidlo a glukózu, skladuje se při 2-4 °C na 21 dnů

    • autotransfuze

    • systém krevních skupin „AB0“ (viz tabulky vpravo)

    • Rh faktor: nebezpečí pro plod v případě, že matka je Rh– a plod Rh+ → matčino tělo vytváří protilátky proti Rh+ plodu

× aglutinace (shlukování)

• žádná aglutinace

IMUNITNÍ REAKCE


Podrobněji na stránce Imunitní systém.


    • imunita nespecifická

      • neporušenost kůže a sliznic

      • fagocytující buňka (hl. neutrofily)

      • schopnost buněk napadených viry uvolňovat interferony

      • bílkoviny krevního séra produkované některými fagocyty

      • nature killers (přirození zabíječi) asi 5 % leukocytů, aktivace interferony, regulují imunitní odpověď B-lymfocytů


    • imunita specifická I (B-lymfocyty)

      • rozpoznání antigenů podle struktury makromolekul

      • antigeny reagují s receptory na membránách lymfocytů (vazebná místa = imunoglobuliny)

      • proliferace:

        • aktivní stadium (plazmatické buňky) - tvorba protilátek

        • paměťové buňky z B i T lymfocytů (na počátku imunitní reakce)


    • imunita specifická II (T-lymfocyty)

      • netvoří protilátky

      • antigeny se váží na receptory plazmatické membrány

      • cytotoxické (Tc) ničí buňky napadené virem, nádorové

          • přímý kontakt buněk → zničení cizí buňky (omezování nádorového bujení, odvrhování transplantovaných tkání – imunosupresiva)

      • pomahačské (Th) stimulují po setkání s antigenem B-lymfocyty k tvorbě protilátek, Tc k činnosti

      • regulační (Treg) tlumí aktivitu Th i B


      • primární lymfoidní tkáň: B-lymfocyty dozrávají v kostní dřeni, T-lymfocyty v brzlíku

      • sekundární lymfoidní tkáň: slezina, mízní uzliny

      • aktivace kontaktem s antigeny → pomnožení → většina lymfocytů do krevního oběhu

      • každý lymfocyt produkuje pouze jeden druh receptoru – všechny dohromady - rozpoznání miliony antigenů

      • geneticky není zakódováno v zárodečných buňkách – rekombinace během vývoje lymfocytů

      • intracelulární signální látky: cytokiny


    • poruchy imunity

      • AIDS = Acquired Immune Deficiency Syndrome – syndrom získaného selhání imunity (vyvoláno retrovirem HIV)

      • autoimunitní choroby vytváření protilátek proti vlastní tkáni

      • alergie uplatňují se postupně imunoglobuliny IgE, bazofilní granulocyty a z nich uvolněné mediátory (histamin, serotonin, tromboxany, prostaglandiny) – působí otoky, křeče hladkých svalů (astma), rýmu, oběhové a dýchací potíže (cévy – otoky, hlenové žlázky – rýma, nervová zakončení – svědění)

        • anafylaktické typy (sekundy až minuty) – pyly

        • oddálené typy (dny) - plísně, bakterie