Trávicí systém
základní funkce: příjem a zpracování potravy, vstřebávání živin, vylučování zbytků
má přímý kontakt s vnějším prostředím
stavba stěny trávicí trubice (stejná, liší se pouze tloušťkou jednotlivých vrstev):
sliznice
podslizniční vazivo
hladká svalovina
seróza (vazivo)
+ inervace
+ zásobení krví
části trávicího systému: ústní dutina, hltan, jícen, žaludek, tenké střevo, tlusté střevo, konečník
žlázy TS: slinné žlázy, slinivka břišní, játra
EMBRYONÁLNÍ VÝVOJ TS
vzniká postupným uzavřením komunikace se žloutkovým váčkem
přední část střeva je na konci uzavřena faryngeální ploténkou, zadní část je uzavřena kloakální ploténkou
ústní dutina vzniká jako vchlípenina ektodermu před faryngeální ploténkou
zažívací trubice je nejprve krátká, roste ale velice rychle
postupně se rozšířením a následnou diferenciací vytváří žaludek ústící do budoucího dvanácterníku
v této oblasti se ventrálně vychlipuje základ jater a dorzálně i ventrálně základy slinivky břišní
vývod jater diferencuje ve žlučník a žlučovod a ústí do dvanácterníku, stejně tak i vývod slinivky
růstem zadní části primitivního duodena (dvanáctník) se vytváří tenké a tlusté střevo
tlusté střevo začíná slepým lalokem na jehož konci je červovitý výběžek slepého střeva
od dvanácterníku je střevo zavěšeno jen na dorzálním okruží
v kloace se během druhého měsíce vývoje objevuje přepážka - odděluje dorzální ústí střeva od ventrálně ležícího vývodu alantois
oba vývody jsou nejprve uzavřené
konečník se vytváří z vchlípeniny ektodermu
ŘÍZENÍ ČINNOSTI TS
spontánní myogenní kontrakce - kontrakce vzniká jako odpověď na roztažení stěny trávicí trubice → peristaltika
vegetativní inervace
symaptikus - inhibuje
parasymaptikus - stimuluje
enterický systém - lokální systém
řídí stahy hladkého svalstva a sekreci
hormonální regulace
zprostředkována tkáňovými hormony (sekretované přímo trávicí trubicí) - odpověď na změny v přítomnosti potravy apod.
má 3 úrovně:
cefalická - sekrece gastrinu (řízena z mozku) - reakce na vizuální a čichové podněty
gastrická - sekrece gastrinu - řízena přítomností potravy v žaludku a přítomností proteinů
intestinální - komplexní, jemná kontrola trávení
DUTINA ÚSTNÍ = cavum oris
ohraničena patrem, rty, tvářemi
funkce: příjem potravy, mechanické zpracování (promísení se slinami)
ZUBY
heterodontní chrup - řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky
zubní vzorec: 2.1.2.3
mléčný chrup (20 zubů, chybí třenové)
trvalý chrup (28–32 zubů)
sklovina (resp. cement) – zubovina – dřeň (odontoblasty = výběžky dřeně do zuboviny)
dřeň inervovávna trojklanným nervem
dáseň: vznik srůstem sliznice s okosticí čelisti
odolnost zubní skloviny zvyšuje fluór
parodontóza: odhalení krčků, viklání zubů
SLINNÉ ŽLÁZY
malé: vylučují sliny neustále
velké - párové: příušní, podjazyková, podčelistní (celkem tedy 6 žláz)
sliny
tvořeny z 99 % vodou, organickými i anorganickými látkami, solemi Ca, K, Na, P
alkalická reakce
1,5 litru denně
uvolňování oxidu uhličitého ze slin → vznik zubního kamene
mucin: ve všech šťávách, hlenovitý, kryje a chrání sliznici
ptyalin (amyláza): štěpí škrob na maltózu
sekrece slin reflexně, snižuje ji nikotin/atropin, zvyšuje ji acetylcholin
potrava v ústech 15–20 vteřin
JAZYK = lingua
posunování potravy, tvorba a formování sousta
orgán chuti, příčně pruhovaný sval
u kořene připojen k dolní čelisti
HLTAN = farynx
14 cm, šedorůžová sliznice
společná část dýchacích a trávicích cest
složitá souhra svalů
polykání: reflexní děj
volní fáze → lze zastavit
reflektorická fáze → sousto se dotkne kořene jazyka, centrum v prodloužené míše
zvednutí hrtanu, pohyb příklopky
JÍCEN = esophagus
25–28 cm, před páteří
sliznice má podélné řasy
peristaltika, vlastní aktivita svalových buněk
ŽALUDEK = ventriculus
obsah žaludku: 2–3 litry
stavba:
vstup jícnu do žaludku = česlo
tělo žaludku – různé směry hladkých svalových vláken (3 vrstvy)
vývod do tenkého střeva = vrátník
v česlu i vrátníku svěrače - uzavírají se při naplnění žaludku
stěna: 3 vrstvy hladké svaloviny, sliznice, řasy
žaludek se může natahovat (až do malé pánve!)
hladová peristaltická vlna + vzduchová bublina ve horní části žaludku → kručení
plnění žaludku nejdříve podél stěn
žaludeční peristola: 15–20 minut, po této době od přijetí potravy začne žaludek pracovat (promíchání potravy s žaludečními šťávami), peristaltika: 4–6 vln za minutu (vzniká trávenina = chymus)
potrava v žaludku setrvává 2–6 hodin (podle složení)
vyprazdňování žaludku postupně, ovlivňováno z dvanáctníku (gastrinem)
obranný reflex žaludku: zvracení (prodloužená mícha)
Žaludeční sliznice
žlázky produkující žaludeční šťávu:
HCl – pouze 0,5%, 1,5–2 litry denně, desinfekce, kyselé prostředí, aktivace pepsinogenu, narušení vazivových blan
pepsinogen – aktivace HCl → pepsin – štěpí bílkoviny
v útlém dětství také chymosin (štěpí mléčný cukr)
žlázky produkující mucin
Tvorba žaludeční šťávy
fáze reflektorická – podmíněné i nepodmíněné reflexy, emoce, strach, vztek, psychické vlivy
fáze gastrická – půl hodiny po požití tvorba gastrinu (tkáňový hormon žaludeční sliznice) → aktivace žaludečních žlázek
fáze intestinální – činnost žaludečních žlázek, ovlivněna podněty z tenkého střeva
zvýšení sekrece: bílkoviny s menší molekulovou hmotností (vývar), alkohol, kofein, koření
TENKÉ STŘEVO = intestinum tenue
dvanáctník = duodenum; 12 palců dlouhý: ústí vývodů z pankreatu a jater, přirostlý k zadní stěně břišní
lačník = jejunum: další část tenkého střeva, u mrtvol je vždy prázdný
kyčelník = ileum: nejníže (až v oblasti kyčlí), vstupuje do tlustého střeva tračníkovou chlopní
délka 3–5 metrů, průměr 2,5–3 centimetry
ve sliznici 8 milimetrů vysoké kruhové řasy
zvětšení trávicí a vstřebávací plochy: klky (20–40/mm2) s cylindrickým epitelem (vrstvou enterocytů) s mikroklky (až 3000/buňku)
přívodní tepénka, odvodní žilka + v každém klku ještě slepě začíná mízní vlásečnice
vstřebávání látek do vlásečnic → ty do vrátnicové žíly
pohárkové buňky: mezi enterocyty, vylučují mucin
membránové buňky: obranný systém střevní sliznice, pod epitelem u lymfatické tkáně
funkce tenkého střeva:
enzymatické štěpení živin (tuků, cukrů, bílkovin)
vstřebávání látek do krve a lymfy
žlázy TS neprodukují enzymy, ale pouze izotonickou tekutinu
další enzymy ze slinivky břišní
pohyby střeva:
segmentační (kývavé) = promíchávání tráveniny
peristaltické = jednosměrné, v průběhu celé trávicí trubice, 12 cm/min., 10 vln/min.
zrychlení – průjem, zpomalení – zácpa
Enterocyty
neustálé obnovování a odlučování, z nich se poté uvolňují do střeva enzymy:
enterokináza: trypsinogen → trypsin
lipáza: tuky → glycerol + mastné kyseliny
laktáza: laktóza → glukóza + galaktóza
erepsin: bílkoviny → AK
disacharidáza: disacharidy → monosacharidy
TLUSTÉ STŘEVO = intestinum crassum
délka 1–1,5 metru, průměr 5–8 centimetrů
části: vyústění kyčelníku → chlopeň tračníková, slepé střevo + červovitý výběžek, tračník (vzestupný, příčný, sestupný), esovitá klička, konečník, řiť
sliznice bez klků, poloměsíčité řasy, trubicovité žlázky, pohárkové buňky (mucin)
svalovina okružní
podélná svalovina zhuštěna ve tři bělavé pásky = taenie
stěna tračníku se vyklenuje ve výpuky tračníku = haustra
neprodukuje žádné trávicí enzymy
plní se 4–8 hodin po požití potravy
funkce tlustého střeva:
vstřebávání vody, solí, glukózy, jedů vitamínů
tvorba výkalů – kvasné a hnilobné bakterie (E.coli)
vznik plynů, kyseliny mléčné, alkoholu, vitamínů,…
pohyby: kyvadlové + peristaltické (masové peristaltické pohyby 1–2× denně → stolice)
trávenina v tračníku 16–40 hodin (při zácpě až 270!)
při zácpě vstřebávání jedů do jater
CHOROBY, NEMOCI A PORUCHY TRÁVICÍ SOUSTAVY
žaludeční vředy: odkrytí žaludeční sliznice a její samonatrávení
onemocnění dutiny ústní a zubů
zrychlená × zpomalená peristaltika
střevní neprůchodnost: mechanická příčina, ochrnutí střevní svaloviny, křeče, zánět pobřišnice
divertikuly: vychlípeniny střevní stěny
Crohnova choroba: zúžení, záněty
syndrom dráždivosti tračníku: chronický průjem
polypy: tlusté střevo, dědičné (>50 let), mohou vyústit v rakovinu)
střevní infekce: přemnožení bakterie Escherichia coli, porušení střevní mikroflóry (např. po ATB terapii)
apendicitis: 7–10 centimetrů, při zánětu nutno odstranit
hemeroidy: vnější, vnitřní výpuky žilek, dlouhodobá zácpa, porod,… – mohou prasknout a krvácet
rakovina: různé části TS (od ústní dutiny až po tlusté střevo)
TRÁVICÍ ŽLÁZY
SLINIVKA BŘIŠNÍ = pankreas
směrem doleva v břišní dutině, pod žaludkem
přirostlá k zadní stěně břišní
šedorůžová, 25 centimetrů
vývod do dvanáctníku
část endokrinní: bez vývodů, hormony do krve
Langerhansovy ostrůvky: a buňky – GLUKAGON, b buňky – INZULÍN
část exokrinní: pankreatická šťáva
hydrogenuhličitan o vysoké koncentraci – neutralizace HCl
enzymy:
amyláza (cukry → maltóza, dextriny)
trypsin (bílkoviny → peptidy)
lipáza (tuky → glycerol, mastné kyseliny)
JÁTRA = hepar
1,5 kilogramu, největší žláza, pro život nezbytné
křehká tkáň vpravo pod bránicí
vazivový obal, kryty pobřišnicí
pravý a levý lalok
jaterní branka: jaterní žíla, vrátnicová žíla, jaterní tepna, dolní dutá žíla, žlučový vývod
funkce jater:
detoxikace
zásobárna tuků
metabolismus látek
zásobárna vitamínů rozpustných v tucích + B12
zásobárna železa (ferritin) pro krvetvorbu
tvorba žluči
tvorba a ukládání glykogenu
tvorba faktoru srážení krve
termoregulace – teplo se krví rozvádí do těla
zásobárna krve
stavba: jaterní lalůčky (přes 100 000)
průtok krve játry 1,5 l/min. (vrátnicová žíla, jaterní tepna)
vysoká regenerační schopnost (po 50–60% resekci [= chirurgické odstranění části orgánu] dorostou za několik měsíců)
jaterní lalůček (buňky bez endotelu – přímý styk s krví) – slepě začíná jaterní vlásečnice
jaterní buňky: hepatocyty = vlastní jaterní buňky; cholangiocyty = buňky žlučových cest
Kupfferovy buňky: charakter tkáňových makrofágů (bílé krvinky) – detoxikace
vrátnicová žíla se větví na mezilalůčkové žilky
mezilalůčkové žlučovody se sbíhají do pravého a levého vývodu jaterního
ve spojení s vývodem = žlučovod
Žlučový měchýř
8–12 centimetrů, objem 30–80 mililitrů
zhuštění žluči na 1/10 původního objemu
vývod do dvanáctníku
žluč: emulgace („rozkapénkování“) tuků, 0,5–1 litr denně, složení – voda, mucin, žlučová barviva, žlučové kyseliny, soli žlučových kyselin (žlučnany), při zhuštění a vysrážení → žlučové kameny, písek
žlučová barviva: tvorba i mimo játra (slezina, kostní dřeň), vylučují se jako odpadní produkty do střeva, zde se mění činností bakterií na sterchobilin (barví stolici nažluto), malá část na urobilinogen (zpět do krve, barví moč)
žlučnany: aktivují pankreatickou lipázu, emulgují tuky (větší plocha pro enzymy), neutralizují střevní obsah, urychlují peristaltiku, vstřebávání vitamínů (A, D, E, K) a mastných kyselin
při ucpání žlučových cest jsou 2/3 tuků nevyužity
Játra a alkohol
i jednorázově velká zátěž
fáze: steatóza (vratné): v hepatocytech se ukládá více tuků
fáze: alkoholová hepatitida: zvětšení jater, zánět jaterních buněk
fáze: cirhóza (nevratné!): vytváření zjizvené vazivové tkáně (fibróza), zmenšování jater, zvětšení břicha, poškození funkce, zánik jaterní tkáně
Přehled trávení jednotlivých živin